Ronny komentáře u knih

Kniha na mne hluboce zapůsobila, i když nejsem znalcem a milovníkem klasické hudby, takže ty pasáže, které se týkaly hudební kariéry paní Růžičkové, jsem spíše přelétávala. Je neuvěřitelné co všechno ta drobná křehká osůbka v životě překonala, že právě ona patřila k těm nemnoha, kterým se podařilo přežít nelidské podmínky koncentračních táborů. V dětství totiž byla spíše neduživá, překonala i onemocnění tuberkulozou. Měla ale nezlomného ducha a lásku své maminky. Po návratu z koncentráku až do konce života trpěla také pocitem viny, jako mnoho jiných se stejným osudem, že právě ona přežila a miliony ostatních ne. Tento dluh se snažila splácet po zbytek života. Byla aktivní až do vysokého věku ačkoliv již v posledních letech se hudbě nemohla věnovat.
Na druhou stranu lidem s takovým hudebním nadáním a láskou k hudbě, která jim naplňuje život, je možno závidět. Její život byl naplněný láskou a hudbou.

8 05.08.2019

V době havárie v Černobylu byly krásné slunečné dny. Byla jsem na mateřské dovolené s druhou dcerou a snažila jsem se být s ní co nejvíce venku, na sluníčku. Myslela jsem si, že dělám pro děcko to nejlepší. Ty ..... komunistické nám nedaly vědět, že se máme držet doma, že ve vzduchu je radiace!!! Obě moje dcery měly v dětství husté vlasy, máme to v rodině. Od puberty jim vlasy zřídly,hlavně ta mladší dcera má s tím problémy a doktoři řekli, že to může mít souvislost s Černobylem. Že je těch případů hodně. Tu knížku jsem skoro nemohla dočíst jak je to hrozné. Ukrajina není tak daleko.

8 05.12.2017

Komentáře této knihy mi připadají úsměvné - jak ji hodnotí jako nudnou nebo oddychovku..Je to ale vzhledem k věku čtenářů pochopitelné. Já jsem ve věkové kategorii hlavní postavy, a to je hlavní důvod, že ji hodnotím jinak. Není to sice žádná těžká četba, ale taky ne oddychovka. Čte se dobře a postupně se člověk seznamuje se životem a členy rodiny známé fotografky, která prožívá období sestupu úspěchu, finančních potíží a osamělosti. Zamýšlí se nad svým životem a paradoxně v ústraní, téměř mimo civilizaci, nalézá klid, lásku a novou inspiraci.
No - pro mladé to asi nebude :-)

8 06.10.2015

Tak to by si měli přečíst ti popírači války na Ukrajině, kteří si to,bohužel nikdy nepřečtou. Můj velký obdiv autorce!

7 28.01.2024

Na knihu jsem se těšila,mám ráda taková obyčejná vyprávění obyčejných lidí. Ale tohle bylo pořád dokola až mi to lezlo na nervy. To bylo pořád : Kájínka,Magdička,Románek a co dobrého jim uvařila.Nedočetla jsem.

7 12.02.2023

Tato kniha se stala mým věrným společníkem,čtu si ji znovu a znovu před usnutím,abych si zařadila do života pravidla stoicismu. Po knize Jak žít dobrý život od W.Irvine je to už druhá kniha,která podává výklad filosofie stoiků moderním stylem. Ano, chtěla bych se zlepšit v dosažení klidu a snažit se být dobrým člověkem, a proto beru tyto knihy jako velký dar a v knihovně doplňují svazky klasických stoiků.

7 23.05.2022

Hodnotná a čtivě napsaná kniha. V každé kapitole je popisována závěrečná část života některého z pacientů, se kterými se setkala autorka jako pracovnice paliativní péče. Na příkladu těchto příběhů vysvětluje, že smrt, které se všichni bojíme i jen mluvit nemusí být hrozná.

7 24.02.2020

No tak já nad knihou nejásala. Ze začátku se mi celkem líbila, ale s přibývajícím počtem stránek to bylo horší a horší. Ke konci už jsem se vyloženě nutila do čtení a litovala, že jsem se s nákupem knihy unáhlila a nepočkala až bude k dispozici v knihovně. Příběh je sice zajímavý, ale podle mne by knize prospělo zkrácení textu a proškrkání některých popisů např. přírody či co uchopila do které ruky a co pak... A to jinak miluju tlusté bichle. Holt Mornštajnová to není...

7 15.05.2019

Původně jsem neuvažovala o hodnocení pěti hvězdičkami, chvílemi se mi zdálo podrobné popisování dětství malé Petry zdlouhavé,ale bavilo mne postupné odkrývání historie její rodiny. Druhá polovina mne ale chytla a už nepustila a konec mne úplně dostal. Stálo to za to,byl to skutečný příběh,byla to síla.Doporučuji.

6 24.01.2023

Zvláštně napsaná kniha,chvíli mi trvalo než jsem se začetla,ale ke konci mě dostalo její kouzlo.
" ..v životě je třeba najít způsob, jak vlastnímu srdci odpustit za to, kolikrát nás zradilo, jak si odpustit za všechny ty ošklivé věci, co jsme si pomysleli, řekli, udělali nebo cítili, a jak jít dál.
Protože srdce je jako raněný voják, kterému prostě musíme dát, cokoli potřebuje, aby mohl pochodovat dál."

6 18.09.2022

Velmi pozoruhodně napsaná kniha, která mě vtáhla a nepustila až do poslední stránky. Doporučuji!!!

6 01.07.2022

Veronika Žilková mi byla vždy sympatická a nechápala jsem jak může zvládnout péči o tolik dětí a její bohaté pracovní aktivity. Je to prostě živel,krásná,nadaná žena s velkým srdcem,má můj velký obdiv za svou upřímnost a obětavost!! V průběhu vzniku knihy ještě netušila,že jí život chystá další životní ránu, a to zradu posledního manžela,kterého do poslední stránky své autobiografie obdivuje a věří, že s ním zústane do smrti.

6 16.05.2022

Tak dlouho jsem na knihu v naší knihovně čekala a těšila se na ni,ale nedá se to číst!!!
Fakt zklamání.

Pro toho kdo o KLDR žádnou knihu nečetl to bude opravdu šokující četba. Pro mne byla mnohem zajímavější kniha "Není co závidět".

6 22.03.2021

Přednášky a život paní Hogenové mě velmi zaujaly. Kniha obsahuje mnoho hodnotných moudrých myšlenek, nicméně jsou zabaleny často ve větách a obklopeny výrazy, které jsou pro obyčejného čtenáře divné a mně vadily. Na autorce jde poznat, že se celý život vášnivě věnuje studiu filozofie. Přesto si p. Hogenové velmi vážím a její práci oceňuji.

6 21.01.2021

Někdo tady nazval tuto knihu "oddechovou četbou". To není ani náhodou. Povídky čtu celkem nerada, ale tyhle byly vyjímečné, spíše jsem je četla jako sledování životního příběhu autorky a její rodiny. I když ne všechno je autobiografické. Některé povídky mne nezaujaly, ale více bylo těch, které jsem si přečetla dvakrát i vícekrát a přitom na internetu vyhledávala životopisné údaje a fotografie autorky. Bylo zde napsáno mnoho kvalitních recenzí této knihy, je tedy zbytečné psát cokoliv dalšího. Krásné, hodnotné čtení!

Z povídky Domů
“ Co dalšího mi uniklo? Co mi kdo chtěl říct a já to neslyšela? Jaká láska možná existovala a já o ní neměla ani tušení?
Takové otázky nemají význam. To, že jsem vydržela tak dlouho naživu, má jediný důvod - hážu minulost za hlavu. Zavírám dveře před zármutkem a lítostí a výčitkami svědomí. Kdybych je pustila dovnitř, kdybych si dopřála byť jen malinkou skulinku, prásk, dveře by se rozletěly srdce by mi roztrhaly na cucky poryvy bolesti oslepily by mě hanbou rozbíjela bych hrnky a láhve smetla všechny sklenice roztřískala okna potácela se po rozsypaném cukru a rozbitém skle nechávala za sebou krvavé stopy k smrti vyděšená a zalykající se až bych se nakonec naposledy otřásla z hrdla by se vydral poslední vzlyk a zase bych ty těžké dveře zabouchla. A jako už tolikrát bych začala dávat do kupy tu spoušť.
Možná že to není zas tak nebezpečné, když minulost pustíte dovnitř se slovy:“Co kdyby?“ Co kdybych si s Paulem promluvila, než se sbalil a odešel? Co kdybych poprosila o pomoc? Co kdybych se vdala za H.?
Jak tu tak sedím a dívám se z okna na strom, na kterém teď nejsou ani listy ani vrány, odpovědi na každé z těch „co kdyby“ jsou zvláštně uklidňující. Nemohlo k nim dojít, k tomuhle co kdyby ani k tamtomu co kdyby. Všechno dobré i zlé co se mi v životě přihodilo, bylo předvídatelné a nevyhnutelné, obzvláště ona rozhodnutí a kroky,kvůli kterým jsem teď dočista sama. „

6 06.11.2020

První polovina výborná, potom už to bylo slabší a slabší a poslední pětinu už jsem vzdala. Dokonce mě ani nezajímalo, jak poslední žijící hrdiny dopadly. Ještě že jsem se neukvapila a knihu nekoupila. Ale pro ty mladší ročníky, které o historii Sovětského svazu nic neví, určitě kniha po této stránce velmi přínosná.

6 02.05.2020

Naprosto skvěle napsaná kniha, nemohla jsem se od ní odtrhnout!! S čistým svědomím a bez váhání hodnotím pěti hvězdičkama. A to jsme zpočátku váhala, protože téma homosexuálů mě nijak nezajímá. Přes těžké a smutné téma je tam tolik vtipných dialogů, že jsem se často usmívala a obdivovala autora! Doporučuji!!

6 24.02.2020

Hluboký, věrohodně napsaný příběh jedné , chtěla jsem napsat "komplikované" rodiny, ale myslím, že takové podobné příběhy se odehrávají v mnoha "normálních" rodinách, když se tak rozhlížím kolem sebe. Mít klidné a bezpečné zázemí v dětství je vzácnost, obzvlášť v dnešní době, kdy se partneři často rozcházejí a snaží se vybudovat nové vztahy, s dalšími dětmi...
A to , i když se všichni snaží a není v tom alkohol, drogy a zdánlivě všechno funguje.
V této knize ale hlavní postava sice později a po překonání těžkých věcí, nakonec dozraje a uvědomí si , co je v životě důležité.
A že šťastně vztahy nás nikam neposunou. Že život je příliš krátký na to, abychom si lásku a štěstí nechali proklouznout mezi prsty. Že snaha se ostatním příliš přizpůsobovat zadusí naše touhy a potlačí naše pravé já. Že je správné odpouštět a pochopit druhé, ale jít vlastní cestou a nezapomínat na sebe.
Vzhledem k mnoha velmi kvalitnícm komentářů, které čtenáři napsali přede mnou, nemám k tomu víc co dodat. Vřele doporučuji.

6 23.12.2019

Tak tahle kniha si podle mne literární ocenění po právu zaslouží! Děj se odvíjí zpočátku pomalu, ale později nabírá na spádu a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Pocity postav a jejich život jsou popisovány věcně, bez patosu, působí naprosto věrohodně. Jediné co mi trochu nesedělo bylo, že si Ivan při své návštěvě ˇrodného města pronajal jejich původní byt a zařídil jej pro účely oslav narozenin matky skoro původním zařízením. No ale budiž - na síle příběhu to nic nemění.
Bylo mi při čtení smutno, ale tak to v životě chodí. Člověk se snaží žít jak to nejlépe umí, touhy se nesplní, blízcí jej nechápou nebo míjejí. Asi to není kniha pro každého, ale je silná a skvělá!

6 02.11.2017