sarkafarka1900 sarkafarka1900 komentáře u knih

Lichožrouti Lichožrouti Pavel Šrut

Poslouchal jsem, když manželka četla tuto knihu synovi. Za mě nesmyslná, nudná, svým způsobem nechutná kniha (včetně ilustrací). Omlouvám se za expresivní vyjádření, je to subjektivní hodnocení, ale nemohu si pomoci.

21.11.2023


Napoleon - díl II. - Císař Francouzů (1804–1821) Napoleon - díl II. - Císař Francouzů (1804–1821) Jiří Kovařík

Pro mě rozhodně čtivá a zajímavá kniha. Svým způsobem se dá napsat nečekaná "bomba" (alespoň pro mě), neboť pokud bych měl shrnout podané informace, tak z knihy vyplývá, že Napoleon byl (navzdory obecně rozšířenému hodnocení) podprůměrný vojevůdce-stratég, zahraniční politik a dokonce i vojevůdce-taktik na úrovni větších vojenských celků. Ono to samozřejmě není tak jednoduché. Z podaných informací vyplývá, že Napoleonova hvězda začala klesat zhruba po tylžském míru uzavřeném v roce 1807 (a prudce pak padat od 1812). Jednou ze zásadních otázek je proč. Jiří Kovařík dává jednu odpověď. Před rokem cca 1807 byly Napoleonovi protivníci ještě neschopnější než Napoleon, proto před rokem 1807 Napoleon dominoval. Ale na rozdíl od Napoleona se jeho protivníci dokázali poučit. Z knihy také navíc vyplývá, že Napoleonovy schopnosti a psychické rozpoložení se s ubíhajícími roky prudce zhoršovaly. V konečné fázi svého působení jako vůdce Francie se Napoleon nervově zcela sesypal. Nejedná se z mé strany o žádnou bulvarizaci skutečnosti, ale o shrnutí v knize uvedených informací včetně citací vzpomínek Napoleonových souputníků, kteří mu byly v kritických okamžicích po boku. Takže v knize je např. zachyceno, jak se Napoleon během událostí končících bitvou u Lipska v roce 1813 nemohl rozhodnout, jak reagovat na přibližování vojenských útvarů protivníků z různých směrů, takže vydával pouze zmatené rozkazy a francouzské jednotky se neúčelně točily v kruhu. V knize jsou také citace vzpomínek spolubojovníků líčících, jak Napoleon apaticky seděl a nebyl schopen reagovat na vývoj situace na bojišti. Je citována vzpomínka, jak Napoleon sedíce na koni záměrně najel schválně nad minu před výbuchem a je na čtenáři, aby se přiklonil buď k tomu, že se jednalo o pokus sebevraždy nebo o projev rezignovaného postoje, "ať se děje vůle boží" (nakonec kůň zahynul, Napoleon přežil). Byl tedy Napoleon v něčem schopný? Z knihy se jeví (a hlavně z prvního dílu Kovaříkova životopisu Napoleona), že byl vynikající motivátor z hlediska vnitřní politiky Francie a motivátor a vojevůdce menších vojenských jednotek. On byl tedy schopen i geniálních myšlenek strategických, politických a taktických pro velké útvary, ale bylo to dohromady v souboru s myšlenkami a názory chybnými. A Napoleonovi chyběla schopnost vybrat a provést správná rozhodnutí. Dost často těkal mezi jednotlivými variantami a často buď vybral špatně, nebo stále přeskakoval v rozhodnutích "sem a tam". S tím podle všeho souvisí další důvody Napoleonova pádu po roce 1807 a úspěchů před tímto datem: před rokem 1807 byla mezinárodní situace méně komplikovaná, vojenské operace probíhaly s menšími vojenskými celky a Napoleon proti sobě nepoštval ještě všechny potenciální spojence a potenciálně neutrální státy. To jak např. Napoleon zabředl do války ve Španělsku byla strategická chyba na úrovni chybného útoku do hloubi Ruska v roce 1812.

Shrnuto, kniha svrhla Napoleonovo hodnocení z piedestalu představy neomylného vojevůdce, ale přitom zůstalo plastické vylíčení převratné epochy napoleonských válek.

Co se týká vlastní knihy, chybí v ní mapy politického uspořádání a vztahů mezi státy. Vzhledem ke komplikovanému vývoji a roztříštěnosti států v Evropě by to čtenář ocenil (včetně vývoje a změn v čase. Také by si často zasloužily kritické rozbory uváděné číselné údaje o velikosti vojenských útvarů a válečných ztrátách v bitvách a během přesunů na vojenských taženích. Někde ty číselné údaje navzájem nesedí a odporují si (např. ztráty na straně 388), jindy budí údiv a rozpaky informace o tom, že např. během několika málo týdnů byly početní stavy vojsk navýšeny až o statisíce vojáků. Zřejmě se ty číselné údaje vyskytují v historických pramenech, ale chtělo by to rozbor, zda je alespoň teoretická šance, že to odpovídalo realitě.

Napadaly by mě i další postřehy, ale nepíši komplexní pojednání a jak se říká, v nejlepším se má přestat. Tak se tím budu v tuto chvíli řídit. Vzhledem k celkovému dojmu, jaký ve mě kniha zanechala, dávám 5 hvězdiček.

25.08.2023 5 z 5


Zmizelá Kutná Hora Zmizelá Kutná Hora Aleš Pospíšil

Jen bych opakoval komentáře od Bašťák a Lenka4, tak je podepisuji :-).

25.07.2023 5 z 5


Malá skvělá válka: Španělsko-americký konflikt duben-červenec 1898 Malá skvělá válka: Španělsko-americký konflikt duben-červenec 1898 Josef Opatrný

Až přečtením této knihy jsem si rozšířil obzory ohledně španělsko - americké války v roce 1898. Kniha je čtivá a napsána se snahou o komplexnost. Mapové přílohy jsou docela OK, i když podněty k určitým zlepšením by se našly. Na jednom místě autor uvádí na střídačku různé měsíce, i když se vše v těch odstavcích odehrávalo v červenci. Trochu nadsazuji, je to tak 4 a půl hvězdičky.

21.03.2023 5 z 5


Americká revoluce (1775–1783) Americká revoluce (1775–1783) Jiří Kovařík

Připojuji se ke kladným hodnocením. Kniha mi hodně rozšířila obzory o průběhu Americké revoluce z hlediska bojových operací. Ale i když autor explicitně píše, že se v knize nezabývá politickými a společenskými souvislostmi, chtělo to přehledně ve zkratce základní příčiny vypuknutí Americké revoluce uvést. Omezit popis podepsání deklarace nezávislosti na jednu větu ve smyslu "mezitím byla deklarace podepsána" je přeci jen neadekvátní (stačilo několik odstavců). Dále se u některých plánků a map opakuje problém Kovaříkových knih, že často chybí orientace k severu a/nebo měřítko a někdy je text v mapách tak malý, že je nečitelný. Někdy se v textu plete levé a pravé křídlo. Slovní popis bitvy o Long Island (1776) neodpovídá v knize uvedenému plánku bitvy (hlavně co se týká jednotek generála Putnama) . Když jsem se díval na internetu, našel jsem jinou podobu plánku, která by lépe odpovídala v knize uvedenému popisu. Škoda této nekonzistence. Celkově lepší 4 hvězdičky.

22.02.2023 4 z 5


Sen o odplatě: Dramata třicetileté války Sen o odplatě: Dramata třicetileté války Radek Fukala

Zajímavě podané a informačně hodnotné stručné vylíčení historie třicetileté války. Hodnotné je zaměření na ne tak obecně známé a přitom významné dění na Moravě, ve Slezku a i v Čechách mezi roky 1621-1634, tedy před působením švédských vojsk na našem území. Je ukázáno, jak i v této době po Bílé hoře a před začátkem francouzsko-švédské války probíhaly v zemích Koruny-české významné vojenské operace a jak někdy chybělo málo, aby se dějiny ubíraly jiným směrem. Jen by mohly být lépe udělány mapové podklady a mohlo by jich být více. Také, i když cílem autora nebylo podrobně popisovat jednotlivé bitvy, z těch pár vět v knize není moc jasné, jak to v té bitvě u Záblatí roku 1619 bylo. 4,5 hvězdičky.

14.01.2023 5 z 5


Konec Přemyslovců - Skladba a fungování jejich pozdní monarchie Konec Přemyslovců - Skladba a fungování jejich pozdní monarchie Josef Žemlička

Napsat v úplnosti svůj názor na tuto knihu by kvůli množství myšlenek, které mě napadají, zabralo neúměrně času. Proto se omlouvám, že svůj názor na knihu vyjadřuji torzovitě.

- Autor je bezesporu erudovaný, ale to bohužel není záruka dobré knihy.

- První polovina knihy se nedá číst. Jazyk je místy "šíleně" šroubovaný. Některé věty podle mě nedávají ani smysl. Jedním ze zásadních problémů je, že pan Žemlička si dal ocenění hodný cíl "rozšifrovat" věcný obsah různých pojmů z dobových pramenů, ale ve chvíli, kdy zjistil, že přes vynaložené úsilí nedosáhl cíle, nepřepracoval celkové pojetí textu. Takže v textu se objevují pojmy, u kterých je opakovaným závěrem, že prameny vlastně neumožňují říci, co ty pojmy znamenají. Aby mi nebylo špatně rozuměno, to že autor připouští, že nenašel na některé otázky konkrétní odpověď, je nezbytným předpokladem kvalitní vědecké práce. Ale bohužel ve velké části knihy je to téměř jediným závěrem. Prvních zhruba 150-180 stran je v podstatě jen výčet nalezených informací, z kterých se přes poctivou autorovu snahu nepodařilo vytěžit nějaké obecně platné závěry. Logickým krokem by bylo provést "druhé kolo" shromažďování a třídění informací, ale zřejmě "nebyl čas". Ono je také otázka, jestli je to při různorodosti, množství a přitom útržkovosti informací z daného období v možnostech autora - člověka. Zpracování tématu v komplexní šíři a přinášející nové závěry možná nebude možné bez "umělé inteligence" ("klasické" využití výpočetní techniky nemá moc potenciál mj. kvůli problémům s definováním charakteristických třídících znaků).

-Nakonec nedávám odpad. Jednak závěrečná pasáž od cca strany 180 popisující "anabázi" Přemyslovců v Uhrách a Polsku je o hodně čtivější a zároveň "najednou" obsahově zajímavá a přínosná. Možná to souvisí s větším množstvím zachovaných historických pramenů v porovnání s předchozím obdobím, možná měl autor tuto pasáž "předpřipravenou". Dále v závěru autor (i když "zlehka" a v podstatě implicitně) uvádí, že si je vědom omezené výpovědní hodnoty některých částí své knihy.

-Jak uvádím výše, první část knihy neměla být zatím publikována. Ale bylo by bývalo zajímavé do samostatné kapitoly zpracovat historii období těsně po vymření Přemyslovců v roce 1306 s odkazem na souvislosti s érou Přemyslovců. V knize jsou roztroušeny jednotlivé zmínky, myslím že by si to zasloužilo samostatnou ucelenou kapitolu.

-Oceňuji, že autor často uvádí doslovně citace z pramenů, takže to není pouze uvedení interpretace pramenu spolu s číslem reference, kterou by bylo nutné pracně vyhledat, aby čtenář zjistil, co je tam uvedeno.

31.10.2022 2 z 5


Černá labuť Černá labuť Nassim Nicholas Taleb

Pro mě plno zajímavých myšlenek a postřehů k zamyšlení. Pokud najdu čas, ke knize se vrátím, přeci jen nemám fotografickou paměť a nedělal jsem si ani poznámky

24.08.2022 5 z 5


Prokletá věž: Poslední bitva křižáků o Svatou zemi Prokletá věž: Poslední bitva křižáků o Svatou zemi Roger Crowley

Téměř vzorově napsaná populárně naučná historická kniha. Hodně informací o dění v oblasti Blízkého Východu v období pozdějších křížových výprav zhruba od 1220 do 1300 zasazených srozumitelně a zároveň čtivě do souvislostí. Pro nepoučeného čtenáře by se hodilo mít na začátku i krátký souvislý popis událostí z období prvních křížových výprav (1095 - cca 1220), ale vzhledem k tomu, že jsem o těchto prvních křížových výpravách četl v jiných knihách, nebyl to pro mě problém. A zde byla připojena alespoň časová osa už od 1095 (mohla být o něco podrobnější). Takže jedinou závažnější výtku mám k líčení bojů na hradbách Akkonu okolo strany 210 českého překladu (u brány sv. Antonína), to je víceméně jediná pasáž, kde ten popis událostí není úplně jasný (byl udělán výpad?, koně byly použity při pouličních bojích uvnitř města?). To může být ale i chyba překladu.

11.08.2022 5 z 5


Invaze Invaze Miloš Hubáček

O trochu méně čtivé, než Hubáčkovy klasiky o bojích v Pacifiku. Ale stále výborná kniha.

31.07.2022 4 z 5


Praha neznámá IV Praha neznámá IV Petr Ryska

Skvělé jako ostatní díly, jen to číslování objektů v mapě a číslování jednotlivých fotografií v textu by chtělo nějak sladit, aby to nebylo tak nepřehledné.

31.07.2022 5 z 5


Praha neznámá III Praha neznámá III Petr Ryska

Skvělé jako ostatní díly, jen to číslování objektů v mapě a číslování jednotlivých fotografií v textu by chtělo nějak sladit, aby to nebylo tak nepřehledné.

31.07.2022 5 z 5


Praha neznámá II Praha neznámá II Petr Ryska

Skvělé jako ostatní díly, jen to číslování objektů v mapě a číslování jednotlivých fotografií v textu by chtělo nějak sladit, aby to nebylo tak nepřehledné.

31.07.2022 5 z 5


Evropa v plamenech (1652–1718) Evropa v plamenech (1652–1718) Jiří Kovařík

Jsem rád, že po nepříliš povedeném IV. a V. svazku série Bitvy a osudy válečníků je úroveň tohoto svazku o hodně výše. Konečně je velká část plánků a map udělána tak, že tam člověk nalezne potřebné informace a nejsou to jen nepřehledné černé skvrny zmenšených reprodukcí dobových map a plánů, kde nebylo nic vidět (proč to ale není ve všech případech?). Osnova textu dává smysl, je jasné že kvůli šíři záběru nelze vylíčit vše. Proto, jak jsem poznamenal i dříve u jiné knížky, by se jako příloha hodila časová osa s přehledným uvedením událostí a to i těch, na které se nedostalo a přitom byly významné. Také by se, hlavně u francouzských osob, hodila příloha s jejich přehledem, kde by byly uvedeny základní osobní data, hlavně tituly, hodnosti a důležité příbuzenské vztahy. Takhle se předem nepoučenému čtenáři stává, že nemůže zjistit, že na jedné straně zmíněný vévoda, v další podkapitole zmíněný maršál a jinde zmíněný bratranec krále je pořád jedna a tatáž osoba. To byl z hlediska srozumitelnosti dost velký problém. Na druhou stranu někdy je šlechtic z XY z roku 1bbb někdo úplně jiný než šlechtic se stejným jménem a přídomkem z období o několik let mladším (a taky to není hned z textu jasné). Ale to vše si nemusí autor, který všechny osoby při psaní "důvěrně" zná, asi uvědomit.

16.07.2022 4 z 5


Války proti králi (1642–1658) Války proti králi (1642–1658) Jiří Kovařík

Mám rád Kovaříkovy knížky jako rychlý vhled do válečných událostí s uvedením základních souvislostí. Ale tady se kniha moc nepovedla. Obávám se, že se pan Kovařík už vrhá primárně na kvantitu (počet knih). To zásadní:
Dost často je význam vět nejednoznačný a čtenář se musí pracně domýšlet, jak je to "myšleno". Někdy jsou uvedeny protiřečící si informace. I kdyby to bylo už na úrovni primární literatury, seriózní autor to nemůže takto ponechat a je třeba k tomu zaujmout stanovisko. I když je jasné, že není možné se věnovat podrobně všem bitvám a přesunům v Anglii, Skotsku a Irsku během občanské války, v knize není srozumitelně zachycena základní kostra a vzájemná návaznost událostí. Je jen lehce naznačeno, jak se i v pozdějších dobách objevovali dost rozdílné názory na osobnost prince Rupperta a jeho schopnosti. Oliver Cromwell je neadekvátně potlačen. Mapové přílohy by také zasloužily vylepšit.

10.04.2022 2 z 5


Praha neznámá V Praha neznámá V Petr Ryska

Pro mě super knížka, poznatky z první kapitoly (procházka okolo kostela sv. Haštala) jsem už s rodinou použil i v praxi. Akorát by to chtělo nějak sjednotit čísla objektů v mapách s čísly fotografií, aby se čtenář snáze orientoval. Něco ve stylu když je číslo objektu v mapě 1 a jsou tam jeho 3 fotografie, tak označení fotografií by bylo 1a, 1b a 1c. Sice by i tak někdy číslo objektu nemuselo sedět s číslem fotografie (např. u fotografií zachycujících více číslovaných objektů najednou, kde by shoda čísel byla pouze u jednoho objektu), ale i tak by to hodně pomohlo.

11.02.2022 5 z 5


Prodané vítězství: Poslední válka za osvobození Itálie 1866 Prodané vítězství: Poslední válka za osvobození Itálie 1866 Luboš Taraba

Bohužel musím knihu v hodnocení "odpálit". Líčit bitvy v literatuře faktu bez map, to je "na hlavu". V kapitole o bitvě u Custozy není vůbec žádná mapa, ve zbylých kapitolách jsou kvůli černobílému provedení a realizované velikosti pro orientaci v textu zcela nepoužitelné dobové mapy, které vypadají jako černobílá beztvará klubka čar. Takže není vůbec možné získat konkrétnější představu o pohybu vojenských oddílů. Přitom téma zajímavé a pro českého čtenáře neotřelé.

28.01.2022 1 z 5


Švédské holínky Švédské holínky Henning Mankell

To se nepovedlo. Pachatel jasný na třetí straně knihy (přitom není vypravěčem a není autorovým záměrem jeho jméno sdělit), části knihy jsou jen bezobsažnou "vatou", hlavní hrdina lékař detekuje u jedné osoby projevy pyromana a přitom i laikovi do očí bijící závěr neudělá.... Prostě odpad.

28.12.2018


Války růží Války růží Robin Neillands

Byla to kdysi moje první kniha o Válce růží. Pak jsem četl v originále knihy od Alison Weir (The Wars of the Roses, The Princes in the Tower), následně Richarda III. od J. Kovaříka a pak Války růží od P. Vodičky. Kniha od Pavla Vodičky se mi četla lépe, ale jak zaznělo i zde v komentářích, kniha od R. Neillands přesto přes relativně nízký počet stran poskytuje informačně bohatý a přitom relativně přehledný popis daného období a proběhlých událostí. Přečetl jsem knihu už podruhé a přečtu si podruhé i další zmíněné knihy. Vzhledem ke košatosti popisovaných dějů a počtu zainteresovaných postav čtenáře nenudí ani opakované čtení, naopak je přínosné, jak si uvědomuje další souvislosti. Pokud nemá čtenář této knihy předem žádné informace o zainteresovaných osobách, je obtížné se orientovat v titulech vévodů, hrabat, markýzů, sirů atd., hlavně proto, že tyto tituly se přenášely napříč různými rody, takže 1.vévoda z..... a druhý vévoda se stejným přídomkem mohou být příbuzensky dost vzdáleni. Toto úskalí se týká hlavně první poloviny knihy, pak, jak se s postupem času omezí počet osob a čtenář nabude zkušenosti, je to ke konci knihy už přehlednější. Potvrzuji informaci z některých předešlých komentářů, úroveň překladu má své docela výrazné "mouchy", za to hodnocení snižuji.

02.01.2025 3.5 z 5


Synové boha Slunce Synové boha Slunce Eva Farfánová Barriosová

Rozhodně zajímavá kniha, hodně věcí pro mě bylo nových. Problémem je, že v knize nejsou žádné pořádné mapy, na kterých by si čtenář mohl přesně "promítat" informace, které právě čte. Ty jednoduché mapky, které v knize jsou, jsou téměř nepoužitelné. Takže čtenář nevidí ani vzájemné polohy jednotlivých krajů, ani plány měst. Dalším problémem je, že v druhé polovině knihy se docela často vyskytuje, že obsah jednoho odstavce je z bez viditelného důvodu jen trochu jinými slovy zopakován ob odstavec dále, někdy dokonce v odstavci bezprostředně následujícím. To by měl odhalit editor a zajistit u autora změny v textu. Přitom mně nevadí, pokud některá fakta byla uvedena např. v kapitole o politice a pak zopakována v jiné kapitole např. o náboženství. Takovéto zopakování naopak pomůže pochopit vzájemné souvislosti, jak např. určitý jev měl současně vliv na vícero oblastí života Inků a jak tedy některé společenské a státní záležitosti byly provázané. Celkově dávám 3,5 hvězdičky, zaokrouhluji nakonec dolů, ty mapy a plány opravdu chybí.

15.11.2024 3 z 5