Šárka_D
komentáře u knih
0 TU. Svazek I
Jakub Hussar
Vesmírné memoáry Tal Kusa Gammah, privilegované dcery vládce lodi Oona, která je v prvním díle spíše pasivní hrdinkou a celkem bez problémů se nechává využívat pro cíle svých rodičů, konec prvního svazku ale napovídá, že přece jen dozraje v ženu, která vezme osud do vlastních rukou. Společně s ní v průběhu jejího dětství a dospívání zkoumáme její rodnou loď a spletitou kuluturu talů, kteří už po několik generací letí ke svému cíli, planetě Coraab. Že k ní doletí právě v roce nula, to tušíme podle odpočítávání letopočtu směrem dolů, a čeká nás to pravděpodobně ve druhém svazku, a já jsem zvědavá, jak se s tím už vyzrálá Gammah popasuje, zatím bych jen chtěla poděkovat autorovi za nebývale zajímavý scfi-fi zážitek.
Božští rivalové
Rebecca Ross
Knížka měla všechno, co správná YA potřebuje: lásku, romantiku, napětí, rychlý spád a čtivost, plus jednu neobvyklou přísadu: velmi realisticky popsané válečné běsnění. Samozřejmě ne tak naturalistické jako ve vysloveně válečných románech, ale scény ze zákopů a z bojiště byly přesto velmi přesvědčivé a bylo vidět, že si autorka dala práci s rešeršemi zákopových bitev první světové války. Každopádně se to vyplatilo a já to velmi ocenila, na druhou stranu je škoda, že si takovou práci nedala i ohledně působení válečných reportérů, to by si v knize zasloužilo revizi. Pořád se ale jedná o fantasy pro dospívající, jsem tedy ochotna jí to odpustit a těším se na druhý díl.
Dům na Pineapple Street
Jenny Jackson
Odpočinkové čtení, ale v tom nejlepším slova smyslu. Autorka totiž opravdu umí psát, má vytříbený styl, je vtipná (místy jsem se zasmála nahlas) a umí dobře vystihnout každodenní život a jeho běžné útrapy a radosti. Problém je, že konec je tak sluníčkový a naivní, že to trochu zkazí celkový dojem. Na druhou stranu, tohle je typ knihy, kde se happy end očekává. Pokud u nás autorka ještě něco vydá, moc ráda si to zase přečtu.
Čas žen
Jelena Čižova
Mám ráda ruskou literaturu, a tak mě Čas žen velmi potěšil. A zatímco v Zeleném stanu jsme dostali kroniku ruské inteligence druhé poloviny dvacátého století, Čas žen nás zavedl mezi nižší střední třídu, dělnice v továrnách a komunální byty se sdílenými kuchyněmi v šedesátých letech, ve vzpomínkách hlavních hrdinek pak až do dob válečné blokády Leningradu. Kniha vyžaduje soustředěnou pozornost, protože střídá vyprávění z pohledu několika osob, příběh je velmi lidský, citlivý, a ukazuje, že dobro se dá najít i v nejbeznadějnějších situacích.
Sisi
Karen Duve
Sisi je okouzlující císařovna, ale taky bezcitná, manipulativní a naprosto narcistická žena, kterou zajímá jen a jen její vlastní prospěch a potěšení. Své blízké neváhá vmanipulovat do jí výhodných manželství (či jim naopak sňatky zakázat), a pak je odkopnout, když ji přestanou bavit. Autorka navíc bohatě čerpala z odborných pramenů, takže se jedná o obraz velmi historicky věrný. Uděláte si dobrou představu o tom, jak to fungovalo na rakouském dvoře a jak se bavila vysoká společnost devatenáctého století. Moc mě to bavilo i přes poměrně strohý způsob psaní.
Zelený stan
Ljudmila Ulická (p)
Po prvních kapitolách čekáte, že se děj knihy bude držet tří hlavních hrdinů. Poměrně záhy jste však vyvedeni z omylu. Autorka totiž nejen, že poměrně podrobně popíše celý jejich život a jeho peripetie, ale ještě se doširoka rozběhne po osobách, které jsou jim bližší i vzdálenější, a jakoby bokem vypráví i jejich příběhy, většinou formou kratších epizod, které dosti autenticky ilustrují aspekty života v totalitním Rusku na pozadí historických událostí. Bože, taková kniha! Tolik myšlenek, tolik faktických informací, tak skvěle popsané reálie! A to mi ještě mnoho uteklo, protože nemám širší znalosti ruské literatury a poezie, ne kterou Ulická odkazuje. Jde o čtení, kterému musíte věnovat čas a plnou mozkovou kapacitu, odmění vás ale skvělým zážitkem.
Za všechna jablka světa…
Maksym Dupeško
Elegie za jedno město a jednu lásku. Vlastně za víc lásek, skoro každý v této knize musel někoho oplakat, ale ta jedna byla přece jen v popředí. A Černovice už po druhé světové válce nikdy nebyly městem, jakým bývaly dříve. Tři úhly pohledu, tři časové roviny, melancholie a smutek nad neúprosností času, na tak útlou knížku překvapivě velké množství děje a myšlenek.
Vánoce v Praze
Jaroslav Rudiš
Vánoce v Praze měly jednu chybu. Byly moc krátké a já chtěla víc. Na druhou stranu, ne všechna tajemství musí být odhalena a já tuším, že se ke knížce zase za rok vrátím.
Krčmářova píseň
Peter S. Beagle (p)
Plnokrevná fantasy s neotřelým příběhem, která vyžaduje pozorné čtení, kterému jsem už u novodobých YA fantasy knih trochu odvykla. O to víc jsem si ho užila a po dočtení jsem opravdu měla pocit, že jsem dostala něco velkého. Postavy jsou zajímavé a plastické, způsob vyprávění, který střídá různé úhly pohledu je skvělý. Mám nesmírnou radost, že se Argo pustilo do vydávání souborného díla autora mého milovaného Posledního jednorožce.
Pomalu na cestě k Betlému aneb Malá vánoční četba
Josef Kroutvor
Soubor krásných fejetonových zamyšlení o podstatě českých Vánoc, jejich duchovní a filozofické rovině, o tom, jak nás formovalo baroko, obrazy Josefa Lady a Rybova hudba. Protože české Vánoce jsou přece jen specifické, mají vůni purpury a chuť vánočky a kapra, a nahaté miminko v jesličkách u každého většího kostela. A hlavně mají ticho, klid a rozjímání, ke kterému vám tahle maličká knížka určitě pomůže.
Vánoční prázdniny
Tracy Andreen
Ale jo, šlo to, chtěla jsem se naladit na Vánoce, bylo to příjemné, nenáročné, asi tak to, co od takové literatury očekáváte. Ale budu se k tomu vracet, jako k Zimnímu příběhu a Dashovi a Lily? Určitě ne. Jedno přečtení mi úplně stačilo.
Pakáž
Monika Helfer
Velmi zajímavý příběh, snad dokonce příběh s potenciálem rodinné ságy, kterému by slušela větší šíře, než je tahle krátká novelka. I na krátkém rozsahu ale autorka vykreslila plastický obraz místa a času, kterému nechybí poetický jazyk a cit pro detail. Moc ráda bych si přečetla další knihy z volného cyklu o Pakáži, doufám, že nakladatelství Prostor je také vydá.
Doručovací služba čarodějky Kiki
Eiko Kadono
Kniha o dospívání, osamostatnění, o odchodu z domova, o hledání vlastní cesty a vlastního místa ve světě, zde konkrétně v jednom malebném přímořském městečku. Kniha, kterou bych si bývala strašně ráda přečetla, když mi bylo devět, deset let, ale to u nás bohužel vycházely poněkud jiné kousky. Kniha, kterou koupím svým dcerám, a možná si ji od nich budu tajně půjčovat.
Gallant
V. E. Schwab (p)
To byl téměř dokonalý gotický román! Vizuálně i obsahově moc pěkná, krátká a úderná kniha, která se vám bude číst tak lehce, že ani nebudete vnímat ubíhání stran. Moc dobrý je i příběh, který jako by jen naznačoval, a je jen na čtenáři, jak moc se nechá unášet fantazií a co všechno si do něj doplní. Mám dojem, že autorka je čím dál lepší.
Jež se stala sluncem
Shelley Parker-Chan
Výborná knížka, napínavá a dobře vypointovaná, v přitažlivých a pro nás exotických kulisách staré Číny. Ačkoliv hrdina (hrdinka?) Ču je výrazně negativní a měla jsem opravdu co dělat, abych pro ni v sobě vykřesala alespoň nějaké sympatie (i když pochopení asi ano), bohatě to vynahrazuje její protipól, generál Ou-Jang, jehož příběh má všechno: napětí, lásku, zradu, odvahu a čest, a čtenář mu fandí, i když jeho cesta je cestou krve. Moc se těším, kam nás zavede druhý díl. Tyhle fantasy od Hostu já můžu.
Divé ženy
Emilia Hart
Kniha, kterou můžete bez obav obdarovat mamku, kamarádku i babičku. Kniha o silných ženách, a neříkám, že byly zrovna dvakrát sympatické ani že bych zcela souhlasila s některými jejich činy, ale silné byly, to bezpochyby, a ještě zajímavější bylo, že k té své síle musely najít cestu. Moc se mi líbily popisy přírody i prolnutí tří osudů, o obálce nemluvě.
Těla
Klára Vlasáková
Jako by autorka chtěla říct daleko víc, ale nakonec se to úplně nepovedlo. Zmínila přitom mnohé bolesti současnosti: chudobu, nedostupnost bydlení, klimatickou tíseň, věčnou problematiku vztahu matka-dcera, stárnutí - a až na to stárnutí, které mělo mimochodem v celé knize největší sílu, šla po povrchu, či spíše jen naznačila. Mně by to ale zajímalo právě víc do hloubky. Proto mám dojmy spíše smíšené a pro ty, které baví témata v knize Těla, doporučuji knihu Prsa a vajíčka, kterou, narozdíl od Těl, hodnotím pěti hvězdami.
Drobné protislužby
Erin A. Craig
Bavilo, a moc! Knížka pro mne neznámé autorky mě nalákala krásnou obálkou, na které si nakladatelství dalo záležet, a okamžitě vtáhla svižným (ale ne plytkým) jazykem a dobrým popisem městečka a vztahů v něm. Velká výhoda? Hlavní hrdinka je normální hodná holka, která má ráda svou rodinu a své město, ne žádná super dokonalá zabijácká mašina s nadpřirozenými schopnostmi (jak bychom u YA fantastiky čekali), takže si vás okamžitě získá. S někým takovým se totiž můžete ztotožnit. Děj je skvěle vypointovaný, určitě vás bude mrazit v zádech, napětí stoupá a drží vás u knihy, a konec je dotažený přesně tak, jak je potřeba. Doporučuji k přečtení.
Ve stínu Persea
Claire Heywood
Retellingy antických mýtů jsou teď populární, nedivím se, taky mě baví, ale tohle bych snad ani nenazvala převyprávěním známého mýtu, protože ten mýtus je tu zcela postaven na hlavu. Perseus není hrdina, ale narušený psychopat, ženy kolem něj jsou zmítané osudem a - nepřekvapivě - vůlí mužů, nikde žádnej Zeus, nikde žádnej Kraken ani Pegas, a je to takové na sílu. Příliš neoslnilo, z podobného ranku bych doporučila spíše Kirké nebo Achileovu píseň.
Dlouhé loučení
Kjóko Nakadžima
Je trochu zvláštní to napsat o knize, která pojednává o životě s Alzheimerovou chorobou, ale Dlouhé loučení byla kniha docela vtipná. Autorka popisuje závěrečných deset let života starého profesora s postupující nemocí a jeho rodiny, která se s tím vším musí popasovat. Jejich tatínek/manžel postupem času zcela ztrácí svou osobnost a schopnost se o sebe postarat, což každý z rodiny prožívá jinak. Kniha byla fajn, ale po skvělém Malém domě jsem měla vyšší očekávání.