Sandik komentáře u knih

"Teta Joleschová" rozhodně není pouze souborem židovských anekdot či veselých historek, je totiž mimo to i až překvapivě tklivým rozloučením se zaniklým světem střední Evropy. Popsat by ji bylo možné jako takovou "odlehčenější" (rozuměj, daleko vtipnější) verzi Zweigova "Světa včerejška". Mnohé obsažené historky jsou skutečně nesmírně vtipné a jiné zase velmi půvabné. Kromě toho je ale kniha zdrojem skutečně dlouhé řady velmi zajímavých informací. Pokud jde o jazykové exkurzy, zajímavě pasují i na češtinu, bylo by ale asi vhodnější číst v originále... Celkový dojem: 80%

3 09.08.2021

Člověk by asi dle názvu čekal jakési souhrnné pojednání. Je to ale klasický konferenční sborník, obsahující celkem devět samostatných textů, dané téma nepokrývajících ani z daleka. Sondy jsou to ovšem zajímavé, jen je škoda, že některé texty jsou pro toho kdo přímo nedělá literární vědu dosti obtížně čitelné. A přitom jde o téma poměrně multidisciplinární. Čtenáři z jiných oborů se jistě najdou... Celkový dojem: 75%

1 25.07.2021

Slušný dětský obrázkový "všeobecný slovník", který ale kazí mnohá neaktuální, často vysloveně propagandistická hesla.

1 19.07.2021

Bohužel velké zklamání... První problém začíná hned u rotundy svatého Víta. Proč autoři nezmíní, že existuje víc rekonstrukcí možné podoby? Bojí se snad, že by si to čtenář laik nepřebral? Přitom nejasnosti a tázání jsou naprostý základ každodenní vědecké práce a je poctivé to přiznat. Naopak skutečně vyzdvihnout lze kapitoly psané Davidem Ebenem. Velmi fundované, čtivě napsané, nezjednodušující. Dosti podrobně a dobře je v následujícím textu popsána bazilika.
Skutečné problémy ale začínají až u katedrály. V kapitolách věnovaných výstavbě a tvůrcům bych rozhodně očekával alespoň stopu zájmu o srovnání s jinými katedrálami, o hledání konkrétních vzorů atp. I zahraniční syntetické práce o evropské gotické architektuře přitom pražskou katedrálu zpravidla chápou jako důležitý milník, završující složitou genezi gotické katedrály jako stavebního typu. Proč to téměř úplně chybí zde? Především ve skvělém Chotěborově textu je místy zmíněno, že jako hlavní vstup do katedrály byl plánován ten jižní. Přesto se na mnoha jiných místech mechanicky uvažuje o tom, že i Parléř počítal se západním katedrálním průčelím tak, jak byl vybudován v 19. století. Ale to přece vůbec není jisté! Respektive, je naprosto jisté, že takhle vypadat západní průčelí nemělo... A opět jsme u toho, že kniha vůbec nepředkládá možné alternativy, téměř nepřipomíná ani výstavu lodě v předhusitském období atp atd. I útlá obrazově velm omezeně vybavená a bohužel místy taky poněkud roztěkaná kniha pánů Líbala a Zahradníka z roku 1999 jde v tomto směru podstatně dál.
Totéž platí o otázce funkční dispozice katedrály. Poslední, kdo se této otázce věnoval byl V. V. Tomek a je dodnes v podstatě nepřekonaný. V knize k tomu není ani čárka. Stejně tak nepochopitelně chybí reprodukce dochovaných gotických plánů (Líbal a Zahradník je mají). V dosti obstojně napsaném textu o gotickém mobiliáři od Mileny Bartlové chybí fotografie i těch několika málo dochovaných kusů jež z katedrály pochází. Totéž ostatně platí i o mobiliáři barokním, dnes z větší části dochovaným také jinde. Váchův text je ale sám o sobě výborný. Opět je ostudné, že o barokní výstavbě katedrály se zmiňuje pouze on, jaksi nad plán a na okraj... Naopak obnova katedrály v 19. a 20. století je rozpitvána doslova do poslední nitky, což je v příkrém protikladu k tomu, jak stručně jsou napsány kapitoly předchozí...
Do značné míry je to promarněná příležitost. Některé kapitoly skvělé, jiné horší, řada podstatných informací zde úplně chybí a celkově je velmi nevyrovnaný poměr mezi místem věnovaným původní katedrále a její dostavbě v 19. a 20. století... Celkový dojem s přihlédnutím ke skutečně vysoké ceně: 65%

3 16.07.2021

Je vlastně zvláštní číst tuhle knihu téměř třicet let po jejím vzniku. Vybavují se mi vzpomínky na dobu, kdy jsem mnohé z těch textů slyšel v Zápisníku zahraničních zpravodajů i mnohde jinde. Tehdy mě některé z nich, jak už to tak v patnácti nebo šestnácti letech bývá, velmi zasáhly a zásadně ovlivnily. Samozřejmě se mi vybavuje i charakteristický hlas Karla Kyncla. Ale co naplat, jeho Británie už je taky v mnohém jiná než bývala. Moudrosti a prozíravosti jeho postřehů to samozřejmě příliš neubírá... Celkový dojem: 85%

4 05.07.2021

Nezfilmované pokračování slavného večerníčku může mít u čtenářů handycap už tím, že je neznají z obrazovek. Není to špatné, i když je to zároveň trochu nastavovaná kaše a naroubování na prví část knihy je navíc i trochu násilné. Že by se Trautenberk v závěru poučil, tomu se ani věřit nechce... Celkový dojem: 70%

Čteno s našimi dětmi a to už po druhé, jistě ne naposled. Jako malý jsem znal pouze kreslený večerníček a měl jsem ho moc rád. Dneska mi některé příběhy připadají možná zbytečně naivní ale dětem to rozhodně vadit nebude. Naumann svými "modeními" železničními pohádkami připomíná pohádky bratří Čapků, byť není tak jazykově vytříbený a vlastně ani tolik ochotný experimentovat. Až na základní fakt, že jde o "nepohádkové" železniční prostředí se tedy tradičních pohádkových schémat drží dosti úzkostlivě. Celkový dojem: 80%

1 30.06.2021

Hodnotit podobnou knihu očima současného čtenáře je samozřejmě do jisté míry nonsens, neboť jde o texty určené lidem žijícím před třemi stoletími. Ano, kniha se čte dosti obtížně. I mezi jednotlivými publikovanými texty jsou ale co do čtivosti značné rozdíly. Například čtenářsky vděčné a navíc skutečně strhující mi připadalo především "Na Veliký pátek kázání první" A. J. Kelského. Jako doklad dobového chápání smrti jsou ale v knize obsažené texty velmi zajímavé. Přínosná je z tohoto hlediska především první kapitola, pojednávající mj. o očistci, tedy tématu dnes spíše pozapomenutém, v barokním období ale zjevně velmi živém. Oceňuji také, že autor zařadil i kapitolku o nekatolických textech... Celkový dojem: 75%

2 16.06.2021

Příběh který v podstatě ničím moc nepřekvapí. Tajná základna, cizí nepřátelská mocnost, pustý ostrov, hydroplán, ponorka, jezero na nečekaném místě, mlha... Novým motivem je snad jedině vjezd zablokovaný ledovcem, ale třeba i to si jen špatně pamatuju.
Příběh samotný začíná nesmírně nudnou a zdlouhavou první kapitolou. Děj se pořádně rozběhne až v kapitole druhé. Především v následující třetí kapitole opět mnohé okolnosti krajně nepravděpodobné. Například představa, že rusové potřebují prakticky deset let po válce k obsluze původně asi německé ponorky německého strojníka nepůsobí dvakrát pravděpodobně (tedy ne, že by SSSR, stejně jako UK nebo USA, nezkoumaly a nekopírovaly německé ponorky, především typ XXI). Ani případ TBC by v té době už asi nebyl takovým problémem. Ale budiž. Následující děj není špatný, vlastně se v něm ale mnoho nestane. Záporáci se zlikvidují v podstatě sami... Celkový dojem: 60%

1 09.05.2021

Kniha, jíž opět téměř nemám co vytknonut. Nesmírně hutná, poctivě zpracovaná a objevná. Dokonce ani fakt, že základem knihy bylo autorovo odborné zpracování pouhých tři generací rodu na knize není příliš poznat. Pokud bych přecejen něco vytýkal, budou to určité zmatky při pokusu popsat veltruský zámecký areál v 18. století. Ale to asi padá především na hlavu nás historiků umění. Pokud by měl autor k dispozici slušné podklady, zmatky by patrně nenastaly ;o) Celkový dojem: 90%

1 07.05.2021

Výborně udělaná, velmi "interaktivní" kniha pro děti. Opět má ale vadu v tom, že úplně neodpovídá středoevropským hradům. Tady byl pro změnu hlavním vzorem hrad anglický. Dětem to ale asi tolik vadit nebude... Celkový dojem: 85%

1 01.05.2021

Knížka to není špatná. (teda pro děti, na střední nebo vysoké bych to asi nepoužíval ;o) Má jen jedinou dosti podstatnou nevýhodu a to je to, že zobrazuje hrad jehož jádrem je rozlehlá obytná věž, donjon, tedy prvek typický pro hrady vysoké šlechty ve Francii či případně v Anglii. Ve střední Evropě se tenhle typ hradu, s výjimkou tvrzí které jsou ale na úplně jiné sociální úrovni, prakticky nikde nevyskytuje a pokud už se někde obytná věž objeví, stejně je jen doplňkem pohodlně zařízeného paláce. Hloubavější děti to může dost mást.

1 01.05.2021

Obdobné hodnocení jako u loupežníka Rumcajze. Na jedné straně jde o nestárnoucí televizní pohádku plnou skvělých hereckých výkonů, na straně druhé to je přesně ten pokřivený obraz, který, spolu s různými "historickými" filmy, neuvěřitelně deformuje představu většinové společnosti o naší minulosti. S knihou jež posloužila téhle pohádce za předlohu (nebo to bylo naopak a kniha je až úpravou původního scénáře?) je to stejné. Asi každý chápe, že Trautenberk není reálným obrazem šlechtické majitele panství, že je to jeho karikatura, kdo ale ví jak to s takovými bylo doopravdy? A kolik lidí si naopak vytváří své představy o minulostí právě na základě podobných filmů a knih? ... celkový dojem: 75%

4 26.04.2021

Text téhle knihy jsem v různých fázích jejího vzniku četl mnohokrát a taky moc dobře vím o všem, co se z různých důvodů nepodařilo v té podobě, v níž jsem si to původně přál. Knihy bohužel nejsou nafukovaní a taky čas vyhrazený na psaní a následné korektury jednoho krásného dne skončí a je nutné jej "poslat dál"... Knihu pochopitelně nehodnotím, to ať udělají jiní, méně zainteresovaní ;o) Grafická úprava se ale po mém soudu povedla a Anton Erhard si podobnou reprezentativní knihu určitě zaslouží.

Rozhodně pozoruhodné téma, kniha v mnoha ohledech velmi přínosná, ale stejně jsem měl pocit, že autorovi to téma do jisté míry "proběhlo mezi prsty". Samozřejmě, to se v historickém bádání stává i sebelepším badatelům. Nejsou li prameny, nemusí pomoci ani velká snaha... Celkový dojem: 70%

2 08.04.2021

Velmi hluboký a intenzivní "ponor pod povrch" zdánlivě dobře přehledné a jednoznačně působící etapy našich dějin. Čtení vpravdě neuvěřitelné. Ale taky poměrně neveselé... Celkový dojem: 80%

2 08.04.2021

Skutečně skvělá kniha, velmi objevně odhalující proměny šlechtické společnosti 18. století! Celkový dojem: 90%

08.04.2021

Kniha je bohužel dosti poznamenaná tím, že Karel Kyncl už nestihl udělat vlastní výběr a texty pro knižní vydání podle potřeby zrerigovat. To je, oproti předchozím čtyřem knihám, velmi znát. Výsledkem je takový naprosto neutříděný, čistě chronologicky řazený pel mel s menším podílem skutečně zajímavých témat a reportáží a naopak s větším podílem běžné zpravodajské rutiny, jež je navíc dnes, čtvrtstoletí po té a často i bez znalosti konkrétního kontextu, už místy poněkud nesrozumitelná... Celkový dojem: 70%

1 08.04.2021

Naprosto skvělá kniha! Kdybych měl tu moc a kdybych si myslel, že to bude mít nějaký smysl, udělal bych z ní, nebo alespoň z některých jejích částí, povinnou četbu. Zdeněk Slouka naprosto nemilosrdně, analyticky přesně a zároveň s ironickým, místy skutečně velmi vtipným odstupem popisuje svoje zážitky ze svého dětství v prvorepublikovém Brně, z doby okupace, osvobození sovětskými vojáky plným násilností, z poválečného období kdy komunistické postupně přebírali moc a téměř celá společnost vůči tomu byla slepá, z průběhu emigrace a pobytů v různých utečeneckých táborech, což je čtení i dnes aktuální tak že z toho mrazí, ze spolupráce se západními tajným službami i z akademické kariéry v USA a nakonec po roce 1989 z návratu do staré vlasti. Každá jednotlivá kapitola téhle knihy je čtení naprosto neuvěřitelné. Kam se hrabou dobrodružné romány? Tohle tragikomické drama napsal sám život. Samozřejmě za nemalého přispění skvělého pozorovatele s dostatečně břitkým perem... Celkový dojem: 95%

4 05.04.2021

Zvuky probouzení jsou vlastně kniha především terapeutická, určená primárně pro rodiče a další příbuzné, kteří se s diagnózou autismu setkají. A jako taková je nesmírně cenná a vlastně i poměrně unikátní. Osobně si nesmírně vážím otevřenosti obou manželů, autorů. Text knihy jde až do krajnosti, autoři se nebojí přiznat že mnoho věcí neumí nebo nevědí. Otevřeně popisují své tápání, omyly, chyby... Jestli můžu i něco poněkud vytknout, místy mi text připadá jaksi "ukecaný", zvláště tam kde se mluví o spirituálních otázkách. Ale chápu že tohle jsou obecně obtížně slovy popsatelné oblasti. Taky s tím občas bojuju... Celkový dojem: 90%

9 04.04.2021