roso.mak
komentáře u knih

Trochu neodolám srazit hodnocení.
nejvyšší jazyková vytříbenost, kultivovanost výrazu, brilantní surfování na špici verbální vlny? Zas tak bych to nepřeháněla.
Myslím, že takto by si psala deník Nataša Rostovová.


Bohužel, cena za nej. humoristickou knihu vypovídá akorát o tom, že se tu nic jiného nevydalo. Pokud by se nechlubili, že to je "jako těžkej humor, hele mám cenu", tak bych dala hvězd více.
Psané je to hezky, jen je to lehce překombinované a Deus ex machina se tam objevuje tolikrát, že se mu ani nevyplatí odcházet ze scény.


Tak nevím. Vlastně se mi ta kniha dobře četla (a je fakt tenká), ale...
Ale je psaná dospělákem pro dospěláky. Protože puberťáci jsou prostě strašný, tady to máte!
A kdyby se náhodou dostala do ruky teenagerovi, tak je PŘÍŠERNĚ VÝCHOVNÁ. Hlavní hrdina nesnáší kouření, uklízí, když rodiče ne, vydělává si, snaží se mít co nejlepší známky, dobrovolně se přihlásí na pomoc starým lidem. A přes to, ho rodiče nemají rádi a myslí si, jak je příšerný a jak je to s ním strašný.
Ano, má pár čistě pubertálních vlastností, jako, že si myslí, že mu nikdo nerozumí a že by se měli rodiče víc starat, ale sorry v tom druhém má tak trochu pravdu.
A zasmála jsem se dvakrát. Přesně.


Je to hezká poeticky napsaná kniha, trochu k zamyšlení, trochu smutná. Jen by ten svět asi moc nefungoval, kdyby všichni odevzdali zuby, drápy a peníze a šli pozorovat řeku. Ono se jim to říká v zemi, kde v zimě nemrzne a kde mohl celoročně pobíhat v bederní roušce a krmit se miskou rýže denně. Na druhou stranu, naučit se žít přítomným okamžikem v každé chvíli života je věc, která by mi určitě život vylepšila.


Zajímavé informace podané na příkladech skutečných událostí a výzkumů. Čte se dobře, snadno a rychle.


Zatím nejslabší, co jsem od autora četla. Jsem u něj zvyklá na napětí, ale tady, přes všechnu tu střelbu, si děj prostě tak nějak plyne...


Napětí od začátku do konce, uvěřitelný hrdina, jen ten absolutní závěr trochu vyšuměl.


Jako bajka dobré. A autor má vlastně pravdu. Pro úplné pochopení doporučuji si přečíst doslov (nebo si přečíst jenom doslov). Ale mně to podání prostě nevyhovuje.


Naprosto dokonalá kniha o dokonalých bláznech. Obzvláště doporučuji pasáž o lovu žraloků holýma rukama. SKVĚLÉ!


Tenká, plná přehledných tabulek a povídání z osobní praxe. Žádná Amerika typu pěstujte dýní a kukuřici, jak je k nalezení v mnoha knihách o permakultuře.


Naprosto vyčerpávající příručka Upeč si svůj chleba. S kváskem, s droždím, chleba, jiné pečivo... Jediné, co tam nenajdete je bezlepkové pečivo.


Výborný závěr série, kterou budete hltat i přes to, že je tam postav jak na orloji. Nicméně neodolám rýpnutí, že kdyby to byla opravdu jen trilogie, jak bylo původně plánováno, nikdo by nic nepoznal. Čtvrtý díl byl vyloženě vycpávací a zbytek by se dal taky umravnit.


Fotografie jsou nádherné. Být tam, musí být skvělý zážitek.


O chlup horší než Toulky, ale stejně jsem se musela smát.


První půlka dobrá, druhá mizerná. Defakto jsem ji přeskočila, aniž bych měla pocit, že jsem se o něco ochudila. Nějak nebera v potaz, že voda neteče v kohoutku sama, že jim tam hnije něco málo pod sedm miliard mrtvol a že z konzerv nebudou moct být živi věčně. Plete do toho podivné sny, vize, dělí černobíle na lidi hodné a zlé a nemá páru o tom jak fungují atomovky. A ten konec byl naprosto prdlý a zbytečný. Hlavní zloun mohl klidně uklouznout na schodech a bylo by to alespoň trochu originální.


Pan Tofield má neskutečný dar v pár tazích perem vystihnout celou kočičí povahu. U některých obrázků jsem se nepokrytě řezala smíchy.


Poměrně vtipná kniha plná černých historek s návodem na možné řešení. Dobré přečíst před vstupem do stavu rodičovského.


Ok, tak tohle byla kniha opravdu na houby. Stačí přečíst úvod a názvy kapitol a znáte vše, co jste potřebovali vědět.


Skvělý pohled na věc, u kterého se rozhodně zasmějete, i když vám nakonec nezbude nic jiného, než s autorkou souhlasit.


Anotace trochu zavádějící. Ano, hlavní hrdinka je Morlok v těle Eloje, ale o nějakou destabilizaci systému a boji proti němu tam vůbec nejde.
Kniha je o hrdinčině skrývání totožnosti, jejím hledáním ztracené sestry a o její závislosti na droze, která je jediným způsobem, jak je v přísném režimu bez alkoholu, kofeinu, cukru, tuku a riskování a přílišném zatěžování těla možné dosáhnout "potěšení" z adrenalinu a endorfinů - na nelegální droze jménem chilli.
Kniha je skvělá, finská ruka je tam znát. Doporučuji.
