Šárka_D komentáře u knih
Tohle byla z mého pohledu snad nejslabší Zeměplocha. Bohužel, upíři mě moc nezaujali :(
Hele, já vlastně nevim, jestli bylo autorovi do třiceti, když to psal, protože jsem o něm nic nenašla, ale mohlo by bejt, no ne? :D Podle fotky vypadá mladě a hodil se mi do čtenářské výzvy. A knížka byla taky fajn, dětská mi moc nepřipadala. I když já jsem prý byla taky chápavé dítě :)
Tohle vůbec nebylo špatný. Nejsem Anina velká fanynka (vážně musí hrát v každém českém filmu?), tohle mě ale mile překvapilo. Sloupky převážně o lásce, rodině, dětech, vzpomínkách na dětství a dospívání jsou doplněny nádhernými ilustracemi, díky nimž kniha dostává výraznou nadstavbu.
Tak ona to nakonec přece jen byla kniha o lásce...
Je mi líto, že nemůžu dát vyšší hodnocení, ale přece to neudělám jen proto, že je to klasika. Po zajímavém začátku příběh přestal odsejpat, nějak se mi do čtení nechtělo a přes nevelký počet stran jsem se s knížkou celkem crcala. Možná je to tím, že sci-fi celkem rychle stárne, a možná tím, že poslední dobou jsem dystopií přesycená (i když chápu, že autor byl průkopníkem žánru). Pouze lepší průměr.
Knížka je hodně filosofická a dost náročná, myslím, že jsem ji pořádně pochopila až po shlédnutí stejnojmenného filmu s úžasným Colinem Farrellem (ach), přičemž film byl citlivě zjednodušený a obsahoval vše podstatné. Knížku jsem četla dlouho a na etapy, ale užívala jsem si ji, měla příběh založený na nesmrtelné lásce, pěknou atmosféru a jazyk. Chtěla bych bruslit po zamrzlém jezeře Coheeries...
Docela fajn čtení do francouzské kavárny ke cappuccinu a croissantu s nutellou. Pro holky.
Chápu, že pro fanoušky žánru mohl být Galveston až moc předvídatelný, mě ovšem tahle poměrně útlá knížečka nadchla. Hlavní hrdina je sráč a zároveň sympaťák, do kterýho bych se v reálném životě určitě zamilovala a on by mi pak vyrval srdce z těla a rozbil ho na tisíc kousků. Baví mě nostalgický motiv návratu do města, ve kterém hrdina prožil nejšťastnější dny života, vlastně hned dvakrát, vzpomínky na mámu a další ženský, který ho zásadně poznamenaly. Závěr trochu předvídatelnej, ovšem drsný happyend potěšil. Rozhodně si počkám, s čím dalším autor přijde.
Knížka v mých očích nepatří úplně do "topu" fantastické literatury, taky se nedá říct, že bych ji zhltla jedním dechem, na druhou stranu je to autorova prvotina a myslím, že se ještě vypíše. Námět je zajímavý, postavy sympatické a doplnění o "dobové" fotografie je trefa do černého.
Antologie mi hodně sedla, až na jednu slabší povídku je výběr opravdu dobře provedený, zaujala mě zejména titulní povídka Lesní lišky. Je ovšem pravda, že mám ráda fantastickou literaturu obecně. "Finské podivno" je žánr, kterému rozhodně ještě budu věnovat pozornost.
Mám ráda pohádky, fantasy, magický realismus a ruskou kulturu, takže jsem si tohle dílo náležitě užila. Marija Morevna i Kostěj jsou silně přitažlivé postavy, které vás budou bavit, Marija se navíc jako osobnost časově vyvíjí. Příběh skvěle graduje a v závěru se symbolicky uzavře, nic nevyšumí, vše dává smysl. Nepamatuju si, že bych si z nějaké knihy vypsala tolik citátů. Prostě pecka.
Po přečtení a několikadenním odležení ve mně přetrvává nadšení z propracovaného díla, které se místy blíží detektivce, nepostrádá však sladkobol příběhů velkých lásek, protože všech pět, nebo šest? vykreslených milostných vztahů v knize mělo parametry, které by vydaly na samostatné romány. Jazyk lehký, poetický, čtivý. Stejně tak zdrařilý je i film. Nádhera.
Nejsem si úplně jistá... místy mě knížka bavila hodně, místy klopýtala, a to hlavně v pasážích s Perditou a Zelem. Mám dojem, že autorka se mnohem lépe vžila do dospělých mužských postav, Xeno a Leo propracovaní, MiMi opět jen načrtnutá. Převyprávění Shakespearových děl ale vítám, určitě si počkám na další.
Celkem zajímavá věc, zejména po jazykové stránce, autorka teda umí psát, že se vám až sbíhají sliny na všechny ty popisované pochoutky. Konec možná maličko zklamal, ale i tak dobrý.
Ruská literatura mě baví a nezklamala ani tahle tenká knížečka. Ve výběru snad nebyla jediná slabší povídka, autorka se zaměřuje na ženy a jejich sílu procházet nástrahami života. Obraz totalitního Ruska poskládaný ze střípků životů "běžných" lidí působí civilně, nikoli tragicky. Autorka píše lehce a čtivě.
Bohužel jen průměr, ani mi nepřišlo, že by byla kniha nějak zvlášť čtivá, jak bylo avizováno, ale to je možná subjektivní pocit, protože tento žánr úplně nevyhledávám. Rozhodně ale může působit jako dobrý strašák před alkoholismem, hlavní postava byla až odpudivá.
Smutné a dojemné, jak jen knihy o válce bývají. Velice sympatické hlavní postavy, důkaz, že nic není černobílé, a že obyčejní lidé jsou všichni společně válečné oběti, nehledě na strany, na kterých stojí. Autor píše čtivě a malebně, radost číst. Pobrečela jsem si.
Tak tohle bylo něco. Výborný psychologický román, na jehož konci jsem napětím a zděšením ani nedýchala a několikrát jsem knihu musela odložit, abych si "odpočinula". Divnej týpek unese inteligentní mladou holku a drží ji ve sklepě, přičemž doufá, že v ní vzbudí lásku. Děsivé na tom je, kolik podobnejch podivínů mezi náma asi žije, a kolik by se jich projevilo podobně, kdyby, slovy Fredericka, měli prostředky. Miranda touží po svobodě a nejprve se jí daří svým věznitelem manipulovat, časem jí dochází, že jí nestačí intelektuálně, lidsky, ani jako muž. Obdivovala jsem její vůli k životu a to, že se navzdory vší hrůze nevzdala, proto mě konec hodně zasáhl.
A taky si nepamatuju, že bych někdy nějakého záporáka nenáviděla tolik, jako Fredericka.
Mrzí mě, že jsem si jako první knihu od Dahla v knihovně náhodně vybrala zrovna tuto (má z jeho děl jedno z nejnižších hodnocení zde). Nijak mě nezaujala, humor mi nesedl, vyprávění o gremlinech bylo rozvleklé až nudné. Vzhledem k roku vydání jsou fascinující dost reálné úvahy o fungování komunismu a jiných zlorežimů. Toť vše, jinak slabé.
Tahle kniha má pro mě podobnou atmosféru, jako díla Gabriela Garcíi Márqueze, a to i přes to, že geograficky se příběhy odehrávají úplně jinde. Baví mě snovost, mísení vzpomínek, snů a představ. Konflikt mezi Armény a Ázerbájdžánci je silné a u nás nepříliš známé téma, autor se mu ale věnuje pouze z jednoho úhlu pohledu - ač sám Ázerbájdžánec, obhajuje Armény a stydí se za útlak a násilí, které se na nich jeho národ dopouštěl. Autorův doslov pro české vydání je výborný, hodně vysvětluje. Kniha chudá počtem stran, ovšem bohatá dojmy.