Šárka_D
komentáře u knih
Marina
Carlos Ruiz Zafón
K Marině mám několik poznámek. Za prvé, není to mysteriózní, je to vysloveně horor, a já se u hororů bojím. Bála jsem se i tady. Za druhé, zápletka je strašně špatně uvěřitelná - proč by všechny zúčastněné postavy tak ochotně a na první potkání dvěma pubescentům vyprávěly svůj temný životní příběh? Na druhou stranu, atmosféra Barcelony byla fajn a myslím, že být mi tak o deset let méně, knihu bych si užila daleko víc. Takhle ve třiatřiceti to budou jen průměrné tři hvězdy.
Dcery
Lucy Fricke
Nelíbilo se mi tolik, jako autorčina Diplomatka, ale pořád to bylo sakra dobrý čtení, a ačkoliv je osou knihy road trip po Itálii, rozhodně nečekejte romantiku, protože když jedete na road trip starým Golfem, táhne vám na čtyřicet a jste obě úplně zoufalý (tyhle dvě jsou, fakt že jo), tak už to prostě romantický bejt nemůže, ať už po cestě vypijete lacinýho vína kolik chcete. Taky bych netvrdila, že je knížka oslavou života, pro mne z ní vyplynulo hlavně to, že někdy je láska tak dobře skrytá, že si jí všimneme až úplně na konci, a někdy si celý život myslíme, že láska byla, a ona přitom nikdy nebyla.
Tři jablka spadlá z nebe
Narine Abgarjan
Krásné čtení o hrozných časech a událostech. Narine Abgrajan je naprostý úkaz, jednou bych chtěla umět splétat věty jako ona. Lehce, malebně, poeticky, s nadějí ve smutku, s půvabem v bolesti.
Brána pekel
Leigh Bardugo
Svět magického Yale už známe, takže wow efekt z prvního dílu se u mě nedostavil, i tak jsem ale dostala nadupanou jízdu, ve které jsem si ústřední partičku divňáků zamilovala zase o trochu víc. Jediné, co mi vadilo, byla snaha narvat na posledních padesát stránek co nejvíc akce, což vedlo ke zbytečné zmatečnosti a překombinovanosti.
Ohníčky všude kolem
Celeste Ng
Dlouho jsem se knize vyhýbala, až na ni konečně přišel čas, a nelitovala jsem ani chvilku. Tolik zhuštěných úvah o mateřské lásce a jejích projevech, o různé povaze vztahů matky k vlastním dětem, o nepochopení, odsudcích a těžkostech mateřství. Z uměleckého New Yorku do uhlazeného maloměsta, pohled na dvě rodiny s velmi odlišným způsobem života, velké téma adopce. Kniha, která má potenciál stát se novodobou americkou klasikou.
Café Groll
Jan Štifter
Čtivá novelka s atmosférou Hrabalova Obsluhoval jsem anglického krále, která těží z čtenářsky vděčného období první republiky, má ale několik slabých míst. Hlavní hrdina je na doktora docela ňouma, chová se místy nelogicky, nejvíc mi ale neseděl konec. Byla Anna vymyšlená? Proč by se bohatá dědička před útěkem ze země zdržovala pomstou? Nechal se autor až moc unášet mužskými fantaziemi? Strávila jsem s ní pár příjemných hodin, ale řekla bych, že mi kniha na dlouho v hlavě neutkví.
Malý dům
Kjóko Nakadžima
Malíř pomíjivého světa nebo Soumrak dne, to jsou knihy, na které jsem si při čtení Malého domu nemohla nevzpomenout. Spojuje je nespolehlivý vypravěč (v posledním případě vypravěčka) a také nostalgická a příjemná atmosféra příběhu, což je v kontrastu s faktem, že se jedná o vzpomínky na válečnou dobu. Dvě ženy a chlapec si vystavěli svůj komorní, zdánlivě nedotknutelný svět stranou od událostí venku, až do té doby, kdy válka dorazila přímo do Tokia. Celý příběh se v závěru fantasticky uzavře (co by udělala správná služebná s dokumentem, který by mohl ohrozit její paní?) a zanechává otázky o spolehlivosti paměti a deníkových zápisků.
Vánoční koleda čili Vánoční povídka s duchy
Charles Dickens
Chronicky známý kousek, který si své místo mezi světovou klasikou více než zaslouží. Jazyk knihy je bohatý a okouzlující a nepříliš dlouhý příběh baví dodnes. Myslím, že se k němu budu v předvánoční době vracet pravidelně.
Kodaňská trilogie: Dětství – Mládí – Závislost
Tove Ditlevsen
Jako Geniální přítelkyně, ale reálnější, živější. Knihou se silně vine touha vymanit se z chudoby dělnického prostředí, postavit se na vlastní nohy, což se hlavní hrdince a zároveň autorce ne vždycky daří. Moc mě bavil popis tvůrčího procesu spisovatelky, pro níž je psaní nejvyšší potřeba a nutnost, bez něj je život plytký, prázdný. Ale jak si tahle ženská vybírala chlapy, a její potřeba na nich lpět a naprosto záviset, nad tím mi zůstával rozum stát.
Dash & Lily: Kniha přání
Rachel Cohn
Nejdřív jsem viděla (skvělý!!!) netflixovský seriál, ke knize jsem se dostala až dva roky poté, a samozřejmě jsem si ji načasovala na prosinec. Mám jen pozitivní dojmy, krásně se mi trefila do nálady, byla přiměřeně vtipná, trochu bláznivá a hlavní hrdinové se plácali ve správné dávce mladistvého patosu a intelektuálních úvah přiměřených jejich věku. Sváteční atmosféru mi knížka navodila skvěle a zasela ve mně touhu po vánočním New Yorku.
Třetí poločas
Ray Kluun
Tahle knížka ve mně vyvolávala dost silné pocity - lítost, obrovský smutek, naštvání, znechucení nad chováním hlavního hrdiny, ale zároveň i pochopení. Probíraly se tam dvě hodně silná témata - umírání na rakovinu a sexuální závislost, což mi přišlo celkem hodně na jeden pár - spousta manželství dokázalo rozložit už "jen" jedno z toho. Na autorovi moc obdivuju jeho zdrcující upřímnost. Takhle jít s kůží na trh bych nedokázala, bez debat. Zároveň skvěle popsal odcházení partnerky, jejich vztah s malou dcerkou a to, jak ji na smrt maminky připravovali. Tak silnou a zároveň čtivě napsanou záležitost jsem dlouho nečetla, a doufám, že ani číst nebudu. Z žánru "Knihy o rakovině" mi to úplně stačí.
Dědictví
Miguel Bonnefoy
Začalo to dobře, jenže autor stylem i atmosférou tak hrozně vykrádal Márqueze, že se to skoro nedalo dočíst, jediný štěstí, že se jednalo o knihu malého rozsahu. Jo, a taky jsem si myslela, že rodinná sága se nedá napsat na pár stránkách, a fakt, nedá.
Rod země a krve
Sarah J. Maas
Skvělá detektivka, barvitý svět zaplněný mnoha postavami, kterým neschází šťáva, a až na ten šíleně překombinovanej konec mě to hrozně bavilo. Dám si chvíli pauzu u jiného typu literatury a pak se s velkou chutí vrhnu na druhý díl.
Kniha, kterou posypal hvězdný prach
Nora Eckhardtová
Mělo to spád i vtip, krásný jazyk a velmi přitažlivé prostředí, postavám jsem fandila a na konci mě čekalo poměrně velké překvapení. Tuhle knihu můžu jedině doporučit.
Ryzí styl!
Cinzia Felicetti
Tohle rozhodně není ta nejlepší kniha o módě a stylu, kterou potřebujete, pokud se o módu zajímáte, a už vůbec to není ta jediná. Upřímně, je napsaná poměrně nezáživně a jednotlivé kapitoly vyjma fajn lekcí z historie módních kousků obsahují spíš sáhodlouhé výčty, ve kterých nám autorka popisuje, kdy přesně se ta která herečka objevila v konkrétním modelu, a to je bez jediné fotky obrovská nuda. Vybudovat si vlastní styl vás kniha nenaučí, a mnoho vám neřekne ani o vhodných kombinacích.
Lekce chemie
Bonnie Garmus
Smutné a tak nespravedlivé, že budete zatínat zuby a děkovat dlouhé řadě feministek, které se zasadily o to, že je svět pro ženy už přece jen lepším místem, alespoň někde. Ale ten konec, ten příšerně naivní konec, který vůbec neladí s celou knihou, za něj dávám hvězdičku dolů.
Proč na tebe každej sere aneb Čefurové, raus!
Goran Vojnović
Hrozně mě štve, jak při dnešní rychlosti knižního trhu, při neustálém chrlení nových titulů a předhánění se knižních influencerů, kdo přečetl víc novinek, mnoho starších, přitom velmi kvalitních knih za pár let úplně zapadne. Tohle je přesně ten případ, kniha, o které bych se nedozvěděla, nebýt našeho komorního knižního klubu, v němž letos čteme tituly podle země vzniku. A byla by to škoda! Tak trefná sonda do uvažování jednoho dospívajícího syna přistěhovalců, jednoho mladého sígra, který je ale citlivý, poměrně chytrý a sportovně nadaný, jenže naprosto nemá šanci se rozvíjet tak, aby byl jeho život lepší a výrazně jiný než životy jeho rodičů. Ta společenská předurčenost, dětská bezmoc, nalézání útěchy ve sportu, vliv kamarádů, to postupně stupňované napětí, kdy víte, že se stane něco fakt špatného, a zároveň naděje, slovní komika a perfektní vypointovanost dělá z Čefurů knihu, kterou si budete pamatovat. Určitě ji zkuste!
Prsa a vajíčka
Mieko Kawakami
Pravděpodobně nejlepší kniha, kterou jsem letos četla. Dlouho mi trvalo, než jsem se tímto mnohovrstevným příběhem prodrala, nelituji však jediné stránky. Autorka na poměrně velkém prostoru mapuje mnoho témat: vyrůstání v chudobě s příšerným otcem, ale milující maminkou a babičkou, sesterskou a mateřskou lásku, vztah ženy k vlastnímu tělu, postavení ženy v japonské velmi patriarchální společnosti, a zejména mateřství a velmi různé přístupy, který k němu ženy mohou mít. Přináší mnoho námětů k přemýšlení, a právě o tom by dobrá literatura měla být.
Žabákova dobrodružství
Kenneth Grahame
Nejsem si jistá, že je kniha tak docela pro děti. Pokud ano, tak pro ty starší a vnímavé, čímž chci říct, že jako dospělý čtenář jsem si knihu velice, převelice užila a strávila s ní toto teplé léto. Autor dokázal do stránek vetknout radost ze života, z horkých letních dnů a veslování po řece, z plných piknikových košů a lenošení na sluníčku, ale i útulný klid zimy, odpočívání v teplých kuchyních nad konvicí čaje, rozmluvy s přáteli a výpravy do temného lesa. Paradoxně mi jako nejslabší část knihy přišla v názvu uvedená dobrodružství pana Žabáka, která zkrátka nedosahují kvalit příběhů Krysy, Krtka a Jezevce.
Temnější tvář magie
Victoria Schwab
Pohlcující zápletka? Ale kdepak. Autorka nám představí náčtrtek světa, který by mohl být zajímavý, jen kdyby se do něho víc ponořila. To ona ale neudělá, nevytěží potenciál různých Londýnů a jejich specifik, vykašle se na malebnost a práci s atmosférou, a tak bohužel zůstane jen u toho náčrtku, který se mi ani nechtělo dočítat, protože to byla zkrátka trochu nuda. Příběh taky nevybočuje ze zajetých fantasy kolejí. Klidně si další díly nechám ujít.