SamMarešová
komentáře u knih

Divokou říši jsem otevírala s obavami po zklamání z knihy "Vlku zaslíbená". Další fantasy a já si říkala, že to bude zase nějaká slátanina co nedává moc smysl.. omyl !
Tohle byla tak skvělá jízda. Děj plynule ubíhal po všech stránkách, postavy ať už lidští nebo fae skvěle vymyšlený, popsaný. Prostředí Budína, Pešti a samotné Divoké říše taktéž.
Atmosféra věznice silná a sexuální napětí mezi hlavní hrdinkou a dalším vězněm ještě silnější. Tohle bylo prostě skvělé, skvělé, skvělé a já už se těším až vyjde další díl !
PS: trochu mě zklamala korekce českého vydání. Takových úplně zbytečných, do očí bijících chyb...


Není to lehké čtení už jen pro praktiky které věznice používala, ale také pro jazyk kterým Jack London píše. Doba kdy tento román vznikl je jiná (čti před 100 lety) a je to znát oproti dnešní tvorbě.
Oceňuji rozmanitost Darrellovo minulých životů i zpracování, kdy ani v minulosti neprožíval jednoduché osudy.
I přes to mě příběh vtáhl a já se vydala na toulky po hvězdách společně s Darrellem.


Mé první setkání s tímto britským spisovatelem žijícím na Slovensku bylo milé a lehké.
Kniha je svižná hned od začátku, Robert umí udržet napětí po celou dobu i přes krátké kapitoly (které já moc ráda) a není tak snadné odhadnout vraha na první dobrou.
Pohrává si se svými čtenáři a já zjišťuji, že mě téma kriminálních/detektivních případů baví čím dál tím víc.


Fantasy příběh určený spíše pro YA čtenáře s krásnou myšlenkou, skvělým popisem prostředí. Tady ovšem ta krása tak nějak končí.
Celé to bylo tak zmatečné, podivné a místy nelogické. Neustále se opakující věci či fráze mi lezli na nervy.
Samá Reda, Reda, Reda... A samý střípek magie.
Od začátku knihy mi příběh neustále evokoval jistou podobnost s "Temný Hvozd" a obě díla na mě působila vcelku podobně, krom rozdílu, že "Vlku zaslíbená" byla povětšinu knihy celkem utahaná, vleklá.
Velký plus má tohle dílo ovšem za nádhernou obálku.


Pokud někdo opravdu mistrně ovládá dobrodružné vesmírné science fiction, pak je to bezesporu právě Andy.
Spasitel, čtvrtá kniha v pořadí napsaná jeho rukou a vypuštěna do světa.
Z toho tři jsou vesmírnou záležitostí a všechny tyto tři jsem četla.
První byl Marťan (spousta z vás ho bude znát ve filmové podobě) který byl naprosto skvělý. Následuje Artemis, tady nebyl Andy úplně ve své nejlepší formě, i tak je to ale kvalitní dílko. A poslední Spasitel - Slunce umírá, ale proč ? Se sluncem umírá i planeta Země a tak lidstvo dělá i nemožné pro vlastní záchranu. Z několika miliard lidí na planetě vyberou pouhé tři, kteří mají být spasiteli pro lidstvo. Jenže, co když na živu, uprostřed kosmu, zůstane jen jeden a ten si ještě ke všemu nic nepamatuje?
Spasitel je kniha obsahující dějové klišé o zemi v ohrožení a následné záchranné misi. Ovšem zpracovaná je tak výtečně, že si člověk užívá i to klišé. A užívá si ho i přes hromadu technických, mat-fyzikálních výpočtů. Nevadí, že jim nerozumíte, jen víte, že tak to má být. Jsou totiž do příběhu zakomponovány tak dobře, že tam zkrátka patří, pomáhají tvořit celek.
Děj je psaný ve dvou linkách. Přítomnost a minulost, seznámení s tím jak se to všechno vlastně podělalo až do téhle fáze.
Oproti skvělému Marťanovi, útočí Spasitel daleko více i na emoce a tím je pro mě tohle dílko o něco málo lepší než právě již zmiňovaný Marťan.
A konec knihy byl bravurní. Myslíte, že jediný spásný člověk vše zvládl, vyřešil, zachránil lidstvo a vrátil se domů?
No, možná že zas až takové klišé to nebude.


V nám již tak chronicky známém městečku Castle Rock, se otevírá nový obchod. Obchod nesoucí zvláštní název, jež vlastní a provozuje zvláštní Leland Gaunt. Co je ale ještě zvláštnější.. v tomhle "vetešnictví" se najde nějaká ta veteš pro každého obyvatele městečka a to za směšnou cenu a jeden malý žertík k tomu.
Opravdu je ale ta cena tak malá? Nejsem si jistá. Jak žertíků na úkor dalších osob v městečku přibývá, začíná se to vymykat kontrole a pan Gaunt se jen baví...
Další spíše psychologický než-li hororový počin z mysli mistra.
Nezbytné věci, jsou skvěle zvládnutým příběhem o tom jak se dá člověk snadno zmanipulovat. O křehkosti jeho mysli. O tom, jak je lidstvo samo sobě, díky egu, pýše a chtíči, zkázou...
Studna Múzy musí být u Stephen Kinga nevyčerpatelná, protože koho by napadlo zrovna takové téma, které dokázal mistrně využít a zpracovat.
Skvěle propletené lidské osudy, charaktery i postavy (a že jich nebývá málo) jsou v Kingově tvorbě již známou věcí, stejně tak jako jeho dlouhé úvody.
Nenápadné i ty nápadné odkazy v knize na jeho další díla jsou příjemným zpestřením.
Jednu hvězdičku jsem ubrala za konec, který na mě byl až příliš přehnaný.


Tak na tuhle knihu opředenou fabulací o tom, jak originální rukopis autor svázal do vlastní kůže, kterou si uřezal z těla chvíli před tím než zemřel, jsem se těšila právě díky téhle pohádce.
Lákala mě představa, že by to tak mohlo být, že si autor svého díla cenil natolik aby mu obětoval vlastní tělo a zklamalo mě (nejen) zjištění, že je to pouze marketingový tah i když moc hezky promyšlený. Vždyť oni mají udělané i webové stránky, videa a trailery o údajném originále v lidské kůži...
Příběh jako takový, kdy je mladý umělec posedlý obrazem a touží vytvořit něco stejně tak obdivuhodného až příliš nápadně připomíná Obraz Doriana Graye od Oscara Wildea v kombinaci s povídkou Pickmanův model od H. P. Lovecrafta (kterou jsem viděla ve zfilmované podobě a moc se mi líbila).
Je to ovšem celé podané tak nějak těžkopádně, nedomyšleně a chaoticky. Nehledě na to, že té omáčky kolem je zbytečně moc. Konec je jeden velký šmodrchanec a autor s pochopením vůbec nepomohl.
Tohle mě prostě nebavilo...
⭐⭐ - a to jen díky fabulaci o lidské kůži, která zafungovala.


Nejsem fanoušek a ani kamarád s historií. Dějepis, dějiny umění a podobné historické obory na školách pro mě byly doslova utrpením a tak jsem se tohohle historického románu zasazeného do druhé světové války docela bála. Mé obavy se zvětšily po prvních pár stránkách...
Jak skvělá a silná kniha to ve finále je. Miluji krátké kapitoly, zbožňovala jsem přeskakování dějových os z jedné na druhou. Autorův čtivý styl psaní byl také perfektní a pokud člověku nechybí empatie, je to silný zážitek.


Úplně bych to teda nenazvala thrillerem na to to bylo málo... No thrillerové.
Příběh se čte dobře určitě je zajímavý a chytlavý, nějaké napětí tam určitě bylo, ale chyběly mi detailnější popisy prostředí. Bylo to v podstatě jen nahoru a dolů. K té daleko živější představivosti to zkrátka nestačí.
Jednoduché dialogy mezi deseti "vyvolenými" by také zasloužily více prostoru. Většinou je s knihami problém ten, že mají děj natažený až na příliš moc stránek. Tady je to opak, tahle kniha by si tak dalších 100 propracovaných stran mohla s klidem dovolit.
Konec mě překvapil, bavil a držela jsem palce.


Uff... Tak tohle byl nářez.
Nechápu, jak zrovna mě, holce od psů a velké fanynce SK. mohlo trvat tak dlouho se k téhle knize dostat.
Míru a lidumilovný bernardýn Cujo se změní v zabijáckou bestii po tom co se nakazí vzteklinou... Nádech nadpřirozena, různé lidské osudy (které do sebe začnou zapadat jako správné dílky puzzle), trochu kriminality a nebyl by to můj milovaný Stephen kdyby nepřidal i nějaký ten erotický výkres, tomu dodávají tu správnou atmosféru.
Jak je u mistra hororů zvykem, začátek je pomalejší ovšem potom... Potom co se to kolo pomalu roztočí, už nemáte šanci z něj vyskočit ven.
V jedné scéně, kde se barvitě popisuje Cujovo útok jsem byla napnutá jak kšandy a když mi v ten moment přišla zpráva na telefon, málem jsem vyletěla z kůže - ono představte si pomalu metrákového psa co vás chce zabít...
V průběhu jsou i části popisující co se Cujovi honí hlavou jak jím nemoc prostupuje. Jeho myšlenkové pochody jsou hodně silné a závěr dost překvapující.
Tohle dílo bude jednoznačně v mém "top ten"
⭐⭐⭐⭐⭐


Snadno čtivý dystopický román se zajímavou myšlenkou.
Trochu mě mrzí, že nebylo více představené ono "rozpojování" i když i z té krátké scénky kde je rozpojení přiblíženo se mi rozbušilo srdce v návalu adrenalinu.


(SPOILER) Tak tohle byla taková horská dráha.
Rozjezd rychlý a adrenalinový, pak jste se notnou chvíli pomalu ploužili po rovince, následovala skvělá smyčka co vás otočí vzhůru nohama, rovinka, další smyčka a konec byl odpočinková jízda do cíle.
Pořád z toho mám smíšené pocity, pořád vlastně nevím co si o tomhle myslet.
"Nieszka" měla na všechno řešení i když sama nevěděla co a proč dělá. Sarkan ji nemohl vystát, ale toleroval všechny její výstřelky. A přesto jsem se usmívala, když to mezi nimi ke konci knihy zajiskřilo. Jako bych si (jim) to přála.
Vlastně to není špatná kniha, jen mi tam něco vadí, něco chybí, něco co dodá ten pověstný "wow efekt"


Kniha koupená naslepo, byla takovým milým a příjemným překvapením.
Jednoduchý příběh o egoistickém, realistickém kouzelníkovi co má pro všechno logické vysvětlení. No, pro všechno opravdu ne ... Sledovat cestu vývoje jeho, životem ošoupané, osobnosti v magickém lese bylo i vcelku úsměvné. Díky krátkým kapitolám kniha rychle ubývala na zbývajících stránkách a čtivě rozepsaný příběh tomu snadno napomáhal.


Den trifidů...
Možná opravdu lehce přeceňovaná, dnes už klasická postapo literatura.
Zlověstní a podle všechno i inteligentní trifidi mají v knize mnohem méně prostoru než by člověk čekal. Když prominete tento fakt, na oplátku se vám dostane bližší nahlédnutí do lidské mysli, charakteru a nutkavého chování v těžkých chvílích.
Snaha o přežití a rozdílné chování jedinců i skupin tak zaručí sem tam i nějaký ten konflikt.
Není to náročná četba a konec zůstal opravdu hodně otevřen buď vaší fantazii, nebo druhému dílu, ovšem už od jiného autora.


Konec byla jediná část v knize, která mě tak nějak zajímala.
Kniha mi přišla chaotická, nelogická, nevyvážená.
Styl psaní mi také úplně nesedl, příběh se mě nijak nedotkl, ačkoliv musím uznat, že
myšlenka byla v celku zajímavá.
Tohle není můj šálek kávy.
Knihu jsem dostala, sama bych si ji určitě nekoupila.


Tak jemné a drsné..
Tak citlivé a bezcitné...
Tak pohádkové a hororové...
Tak úžasně dokonalé ♥


Marťan byl pro mě určitě v mnoha ohledech zajímavější, ale ani Artemis není špatný. Je psán jinak, hlavní postava mě bavila svojí neotrlostí a představivost mi podle aktuálních pasáží jela naplno. Vesmírná témata mě baví a tady to není vyjímkou. Ovšem... Marťan je prostě Marťan.


Poloprázdná sklenice..
snadno se to čte, nápad dobrý, některé pasáže zaujmou více další méně.
Určitě to má potenciál, který tady nebyl bohužel využit úplně naplno.


Není to příliš jednoduchá kniha, ale není ani náročná - zlatá střední cesta.
Že já blbec si vždy u knih čtu recenze... pak se těším a víte jak to dopadá když se člověk na něco těší.
Kniha je humorná, ale tak decentně, úsměvně. Rozhodně to není na slzy v očích, od smíchu, od začátku až do konce.
První půlka slabší, druhá mě bavila mnohem víc.
Alan mi na prvních stránkách přišel jako idiot, ale pomaloučku po lehoučku se z něj stával sympaťák co má za ušima.
Super nápad na příběh a skvěle propracované dvě životní období jednoho člověka.


Pokračování Osvícení které jako pokračování moc nevypadá.
Příběh zajímavý, jako vždy dobře napsáno, ale právě že to mělo být pokračování na již zmíněné Osvícení jsem od toho čekala poněkud více a něco tam chybělo...
