Rozari
komentáře u knih
Cejch
Zdeněk Šmíd
To bylo skvělé! Taky smutné, drásající, ale skvělé!
U někoho jsem tuhle knihu zahlédla, půjčila v knihovně, začetla se. Dva dny skoro v kuse. Nemohla jsem se odtrhnout.
Teď se tady dívám na autora, jo to je tenhle Zdeněk Šmíd! Vždyť jsem četla všechny jeho vodácké knížky, netušila jsem, že napsal i něco takového!
Ten příběh je strhující, život tam plynul víceméně poklidně po generace a podělalo se to s vyhlášením Československa, stačil pak jeden pán s knírkem.
Po válce zas jiní se přičinili; lidé s tím krajem, půdou spjatí byli vyhnáni.
Jak na tom asi byli potomci Čechů a Němek, Němců a Češek, jít, zůstat? Jsem víc Čech, nebo víc Němec?
Na opuštěná místa pak přišly podivné existence bůhví odkud, neměli pouto k domům ani krajině, vybydleli, co mohli, a táhli dál, domy pustly a za 15 let, ano, tak málo stačí, už v kraji po minulém životě nebylo ani památky. A komunisti už to pak jen dorazili, znárodnění, paneláky, JZD…
Jak jinak by vypadalo naše pohraničí, kdyby zůstali? Sama nevím, jak na tuhle část našich dějin nahlížet.
“…bolševik je horší než Němec, Němec zabil, ale pole nevzal…
“Krucifix, tak kdo tu válku vlastně vyhrál?
Velmi vřele doporučuji.
S elegancí ježka
Muriel Barbery
Tuhle útlou knížku jsem četla několik týdnů, možná až měsíců, těžká četba, těžká, ale zároveň hluboká a krásná. Jedna z těch, ke kterým se budu vracet a jsem ráda, že ji budu mít doma v knihovně. Ten konec jsem teda oplakala…
Varhaník z mrtvé vesnice
Danuta Chlupová
Včera jsem knihu přečetla na jeden zátah. Nedalo se to odložit, a to přesto, že mi tam pořád něco chybělo. Výsledný dojem pro mě je, že příběh klouže po povrchu a nejde do hloubky tam, kde bych očekávala. Velký potenciál zůstal nevyužit, i tak bych knihu doporučila k přečtení.
Nikdo není sám
Petra Soukupová
Já mám tedy děti ještě relativně malé, nejstaršímu je 10, ale pomalu už taky spěju ke starání se o rodiče, téma mi bylo docela blízké. Plus ten vhled do života a myšlení puberťáků mi přišel fakt dobrý. Ocenila bych pohled manžela na celou tu situaci.
V postavě šikanovaného spolužáka Járy jsem bohužel trochu viděla svého syna, on je taky takový mimoň, tak budu doufat, že tohle se mu vyhne.
Nelíbilo se mi, jak skoro všechny dospělé postavy mluvily/myslely sprostě. Dobrý, tak puberťáky ještě beru. A vím, že celá společnost zhrubla, že takhle mluví hodně lidí. Ale je vážně nutné to číst v knize? Byla by ta kniha horší, kdyby dospělí mluvili slušněji? Za to dávám o hvězdu méně. Jinak doporučuji.
Osud jednoho Čecha
Ilona Borská
Tak další kniha v řadě, měla jsem na ni zálusk už od přečtení Doktorky z domu Trubačů. S osudem jednoho (ne)obyčejného člověka dostanete jako na dlani i historii naší země první poloviny 20. století.
Úplně mě pohltil až reportážní popis, hlavně v druhé polovině, jak se to pak ještě zkrátilo rychlými sledy událostí před válkou a během ní. Nedalo se to odložit.
Po přečtení Cejchu od Zdeňka Šmída jsem si nebyla jistá, jak nahlížet na odsun Němců, zde mě pro změnu zaujalo, že (pravděpodobně? údajně? asi?) mnoho Němců již krátce po obsazení Sudet a příchodu “ochranitelů z říše litovalo své volby:
“…kdyby dneska byly volby, dopadnou docela jinak. Lidi se bojej mluvit, ale vidíte to na nich, jak by utíkali zpátky do Československa.
Popis toho, proč sešlo z připravovaného vyhlazení Bernartic, by byl skoro vtipný, kdyby nebyl tak hrozný: “Deluege je pro volnější a méně nápadný způsob. Žádné hr hr. Jsme přece protektoři: ochránci, příznivci. Budeme je pěkně hladit, hladit, až je vyhladíme.
Z popisů života za války mě úplně mrazilo. Velmi sugestivní.
Super byly ty faktické vsuvky, co se s kterými postavami skutečně stalo.
Jak kniha spěla ke svému závěru, četla se mi hůř a hůř s vědomím toho konce, který znám z Doktorky z domu Trubačů. Posledních šest stran jsem oplakala.
Nedoceněná kniha. Velmi doporučuji.
Výkupné za Eraka
John Flanagan
“Pokud člověk bude čekat, až bude připravený, bude čekat celý život.”
Dočítám v půl 2 ráno, protože posledních cca 80 stran se nedalo odložit :-D
Fakt dost dobré, má to spád, až člověku někdy přijde, že už je to moc, co dalšího je zas potká, ale všechno do sebe tak hezky zapadá; a i když je vlastně jasné, že to dopadne dobře, člověk musí číst dál a dál, aby se ten konec dozvěděl.
U popisu, jak Evanlyn trefuje prakem tualežské protivníky, jsem se od srdce zasmála.
Jen nové příjmení Willa Dohoda mi úplně nesedí, v angličtině Will Treaty nezní tak zvláštně, čeština je v tomto poněkud zrádná. Těším se na další díl!
Nositelé dubového listu
John Flanagan
Už jsem nadšeně okomentovala předchozí 3 díly, má smysl ještě něco psát k tomuhle?
Prostě to žeru! :-D
“Problémy, které se odloží, se často vyřeší samy.”
Jo a líbí se mi, že si na konci knihy nechali dostatečný čas na oslavu šťastného konce :-) tak to má být!
Ledová země
John Flanagan
To už jsem delší čas nezažila. Jsem také lapena. Čtu každý večer dlouho do noci, ráno jsem nevyspalá, ale musím dočíst, jak to s nimi dopadne!
Dnes jsem vrátila do knihovny tento díl a hned jsem si půjčila další tři, to kdybych náhodou četla hodně rychle :-)
Moc mě to baví. Čest, odvaha, vytrvalost, přátelství. Moc pěkné, opravdu.
Rozvaliny Gorlanu
John Flanagan
Půjčili jsme si audioknihu na cestu do Chorvatska, staršímu synovi (8,5let) se to líbilo, mladšímu (necelých sedm) ne. Čtení v podání Matouše Rumla hodnotím kladně, ale jak to gradovalo a bylo to napínavé, tak se při tom špatně řídilo, aspoň mně a zvlášť v noci :)))
Nakonec cca poslední třetinu příběhu jsem si pak přečetla papírově, za mě dobrý, užila jsem si to, ale teda nevím nevím, jestli i ten osmileťák by to dal. A ten konec mě dojal…
Doporučuji pro děti kolem 10 let.
Prameny Vltavy
Petra Klabouchová
Já - nemám slov. Zase jedna z těch knih, které člověk nemůže odložit a stále jen hledá každou minutu, aby mohl pokračovat. Klobouk dolů, paní Klabouchová!
Svět podle Garpa
John Irving
(SPOILER) Když Garp s matkou odjeli do Vídně, strana asi 100, říkala jsem si, o čem dál ještě bude zbylých 450 stránek, přišlo mi, že vše podstatné už bylo řečeno. A ono ne!
Od knihy jsem se nemohla odpoutat, bavily mě i knihy v knize. Velmi silný moment pro mě coby matku 3 dětí bylo automobilové neštěstí, při kterém jeden z Garpových synů přišel o život. V první chvíli to nebylo vůbec zřejmé a vyjevilo se to až v další kapitole. To mě velmi zasáhlo.
“Na kolik různých způsobů může být člověk slavný?”
Ta kniha je boží!
Harry Potter a relikvie smrti
Joanne Rowling
(SPOILER) Nepolíbená už je políbená. Toto byl hukot hned od začátku!
Předchozí knihy byly takové jakože nic nic a až ke konci děj gradoval. Tady jsme byli hozeni do vřavy lítého boje s Voldemortem hned.
Opravdu už to není moc kniha pro děti, i když - pořád to ještě jde, film si radši nepředstavuji:)))
Za mě fakt super! Jsem ráda, že Harry zvítězil a přežil, vše se vysvětlilo (ty veletoče se Snapem a Brumbálem byly fakt hustě vymyšlené!). Myslím, že si to celé brzo přečtu znovu.
Dobrodružství Toma Sawyera
Mark Twain (p)
Syn 10 let teď přečetl vydání po babičce z roku 1963 a je úplně nadšený, říká, že dává 100% :)
Máme doma i Dobrodružství Huckleberryho Finna, ale bohužel ve slovenštině, tak si jej bude muset půjčit v knihovně. Super kniha!
Věci, na které nastal čas
Petra Soukupová
(SPOILER) Vůbec nechápu, proč jsem to četla.
Že dva docela inteligentní lidi dokážou sobě i společným dětem udělat ze života tohle. Jo, je to asi ze života, ale nic mi to prostě nedalo (a přesto jsem to dočetla do konce, asi jsem pořád čekala na nějakou katarzi). Jinak nejvíc se mi to líbilo od chvíle, kdy na Richarda prasklo, že má jinou.
Rozesmálo mě, jak si Richard stěžoval, když nesl tříletou dceru Lolu z auta do bytu, celých 15 kilo! Můj stejně starý syn má 18 kg a unesu ho bez problémů, to Richard teda moc nevydrží.
A jinak mi přišlo, jakoby jim bylo dávno přes 50 a ne 40, jak Alice si o Richardovi myslí, že je starý, že jsou oba starý. Mně je 42 a fakt si stará nepřijdu :D
Moje poznatky:
Rodiče fakt dost pijou.
Děti fakt dost čumí do mobilů a tabletů.
Volání rodu
Eduard Štorch
Syn 10 let, 4. třída, má tuhle knihu mezi povinnou četbou. Přečetl ji za dva večery a dnes s námi nadšeně sdílel své zážitky a pocity ze čtení. Vyprávěl mi, o čem byla, jak těžký život tehdy lidé měli, ani jsem nečekala, že se mu bude tolik líbit. Tak jsem si ji dnes večer přečetla taky :-) a také jsem nadšena. Celou dobu mi byla zima, jako bych se sněhem vlekla s nimi, velmi sugestivní popisy snad všeho. Doporučuji.
Probudím se na Šibuji
Anna Cima
(SPOILER) Za začátku mi vadil ten nespisovný jazyk, který v psané formě nemám ráda, ale zvykla jsem si celkem brzy a pak jsem se nemohla od čtení odpoutat, to jsem opravdu nečekala!
Moc zajímavý byl vhled do japonských reálií, kultury, literatury, zajímavý byl i návrat do vlastních studentských let v Celetné, zajímavý je námět “myšlenky”, která se nevrátila spolu s fyzickým tělem.
I japonské knihy v knize mě pohltily, asi si zkusím nějakou sehnat :-)
Jestliže se jedná o prvotinu, pak je excelentní.
Trochu, ale opravdu jen trochu mě zklamal konec, že jsem se nedozvěděla, jestli se Jana a Jana nakonec zase sloučily. Doporučuji!
Příšerky a příšeři
Pavel Šrut
Dnešní večerní čtení. Našim klukům 8 a 9 let se básně líbily. Mně taky! Zasmála jsem se například u Straky a Travičky, krásné lingvistické hříčky jsou v básni Pavo-uk nedo-uk.
Z humra může být jedině humrlec :D
U nás to mělo úspěch. Doporučuji.
Staré řecké báje a pověsti
Eduard Petiška
Knihu jsme četli po večerech se syny 9,5 a 8 let kvůli celotáborovce, aby byli v obraze. Ze začátku říkali, že už to číst nechtějí, předpokládám kvůli všemu tomu zabíjení, umírání, ale přitom čtení dál vyžadovali, tak se jim asi líbila :)
Prokletý kraj
Michaela Klevisová
Moje první setkání s autorkou a jako dobré, ale nebylo to tak strhující jako Prameny Vltavy, které jsem četla krátce předtím.
Čekala jsem takovou klasickou detektivku, je to však spíše příběh s nádechem tajemna (kterého tam klidně mohlo být víc). Ale jinak hodnotím kladně a doporučuji k přečtení.
Bláznův kabát
Martin Fahrner
Zrovna jsem dočetla a asi hned začnu zase nanovo :-)
Příběhy ze života pohledem jednotlivých postav, které se různě prolínají a průběžně do sebe zapadají. Stejné situace jsou nahlíženy jinýma očima.
Jako by to bylo o Vás. O Vaší matce nebo tchánovi. Nebo o někom, koho jste znali.
Spousta zajímavých myšlenek a mouder o životě a do života.