roso.mak
komentáře u knih
Planoucí lesy Venuše
Tonke Dragt
Jak krásně hipísácky najivňoučké. A když si uvědomíte, že kniha byla napsána před tím, než se vědělo, že na Venuši by se rozpustil i Chuck Norris, bude váš zážitek z knihy o to větší.
Běda ženám, kterým muži vládnou
Felix Krumlowský (p)
Žily byly, byly i významné a ví se o nich - prd. Jó holky pro dějiny nebyly důležité. Ale i tak se dají vyškrabat zajímavé informace.
Temné poledne
Pavel Korněv
Pokud jste se dočetli až sem, tak vás nepřekvapí, že je třeba tahák na jména, aby se člověk neztrácel. Postav klasicky jako na orloji, ale pořád ten správnej ruskej odvaz.
I když jsem zvědavá, co bude v dalším díle. Příběh se na konci docela uzavřel, tak se Kluzký bude muset dostat zase do nějakého nového průšvihu. Nicméně tomuhle chlapovi to jde tak snadno, že je těžké udržovat přehled kdo a za co ho chce momentálně zabít. Viz má poznámka o taháku výše.
Vadná
Cecelia Ahern
Po té, co jsem přečetla komentář od Prey a po té, co jsem zjistila, jakému žánru se autorka věnuje (dívčí romány? tak k těm jsem si cestu opravdu nenašla), jsem ke knize přistupovala s jistou obavou. Nicméně hodnocení dávám vysoké (neb jsem holt taková hodná holka) a kniha se mi opravdu líbila.
Autorka dokázala román udržet navzdory žánru v tenkém formátu a její dar vyprávění, který jistě ohromuje dívky v jejích jiných knižních dílech, zde dokázal velmi realisticky vykreslit to, co HL.H. prožívá při své přeměně v potupu společnosti.
A ten milostný příběh? Nic hrozného, hrdina je sice čestňák, co se k ní neobrátí zády, ale moc se jejich vztah v knížce nerozvádí. Trochu se bojím pokračování, vyvstává tam hrozba milostného trojúhelníku, tak doufám že autorka nesklouzne od sci-fi k nějaké sladkobolné vyprávěcí linii. Byla by to škoda, tohle je dobře rozehraný příběh.
Kniha zvláštních nových věcí
Michel Faber
Je strašné jak se vám Faber dokáže dostat pod kůži a pak vám nenabídne na konci rozhřešení. Ač příběh sám není nijak strašlivý, přesto z něj mám těžkou hlavu. Pokud chcete něco lehkého na čtení sáhněte třeba po Encyklopedii Britanice a Fabera nechte na jindy.
Stroncium
Jiří Kulhánek
He...chtěla jsem to dočíst a dočetla, chtěla jsem, vědět jak to dopadne, aby to nakonec nedopadlo. Nevím, četla jsem abstraktnější díla i díla s otevřenějším koncem. Asi mě rozčílilo, že to hrdina nakonec, nevím co, vzdal? Nebo to byl prostě jen pokus autora o něco netradičního? Nejsem s tou knihou spokojená.
Dítě... A co teď? - 100 triku francouzské výchovy
Pamela Druckerman
Nevím, četla jsem A dost a to mi připadá lepší, ale na druhou stranu je tam zbytečného textu, tenhle výtah je určitě velmi užitečný. Je to stručné a přehledné. Jen možná to nemá takový přesvědčovací účinek.
A dost! – Francouzské děti nedělají scény
Pamela Druckerman
Výborná kniha, kterou jsem četla už po druhé. Čtivý příběh se spoustou poučení, nad kterými je dobré se zamyslet, i když se s nimi neztotožníte.
Bonsai nejen v paneláku
Jaroslav Pišl
Velmi užitečné, konečně kniha, kde berou ohled také na to, že ne každý má k dispozici zahradu a že většina z nás začíná stejně s těmi pokojovými. Kapři koi mohli být klidně vynecháni, ale chápu, že to psali v Libčanech a tam jsou kapři dost nepřehlédnutelní. Jestli je budou ještě víc krmit, budou jim muset pořídit přehradu.
Popel a prach
Jarosław Grzędowicz
Už jen hvězdička navíc za to, že se dá v žánru fantasy najít samostatný román. I když uznávám, že na Ledové zahradě se autor vyřádil dost. Hrdina osamělý vlk, ale ne úplně superman a spousta nakopaných zadků. Přesně jak to mám ráda.
Mikro
Michael Crichton
Odloženo. Autor si dal takové práce s tím, aby mikrosvět byl pravděpodobný, že hlavní hrdinové jsou možná vzdělaní, ale naprosto blbí a děj se dá předpovídat na několik stránek dopředu. Něco mezi Dickensem, Nezvratným osudem a Jiráskem.
Kázání ohně
Francesca Haig
Kdybych měla dvojče mrzáka, který kdyby zemřel, pak bych šla s ním, byl by to ten nejopečovávanější mrzák celého světa. Tady je pošlou do pr...pustin chcípat hlady. S touhle taktikou by měli už dávno vymřít. Ale pokud vám to nebude bránit ve čtení, je to jinak docela fajn kniha. Možná dám šanci i pokračování.
Nemesis
Jo Nesbø
Ach ti uživatelé, jak hodně je kniha věcí vkusu. Nesbo k nám jako bestseller klopýtal dlouho, až z 90. let, o to víc se divím, že k nám vůbec doklopýtal. A tato kniha, že má být z jeho nejlepších? Netopýr měl alespoň od půlky trillerový odpich, ale takto si to pomalu plyne, až se tedy záhada vyřeší. Fajne, nečekané rozuzlení se konalo, ale takových knih musí být napsáno. A já se ptám, proč zrovna on?
Zahrádka v květináči
Anita Blahušová
Líbí se mi uspořádání této knihy. Já jsem zde žádné nové tipy nenašla, ale já už jsem protřelejší hlínomilný vlk. Ale poradí, jak si doma udělat tématický truhlík, nemíchat páte přes deváté, které bylinky k sobě nesesazovat, protože by mohla zvítězit jen jedna a to všechno doplněné hezkými obrázky. Pokud jsou vaše zkušenosti zatím takové, že jste úspěšně nezahubili žádnou ze svých pokojových rostlin, je to kniha pro vás.
Mlhy Ölandu
Johan Theorin
Po téhle knize jsem sáhla, protože jsem začala Mlýny osudu a byla tam malá poznámka o tom, jak se hlavní hrdina podívá na vraha svého vnuka a v klidu si s ním povídá. Tak jsem chtěla vědět, kdo mu toho vnuka zabil a jak to, že si s ním dokáže tak v klidu povídat. A teď musím přečíst další knihy, abych zjistila, jak to, že tento nepohyblivý stařec na umření z Mlh je o 4 knihy dál junák, co si honí vrahy a nechává na sebe padat mlýn.
Jo a ke knize mlhy Ölandu: neurazí. Stejně jako v Mlýnech osudu jsou nejzajímavější části z minulosti, ale i tak se mi to hezky četlo.
Metro 2033
Dmitry Glukhovsky
Dobrá četba. postapokalyptický žánr je moje oblíbená kategorie. I když má příběh v sobě lehce logické díry, autorova fantazie to hravě vyrovná. Velmi ruské.
Něco nádherného
Judith McNaught
Nevím, jak jsem se k této knize dostala, do červené knihovny se nepouštím, neb mě většinou nebaví. Ale tuhle jsem přečetla s chutí. Místo submisivních hrdinek, které nám autorky ČK většinou servírují, jsme dostali, samozřejmě krásnou, ale chytrou a schopnou dívku a hlavního hrdinu, který tam 3/4 knihy není, což knihu samozřejmě dost vylepšuje. Hlavní hrdinka se nakonec sice podvolí, místo toho, aby mu milosrdně dovolila, aby se k ní připlazil na kolenou.... ale nemůžu mít všechno.
Černá káva
Charles Osborne
Svižná, čtivá a není tam patrné klopýtání tak typické pro přepisy divadelních her. Méně vycpávkových popisů a dialogů oproti knižním detektivkám (všeobecně, nejen Christie) slouží ku prospěchu, spíš, než aby knize něco ubrala. Jsem spokojena.
Kvítek karmínový a bílý
Michel Faber
Už dlouho jsem nečetla knihu autora s takovým citem pro jazyk vyprávění. Vtáhne do děje jako nic, nechá vás číst do půlnoci a nakonec vám naservíruje konec, který budete přežvýkávat v hlavě ještě dva dny (a střídavě budete naštvaní a střídavě se budete opájet autorovým umem). To všechno doplněné výborně vykreslenou charakteristikou doby, kdy vládla cudnost, špína a ženy nosily na hlavě vycpané ptáky.
A přesto, že je hlavní hrdinka prostitutkou, čekejte spíš realismus, než erotiku. Řazení tohoto románu mezi erotické mi připadá dost mylné.
