RMarkéta komentáře u knih

Trošku jiný pohled na mou milovanou Šumavu. Nejsem sklamaná, ale ani nebudu tuto knihu vynášet do nebes. Beru ji jako další návod na výletování po Šumavě, tentokrát okořeněné o záhady a přízraky. Paní autorka je takový Standa Motl v sukních.

6 19.10.2020

Tentokrát jsem neměla úplně šťastnou ruku při výběru knihy. Bylo to takové nemastné a neslané. Pořád jsem si k této knize hledala cestu a nějak ji nemohla najít. Ale zase jsem se dozvěděla něco dalšího o životě Oty Pavla. Předmluva Arnošta Lustiga byla hezká a pravdivá.

5 13.10.2020

Geniální spisovatel, který předběhl svou dobu. Afrika byla atraktivní a málo prozkoumaný kontinent a myslím, že i dnes stále je. Taky se nachází blízko Evropě. To je fajn nápad vybrat si pro cestování právě balón. Pro mě je to velmi zajímavý způsob jak se někam vydat. Dokonce se mi to i líbí, ale do balónu mě nikdo nedostane ani párem pivovarských volů. Radši to budu jistit ze země. Takže takto cestujo alespoň v knižním vesmíru.

20 09.10.2020

Velmi čtivé. Napsáno s lehkostí a nadhledem. Z textu je cítit, že paní autorka vlky miluje, že jí učarovali na celý život a moc ráda o nich vypráví a ne vždy to byly jen příjemné události. Nabyla jsem při čtení dojmu, že paní autorka mluví přímo ke konkrétní osobě. Tedy v tu chvíli ke mně. Jako bych s ní seděla u kafe nebo ve vinárně na dobrém víně a poslouchala její příhody. To se mi dlouho při čtení knihy nestalo. Přiznám se, že vlky taky miluju a ještě mám slabost pro rysy. Jsou to velmi fascinující zvířata. Jsem ráda, že se vrací i do naší přírody, protože tam patří. Máme se od vlků ještě co učit. Tuším, že v ezoterice se vlk považuje za učitele, průvodce a rádce. Asi na tom něco bude.

14 30.09.2020

Tam, kam samy chtějí. Mají přece vlastní hlavu, vlastní rozum. S tím se moc udělat nedá. Musí si najít vlastní cestu, i když někdy dost krkolomnou. Život na staré Šumavě byl velmi tvrdý. Takový život v drsném a nemilosrdném kraji zapříčinil i rozklad jedné rodiny, kterou nám Klostermann tak barvitě představil. Vlastně jde o takovou malou kroniku.

7 24.09.2020

Vtipné, inteligentní a sakramentsky trefné. Obsahující jednu životní pravdu za druhou. To byla pěkná nálož. Knížka příjemného formátu přesně akorát do ruky. Do dnešní doby rouškové jako dělaná.

7 22.09.2020

O Šumavě psáno s láskou. Přírodní popisy jsou fascinující a za srdce beroucí. Nemůžu se jich nabažit. Nejvíce mě dostal popis přicházející a řádící bouřky. To jsem si užívala, protože bouřky miluju. Ty pravé šumavské jsem taky na vlastní kůži zažila. Život zde byl vždycky tvrdý a není pro každého. Na jedné straně nespoutaná příroda a na straně druhé pytláci a zloději dobytka. Dle toho jsou formovány lidské charaktery. Neotesaní venkované v zimě zcela odříznuti od zbytku světa.

22 31.08.2020

Čím jsem starší, tím víc mě Svěrákovy knihy začínají přitahovat. Asi až teď v dospělosti dokážu pochopit a ocenit jeho styl psaní a jeho specifický humor. Mělo to tak být. Nic se nemá uspěchat. Vše má svůj čas. Člověk musí k určitým věcem dozrát a dojít si k nim. Takhle přesně to mám s panem Svěrákem. Nejdříve jsem samozřejmě viděla film, až pak se mi do ruky dostala kniha. Bavila jsem se a brečela stejně jako u filmu. V knize nic nechybí. Je typicky svěrákovská. Má dobře vymyšlený, napsaný a nakombinovaný příběh. To mám ráda. Jsou tu zajímavé postavy se zajímavým charaktery. Nikdo není pouze černobílý nebo plochý. Všichni mají svůj význam. Jako třešínka na dortu tu velmi dobře působí inteligentní humor a jímavá lidskost. S tím umí pracovat málokdo. Všechno je moc dobře promícháno. Je tu ukryto i mnoho životních pravd. Takže, opravdu s věkem a zkušenostmi dokážu tuto knihu ocenit. A už se těším, až se mi do ruky dostane další Svěrák.

12 26.08.2020

Pan Radkin Honzák je jedinečná osobnost a takový svéráz národního lovu. Jeho nadhled bych chtěla mít a nebo se k němu alespoň s přibývajícími léty dopracovat. Blázinec je všude kolem nás a občas se tomu nestačíme divit, ale je to opravdu normální. Obohacující počin, který donutí člověka přemýšlet o sobě samém a i o všech kolem a to není na škodu. Čtenáře to o kousek posune dál. Pana Honzáka mám ráda a vážím si ho.

14 25.08.2020

Nešumavější Šumava. Přesně takovou ji miluju, drsná i krásná zároveň, i když takovou ji asi nikdy na vlastní oči nespatřím a vlastníma botama neprochodím. Stále tam jsou ale místa, kde budu chodit tři hodiny a nepotkám živou duši. Jen ten hluboký les kolem. Proto si užívám Klostermannovy popisy. Je to básník Šumavy. Podhamerský se rouhal a vychloubal a to není dobré. Kdo je zaslepen honbou za mamonen a vlastní pýchou, ten je za takové konání po zásluze odměněn. Rankel Sepp byl dokonalým protikladem tohoto vychloubačného sedláka. Byla to skutečná žijící šumavská figura, která má na Horské Kvildě vlastní dřevěnou sochu. Moc hezky nasadil Podhamerskému zrcadlo. Upřímně, nemám ráda takové pyšné a vychloubačné lidi. Nepřála jsem mu nic dobrého. Už za dob Klostermanna se řešil ten nenažraný a množivý brouček. Je vidět, že jsme se o mnoho nepoučili a že historie se stále opakuje a stavá se z ní zase hysterie.

20 24.08.2020

Moc hezký film a ještě hezčí kniha. Pestrobarevná mozaika lidských osudů, kterou Drda tak laskavě odvyprávěl a to on uměl. Řekla bych, že přistupoval k lidským pokleskům a chybám chápavě. Závěr filmu a knihy se liší. Doporučuji obojí.

22 06.08.2020

Kniha je kniha a film je film, na tom se shodneme všichni bez rozdílu věku. Film má do předlohy trošku daleko, i když se jí drží poměrně věrně. Nicméně, Eva Holubová si s postavou tchýně pěkně pohrála. Ta uřvaná babice jí sedla jako zadek na hrnec. Povedená letní oddechovka. Rozesmála jsem se i v tramvaji. Dobeškovi jsem přála jen to dobré a konečně štěstí s bezva ženskou na krku a ne ty dvě harpie. Ten moula si ji zasloužil.

13 06.08.2020

Nejdříve jsem, tak jako všichni ostatní, viděla krásný film s Kevinem Costnerem a byla naprosto uhranutá. Neměla jsem tušení, že existuje i knižní podoba tohoto příběhu. Taky jsem se do Costnera zamilovala a nebyla jsem jediná. K tomu se přiznávám rovnou a bez mučení. Kniha je samozřejmě ještě o něco lepší než film. Doporučuju obojí. Je tu skvěle vykreslená americká historie. Ten vztah mezi indiány a bělochy byl přímo autentický. S Dunbarem se dá krásně ztotožnit. Ztratil kus sebe, aby se zase našel. Někdy je prostě taková životní cesta nebo možná zkouška nutná. Je tu plno emocí, pocitů a myšlenek. Tenhle příběh splňuje všechno, co jsem od něho očekávala a dostala jsem i ještě něco navíc.

22 05.08.2020

Opravdu moc dobrá letní oddechovka. Při čtení jsem si samozřejmě vzpomněla na jeden příběh s Poirotem, úplně to k tomu vybízelo. Poirot by ale byl z této dámy zcela na větvi. To se klidně vsadím. Ta by ho rozhodila takovým způsobem, že by se nestačil divit. Měla jsem typ a ten se mi nakonec potvrdil. Phryne je opět vtipná a to se mi líbí víc a víc. Už se těším na další díl.

7 28.07.2020

Při čtení jsem se nemohla zbavit dojmu, že má kniha nejméně o sto stran více. Četla jsem pomalu, ale zase jsem o ní mohla přemýšlet a to mi dalo mnohem víc, než kdybych si zhltla na jedno posezení. Je to nadčasový příběh s pěkně rozehranou psychologií. To přidává ději na síle. Za ten čas od vydání knihy se toho moc nezměnilo. Společnost je pořád stejná. Slyšela jsem i jako rozhlasovou hru s Vilmou Cibulkovou a Petrou Špalkovou.

11 24.07.2020

Velmi milé a příjemné čtení, i když jsem se čtením trošku vyčkávala, protože jsem byla zrazována tím, že můžu narazit na převyprávěnou nebo dokonce zestručnělou verzi tohoto legendárního příběhu. Ztotožnla jsem s postavou Jo. Ta mi přišla nejsympatičtější a samozřejmě nejbližší ze všech sester. Bylo moc fajn, že byly každá jiná. To mě bavilo. Charaktery postav jsou totiž moc hezky vykresleny a díky tomu jsou i reálnější, jako by to byly vaši sousedky. V příběhu je obsažena láska, přátelství, rodina a i pokora. To prostupuje celým dějem. Z příběhu je jasně cítit, že byl poplatný své době. Není to ale vůbec na škodu. Můžeme si tak udělat hezkou představu o tehdejším životě, a že ten nebyl jednoduchý.

20 23.07.2020

Tuto podivnou osůbku znám z vyprávění mé dobré známé jako Babičku Mary. Můj táta ji zase znal jako Bábu Vltavu. Každopádně je to legendární postava. Prý si dokonce, ke zvířectvu, které chovala, pořídila oslíka a na něm rozvážela chatařům poštu nebo i nákupy. Co vím jistě, že tato zvláštní a svérázná žena neměla jednoduchý život. Jsem ráda, že jsem si mohla její životopis přečíst, protože za přečtení stojí. Místa na Slapech, která dotvářejí kulisu příběhu mám prošlapané pěšky i na kole a taky i proplavané, takže to pro mě bylo i nostalgické počtení a já jsem tou knihou mohla krásně proplouvat.

5 17.07.2020

Moc milá jednohubka. Já jsem se při čtení smalá tak, až mě rozbolela bránice. Svérákův humor je naprosto okouzlující a jeho hraní si s českým jazykem nemá sebemenší chybičku. Maminčina nejdelší věta mě dostala do kolen. V tomhle se musí najít každý. Vždyť je to jako s Bakaláři. Díky této milé knížce se ze mně stal zase předčítač.

12 17.07.2020

Ze začátku jsem si od knihy, respektive od příběhu, držela zvláštní odstup. Jsem přece jen už trošku starší než hlavní hrdinové. Pak mě to v jeden okamžik přešlo. Při čtení jsem taky přišla na to, že ti dva jsou mnohem vyzrálejší, dospělejší a moudřejší než jsem já. Jedná se zde o velmi vážné věci, přesto se autor nesnaží prvoplanovitě donutit čtenáře k slzám. Příběh plyne velmi lehce, bez zaškobrtnutí. Je příjemně kousavý a kupodivu i zábavný a srdcervoucí zároveň. Vše dobře promícháno. Láska a nemoc si nevybárají. Příjdou, když je člověk nejméně čeká a nemá jak by se proti nim bránil. Zde se obojí protnulo. Bez nemoci by nebyla láska. Zjistila jsem, co znamená získat nekonečno ve vyměřeném čase. Na kapesničky došlo. Hvězdy jim sice nepřály, ale na druhou stranu je daly dohromady.

21 15.06.2020

Ano, jde o klasickou detektivku, ale v Kingově podání lze očekávat něco ne úplně normálního, co může i překvapit. Bill Hodges je stará škola, trošku mi připomínal Harry Holea. Ti dva chlápci by si klidně mohli potřást rukama, protože jsou ze stejného těsta. Opět parádní Kingova kniha.

18 08.06.2020