Ronny komentáře u knih
Váhám mezi 3 a 4 hvězdičkami,spíše 3,5. Místy mě to vadilo,ale jinak se čte lehce,je to vtipné a ze života.
Nebyl to můj šálek kávy. Příběhy hlavních postav napsány čtivě,ale na ty fantasmagorie v podobě opico-tygra-hada jsem nebyla zvědavá,taktéž na pasáže o uhoři. V půlce jsem to vzdala...
Při nejlepší vůli bohužel nedočteno. V knize se střídaly velmi čtivé a zajímavé kapitoly s jinými,pro mne nezajímavými, takže jsem to v půlce vzdala.
V knize byl popsán život britské aristokracie,ale nejvíce mne zaujal rodinný život a osudy autorky. To byla opravdu síla co musela všechno zažít!
Dětství za války odtržená od rodičů, manželství s naprosto potrhlým manželem (po smrti už se vše hodnotí ve prospěch kladných vlastností) a osudové rány v podobě nemocí a úmrtí dětí. Tato silná charakterní žena vše zvládla jak nejlépe bylo možné. Věčné večírky ve vyšších kruzích jsem jí také nezáviděla.
Nejdřív jsem zkusila audioknihu a ta mě odradila. Pak jsem na knihu narazila v knihovně a přečetla jsem ji se zaujetím. Ivu Pekárkovou mám ráda,ale ne každá její kniha se mi líbí. Tahle byla hodně povedená!!!
Čtivé,ale další díly už číst nebudu. Je to trochu lehká četba, zápletky těžko uvěřitelné.
Váhám jak knihu zhodnotit. Některé příběhy mě zaujaly,jiné ne. Některé úvahy byly zajímavé a oduševnělé,ale ke konci už jsem ztrácela trpělivost. Celkově kniha nenaplnila mé očekávání. Na Olive Kitteridge od Elisabeth Stroutové (2 díly) to nemá ani náhodou!!
Osobnost a názory Báry Basikové jsou mně sympatické, a tak jsem knihu letmo pročetla. Hlavně mě zaujaly drobné střípky z jejího života. Místy jsem se zasmála,Bára umí nejen zpívat,ale i psát! Ale celkově to mělo zústat u blogů.
Opět se jedná většinou o detailní popisy autorčiných výletů,pro mne naprosto nezajímavé. Asi aby bylo pořád o čem psát a penízky z knihy na další výlety. Pokud píše vyjímečně o životě svém a své rodiny,je to vtipné a zajímavé. Tak z těch jejích všech knih udělat jednu,stálo by to za to..
Váhám mezi 3-4 hvězdičkami. První polovina velmi dobrá, od druhé půlky mě to přestávalo bavit.
Kniha určitě užitečná pro ty, kteří o tomto tematu nic nečetli. Pro mne bohužel moc přínosná nebyla, ani se to dobře nečetlo. Doporučuji spíše "Strmá cesta" od Ginzburgové nebo "V plesových střevíčkách sibiřským sněhem" Sandry Kalniete nebo "Jaká je cena člověka".
Opravdu strhující životní příběh paní Edith, velký obdiv!
Líbil se mi komentář Corsa!
"Dakedy clovek najde pre seba klenot ani nevie ako! "
Kniha mne zaujala v knihkupectví a po přečtení recenzí jsem neodolala a knihu koupila. Škoda, že byla tak tenká.
Román je z velké části autobiografický, dědeček, matka i otčím hlavní postavy byli/jsou ruští herci a našla jsem jejich fotky a údaje o nich na internetu. Četba mi připomněla jinou knihu, také od ruské autorky Ljudmily Petruševské "Čas noc".
Taky jsem měla při její četbě smíšené pocity, bylo to tragické, ale zároveň popsáno humorně. Podle knihy byl v r. 2009 natočený ruský film " Pochoronitě meňa za plintusom ".
Knihu jsem si přečetla podruhé po mnoha letech a překvapilo mne, kolik z přečteného mne asi při prvním čtení nezaujalo. A to skutečné události z života spisovatelky. Velký obdiv před touto nezlomnou ženou. Hned jsem pátrala na internetu po jejím dalším osudu a byla jsem znovu fascinovaná její neskutečnou vůlí a chutí do života, dokonce se v r.2019 po třetí provdala ve věku 76 let!!! A prožívá skutečnou vášeň. V r. 2007 vydala její 2. autobiografickou knihu "The Sum of Our Days", kterou jsem si s dychtivostí objednala, neboť další osudy její rozvětvené rodiny jsou velmi zajímavé. Bohužel tato kniha nevyšla v češtině.
Z jejích ostatních knih mě velmi zaujal její 1. román "Dům duchů", který ji proslavil.
Nemohla jsem se odtrhnout a hned se pouštím do další knihy od této autorky!! Jako ze života, krásně napsané, naprosto uvěřitelné, bohužel.........
Čtyři příběhy , z nichž jeden nebyl bezdomovec, ale výrobce a distributor pervitinu a ten mne opravdu nezajímal a neměl tam co dělat. Z ostatních třech se žena dokázala z ulice zařadit zpátky do normálního života, další , bývalý úspěšný hudebník, také. Myslím, že takové případy jsou ojedinělé. Ale pro ty, kdo se o životu bezdomovců dříve nic bližšího nedozvěděli, určitě zajímavé a čtivé informace.
Váhala jsem mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami, ale nakonec přece jenom úplně nej nej to nebylo. Nicméně je to hluboká a krásná kniha překvapivě napsaná mužem, jako jeho románový debut.
Čtenářských recenzí je k tomu napsáno dost, je zbytečné něco opakovat.
Tak za mně jeden z úryvků, který mne oslovil:
"Tenhle pokoj si Onni vybral hned, jak byl dům dokončený. Lahja spala na opačném konci domu, Anna v pokojíku na půdě a další dvě děti někde mezi nimi. Párkrát Onniho prosila, aby se přestěhoval k ní, ale tam by se prý oba nevešli a jeden druhému by rušili spaní.
Matka už nevyšla do poschodí a uzavřela se do samoty v přízemí. Zavinula se jako kukla.
Zanedlouho všichni žili každý ve svém pokoji za zavřenými dveřmi a dávali si pozor, aby se navzájem neobtěžovali. Obrovský dům se naplnil tichem a zdvořilou pozorností, kdy se pootevřené dveře pro jistotu potichu přibouchávaly, aby jeden nerušil klid druhého.
Nakonec každý seděl na kraji své postele, naslouchal opatrným pohybům ostatních a čekal, jestli se za ním někdo zastaví. Třeba by se posadil na kraj postele a zeptal se, jaký byl den. Ale nikdy nikdo nepřišel, nikdy se nikdo nezeptal, všichni byli vězni zavřených, přibouchnutých dveří bez zámků."
Silný, smutný příběh napsaný čtivým a uvěřitelným způsobem. Doporučuji.