Rup komentáře u knih
Téma velmi, ale velmi otřepané. Pominu-li ten nekonečný závěr, napsáno je to výborně. Jako moderní pohádku pro děvčata 8 do 108 doporučuji.
A je to poetika. Ať si říká kdo chce co chce, poetika to je a krásná. Ovšem musíš k ní přistupovat jako ke starému vínu. Nejprve se jen tak zrakem pokochat, nasát vůni, poválet na jazyku. Pokud to však někdo jen nalije do hlavy, pak ... Doporučuji.
Výborně napsané. Poněkud mi vadí přemíra melodramatičnosti a již klasický happy end. Nicméně doporučuji.
První 2/3 knihy - zmarněný potenciál (péče a obětavost vs. popis permanentního mejdanu). To bylo maximálně na 2 hvězdy. Konec je na 5 *, a kupodivu jsem zas po dlouhé době byl pointou překvapen. Trpělivým čtenářům doporučuji, ostatní přijdou o docela příjemnou chuťovku.
Samozřejmě klasika. Co k tomu dodat. Snad jen na okraj: současné seriály typu "Sběratelé kostí" apod. by měly být zařazeny do kolonky sci-fi nebo pohádka (ty méně krvavé), nikoli krimi. Doporučuji všem milovníkům detektivního žánru.
Čtivé, ale velice naivní. Ta hrůza na mě ne a ne padnout. Souhlasím s anotací i komentářem. Rychle přečteno, rychle zapomenuto - když jsem se asi po dvou dnech vrátil k rozečtenému, absolutně jsem netušil o čem předešlé bylo.
Nikdo není dokonalý. I sama autorka byla, jak z textu vyplývá, pěkná mrcha. Proč? Co je příčinou? Otec - tyran a násilník? Matka, která své děti opustí v nouzi nejvyšší? Sebestředná, ignorantská společnost příbuzenstvem počínaje a školním systémem zdaleka nekonče? To vše nebo od každého něco? Neodvážím se odsuzovat („Kdo z vás je bez hříchu, hoď první na ni kamenem.“ Jan 8, 7), ale už jen tím, že mě kniha nutí k přemýšlení, což v záplavě knih typu Padesát... cokoli, které krom pláče nad ztraceným časem nenutí k ničemu, mě přimělo k nejvyššímu hodnocení. Reportážní styl mi zcela nesedl, klonil bych se spíše k hlubšímu psychologickému rozboru, ovšem to by spoluatorem nesměla být novinářka nýbrž psycholog a nejednalo by se o zpověď, ale o analýzu. Přes jakékoli nyní i v budoucnu zjištěné nedostatky vřele doporučuji.
Autor nepochybně přispívá svým dílem a postojem ke vzájemnému porozumnění nejen mezi zastánci různých vyznání, ale i mezi kulturami, komunitami a lidmi vůbec. Jednoduchou a čtivou formou dokázal přiblížit jak historii judaismu i antijudaismu, tak i zvyklosti, obyčeje a religiozní praktiky v rámci své víry. Bohužel je však tím dílo rovněž poznamenáno, především v některých historických aspektech. Například o sedmi ranách egytských a odchodu Židů z egyptského zajetí hovoří pouze a jen Starý zákon. Nikde jinde, a především v egytských záznamech, o tom není ani zmínka (hospodářství starověkého Egypta je poměrně dobře zdokumentováno a takový exodus by se musel nepochybně výrazně projevit). Obdobně se staví historie odlišně k ukřižování Krista. Ačkoli k těmto tématům přistupuje z pohledu své víry dost benevolontně za historická fakta dávám hvězdičku dolů. Za osvětu, příspěvek k porozumnění, celkové zpracování bych dal všech pět. Doporučuji, a to především nežidům.
Výborně napsané. Dokonce se to obešlo bez miliard mrtvol. To je v tomto žánru nevídané.
Co se týče kritizivaných časových skoků, pak si dovolím upozornit na to, že autor rozvrhnul obnovení Říše na 1000 let. Doufám, že nikdo od autora neočekává deník, navíc s nesmrtelnými hrdiny. Každá část je zcela logicky zakončena vyřešením krize, hrdinové se poroučejí na smetiště dějin a začíná nová doba. Jetliže se v ději ztrácíte, pak to myslím nebude chybou autora.
Opět skvěle napsáno, k tomu kus romantiky i morálního poselství.
Humorné, vtipné, satirické, hluboké, nadčasové. Ovšem o humoru se nemá kecat, ten se musí dělat. A oni to dělali geniálně. Pokud se sám nechci zesměšnit, pak nemám co bych dodal (jako přepředešle).
Humorné, vtipné, satirické, hluboké, nadčasové. Ovšem o humoru se nemá kecat, ten se musí dělat. A oni to dělali geniálně. Pokud se sám nechci zesměšnit, pak nemám co bych dodal (jako předešle).
Slzavé údolí s napětím a šťastným koncem. Skvělé napsané. Autor se prostě stal klasikem žánru ještě za svého života.
Kde ten člověk bere tolik optimismu, když píše jen o špíně? Výborné.
Je to srdcová záležitost, jen mi trochu vadí časté opakování témat a poněkud stařecké vyznání (ani já nejsem žádný mladík, i když na něj zatím nemám).
Velmi aktuální i dnes, v časech bulváru. Neexistuje žádná omluva pro vydavatele ani čtenáře!!! Dovolím si povzdechnout s Markem Twainem: "Čím lépe poznávám lidi, tím raději mám své psy."
Plně souhlasím s Niktoriusem, jen musím podotknout, že dílko vzniklo v době těsně po válce, v době silné ideologické masáže podpořené pádnými argumenty, jimž valná většina lidí (v budoucím socialistickém bloku) opravdu věřila. Ovšem žádné jeho předchozí ani následné dílo, podle mého, už nepřekonalo a nepřekoná Futurologický kongres.
Klasický dobrodružný cestopis postavený na technickém sci-fi (v té době) se všemi verneovskými artefakty. Řadím mírně nad průměr autorovy tvorby.