sarka45 komentáře u knih
Přečetla jsem si po letech podruhé, protože vím, že mi tyto příběhy dělají dobře. Bratr Cadfael je nesmírně laskavý a jeho "moudra" jsou pro mě balzám na duši. Opět mě to nezklamalo.
(SPOILER) Musím přiznat, že jsem si neoblíbila žádnou z postav. Verity mě samozřejmě strašně štvala, ale na druhou stranu jsem měla veliké pochybnosti o tom, že to, co napsala, je realita. Bylo to tak šílené, že mi to prostě přišlo nepravděpodobné. Ne to, že by to takhle někdo cítil, to se asi bohužel může stát, ale to, že by to někdo o sobě napsal. To mi nedávalo žádný smysl. Když nic jiného, tak by to bylo dost nebezpečné (jak se nakonec ukázalo). Tak jsem čekala na nějaký zvrat. Přišel až v samém závěru a musím přiznat, že to stále pro mě nebylo dostatečné vysvětlení pro to, co se stalo.
Nechápala jsem ani jednání manžela, který byl ochoten se o svou ženu starat, přestože si autobiografii přečetl a uvěřil jí. Asi výčitky svědomí - ale stejně, po tom, co o sobě napsala.
Celé napětí knihy bylo vlastně vybudováno jen z pocitů Lowen, která byla z Verity z nějakého důvodu vyděšená. Tomu jsem také moc nerozuměla.
Přemíra erotiky mě sice nijak nepohoršovala, ale přišla mi nadbytečná a pro děj nedůležitá.
Takže ano, četlo se to docela hezky, mělo to spád, závěr byl vcelku překvapivý, ale úplně nadšená z knihy nejsem.
(SPOILER) Zajímavý námět. Krásný jazyk. Příběh hezky vystaven.
Zaujal mě přístup Addie k životu - obvykle už po 300 letech života (v literatuře) není moc chuť dál žít. Ona to měla jinak. Možná tím, že jí její osud nedovolil navázat žádný dlouhodobý vztah, tak se během jejího dlouhého života nemusela s nikým loučit. Na druhou stranu to byl velice osamělý život. Proto ji za její chuť k životu velice obdivuji. Máme se od ní co učit. Že je vždycky důvod proč žít.
Na druhé straně Henry je ochoten se vzdát vlastního života za to, že bude všemi oblíben ? Zoufalý čin. I od něj se máme co učit. Toto není smyslem života a Henry to zjistí velice brzy.
Žít naplno každý den, nacházet drobné radosti, zůstat svůj jako Addie.
(SPOILER) Zajímavý námět. Četlo se mi to dobře, jen pasáže o folkloru mě nebavily. Jazyk brilantní, filosofické úvahy obohacující. Vyrůstala jsem v socialismu a přesto i pro mě byly některé situace naprosto nepředstavitelné. Člověk rychle zapomíná a díky takovýmto knihám si tu hrůzu můžeme připomínat. Vláda komunistických studentů nad profesory na vysokých školách, zásahy stranických výborů do partnerských vztahů, náhlé odchody z vysokých politických funkcí rovnou mezi zavržené kvůli drobnostem. To byly výsady vlády komunistů. Jak rychle jsme na to zapomněli :-(.
Pocity křivdy a touha po pomstě ještě nikomu štěstí nepřinesla. A tato kniha je právě i o tom. Ludvík byl pro mě sebestředný a sobecký člověk, který se jen babral ve své ublíženosti a vůbec nebral ohledy na to, že svým chováním ubližuje lidem okolo sebe.
Není to zrovna oddychové čtení pro každého, přesto doporučuji.
(SPOILER) Moc pěkný příběh. Dojemný a uvěřitelný (nebo já v to aspoň doufám). Charaktery postav nebyly černobílé. Musím přiznat, že jsem si skoro všechny velmi oblíbila a velice nerada jsem se s nimi loučila. Chování Ova nebylo vysvětleno slovy ale činy, a to se mi na tom líbilo nejvíc. Jak autor postupně odhaloval Ovův život a člověk čím dál více rozuměl tomu, proč se chová, jak se chová. A milé bylo i to, že přes těžký osud a ztrátu milované ženy, nakonec našel svou velkou "rodinu". Kéž by toto štěstí mělo více lidí.
Posloucháno jako audiokniha skvěle načtená Lukášem Hlavicou. Román sám o sobě je skvělý, ale pan Hlavica ho ještě povýšil na další úroveň.
V knize se dozvíme spoustu informací o době, ale hlavně o lidech, kteří se časem nemění, mají stejné sny, dělají stále stejné chyby a nikdy se nepoučí.
Zajímavý náhled na to, co všechno je člověk schopen udělat pro splnění svého snu. Celý život přetvářky a manipulace s lidmi. Je to účinné, když na to máte žaludek. Ale dosáhnete takhle štěstí? Asi těžko. Evelyn neměla šťastné dětství a upnula se k tomu, že sláva ji to nahradí. Ale tak to nefunguje. Až velice pozdě si konečně přiznala, že její srdce touží po rodině, po harmonii, po lásce. A to měla štěstí, že se potkala s Harrym, který se jí stal opravdovým přítelem na celý život, protože jinak by její život byl úplně osamělý.
Bylo to pro mě zajímavé zamyšlení nad tím, co v životě je důležité. Jak je sláva polní tráva a peníze člověka šťastného neučiní. Přitom ty peníze otvírají člověku neuvěřitelné možnosti se vydat úplně jiným směrem, za hlasem srdce. Jenže bohatí lidé se bojí, že tím o něco přijdou, a nechápou, že naopak mohou něco úžasného získat.
Ukázalo to také, jak obtížné to měly homosexuální páry (snad už jsme se někam posunuli).
Příběh byl hezky vystavěn se zajímavou pointou na závěr.
Četlo se mi to hezky.
Toto není úplně můj žánr, ale překvapivě se mi to to poslouchalo velice dobře. Příběh byl hezky vystavěn, nechybělo napětí a překvapení.
Nad závěrem člověk nesmí moc bádat, myslím, že takhle snadno by to neprošlo. Ale byla jsem ráda, že to dopadlo, jak to dopadlo.
Tak toto byla velice zajímavá kniha. Myslím, že by to měla být povinná četba. Učí nás, jak si tvořit svůj světonázor na základě relevantních informací, jak tento názor pak máme během času měnit, protože prostě svět se mění a je potřeba s tím počítat. Učí nás, jak nenaletět na "poutavé" informace novinářů, kteří bojují o naši pozornost, ale na druhou stranu se jich zastává, že nám dávají přesně to, co chceme. Kniha je to velice optimistická, protože podle autora nežijeme v hrozné době, ale naopak se lidstvo má nejlépe, jak se kdy mělo. Jen se o tom nemluví, protože pozitivní zprávy jsou nudné a nikoho nezajímají. Kniha je napsána velice poutavě, nikoliv nudně, jak by se očekáválo, když je zde použito tolik tabulek a statistických údajů.
Škoda, že se autor nedožil úspěchu této knihy.
Určitě se ke knize ještě vrátím.
(SPOILER) Uf, tak to tedy byla síla. Bylo to hodně zvláštní čtení - forma i obsah. Ale musím říct, že se mi to líbilo. To, že to vlastně není vyprávěný příběh, ale sledování myšlenek a akcí hlavní hrdinky pouze z jejího úhlu pohledu. A protože je to osoba skutečně velice podivínská, tak se v tom čtenář poněkud ztrácí. Leccos je naznačeno, leccos je ponecháno na čtenáři, aby si domyslel. Hlavní hrdinka se chová tak iracionálně, že jsem čekala, že jí za to budu nenávidět. Ale ne. Získala si mě naprosto tím, jak si dokázala do poslední chvíle užít naprosto každý okamžik dne, a to se občas ocitla opravdu na hranici snesitelnosti. Tuto její vlastnost jí zavidím a velice si ji cením. Považuji pro sebe její inspiraci za hlavní přínost této knihy. Její posedlosti pro sběr bylinek úplně nerozumím, ale je to vůbec nutné? Každý jsme nějaký, žijeme si své životy a není nutné, aby tomu druzí rozuměli. Její okolí jí rozhodně nerozumělo, ba ani její manžel, který ji jinak asi miloval, ale chtěl, aby se změnila. A to ona prostě nechtěla. Ona byla šťastná taková, jaká byla. A prožila vlastně svým způsobem šťastný život.
Jazyk této knihy je opravdu nádherný a já se spolu s hrdinkou ocitala u řeky, mokřad a na rozkvetlých loukách mezi překrásnými bylinkami, cítila jsem jejich vůni a vnímala tu lásku, kterou hlavní hrdinka svým bylinkám věnuje.
Není to čtení pro každého, ale mně se to líbilo.
Zajímavá kniha. Bavil mě styl vyprávění, prolínání časů. Osudy to byly těžké a následky si vlastně nesli všichni. Každé naše rozhodnutí nás nasměruje v našem životě a nikdo nevíme, kam bychom došli, kdybychom ho neučinili. Stejně tak činí rozhodnutí horolezec při náročném výstupu a neví, jestli ho to přiblíží k vrcholu nebo způsobí pád. Zajímavá paralela mezi životem a horolezectvím. Otázky co by, kdyby jsou prostě zbytečné, odpovědi se nedočkáme. Osobně horolezcům vůbec nerozumím, tato kniha mi to trochu přiblížila. Možná za jejich pro mě příliš riskantním koníčkem stojí právě jejich vnitřní útěky, kdo ví, člověk nemůže soudit.
Pasáže z výstupů mě úplně nebraly, mnohem zajímavější pro mě byly interakce hlavních postav a jejich životní osudy.
Moc pěkná kniha. Vše vysvětleno věcně a tím pádem velice přístupně i pro lidi racionálně smýšlející. Jak píše čtenářka níže, může pomoci posunout těm, kdo se posunout chtějí. Ale autoři nikterak nezastírají, že se jedná o dlouhodobou a náročnou práci, nic prostě nejde samo. Demonstrace na vlastním životě jednoho z autorů byla silná až mrazivá a obdivuji, že takto šel s kůží na trh. Jeho osud je však zároveň nadějí pro ostatní, že se to prostě dá zvládnout.
Tak tohle mě fakt bavilo. Byla jsem trochu skeptická, protože nejsem povídkový typ, ale hned první povídka mě totálně dostala. Bylo to zajímavé čtení na jedno odpoledne a myslím, že každý by si tu našel svého favorita. Povídky jsou velice různé, obsahem i formou, odlehčené i k zamyšlení. Je radost vidět, kolik schopných autorů mezi sebou máme.
Kniha se mi svým obsahem velice líbila a ráda ji doporučuji dál. Nicméně forma už tolik ne. Nelíbí se mi, že se autor podbízí čtenářům používáním vulgarit. Myslím si, že to nemá zapotřebí a knize to škodí. Mně se víc líbila kniha Cesta ven ze šíleného světa, kterou jsme si přečetla po přečtení této knihy. Ta jde víc do hloubky a nikomu se nepodbízí. Ale chápu, že se autor snažil své myšlenky přinést většímu okruhu čtenářů a že se to dnes bohužel děje touto formou (bohužel i v divadle). Obsahově mi to všechno dávalo smysl, zapadlo to do mého pojetí života. Ale chápu, že to není pro každého, někdo je na tyto myšlenky příliš racionální, potřbuje mít všechno podložené vědou a čísly, a to tady rozhodně nehledejte. Já si myslím, že není škodlivé věřit "ezoblábolům", jak to nazývají někteří čtenáři v komentářích níže, když to pomůže duši a nikomu jinému to neubližuje.
Skvělá kniha. Oceňuji nejen obsah, ale i formu. Je obrovský rozdíl číst knihu na toto téma od nějakého amerického autora a toto. Žádné zbytečné "omáčky", vše velice stručně a jasně vysvětleno i s příklady (první část), v druhé části shrnuto s odkazy na zdroje a v třetí částí krásná pohádka o ztracené krajině duše. Přesně jsem se k této knize dostala ve chvíli, kdy jsem to potřebovala. Jsem nadšena. Rozhodně to není kniha pro kouče - nebo pouze za předpokladu, že my každý jsme sami sobě vlastním koučem. Určitě se ke knize vrátím.
Už po přečtení prvních pár řádků jsem věděla, že to nebude snadné čtení. Ale pustila jsem se do toho a nelituji. Autor musí být zajímavá osobnost, když si zvolil k žití takovéhle místo, kde se naprosto zastavil čas. Popisuje lidi, se kterými se tu potkal, a události, které zde zažil, velice realisticky, ale zároveň je z toho cítit láska a pokora brát věci prostě tak, jak jsou. Nic nepřikrašluje, nevymýšlí si příběhy, jen popisuje místa, nálady, myšlenky, které se mu objevují. Nejdřív jsem si myslela, že jsou to jednotlivé povídky, ale postupně se ukázalo, že je to vlastně novela se svým začátkem a koncem. Autor utíká před svým předchozím životem , takže se celým příběhem linou jeho vzpomínky, většinou velice bolestné. Ukazuje se, že člověk si své démony musí vyřešit , utéct před nimi nejde. Vždycky Vás doženou - klidně až v Banátu na konci světa. Jazykově je kniha nádherná, úsporná, žádné slovo není navíc, nic nechybí, je to prostě dokonalé.
Není to čtení pro každého, ale mně se kniha líbila.
Kniha, která rozhodně stojí za přečtení. Jednoduché principy stravování a sportování založené na studiích (zdroje uvedeny). Škoda, že tyto informace nejsou více šířeny - v médiích, lékaři. Nechápu. Tolika lidem by to pomohlo.
Děkuji autorovi za to, že si dal tu práci, a shrnul pro nás ostatní všechny informace, které k této problematice nashromáždil.
Jo a funguje to. Mám osobní zkušenost ze svého okolí, po změně stravy podle těchto pokynů okamžitý úbytek váhy o 8 kg.
Dávám pět hvězd především za druhou část knihy. První část se mi líbila také, ale druhá mě naprosto ohromila - formou i obsahem.
První část se dá číst s lehkostí, pokud přijmete fakt, že není možné pochopit všechny narážky, souvislosti a metafory autorky a berete ji jako svižnou a vtipnou satiru na okultismus a ezoteriku na začátku 20. století . Nebo ji můžete pojmout jako součást osobního vzdělávání a dohledávat si jednotlivé postavy a výrazy (a ač se to zdá absurdní - většina postav skutečně existovala, stejně jako hnutí teosofie, autorka čerpá z historie a má neskutečně rozsáhlé vědomosti) a tím si rozšířit své vědomosti o událostech, lidech, o okultismu v Nové Pace, medijním malování nebo o Vaudeville v Praze (nic z toho jsem vůbec netušila). Navíc má autorka smysl pro humor, který je mi blízký, takže jsem se místy opravdu bavila.
Druhá část má neskutečnou hloubku a rozhodně to žádné svižné a lehké čtení není. Je ale velice krásné - obsahem i formou, kdy je prostý text kombinován s poezií. Vztahuje se sice ke Svatavě, ale je naprosto nadčasové - vystoupit z průměrnosti a nebát se být sám sebou.
Není to četba pro každého, ale mně se to líbilo.
Nepohrávám si s filosofií stoicismu, myšlenkami budhismu, hinduismu ani taoismu, (jak uvádí čtenářka níže), přesto mě kniha velice zaujala. Nebo možná právě proto, že o tom nic nevím, tak byla pro mě velikým přínosem. Autor mě podpořil v mém usilování býti lepší verzí svého já, v přesunu z materialistického pojetí života k duchovnímu. A ano, v této souvislosti je zde zmiňován Bůh, protože to "cosi", co nás přesahuje je prostě součástí duchovního světa, ať si to pojemnujeme, jak chceme. Autor nenabádá ke vstupu do žádných církví nebo sekt, nabádá k selskému rozumu, který se ze světa vytrácí. Nabádá k sebepoznání a sebedisciplíně, což není úplně populární. Ale zároveň nabádá k laskavosti k sobě samému a tudíž ke změnám postupným, ke kterým můžeme dojít jenom tehdy, když na to budeme připraveni. Za mě výborná kniha o to víc, že se autor oprostil od vulgarit, které byly v knize Uprdelismus, patrně proto, aby oslovil více čtenářů. Sprostá slova jsou totiž více populární a lákavá než slovo Bůh.
Posloucháno jako audiokniha čtená panem Viktorem Preisem, takže krásně. Velice zajímavé téma i forma. Několik úhlů pohledu na etapu života hlavního hrdiny. V první části z pohledu mladého muže, možná spíš i kluka, který má ve všem jasno, řeší věci prostě posvém, neřeší důsledky. V druhé části období zrání vedle své partnerky a jeho řešení, nebo spíš neřešení stále se zhoršující situace. Tady už se nejeví všechno tak jednoznačně přímé. Dospěl a okolnosti mu otevřely oči, že život není tak přímočarý a jednoduchý. Ve třetí části už jde o zhodnocení této části jeho života, jak ho zformovala tato situace, jak zasáhla do jeho dalšího života. Analyzuje svoje postoje zamlada i ve středním věku, zaobírá se definicí lásky. Zpochybňuje vlastní paměť, takže vlastně ani nevíme, jestli se příběh odehrál tak, jak nám ho převyprávěl. Zajímavý námět k přemýšlení.
Pokud jde o formu, jde o bohatý jazyk, mně se četl dobře. Zaujalo mě, že mění v jednotlivých částech i formu vyprávění (ich forma, er forma)
Není to snadné čtení na letní dovolenou, ale stojí za přečtení.