sakro
komentáře u knih
Broučci
Jan Karafiát
Trochu přeslazené a dost depresivní, poetické a na mně mnoho odkazů na víru. Samozřejmě že vím, že autor byl evangelickým farářem, takže čekat něco jiného by bylo naivní. Ve své době byla kniha určena dětem a určitě u nich slavila úspěchy. Potom se z pochopitelných důvodů nehodila soudruhům, protože by bylo dost absurdní, aby broučci létali s lucerničkou a pionýrskými šátky. No a ty dnešní děti už by jen těžko oslovila, takže po ní sáhnou ze sentimentu spíš jejich rodiče a prarodiče. Vypravěčský jazyk je krásný, ale pochybuji, že bych se do příběhů ještě někdy začetl.
Účastníci zájezdu
Michal Viewegh
V drtivé většině případů u mě vítězí kniha nad filmovou podobou příběhu. Účastníci zájezdu jsou tou téměř zanedbatelnou výjimkou, kde je to naprosto naopak. Film už jsem viděl skutečně mnohokrát a stavá se pro mě kultovní záležitostí. Knihu jsem přečetl jednou a to jsem měl problém dočkat se konce. Ale když tak o tom uvažuji, není to jen případ tohoto příběhu, ale s čestnou výjimkou Báječných let pod psa se to týká všech Wieweghových knih. Nechci autora soudit a ani mi to nepřísluší, chyba bude zřejmě ve mně - prostě mi jeho literární styl nesedí. Náměty cením, se zpracováním mám problém. Věřím, že i tato kniha stejně jako autorovy ostatní si spoustu příznivců najde. Já se k nim ale neřadím.
Hrad Sovinec
Tomáš Niesner
Tahle kniha se opravdu povedla a musím říct, že málokterý z českých a moravských hradů a zámků se může pochlubit tak zdařilou prezentací. Přehledná a odborně, ale přitom čtivě popsaná historie hradu doprovázená množstvím fotografií s popisky v češtině, polštině, angličtině a němčině. Je vidět, že pokud je vůle, může být kvalitně udělaná i kniha s relativně malým nákladem a velmi omezeným způsobem distribuce. Zájemcům o historii hradů opravdu doporučuji.
Pod Palcem
Jarmila Pospíšilová
Neříkám přímo ne, ale na můj vkus roztahané a nezáživné a nakonec se vlastně všechno vyřeší tak nějak úplně samo. Vždy rád sáhnu po autorech českých detektivek a mám rád edici původní české detektivky od nakladatelství MOBA, proto jsem dal šanci i paní Pospíšilové. Nevím, jestli je to její standardní styl psaní, nebo se úplně nepovedl jen tento jeden příběh, ale mám připravených ke čtení tolik knih, že mám obavu, že k dalšímu pokusu o průzkum její tvorby se nějaký čas nedostanu.
Kletba podle Justiny
Lydie Romanská
Pro mě osobně jedna z nejlepších knih, které jsem za poslední roky četl. Jsem si vědom toho, že jedním z nejsilnějších důvodů pro toto tvrzení je fakt, že jsem velkým ostravským patriotem. Chápu, že čtenář odjinud, než z kraje razoviteho může mít větší či menší problémy s mnoha dialogy nebo myšlenkami, které celé dílo prostupují. Pokud by však autorka použila spisovnou češtinu, udělala by na jednu stranu román mnohým čtenářům přijatelnější a srozumitelnější, ale zároveň by velkou měrou ubrala na autenticitě a uvěřitelnosti příběhu. A právě proto jí za její odvahu skládám velkou poklonu, protože tímto krokem zcela určitě vědomě omezila počet potenciálních zájemců o knihu. Celá rodinná sága je založena na přesných lokálních realitách, na ověřitelných faktech. Skvěle je zvládnuta průběžná obměna vypravěčů, podle toho, jak postupoval čas. Každý z nich mohl nahlížet na jednotlivé dějové linky svou optikou, a právě v tom je celé kouzlo. Ještě jednou autorce za skvělou knihu děkuji. V mé knihovně bude mít čestné místo a zařadí se k několika málo literárním počinům, ke kterým se za pár let určitě s radostí vrátím.
… stačilo jen říct Jáchymov
Anna Strnadová
Tato kniha není o literatuře. Ani ji z tohoto pohledu nechci hodnotit. Tady jde o zrůdný obsah. Když jsem se postavil ke vchodu do štoly č.1 poblíž dolu Svornost v Jáchymově, podíval se na strážní věže kolem sebe, sevřel se mi žaludek. Podobný pocit má člověk u Rudé věže smrti v Ostrově a na celé stezce Jáchymovského pekla. A to i přesto, že už jsme v jiné době a počátek 50.let je nenávratně pryč. Je to smutné čtení, ale přesto je třeba ty hrůzy stále oživovat. Všem doporučuji, abychom nikdy nezapomněli.
Jatka č. 5
Kurt Vonnegut Jr.
Uvažoval jsem, co k této knize napsat. Procházel jsem hodnocení předešlých recenzentů a pozastavil jsem se nad tím, co napsal hanzmb. Už dlouho se mi nestalo, aby někdo vyjádřil názor tak přesně podobný tomu mému. Plně to vystihuje poznámka, že pohled důchodce je jiný než pohled maturanta. Taky jsem tu knihu četl před bezmála padesáti lety a byl to pro mě wow zážitek. Přednedávnem jsem se do ní začetl po těch letech znovu a ten pocit byl zcela jiný. Ne horší, prostě jiný. Jiný tím pohledem odžitých let a životními zkušenostmi. Každopádně za přečtení určitě stojí.
Kde jsi, když nejsi
Radka Třeštíková
Pár knih od Radky Třeštíkové jsem už přečetl a moc se mi líbily. Tuhle jsem z nějakého důvodu už poměrně dlouho odkládal. Proč, to vlastně ani přesně nevím. Nejspíš pro ty poměrně rozporuplné reakce a hodnocení od čtenářů, kteří sáhli po knize dříve než já. Moje obavy však byly absolutně zbytečné a neopodstatněné. Román je po literární stránce naprosto skvělý, přesto rozpolcené reakce chápu. Věřím, že pro někoho už může být množství použitých vulgarismů za hranou a ani prostředí, do kterého se hrdinka dostala a které před svými blízkými obhajovala, pro ně není úplně košer. Já ji však v podstatě chápu a spíš obdivuji, že ve vztahu s někým, jako je Marek vydržela tolik let. Myslím si dokonce, že soužití s takovýmto manipulátorem svým způsobem může i ospravedlňovat myšlenku na vraždu. Tohle je samozřejmě myšleno jako nadsázka. Autorka opět nezklamala. Rozvržení děje, netradiční řazení kapitol, to vše je brilantní. Přesto si však nedovolím obecně tuto knihu doporučit. Věřím, že jsou čtenáři, u kterých bych mohl narazit. Každý ať se rozmyslí sám.
Svět podle Garpa
John Irving
Těžké rozečtení, trochu chaosu, ale jamile vydržíte a prokousáváte se dál, začne se vám vše propojovat, začnete chápat a začnete se těšit na každou další stránku. Bylo to moje druhé čtení a jsem rád, že jsem se k němu odhodlal. Poprvé jsem Svět podle Garpa četl snad před třiceti lety a musím přiznat, že přestože jsem knihu dočetl, to těšení se na další stránky tehdy nepřišlo. Zřejmě mi chyběly ty odžité roky a trochu jiný pohled na svět a na život. Je třeba se oprostit od toho, že ne všechno musí být pravda a přijmout trochu absurdity, ale koneckonců o tom dobré romány jsou. A John Irving je umí. 4 hvězdy dávám proto, že přece jen potřebuji trochu lépe ohodnotit jeho pro mě kvalitnější a čtivější román, a to jsou Pravidla moštárny.
Lanovka nad Landekem
Petr Čichoň
Skvělá kniha, i když uznávám, že vzhledem k použitému dialektu je pro větší část národa jen těžce pochopitelná, případně nepochopitelná vůbec. Dialekt však není důvodem jediným. Dalším je oživování velmi spletité historie kousku území, do jehož dějin tak těžce zasáhli němci a poláci a z toho důvodu je tak trošku vyčleňováno i z národa českého. Prajzáci jakoby patřili všude, ale zároveň v podstatě nepatří nikam. Každopádně já za skvělou považuji tu knihu právě z těchto dvou důvodů. Připomínání historie není nikdy dost a oživování jazykových specifik ostravska, opavska a těšínska je pro patriota severu moravy nezbytností. Nenápadná kniha, ale stejně jako Ambo nebo R47 vřele doporučuji.
Na viděnou v Havaně
Chanel Cleeton
Přestože se jedná o román, tedy fikci, celý příběh mě okouzlil. Optimismus se proplétá se smutkem, příběhy obyčejných lidí za zlaté éry Batisty s těmi ze "šťastné" éry Fidela Castra (tady zdůrazňuji uvozovky). Román je o tom, jak lze fanatismem zničit nejen zemi, ale i spoustu generací. Na Kubě k tomu došlo revolucí, ale věřte, že stejný důsledek mohou mít i spackané volby. O kubánské revoluci jsem přečetl hodně. Většinou to však byly úvahy a pojednání o mezinárodních vztazích, o politické situaci a jejích důsledcích. V této knize však vše dostává lidský a tedy mnohem hlubší rozměr. Přál bych všem kubáncům lepší časy, aby si mohli užít své nádherné země. Bohužel si však myslím, že to bude běh na hodně dlouhou trať. Každopádně však knihu k přečtení doporučuji. Velmi mě však mrzí, stejně jako Petru_V, skutečně velké množství překlepů. Myslím si, že k něčemu podobnému by v tak renomovaném nakladatelství jako je JOTA skutečně docházet nemělo. Kazí to dojem z knihy a pokud by se jednalo o jiný druh zboží, bylo by to důvodem pro reklamační řízení a případné odstoupení od kupní smlouvy.
Velká knedlíková kuchařka: Veletucet knedlíků v české kuchyni
Jana Florentýna Pišová
Knedlíky na různý způsob miluji, takže jsem logicky nemohl odolat ani této publikaci. Nezklamala, ba naopak, inspirovala a na některé pokusy už se opravdu těším. Kniha je nádherně zpracovaná, přehledná a v knihovně jí poskytněte dobře dosažitelné místo. Budete se k ní totiž často vracet.
Východní Krušné hory
Jiří Svoboda
Nádherně zpracovaná kniha doplněná obrovskou spoustou perfektních fotografií pana Svobody. Určitě nezbytnost pro ty, kteří se rozhodují začít Krušné hory objevovat, ale jistě ji ocení i znalci tohoto pohoří, kterým nabídne k poznávání další a další zajímavá místa. Pokud se pro ni rozhodnete, už ji budete jen těžce shánět v běžné knižní distributorské síti, ale stále vám ji rádi zašlou přímo z nakladatelství Imagine Media.
Homunkulus
Jindřiška Ptáčková
Hodně čtu večer před spaním a občas se mi stane, že narazím na knihu, u které si stále říkám „ještě jednu kapitolu a jdu spát“. Ale pak dám ještě jednu a ještě jednu a ještě jednu …. Určitě to znáte sami. A přesně tohle se mi stalo u této detektivky. Jasně, že to není žádný literární skvost, nad kterým by bylo třeba sednout na zadek, ale je to moc dobře napsané, příjemný jazyk, slušný spád děje. U knihy pro oddech mi tohle vlastně stačí. Od autorky je to má první kniha, ale určitě si rád udělám čas i pro další.
Soucit musí stranou
Luděk Kubát
Ctirad, Šárka, Beránek, Vrána. Skvělá parta. Těch knih od pana Kubáta je už hodně, ale pořád mě baví. Je to taková moje rodina. Přestože jsem z Ostravy, znám Klášterec nad Ohří, znám Kadaň, znám okolí těchto měst, takže znám místa,, která popisuje a tím pádem je mi vše tak nějak bližší. Největším problémem je najít ke každě knize nové, originální hodnocení. Nejvíce by mi totiž vyhovovalo zkopírovat hodnocení knihy předešlé a vložit jej do hodnocení té současné. Bylo by vždy v pořádku, ale je mi jasné, že by to nebylo fér. Tak se s tím budu muset u každé další knihy nějak popasovat. Každopádně super, příjemná oddechovka a jen doufám, že budou přicházet další a další.
Kratke zobaky: Jak se mluvi na Ostravsku
Alžběta Štenclová
Jednoduše geniální. V pravém slova smyslu se sice nejedná o knihu, tak jak si většina z nás knihu představuje. Tedy jakýsi příběh, děj, myšlenku, poselství .... To vše chybí. Ale je tady duch, podstata a entita obyvatel části naší republiky - opavska, ostravska a těšínska. Tedy oblasti, kde mluvíme kratce, bo neni čas. Čtu a slyším sám sebe. Jelikož jsem služebně procestoval celou naši zem, s úsměvem vzpomínám na okamžiky, kdy jsme třeba u piva dávali k dobru specifické krajové výrazy a ostatní vůbec netušili, která bije. Tahle publikace je prostě moje mládí, můj život, moje rodina a já za ni autorce moc děkuji. Hlavně za odvahu něco podobného vydat. Ale koneckonců: Kdo se boji, sere v sini (v překladu: Bez odvahy ničeho nedosáhneš). Jo a hvězdiček dávám 6 :-)
Podíl viny
Veronika Martinková
Vybráno v knihovně náhodně, jméno autorky mi neříkalo vůbec nic. Přesto mohu konstatovat, že volba nebyla špatná a průběh vyšetřování mě opravdu zaujal. Mám rád detektivky, kde není sterilně odděleno vyšetřování případu od jakéhokoliv soukromého života protagonistů. To tady nehrozí a navíc jsou obě stránky zasazeny do příběhu úměrně a uvěřitelně. Kriminální čin je v podstatě velmi jednoduchý, ale o to složitější je vyšetřování, které se má dobrat pravdy. Určitě sáhnu i po jiné autorčině knize.
Dovolená s moderním fotrem
Dominik Landsman
Nesmírně jsem se bavil, a o co u podobných knih jde? Je li napsána pro pobavení a pobaví, tak je to skvělé. Ne všichni autoři to dokážou. Vyprávět o sobě samém, dělat si ze sebe srandu a to vše z pohledu vlastní manželky je prostě skvělý nápad. A samotný průběh dovolené? Jsem přesvědčen, že takto ji prožil téměř každý, kdo se rozhodl vydat "do světa". Ovšem málokdo je schopen to sám sobě přiznat. A vyrukovat s tím na veřejnost, to už nedokáže skoro nikdo. Takže panu Landsmanovi děkuji a rád si zakoupím, ukradnu nebo nelegálně stáhnu další z jeho knih. Nebo si je příložitostně budu přát jako dárek.
Kriminální případy ze Šumavy
kolektiv autorů
Velmi příjemné a oddechové počtení evokující tolik oblíbenou televizní Policii Modrava. Chápu, že kdo čekal krimi, bude zklamán. Ale kniha poskytuje přesně to, na co upozorňuje ve svém předslovu, a to že, cituji:"není literaturou faktu, nýbrž povídkovým zpracováním skutečných událostí za použití autorské licence." Tak mi autoři knihu představili, tak jsem ji přijal a proto jsem nesmírně spokojen. Takže odcházím zajišťovat další díly.
Zbylo nás devět
Jiří Osolsobě
Četl jsem hodně knih se vzpomínkami pilotů bojujících počas 2.světové války v řadách RAF nebo na východní frontě. Některé jsou lepší, některé horší. Vždyť ani jeden z těchto pamětníků nebyl spisovatelem, takže si čtenář vždy vybere to podstatné a nad zbytkem rád přimhouří oči. Tato kniha je jiná. Kdyby mi někdo řekl, že se její autor literaturou živí, uvěřil bych mu. Výborný jazyk, čtivá forma, skvěle vykreslená atmosféra a absence nepodstatné "vaty". Jednoduše skvělé a nelze než doporučit.
