Rose-Mary komentáře u knih

Velmi poutavá kniha od významné autorky paní Hany Marie Körnerové. Vypráví o nelehkém údělu tří generací žen v období protektorátu, druhé světové války, a v poválečném období.
Irma, Edita, Kristýna. Podobné osudy předčasného a nechtěného těhotenství Irmy a její dcery Edity. Zatímco Irma se se svým údělem dokázala smířit i za těžké situace, po předčasné ztrátě rodičů, Edita to nikdy nedokázala. Stala se z ní kukačka, která porodila dvě děti, každé od jiného otce, a zařídila jim náhradní rodiče z vlastní rodiny. Sama se od mateřských povinností distancovala.
Kristýna teprve po letech zjišťuje, jaké tajemství její matka celá léta chránila a opatrovala, aby nebylo ublíženo jí a jejímu bratrovi.
Příjemné a zároveň smutné čtení, které dokázalo vtáhnout do děje a bylo těžké knihu odložit.

19 05.07.2023

Tuto knihu jsem si chtěla za každou cenu přečíst, neboť osudy Řeků, kteří imigrovali do naší země v době komunismu, mne velmi zajímal. Sama jsem měla na střední škole spolužačku Řekyni. Také v mém městě jsem znala jednu řeckou rodinu. Podařilo se mi ji sehnat v knihovně na rezervaci, neboť jsem ji potřebovala jako poslední téma do čtenářské výzvy.
Nikdy jsem netušila, jaké byly začátky těchto lidí, přesunutých do cizí hostitelské země. O občanské válce v Řecku v poválečných letech jsem nic nevěděla, tudíž mi nebylo jasné, proč se tolik řeckých obyvatel v naší zemi octlo. Až při čtení této knihy jsem se dozvěděla, že šlo v největší části o řecké děti, které ztratily své rodiče v občanské válce, nebo se jim ztratili po cestě do Československa, a teprve často po dlouhých letech se některým z nich podařilo své rodiny najít a scelit.
Příběh dívenky Sotirie mne velmi zaujal, stejně tak jako ji, jsem si oblíbila i další osoby kolem ní. Kamarádku, údajnou sestřenici Koulu, později Janise, její rodiče Elpidu a Miltiadise, a další osoby, které v příběhu vystupovaly a jednotlivě v různých kapitolách o sobě mluvily.
Děj je rozsáhlý, táhne se po několik desetiletí, začíná v roce 1948 a u Sotirie končí až v roce 2018. Je zajímavé, že všem hlavním osobám, které v příběhu vystupují, se podařilo splnit si svůj sen a vidět moře. Řecké moře, v zemi, odkud pocházeli a nakonec se tam natrvalo vrátili. Ne každý Řek, přesunutý do Československa v době občanské války o to stál. Naskytlo se mnoho těch, kteří Českou zemi přijali bez výhrady za svou, oženili se, nebo provdaly za Čechy, jejich děti už o svém řeckém původu věděly jen z vyprávění rodičů, a do Řecka se podívali nanejvýš jen na dovolenou.
Krásně napsaný příběh, který mi mnoho dal a mnoho prozradil, zaslouží si všech pět hvězdiček.

18 05.11.2023

Třetí kniha ze série o Josie Quinové. Na začátku příběhu dva malí chlapci objeví v lese pohřbené tělo. Josie je zavolána k tomuto případu. Ukáže se, že mrtvá žena byla pohřbena zhruba před třiceti lety a dentální analýzou je zjištěno, že se jmenovala Belinda Roseová, což bylo jméno její matky.
Tady se prolíná děj s jejím vlastním příběhem z dětství, které měla velmi kruté, díky své matce. Josie v tomto díle odhalí tajemství, které se přímo týká jejího života. Zjistila, jak to bylo s její matkou doopravdy a jaká je její skutečná identita.
Bylo to překvapivé zjištění na konci knihy, přestože jsem to již postupem čtení tušila.
Tato třetí kniha se mi líbila možná nejvíc z těch dvou předešlých.

17 30.11.2023

Knihu Listopád od Aleny Mornštajnové jsem začala číst s přesvědčením, že se mi asi nebude moc líbit. Ale opak byl pravdou. Kniha se četla moc dobře a stále jsem chtěla ve čtení pokračovat, abych znala další události.
Je to fiktivní vyprávění o tom, jak by vypadal náš stát po listopadové revoluci, kdyby se vlády ujali zpět socialistické složky a založily stát s vojenskou diktaturou. Hlavní hrdinkou je mladá žena a matka Marie Hajná, která se se svým mužem Joskou zúčastnila demonstrace. Byli přemoženi vojenskou silou. Marie skončila na 20 let ve vězení a její muž zůstal trvale nezvěstný. Její děti, čtyřletá Lenička a sedmiletý nemanželský syn Jakub, byli v tu dobu u jejích rodičů.
Děj je rozdělený na dvě části vyprávění. První hovoří o Marii a její těžké situaci ve vazbě a ve vězení, druhá část hovoří o dívence Magdaléně, která byla odebrána rodičům a umístěna do „ozdravovny“, kde děti byly vychovávány státem, aby se z nich staly oddaní komunisté.
Teprve před koncem knihy se obě roviny vyprávění propojily. Byla jsem velmi překvapená, kam děj dospěl. Celá kniha se mi velmi líbila, ale byla dost smutná. Konec mne pak už zcela rozlítostnil.

14 15.10.2024

Knihu jsem si vybrala v rámci čtenářské výzvy. Jakkoliv historické knihy nemám příliš v oblibě, tuto jsem četla se zájmem a hodně mne zaujala.
Děj se odehrává na hradě Hiršberk, jehož pánem byl Jan ze Zhoře. Z Francie přijíždí Diana, vdova po jeho zemřelém bratru Vilémovi, který zahynul ve válce. Jan není nadšený ze situace, ve které se octl. Vdova nemá už žádné příbuzné, kteří by se o ni postarali, proto je na něm, na bratrově rodině, aby se jí ujal.
Hrad často navštěvují jeho příbuzní, bratranci Zikmund a Jošt, pánové z Jedlové. Jen občas jeho provdané sestry, Eliška a Johana.
Děj příběhu dostává napínavý spád, když do kraje přijde mor. Venkované umírají po tisících. Jan se o své příbuzné a čeleď dobře stará, na mor nezemře na hradě nikdo z blízkých. Horší situace nastane, až když hrad začnou přepadat lapkové a zloději. Ještě horší situace nastane, když zjistí, že věřit nemůže už ani těm nejbližším.
Diana, která byla jeho nenáviděnou přítěží, se nakonec dokáže postarat o lidi na zámku, se svým mateřským a léčitelským přístupem. Jan po těžké životní zkoušce, kdy jim dvěma jde skutečně o život, v ní poznává neocenitelnou pomoc a dlouho přetrvávaná zloba odchází.
Historický román jsem si ráda přečetla, hodnotím mistrovské dílo a znalosti spisovatelky, dávám zasloužených pět hvězdiček.

14 28.06.2023

Tuto knihu jsem četla už podruhé, nyní v rámci čtenářské výzvy. Poprvé, někdy v loňském roce, jsem jí vůbec nerozuměla a nemohla pochopit, kde vzala označení světový bestseller.
Tentokrát jsem jí přišla na chuť už od samého začátku. Hlavní postavy, tři ženy, Rachel, Megan a Anna, popisovaly své běžné dny, jak šly za sebou, jedna z nich v odlišné časové rovině, s předstihem jednoho roku. Skládanka celého příběhu se pak doplňovala s další a další stránkou.
Nyní jsem pochopila všechno, co autorka v knize popisovala. V minulosti jsem se zaměřila jen na oddechovou četbu, na nenáročné romány pro ženy. Nyní, díky čtenářské výzvě, se dostávám i k jiným žánrům. Většinou se do knihy začtu a přečtu ji celou bez přerušování nebo úplného odložení.
Tentokrát mne Dívka ve vlaku zaujala naplno a zvláště ve druhé polovině jsem ji už těžko dokázala odložit. Nechci hodnotit a rozebírat povahy tří hlavních hrdinek, kterými se zabývá většina komentujících. Beru knihu vcelku jako detektivní příběh s ukrytým tajemstvím, které u sebe každá z postav skrývá, a které vyjde na povrch až před koncem. Dlouho mi trvalo, než jsem odhalila toho, kdo vraždil a proč vraždil. Tím pádem to bylo pro mne zajímavější dočíst ji rychle do konce.

13 01.08.2023

Další případ detektiva Josie Quinové, ve kterém řeší únos sedmileté dívky. Matka Amy Rossová ji ztratila v jediném okamžiku, kdy se zastavil kolotoč, a Lucy z něho zmizela záhadným způsobem, kdy po ní nezůstala žádná stopa. Byly nasazeny všechny policejní jednotky a desítky dobrovolníků, dívka se nenašla ani v blízkém, ani ve vzdálenějším okolí.
Rodiče byli bezradní. Josie tušila, že Amy něco tají, že jim neříká všechno. Pak začaly výhružné telefonáty a dojde k dalším vraždám. Je jasné, že jde o únos a že je zaměřen na matku děvčete, aby jí bylo ublíženo.
Jako všechny ostatní knihy z této série, jsem si ji užila a ráda se k ní vracela, než jsem dočetla poslední stránku. Jako skoro všem knihám z této řady, dávám čtyři hvězdičky.

11 02.04.2024

Na začátku bylo vyhlášeno pátrání po zmizelé nezletilé dívce Isabele. Detektiv Josie byla v tu dobu suspendovaná za nějaký prohřešek, kterého se dopustila při vyšetřování. Kolegové měli podstav a byli velmi zaneprázdnění. Chtěla se vrátit mezi ně, neboť bylo jisté, že šlo o únos.
Šéf její žádost nevyslyšel a doporučil jí, aby šla od toho. Nedala si říct a pátrala na vlastní pěst.
Záhada kolem zmizení Isabely se komplikovala. Zjistila další skutečnosti, že podobný případ se už kdysi stal a unesená žena byla tenkrát vrácena.
Kniha byla ve druhé části už napínavější. Policie se ukázala být zcela neschopná při pátrání. Vyšly najevo další skutečnosti a Josii šlo o vlastní život. Dívek, které zmizely, a nikdo po nich nepátral, bylo víc. Josii se podařilo přes obrovské nebezpečí tento rozsáhlý zločin rozluštit.
Kniha se mi líbila, dávám čtyři hvězdičky.

11 28.04.2023

Že bych byla z této knihy příliš nadšená, se nedá říct. Určitě byla slabší než předchozí díly. Nakonec jsem ji ale přečetla, i když to trvalo trochu déle. Josiina kolegyně Gretchen si ve svém utajeném životě zažila hodně. Akorát se mi to nezdá všechno věrohodné.
Kniha začínala být zajímavá až ve třetí třetině, někde po dvousté stránce. Byly zapojeny do děje další osoby a nakonec spravedlnosti bylo učiněno zadost. Při hodnocení váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami.

10 10.12.2023

K Vlaštovkám a Amazonkám se stále vracím. I po letech mají u mne první místo v knihovně. Od dětství jsem je po řadě četla už několikrát. Právě nedávno jsem dočetla všechny, které mám doma.
Boj o ostrov otevírá tuto oblíbenou sérii Ransomovek. Zde se obě party dětí seznamují a začínají spolu objevovat krásy jezera a okolí. Amazonky jsou tu doma. Ostrov byl odjakživa jejich ostrovem. Poznávají, že společně mohou zažít ještě více dobrodružství. Mohou spolu žít na ostrově, plachtit, a také mezi sebou vést válku a bojovat. Aby byl jejich příběh úplný, museli nejdřív vést válku s kapitánem Flintem, mužem z hausbótu, aby se nakonec i on stal jejich nerozlučným přítelem.
Jako každý díl Ransomových knih mohu hodnotit jen a jen pěti hvězdičkami.

10 07.05.2023

(SPOILER) Knihu jsem četla už poněkolikáté během několika desetiletí. Také jsem viděla filmový seriál Ptáci v trní. Je to jedna z mých nejoblíbenějších knih, včetně filmového podání.
Oblíbila jsem si všechny hlavní postavy, i když k některým mám své výhrady. Meggie, jakkoliv mi byla sympatická, sdílela jsem její bolest z neuskutečněné a zakázané lásky, v její dospělosti bych jí vyčetla mnoho chyb. Jak unáhlený sňatek s Lukem, tak i konečné rozhodnutí, nesdělit Ralfovi, kdo je skutečným otcem jejího milovaného syna Dana. Zároveň mohu vytknout Ralfovi jeho touhu po povýšení a kariéře v římskokatolické církvi, na úkor lásky. Stejně tak jeho neschopnost pochopit, nebo aspoň uvažovat, zda by nemohl on sám být otcem Meggyina syna. Jako vysoce inteligentní člověk mohl umět počítat. Nebo aspoň pojat podezření, když si byl vědom, že v době, kdy měl být její syn počat, žil intimně s Meggy.
Kniha se mi velmi líbila, i když její přečtení mi zabralo delší dobu, než jiné knihy. Toto nebyla odpočinková četba, která se dá přečíst za krátkou dobu. Hodila se mi do čtenářské výzvy, tak jsem si ji moc ráda znovu přečetla.

9 13.03.2024

Stejnojmenný film jsem viděla několikrát a vždy jsem byla uchvácená příběhem malého Vaška, jeho mámy Anny a nově objeveného tatínka Luboše.
Kniha mi leží v knihovně už bezmála čtyřicet let. Mám výtisk vydaný v roce 1984. Tentokrát jsem si ji vytáhla už opravdu po dlouhé době, v rámci čtenářské výzvy. Zvládla jsem ji během dvou dnů a nebavila mne o nic míň než před léty. Nad Vaškovými avantýrami se člověk musel pořád smát. Chudák mamina, ta si s ním užila. Ale dobrý konec jsem jí přála, i jeho otci, horolezci a zachránci. Pět hvězdiček si dílo zaslouží.

9 16.04.2023

V těchto dnech ji čtu znovu, za posledních více než padesát let, už poněkolikáté. Stále miluji své dětské knížky od Arthura Ransomea. Nevím přesně kolikátá byla tato, ale asi jedna z prvních. Pamatuji, že ve dvanácti letech jsem dostala na Vánoce Holubí poštu. To byla tenkrát šestá kniha, která vyšla od tohoto spisovatele. Zkoumala jsem, které knihy už předtím napsal. Našla jsem jich pět. Hned jsem se po nich ptala v knihovně. Paní knihovnice mi vytáhla Klub Lysek. Ta se odehrávala na jiném místě a pojednávala jen o dvou dětech, které jsem z Holubí pošty znala. Byli to Dick a Dorotka.
Třetí kniha, kterou se mi podařilo dostat, byla zřejmě právě tato, Zamrzlá loď kapitána Flinta. Tady vystupovaly už všechny děti, a bylo to tentokrát v zimě na zamrzlém jezeře. Kniha se velice dobře četla. Děti, zásluhou jejich velitelky, kapitána Nancy, která onemocněla příušnicemi těsně před koncem zimních prázdnin, získaly měsíc prázdnin navíc. Příušnice byly velmi infekční, musela se zachovat čtyřtýdenní karanténa.
Strávili je bruslením po zamrzlém jezeře, procvičováními signalizace, výpravami do zamrzlé Arktidy a později objevy a cesty po zamrzlém jezeře. Hlavně ale plánováním konečné hlavní výpravy na Severní pól. Jednoho dne objevili zamrzlý obytný člun jejich dospělého přítele kapitána Flinta. Odjel na zimu někam do ciziny, do teplých krajů. Z jeho lodi si udělali novou základnu a dělali přípravy na polární výpravu. Kapitán Flint se vrátil domů právě v nejlepším, aby jim pomohl výpravu připravit a uskutečnit. Nancy se v tu dobu už uzdravovala, tak mu popsala všechno, co potřebují na výpravu zařídit. Jenže, jak to občas bývá, nevyšlo všechno tak, jak si naplánovali. Malé nedorozumění zapříčinilo velký zvrat událostí. Nancy tenkrát před svou nemocí prozradila Dickovi, jaké signalizace použije v den, kdy má výprava vyrazit k severnímu pólu. Během doby své nemoci na to zapomněla, a zmíněný signál použila k něčemu jinému. Tak se stalo, že Dick s Dorotkou se vydali k Severnímu pólu úplně sami, a to ještě v den velké a nebezpečné sněhové bouře…

9 25.01.2023

Další úžasná kniha od anglického spisovatele Arthura Ransomea.
Druhý rok dobrodružných prázdnin party dětí, které si říkaly Vlaštovky a Amazonky. Po loňském roce, kdy se seznámili a prožili spolu pár dní plných vzrušení a dobrodružství na ostrově a s jejich dospělým přítelem kapitánem Flintem, se opět sourozenci Walkerovi a děvčata Blacketovy mají setkat a prožít další úžasné prázdniny.
Jenže tentokrát jim to nevychází. K děvčatům přijela na návštěvu přísná a protivná prateta, která vychovala jejich maminku a strýce Jima, kterému říkali Kapitán Flint, a na jeho hausbótu s nim prožili hodně legrace a vzrušení. Dívky musí zůstat doma, nesmí tábořit, dokonce mají zakázáno se se svými přáteli stýkat.
Co se ale stalo horšího. Vlaštovky hned třetí den prázdnin se svojí malou plachetnicí ztroskotají a musí svůj tábor přestěhovat z ostrova na souš. Naštěstí Titty s Rogerem na své výpravě objeví překrásné skryté údolí, pro které se nadchnou i starší sourozenci, a na dobu, než je jejich loď opravena, se tam mohou utábořit. Amazonky se snaží za nimi přijít, kdykoliv se jim podaří pratetě uniknout. Vymyslí úžasný plán na den jejího odjezdu. Od té doby je volný i kapitán Flint. Vlaštovka je v loděnici po nějakých deseti dnech opravena, a poté mohou jejich prázdniny skutečně začít.

9 02.01.2023

(SPOILER) Těšila jsem se na čtení této knihy, komentáře byly pozitivní a označovaly příběh jako jednu velkou legraci, kdy se člověk při čtení nepřestane smát. Musím uznat, že já jsem se smála při čtení celé první stránky. Tedy začátek byl dobrý, ale čím dále jsem četla, nemohla jsem pochopit, co na tom čtenáři viděli tak směšného.
Hlavní hrdinkou byla Marie Kostková z Kostky, což byl rodový hrad, později přestavěný na zámek. V minulosti ho rodina několikrát ztratila a stejně tak jí potom byl vrácen. Rodina Kostkova žila v Americe a po navrácení rodového majetku se stěhovala do České Republiky.
Rodina, to byl otec Frank, dědic titulu, matka Vivien, původem Američanka, která nebyla aristokratického původu, a devatenáctiletá dcera Marie. Bylo zajímavé dozvědět se, jak se u nás usazovaly bývalé šlechtické rodiny, kterým byl po revoluci vrácen majetek, jaký byl „život na zámku“, že být hrabětem bez peněz a muset se přizpůsobit jakékoliv těžké práci při prohlídkách jejich domova, aby si vydělali aspoň na elektřinu, na vodu, na jídlo a zaplatili třem zaměstnancům, nebylo skutečně nic lehkého.
Proto jsem na knize neshledala tolik legračního, jak o ní bylo psáno. Myslím, že tři hvězdičky si zaslouží, ale čekala jsem něco víc. Konec knihy nebyl žádný, až později jsem pochopila, že toto byl první díl, který bude dále pokračovat. Myslím, že do dalších dílů se už nepustím.

8 20.07.2024

Knihu jsem si vybrala v rámci čtenářské výzvy. Musím přiznat, že se nerada pouštím do děje, kde se prolíná skutečnost s projevy nadpřirozených úkazů. Při některých scénách mne skutečně mrazilo.
Jinak ale šlo o příběh zajímavý a čtivý. Nakolik je kniha obsáhlá a nutno se na děj velmi dobře soustředit, netrvalo mi příliš dlouho ji přečíst. Musím ale souhlasit s jinými komentáři, že kus děje mohla autorka vypustit, že kniha byla příliš rozvláčná, některé pasáže tam vůbec nemusely být.
Hlavní hrdina, investigativní novinář Petr, který se vrací do rodné vesnice v Orlických horách do domku po svých rodičích, mi byl sympatický. Stejně tak, jako jeho sousedka a rodinná přítelkyně paní Urbánková. Už méně sympatické mi byly některé další osoby, které se zpočátku tvářily jako jeho noví přátelé.
Petr ztratil v dětství svého nejlepšího přítele Vojtu, který zmizel neznámo kam, a nikdy se nenašel. Setkal se s jejich společnou kamarádkou Helenou, která byla vdaná a měla dceru Karolínu. Brzy po jeho příjezdu se začínají dít věci, které vedou k jeho přesvědčení, že musí zjistit, co se tenkrát s Vojtou stalo. Zaplétá se do složitých situací, ze kterých bude pak těžko hledat východisko.
Knihu jsem přečetla, přestože bych se dobrovolně do ní nepouštěla. Thrillery s prvky hororu nejsou moje oblíbená četba.

8 27.10.2023

Kniha Chrise Cartera Genesis není pro každého. Slabé povahy by se k této knize neměly ani přiblížit. Popisuje detailně vraždy a mučení, které každé vraždě předcházelo.
Robert Hunter a jeho parťák Carlos García jsou dokonalými detektivy Útvaru ultranásilných trestných činů. Není na místě popisovat děj, kniha je velice obsáhlá, kdo se však do ní začne, nebude vědět, kdy přestat. Chvílemi se vám udělá špatně z popisu brutálních praktik, kterými vrah zbavoval života své oběti. Že nešlo jen o jednu oběť, bude každému jasné. Jaká je souvislost mezi jednotlivými vraždami, jednotlivými oběťmi? Nejde jen o jeden druh: Buď samé ženy, mladá děvčata, nebo muži. Zpočátku to u detektivního týmu vyvolává chaos.
To by však nebyl Robert Hunter, aby nenašel nit, kterou pak pomalu začne rozmotávat. Co se týká vraha, který měl tyto brutální nelidské činy na svědomí, ani na mysl mi nepřišlo, že by šlo o tamtu osobu. Na konci to bylo jedno velké překvapení.

8 12.10.2023

Je to třetí kniha, kterou jsem přečetla od Lisy Reganové ze série o detektiv Josie Quinnové. V pořadí je druhá, mně se první po Mizejících dívkách dostal do ruky třetí díl „Matčin hrob“.
Kdybych měla srovnávat, myslím, že nejvíc se mi líbil až ten díl třetí. V Mizejících dívkách jsem si musela teprve na všechna jména hlavních aktérů z řad policistů zvykat. Ve třetím dílu bylo poznat, že něco z děje chybí, o čem se občas Josie zmiňovala. To, co chybělo, jsem našla až nyní v Dívce beze jména.
Ve všech dílech se jednalo o osobní příběhy detektiv Josie. Byla to nepřemožitelná žena, až příliš silná, aby se vzdala a odpočinula si, dříve než vypátrala to, po čem šla.
V tomto dílu pátrala po ztraceném uneseném novorozeněti, po zmizelém snoubenci Lukeovi a do toho se jí zamíchala postava neznámé dívky, která zpočátku zřejmě předstírala ztrátu paměti, později pak sehrála roli ve vyřešeném případu.
I v tomto dílu se vyskytl velký počet zavražděných, naštěstí to všechno byly osoby zapletené do kriminální činnosti, které měly co do činění s únosem malého Viktora a Lukea.
Celkově knihu hodnotím na čtyři hvězdičky, ráda si přečtu další díly, až se mi dostanou do ruky.

8 04.10.2023

Knihu "Na větrné hůrce" jsem četla již někdy v mladším věku. Nebyla to úplně jednoduchá a odpočinková četba, ale zajímavá ano. Kniha je psána jako vyprávění příběhu rodiny, kterého se ujme hospodyně Ellena, aby seznámila nového majitele panství Drozdova, pana Lockwooda, s rodinnou historií.
Je to příběh nešťastné a nenaplněné lásky Heathcliffa a Kateřiny. Jejich sňatky s nesprávnými protějšky, smutná historie života jejich dětí a ostatních členů rodiny.
Ani jedna z hlavních postav mi nebyla sympatická, chování některých osob mne dost vytáčelo. Určitě nejsympatičtější z nich a zcela normální žena, která měla dostatek citu a empatie, byla právě hospodyně Ellena. Pánové Edgar a Heathcliffův syn Linton náramně ufňukaní a věčně nemocní, Kateřina a její dcera Katka byly zase příliš rázné a na ženy tehdejšího věku a společnosti dost odvážné.
Knihu jsem si ráda přečetla hlavně proto, že se mi hodila do čtenářské výzvy. Hodnotím ji na čtyři hvězdičky.

7 07.08.2024

Kniha, kterou jsem nebyla schopna dočíst až do konce. Vím, že Kundera je velmi ceněný spisovatel a nic proti tomu nenamítám. Ale mně prostě jeho psaní nesedlo. Kladně hodnotím postřehy z doby komunismu, jak na lidi působila totalita. Ale osobní příběhy jednotlivých osob mne vůbec nezaujaly. Nebyl mi sympatický ani Tomáš, ani Tereza, ani Sabina či Franz. Docela jsem se při čtení ztrácela. Jako spisovatele ho hodnotím na tři hvězdičky, určitě si zaslouží víc, ale mně prostě nesedne.

7 21.06.2024