Ristridin
komentáře u knih
Zuzanin dech
Jakuba Katalpa (p)
(SPOILER) Dlouho mě nic tak nerozebralo jako tahle kniha. Ten rozjezd z dob spokojeného dětství a plného lidského zdraví to ještě víc umocnil. Koncentrák popsán “pouze” na 30 stranách, ale hutně. Kolik utrpení je třeba zažít, kde se to v lidech bere?
Zlomená a téměř k smrti přivedená Zuzana si navždy na těle ponese následky války a osud se s ní dál nepáře, protože rodové jméno už jí v životě k ničemu není a spojí navíc život s takovým parchantem. A to ani nevěděla, kdo ji udal gestapu…
Hrozně jsem chtěl, ať to už radši pro mé dobro skončí a zároveň mi ten konec absolutně nestačil, je tam spousta nedořčeného.
Nádech a výdech, tohle bude mnou ještě dlouho rezonovat.
Billy Kid
René Goscinny
(SPOILER) Skvělý díl série, ta nadsázka a sranda prostě baví :)
“Ale abych vám ukázal, že nejsem zlý člověk, zabiju vám červy v jablkách.”
“Jsem největší pohromou státu, horší než sucha, Apačové a kobylky!”
Cesta zpátky
Erich Maria Remarque (p)
Sláva, bída, hrdinství, hnus a otřesné zážitky ze zákopů popsal Remarque ve svém známějším díle a obecně se píše o takových věcech všem autorům snadněji.
Uchopit však a popsat osudy “šťastných” přeživších je něco, co podle mě popsal Remarque v této knize skvěle.
Válce je prostě třeba se vyhnout vždy, následky si její účastníci nesou po celý život. Někdo na situaci následně zbohatne, někdo ne, ale už nic nebude jako dříve.
Saturnin
Zdeněk Jirotka
Místy zbytečně rozvleklý děj, ale četl se hezky, takže nelze ohodnotit jinak. Nestárnoucí klasika, která nevtíravým a milým humorem převyšuje například takovou dnešní Aristokratku.
Na západní frontě klid
Erich Maria Remarque (p)
Co říct… Knihu čtu už popáté a pokaždé jsem z ní víc a víc rozebranej. Skvělý pohled do jedné duše z mnoha a mnoha tisíc malých postav světové války, které bojovaly prakticky pro nic a buď nesmyslně zemřely a nebo už se z takového zážitku nikdy nevzpamatovaly. Brutalita v celé své nahotě a přesto strašně lidské dílo.
I dnes kniha působí drsně a mrazivě a co teprve musela způsobit před téměř sto lety…
Křídový panáček 5/7
Vojtěch Matocha
5 hvězdiček za postavu z dřívějších knih, za retrospektivní kresbu a za samotné ukončení dílu s obyvateli Prašiny. Jsem zvědavý, co z toho nakonec vypadne.
Schválně jestli poslední dva sešity opravdu letos při tom neustálém odkládání vyjdou :) A zda nakonec bude cena i přes tu stovku :)
Star Wars: Ahsoka
E. K. Johnston
(SPOILER) Za začátek bych dal 3/5, bylo to plytké a ne moc Star Wars, ale jsem SW nerd, takže 4 za to, že jsem si mohl přečíst některé drobné vysvětlivky. Takové téma má ale daleko větší potenciál!
Sehnal jsem v poslední době spoustu SW knih, ale doteď viděl jen filmy a seriály a po Tales of the Jedi jsem si to chtěl dát z druhého pohledu.
Spousta lidí si teď stěžuje, že si Filoni vytřel s touhle knihou zadek, ale já bych to neviděl tak černě. Ahsoka se v obou případech schovávala, vyzradila se použitím Síly, měla vnitřní spor, zda bojovat nebo ne, zabila inkvizitora (ikdyž v knize méně “brutálně”) kvůli ochraně civilistů, záchranu zajistil Bale Organa. V knize máme navíc, že získala od inkvizitora své krystaly, které se “vyčistily” a to mi přijde jako super nápad. A už teď vím, kdy a jak nastal zrod Fulcruma! Dřív jsem viděl Rebels a bylo to tak nějak najednou, když se Ahsoka objevila.
Nejdřív mi přišly reference k různým postavám a událostem z minulosti trochu na sílu, ale časem si to sedlo. Zajímavá myšlenka s Barriss Offee ke konci knihy.
Těším se na seriál Ahsoky příští rok a že se velká část budoucích televizních projektů vydá podobnou cestou jako Andor!
Půlnoční knihovna
Matt Haig
Hezky napsaná a čtivá knížka se zajímavým nápadem, místy originálním, a také hodně předvídatelným koncem. Líbilo se mi pojetí myšlenek hlavní hrdinky, která mi byla spíše sympatická.
Knihu lze doporučit, ale čekal jsem asi ještě trochu víc vzhledem k tomu, jaké haló okolo ní bylo. Pohladí však po duši a zapřemýšlíte sami nad svým životem a jeho směřováním.
Babička drsňačka
David Walliams
(SPOILER) Bylo to vtipné, mělo to spád a mě až překvapilo, jak moc mě to bavilo. Aspoň v této knize vyvstává i vážnější téma pro děti a Walliams to dělá nenásilně a moc hezky.
A že zrovna sáhnu teď v této smutné době pro Anglii po takové knize a objeví se tam Ona, to byl pro mě bonus.
Odbočka v lesích
Kateřina Karolová
Postavy takové mírně ploché a nesympatické, ikdyž asi jejich pohnutky se mohou smutně podobat běžným lidem. Styl psaní mi občas přišel jako od mladé dívky z gymnázia, která není příliš vypsaná, ale čtivé to bylo, to se nedá neříct.
Vadilo mi množství chyb, které se v textu vyskytovaly hlavně na začátku. A to prý podle poděkování v závěru došlo ke korekci, no nechtěl bych vidět hrubý koncept :)
Mohlo to být napínavější, nějak mě z toho příliš nemrazilo, avšak mělo to originální rozuzlení, to by mě nenapadlo. Bohužel to ale některé věci z děje nevysvětlovalo a obecně pokulhává způsob varování před lesem, takže 3/5 dle mého odpovídající. Neurazí, nenadchne. Fajn kniha k odpočinku.
Útěk z tábora smrti
Erich Kulka
Strhující, šílené. Pro mě jako pro někoho, kdo zažil jen časy míru, je stále nepředstavitelné, že něčeho takového mohli být schopni Němci, kteří jsou nám poměrně i povahově blízko. Schopnost a odvaha Lederera vydá za špionážní thriller. Je třeba si neustále připomínat, co bylo a co by stále mohlo klidně nastat i dnes.
Křídový panáček 4/7
Vojtěch Matocha
Kresby jsou krásné, ale příběh mi přišel, že lehce zpomalil. Závěr mě rozesmutnil a očekávám, že v dalším dílu to nebere obrátky.
Hotýlek
Alena Mornštajnová
Slepá mapa mě asi “vzala” víc, ale je obdivuhodné, jak ty knihy baví, přitom Mornštajnová píše o poměrně běžných věcech s trochou dramatu v rodině. Moc se mi líbilo, že od začátku už víme, jak to dopadne a přitom vlastně nevíme vůbec nic a o to je to zajímavější. Propojení začátku a konce bylo skvělé. Drobné detaily, které odkazují na již přečtený obsah, potěší a názvy kapitol podle Seifertovy básně jsou originální. Jen tak dál.
Vždy je ale hrozně zvláštní, že Mornštajnová píše o postavách poměrně hodně a vykresluje jejich charakter a pak na pár řádkách jen tak mimochodem zmíní, že ta a ta postava už zemřela a jede se dál v příběhu :)
Hyena
Hana Lundiaková
Asociální a inteligentní vyvrhel společnosti, který si léčí své mindráky a “nedomazlenost”, jíž se mu nikdy pořádně nedostalo, alkoholem a nenávistí k lidem. Svým způsobem je možné s ním soucítit, avšak už jen pro své hluboce zakořeněné chování jím lze také více než opovrhovat. Líbí se mi nápad autorky, že se zabývala takovým antihrdinou, běhá jich okolo nás určitě dost, aniž bychom to o nich věděli.
Hájovna: Příběh o ztrátě svobody a mateřské lásce
Karla Kubíková
(SPOILER) Velmi zajímavé téma, které mohlo být asi i o něco rozpracovanější a kniha klidně mohla být delší, poslední část by si to zasloužila, ale i tak to za mě šlo.
Být uvězněn za banální zhovadilost v mladém věku a na takovou dobu, když mám doma novorozeně, by mě úplně zdrtilo, natož pak jeho matku. Strašná představa, že nevím a nevidím, jak dítě roste, jak se chová, jakou má povahu, prostě nejsem u toho..
Stejně tak to ale nemohli mít lehké ti, kteří zůstali doma. Vojtěch byl tak trochu blboun, ale ruku na srdce, kdo by takhle na začátku vztahu (byť už s dítětem) vydržel dlouho čekat a neohlídnout se jinde? Při návratu domů by určitě dítě, které matku nikdy nepoznalo, bylo už často dávno vůči ní všemi při takové situaci “zmasírované” k nevraživosti. Dávám tedy kredit za to, že při výchově zůstala pro Aničku Linda stále maminkou. Vojtěch prostě využil možnosti a nějak se to semlelo, motiv Hanky je takový trochu zvláštní, že najednou změnila hodnoty, ale svým způsobem často pak v běžném životě spousta věcí nedává smysl. Je možné, že trestankyně a “vyvrhel společnosti” Linda nakonec povede i spokojenější život, čemuž bych se ani z průběhu děje nedivil.
Nicméně ten konec byl opravdu sakra uspěchanej, docela byly vztahy do té doby popsány hezky, ale najednou bylo hotovo a konec dobrý, všechno dobré… Opačný závěr by možná prospěl i knize víc, ač by byl krutější.
Koleje v prérii
René Goscinny
Jsem rád, že opět vyšel po dlouhé době další Lucky Luke, mám ty příběhy rád.
V tomto mi je líto indiánů, kteří jsou autorům tak trochu jedno, Lucky Luke je takovej o něco víc hňup, než si pamatuju a po vybudované trati bych se asi nechtěl projet :)
Slepá mapa
Alena Mornštajnová
Nejdřív jsem si říkal na prvních 100 stránkách, že je to hezky a plynule napsaný a baví mě to, ale není to nic, co by mi dávalo něco navíc po přečtení. Vyprávění je ale zkrátka autorčina silná stránka a vzhledem k tomu, že jsem kapitoly dávkoval postupně, jsem vždy přemýšlel nad možným pokračováním a často jsem byl překvapen, kam se děj nadále ubírá. Na pozadí českých dějin zajímavě popsané a prolnuté osudy jednoho “rodu” a dalších do příběhu zasazených lidí, jejichž osudy byly utvářeny úplně jinak a nakonec se životem museli probojovat podle svého a najít si ten kus štěští jinak.
Alžběta mi nakonec byla i velmi sympatická. Nečekal jsem, že se s knihou natolik sžiju.
Čtu ve vydaném pořadí knih Mornštajnové a těším se na další.
Pan Theodor Mundstock
Ladislav Fuks
Páni, tahle kniha mě nesmírně překvapila. Dřív ve škole vylíčena jako úžasné dílo, ale při výkladu profesora často i brak zněl jako úžasný počin, takže očekávání nebylo příliš veliké. Začátek byl takový nemastný neslaný, opravdu se tím musí člověk trochu pročíst, protože postupně začínají různé podivnosti dávat smysl a jsou vysvětleny mezi řádky. Následně z celé knihy vyplyne celý příběh o židovské komunitě z válečné doby z úplně jiného pohledu, než na co jsme většinou zvyklí. Tématika s děním v koncentračním táboře už je přece jenom trochu ohraná písnička, ale tady se nabízí něco úplně jiného. Chápu, že Fuks musel i při svém věku takovým debutem vzbudit naprostý rozruch, protože styl psaní i samotné téma jsou prostě ve své době úplná novinka. Oceňuji i židovskou tématiku ohledně svátků a zvyků, které působily v knize naprosto přirozeně.
Vážná témata, místy grotesknost a různé metafory, podobnosti a návrat do minulosti před válkou, která na pozadí stále plyne a hrdina ví, že svému osudu neuteče.
Prostě skvělá knížka, která stojí za přečtení.
Pán much
William Golding
Po 6 letech jsem vzal opět do ruky, protože jsem měl pocit, že tenkrát po maturitě mě to strašně bavilo, ale buď jsem dosáhl nějakého dalšího vývoje a nebo jsem měl tenkrát ještě málo načteno, nicméně tentokrát mě to příliš nebavilo. Kniha se čte dobře a svižně, ale přijde mi, že takovému zajímavému námětu něco zkratka chybělo. Lepší propracovanost, více psychologie postav, méně často opakovaných popisů pro nic. Vlastně málo využitý potenciál.
Myšlenka, že civilizovaná a dokonalá společnost dokáže velice rychle sklouznout k primitivismu, bezohlednosti a bezostyšnému zlu, není už pro nikoho nic nového. Padni, komu padni.
101 minut
Štěpán Kopřiva
Super, skvělý náhled na HZS v akci, věřím autorovi poměrně solidně nastudovanou oblast. Není to práce, kterou by dokázal dělat každý a určitě je třeba si této složky vážit, protože jsou to borci, kteří musí znát spoustu věcí, než jenom vzít hadici a hasit. Vždy jsem k nim měl neskutečný obdiv, proto mi tato kniha ve spojení s pražským mně známým metrem nemohla uniknout. Začátek solidní, okolo poloviny náboj lehce opadnul, ale v závěru jsem byl úplně stažen do sebe a až jsem se necitil dobře. Kopřiva je skvělý autor. Pokud se neobáváte, že po přečtení už nevlezete do metra, stojí za to si knihu přečíst. Neotřelé téma.
