Sandik Sandik komentáře u knih

Rumcajs Rumcajs Václav Čtvrtek (p)

Těžké hodnocení. Na jedné straně je to nezapomenutelná klasika, kterou jsem miloval já a milují ji dnes i moje děti. Na druhé straně při čtení vždycky trnu, co si z toho mé milé děti odnesou. Pevně věřím že jim to neublíží, protože jim časem dokážu vysvětlit jak to bylo doopravdy. Ostatně, ne nadarmo máme byt plný historických knih ;o) Obraz minulosti, který zde Čtvrtek tak sugestivně kreslí, je ale skutečně dokonale vylhaný a pokřivený. Samozřejmě si řeknete, že "to je jen pohádka", že je to psáno s nadsázkou, že medvědi nebo lišky taky nemluví, nejsou draci, vodníci ani obři. Ano ale ruku na srdce, kolik dětí (i dospělých) zná šlechtu ještě odjinud než z pohádek? Kolik rodičů svým dětem dokáže později ten lživý obraz vysvětlit? Bojím se, že jen málokdo. A není právě překroucená minulost pčinou toho srabu, ve kterém se teď nacházíme? S estébákem ve strakovce a lhářem na hradě?
K historickým reáliím pár poznámek. Děj se má zjevně odehrávat v šedesátých letech 19. století. V několika kapitolách se mihne prusko-rakouská válka, Jičínem prochází železnice a ve Valdicích je věznice. Mnohé jiné reálie přesto odpovídají spíše staršímu, řekněme baroknímu období. To samozřejmě nepřekvapí. Spíše překvapuje že Čtvrtek měl potřebu část děje takhle přesně chronologicky ukotvit. Neumím říct proč...
Celkový dojem: 75%

30.11.2020 4 z 5


Pohádky z pařezové chaloupky Křemílka a Vochomůrky Pohádky z pařezové chaloupky Křemílka a Vochomůrky Václav Čtvrtek (p)

Za mě osobně asi to nejlepší od Václava Čtvrka. Není v tom ideologie jako v Robátkovi nebo Rumcajzovi a je to víc pro kluky, na rozdíl například od Makové panenky. Čtvrtkova práce s jazykem je mile starosvětská, archaická a přitom naprosto skvělá. Celkový dojem: 95%

30.11.2020 5 z 5


Santini: Peklem duše k světlu světa Santini: Peklem duše k světlu světa Jaroslava Černá

Ach jo, to bude jistě zase anachronická pitomost. Autoři historických románů by měli povinně složit zkoušku z historie a dějin umění. Podobně jako to musí dělat turističtí průvodci, kteří přitom nasekají svými výmysly méně paseky.

12.10.2020


Pravda někdy bolí a jiná erotika Pravda někdy bolí a jiná erotika David Lodge

Kniha složená ze sedmi položek. Jednak z novely jež je ovšem upravenou divadelní hrou a dále ze šesti krátkých povídek, které jsou v knize tak trochu do počtu. Vlastně to ani nejsou povídky, spíš jen takové drobné črty, každá jen na pár stránek.
Úvodní "Pravda někdy bolí" je skvělá, byť je na ní vskutku poznat divadelní původ. Nijak to ale nevadí (****). Povídka "V dusném podnebí" není špatná. Asi bude i poměrně autobiografická (*** a 1/2). "Mé první zaměstnání" je skvělá záležitost, ale vlastně je to taková agitka, neponechávající čtenáři možnost se rozhodnou jinak než autor zamýšlel, což mi smrtí manipulací (****). "Hotel des Kozy" je taková košilatá pitomost (**). "Muž jenž odmítl vstát" má rozměry téměř kafkovské, ale současně nepůsobí úplně přesvědčivě (***). "Hamoun" se mi líbil moc a je skvěle vypointovaný (****). "Pastorální" je vážně vtipná, spolu s "Pravda někdy bolí" v téhle knize nejlepší, a místy mě opravdu donutila se smát nahlas, což se mi u Lodge jinak stává často ale u téhle knihy to obecně dost dřelo... Celkový dojem: 65%

12.10.2020 3 z 5


Pravda někdy bolí Pravda někdy bolí David Lodge

"Pravda někdy bolí" je skvělá záležitost, byť je na ní vskutku poznat divadelní původ. Nijak to ale nevadí. 85%

12.10.2020 4 z 5


Jan Žižka Jan Žižka Petr Čornej

Těžké hodnocení... Kniha primárně nepřináší nové vědecké poznatky, nýbrž přehledně summuje a hodnotí, doslova na lékárnických vážkách váží, poznatky už jednou k Žižkovi publikované. Jak obtížná práce to je, dokládá už nesmírně obsáhlý soupis literatury, a nutno přitakat autorovi že jde opravdu jen o práce úplně nejpodstatnější a seznam mohl být klidně mnohonásobně delší. Ještě průkazněji svědčí o obtížnosti tématu fakt který autor na daném místě příliš nepitvá ale který je evidentní, totiž to že kromě "našeho" Jana Žižky se v husitském Táboře pohyboval další muž téhož jména a že se tedy až do roku 1419 mnohé, historiky nalezené zprávy mohou týkat právě tohoto, patrně také jednookého muže. To se jistě týká především oněch pasáží z rožmberské Popravčí knihy. Jinými slovy, reálný Žižka před rokem 1419 je ještě méně hmatatelný, než jak jej Čornej velmi opatrně črtá... Tím nechci říci že by Čornej knihu napsal špatně, ba právě naopak, napsal ji skvěle, ale dané téma prostě má mnohá omezení.
Obrovský ohlas, který kniha vyvolala u laické veřejnosti je naprosto pochopitelný a taky zasloužený. Jedná se totiž o práci v nejlepším slova smyslu polarizační. Čtenář se při jejím čtení dozví mnoho o Janu Žižkovi, ale ještě více o metodě historického zkoumání, o naší minulosti obecně, o nečekané složitosti lidské duše i lidských dějin...
Jestliže mám knize něco vytknout, tak snad zbytečně spartánsky pojaté obrazové přílohy. Tu a tam mohl být samozřejmě obsáhlejší i text sám, jistou úsečnost sdělení ale chápu. I tahle je to obsáhlý knižní špalek. Celkový dojem: 95%

07.10.2020 5 z 5


Čeština poklepem a poslechem Čeština poklepem a poslechem Pavel Eisner

Velmi netradiční slovník má jedinou vadu, je příliš stručný. 85%

17.09.2020 4 z 5


Chrám i tvrz Chrám i tvrz Pavel Eisner

Dokonalá, krásná, úchvatná kniha o češtině! 100%

17.09.2020 5 z 5


Architektura - svědectví dob Architektura - svědectví dob Bohuslav Syrový

Jako určitý základní přehled to není špatné, obsahuje to ale poměrně značné množství chyb a je to, vzhledem k šířce tématu, velmi stručné.

16.09.2020 3 z 5


Staletí kolem nás: (Přehled stavebních slohů) Staletí kolem nás: (Přehled stavebních slohů) Jaroslav Herout

V podstatě základní a víceméně taky jediná přehledná publikace, věnující se architektonickým prvkům atp. Určena je asi zaujatým laikům, studentům uměleckých středních škol, humanitně orientovaných gymnasií a nebo snad i prvních ročníků vysokých škol (klasicky dějin umění či architektury). Rozhodně není bez chyb, není v ní vše, vůbec se nevěnuje například historické barevnosti, neobsahuje přesné datace, terminologie je v ní hodně zjednodušená atp. Pro skutečnou práci s historickou architekturou (klasicky pro stavebněhistorický průzkum, restaurátorské průzkumy architektury atp) by ale bylo vhodné mít práci o poznání podrobnější. Nic lepšího ale v češtině nemáme, takže díky za ni! Celkový dojem: 65%

16.09.2020 3 z 5


Zbožnost, účelnost, reprezentace: Zařizování kostelů na schwarzenberských panstvích v 17. a 18. století Zbožnost, účelnost, reprezentace: Zařizování kostelů na schwarzenberských panstvích v 17. a 18. století Kateřina Horníčková

Asi k té knize sepíšu recenzi do nějakého odborného časopisu, takže tady jen krátce. Publikování těch návrhů formou katalogu je samo o osobě skvělé a moc mě potěšilo. Když jsem na ty plány svého času já (a jistě i mnozí jiní) narazil přímo v archivu, napadlo mě, že by bylo skvělé je nějakým způsobem publikovat. Práce je ovšem mnoho a reálných možností málo. Šroněk ten nápad dotáhl do konce a zrealizoval, za což je mu potřeba vyseknou poklonu. Konkrétní provedení není bez chyb. Některé plány chybí, pokud to jde bylo by vhodné hlouběji sledovat osudy a konkrétní podobu realizovaných oltářů a postrádám i hlubší znalost souvisejícího archivního materiálu i samotných lokalit. Plán č. 29 je bezpochyby návrh zámecké kaple v Třeboni, téměř jistě od A. Altomonteho, z roku 1745 nebo lehce po té. Celkový dojem: 75%

14.09.2020 4 z 5


300 let poutního kostela Jména Panny Marie na Lomci 300 let poutního kostela Jména Panny Marie na Lomci Jan Royt

Jako každý podobný konferenční sborník, i tento obsahuje jak příspěvky velmi podstatné, tak příspěvky které jsou spíše "do počtu". V tohle případě ale ty první převažují. Sborník rozhodně stojí za přečtení.

11.09.2020 4 z 5


Beneficia, záduší a patronát v barokních Čechách na příkladu třeboňského panství na přelomu 17. a 18. století Beneficia, záduší a patronát v barokních Čechách na příkladu třeboňského panství na přelomu 17. a 18. století Pavel Pumpr

Nesmírně pečlivě zpracovaná kniha u níž se rozhodně vyplatí číst i poznámky... Celkový dojem: 85%

11.09.2020 4 z 5


Klobouk ve křoví Klobouk ve křoví Jiří Voskovec (p)

Už při čtení korespondence Voskovce a Wericha jsem zatoužil po téhle knize, neboť ti dva o ní v době jejího vzniku debatovali přes oceán prakticky neustále... Přečtení knihy ale znamenalo určité zklamání. Samozřejmě jsem věděl, že v knize jsou písňové texty V & W. Něco jiného je ovšem vědět a něco jiného číst. Ovlivněn Werichovým nadšeným hodnocením jsem očekával citelně více vzpomínek a méně písňovych textů, které jsou sice skvělé ale většinou je dobře znám už odjinud. Ostatně, vždy když někoho napadne knižně publikovat písňové texty, buďto ty písničky znáte a pak vám u toho chybí hudba a nebo je neznáte a pak vám u toho hudba chybí taky, jen ještě o něco víc. Voskovcovy vzpomínky jsou tu k písňovým textů pouhý doplněk... Jo, je to milá knížečka, ale kdyby to byly skutečně vzpomínky a ne jen komentáře některých vybraných textů, bylo by to jistě mnohem zajímavější. Škoda, že Voskovec žádné obsáhlejší vzpomínky nesepsal... Celkový dojem: 68%

11.09.2020 3 z 5


Pohané a křesťané: Christianizace českých zemí ve středověku Pohané a křesťané: Christianizace českých zemí ve středověku František Šmahel

Sborník k oslavě sedmdesátých narozenin Petra Sommera na téma christianizace středověkých Čech má zásadní nevýhodu v tom, že zpracovává stejné téma už podruhé. Roku 2011 totiž vyšel k Sommerovým šedesátinám sborník stejně zaměřený. Tentokrát si sice autoři řekli, že se na stejný problém podívají jinak, jenže právě proto zpracovávali témata spíše okrajová. Kvalita příspěvků je přitom hodně nevyrovnaná, od zajímavých po méně zajímavé. Skutečně zásadní z nich ovšem není ani žádný. Škoda... Celkový dojem: 65%

24.07.2020 3 z 5


Biggles a jeskyně tisíce Buddhů Biggles a jeskyně tisíce Buddhů William Earl Johns

Vcelku standardní Biggles, dobře napsaný, napínavý, nikoli zbytečně zašmodrchaný. Co je na tomhle dílku nápadné je takové to i jinde přítomné pohrdání Rusy, Číňany, Araby atp. Johns je v podstatě vždy líčí jako nedisciplinovanou a necivilizovanou cházku. Přitom se sluší podotknout, že jeskyně o nichž je v příběhu řeč byly ve skutečnosti zpřístupněny veřejnosti už roku 1949, tedy čtyři roky před vydáním knihy. Čínským i ruským soudruhům lze samozřejmě oprávněně vyčítat mnohé, líčit je jako pologramotné barbary je ovšem poněkud mimo... Celkový dojem: 70%

29.06.2020 4 z 5


Jakub Krčín z Jelčan Jakub Krčín z Jelčan Jaroslav Čechura

Budu se opakovat... Tohle je už několikerá Čechurova kniha, která je nesmírně přínosná svým obsahem, ale současně redakčně velmi odfláknutá a nedotažená. Protože se to takhle děje v různých nakladatelstvích, je zjevné že chyba není pouze na straně těch redaktorů ale i u autora, jenž zjevně systematicky odevzdává rukopisy svých knih bez toho, že by si je po sobě přečetl. Odpovědný redaktor zase asi nemá odvahu do textu slovutného profesora příliš zasahovat. I v téhle knize najdeme vedle zcela klíčových zjištění také poměrně značné množství překlepů, nesrozumitelných či zjevně neukončených vět, v podstatě duplicitních odstavců atp.
To ale není vše. Určité nedůslednosti bohužel nalezneme i ve vlastní historické práci. Z Čechurou reprodukovaných historických zpráv například plyne, že Vilém z Rožmberka mohl v Rakousku vlastnit jakési vinice. To by nebylo nic překvapivého, už vzhledem k původu Anny z Rogendorfu, matky obou posledních Rožmberků. Čechura přesto při komentáři tohoto místa uvažuje pouze o nákupech vína... Totéž platí třeba o mnoha pro autora neznámých lokalitách. Samozřejmě je pochopitelné, že nezná městečko Myšlany (Dolní Dvořiště), dvůr Malotín (Moletín nedaleko Větřní) atp, skutečně je ale tak těžké si tyto informace dohledat?
Podobná otázka se pak vkrádá i v souvislosti se sedlčanskem a budováním tvrze v Křepenicích. Čechura se poněkud podivuje nad tím, že zjevně veškerý stavební materiál byl Krčínovi Vilémem proplácen, případně byl získáván na rožmberských panstvích. Stejně tak se podivuje nad tím, že ještě roku 1582 se sedlčanští měšťané obrací s prosbou na Viléma z Rožmberka. Neznamená ovšem obojí jen prosté vyjádření faktu, že "doživotní prodej" sedlčanska byl fakticky pouze jakousi "lepší zástavou"?
Co napsat na závěr? Je obrovská škoda, že Čechurovi redaktoři nejsou důslednější a nenutí autora k odpovědnějšímu nakládání s vlastním textem. Vydaná kniha je díky domu jakýmsi nedodělkem. Ne, že by si nešlo mnohé "dodělat doma". To podstatné čtenář dostane a pokud se v historii trochu orientuje, nebude mu to činit výraznější problém. Už proto že to je kniha jíž si například na Třeboňsku koupí i mnozí nadšení laici je to ale fakt škoda. Tím spíše, že Čechura je svým objevitelstvím doposud nevyužitých pramenů bez debaty jedním z našich nejpřínosnějších historiků raného novověku... Celkový dojem: 70%

22.06.2020 4 z 5


Aristokratický interiér doby baroka ve světle historických inventářů Aristokratický interiér doby baroka ve světle historických inventářů Eva Lukášová

Kniha je psána poněkud nezáživným způsobem, snad proto, že to je metodika NPU ;o) Informace, které obsahuje jsou ale cenné. Škoda, že kniha není obsáhlejší. Celkový dojem: 75%

13.06.2020 4 z 5


Z minulosti zmizelých jihočeských osad Vstuh a Ortvínovic a Nícovy hory (dnešní Hlincové Hory) Z minulosti zmizelých jihočeských osad Vstuh a Ortvínovic a Nícovy hory (dnešní Hlincové Hory) Bedřich Böhnel

Rozsahem nevelká ale velmi důkladná a poctivá historická studie, na níž by člověk nepoznal, že jejím autorem není profesionální historik. Vytknout lze samozřejmě schématický pohled na poddanství v barokním období, ale to není nic divného. Takhle tehdy psali všichni... Celkový dojem: 80%

03.06.2020 4 z 5


Biggles - Bermudský trojúhelník Biggles - Bermudský trojúhelník William Earl Johns

Z poválečných opět lehce nadprůměrný Biggles. Některé momenty sympaticky neotřelé, jiné nepříjemně se opakující. Jestli ale mám knize něco opravdu vytknout, tak je to především ta uhranutost nacisty a jejich tajnými zbraněmi. V roce 1945 tohle rozhodně bylo velké téma, ale v roce 1953? To už byly všechny nacistické tajné zbraně jednak dávno využité spojenci a druhak technicky zastaralé. Nemluvě o tom, že Británie v té době ve světové politice hrála druhé housle už dosti spolehlivě... Celkový dojem: 75%

03.06.2020 4 z 5