saryk93 komentáře u knih

(SPOILER) Druhá kniha, kterou jsem od A.M. četla. První (Slepá mapa) má očekávání příliš nenaplnila, ale u této jsem byla příjemně překvapená. Vzájemně propojené časové linie minulosti a přítomnosti otce a dcery, které se nakonec spojily, byly dobře promyšlené. Příběh rodiny dokáže čtenáře pohltit. Zároveň se do pocitů hlavních hrdinů vcítí a postupně odkrývá jejich tajemství a zjišťuje, že není vše tak, jak se na první pohled zdá. Jak už zde bylo řečeno, konec nechala autorka otevřený a ponechaný tedy plně na fantazii čtenáře. Což mně osobně příliš nevadí, přesto bych pokračování knihy ocenila a dozvěděla se, jak se budou osudy hrdinů vyvíjet dál. Kniha se mi četla skvěle a určitě budu pokračovat dalšími knihami od autorky.

16 09.08.2021

Po dlouhé době dávám plný počet hvězd a z knihy jsem nadšená. Měla toho v sobě tolik, od zakulisnich historek, zajímavostí o natáčení i postav z HP, fotek (nejen) z Tomova osobního života. Ale nejvíc mile mě překvapila samotná Tomova osobnost. Skromnost a pokora z knihy sršela na všechny strany, moc mě bavil jeho smysl pro humor, styl vyprávění, jeho upřímnost i názory. Hrozně si mě touto knihou získal a jsem opravdu ráda, že jsem měla možnost si tuto knihu přečíst a strávit několik hodin poznáváním herce, u kterého by mě nikdy nenapadlo, že bude takový sympaťák.

15 08.04.2023

Hodně silná knížka. Začátek byl za mě trochu toporný a chvíli mi trvalo, než jsem se do knihy začetla. Ale nakonec je za mě asi autorčina nejlepší. Vědomí, jak málo stačilo, a něco velmi podobného tu mohlo opravdu být, je hodně frustrující. A uvědomění, že v trochu mírnější verzi tu vlastně už téměř dva roky díky vládě a pandemii je, je téměř k pláči. Styl vyprávění, který je pro A.M. typický, zde zůstal, ale díky situaci, ve které se odehrává, je kniha mnohem originálnější, neotřelejší a bohužel i o dost depresivnější než předchozí autorčina tvorba. Jsem opravdu ráda, že jsem měla možnost si Listopád přečíst a děkuji autorce za tento nápad a možnost nahlédnout do paralelní minulosti/současnosti, která ve finále té naší tolik vzdálená bohužel není.

13 09.01.2022

Jsem naměkko. Filmy o HP mám nakoukané, ale poprvé jsem ve svých 31 letech dočetla i všechny knižní díly a lituju jediné věci, že jsem si je nepřečetla už dávno! Tolik věcí mi zůstávalo ukryto. Ač jsou zfilmované Relikvie zřejmě nejpodrobnější a nejpodobnější knize, přesto se toho v knize najde o tolik víc, že to budu nejspíš ještě dlouho zpracovávat. Odjakživa jsou Relikvie jedním z mých oblíbených dílů, ale po přečtení knihy už mohu bez váhání říct, že tahle série (a zejména Relikvie) zaujímá absolutně nejdůležitější místo v mé knihovně.

12 19.08.2024

Svět HP miluju už spoustu let, filmy mám nakoukané a nedávno jsem se rozhodla (samozřejmě po přečtení předchozích čtyř) poprvé pustit do nejdelšího dílu knižní série. Po Ohnivém poháru jsem trochu čekala, že mě bude kniha místy nudit a díky přítomnosti jisté profesorky i mírně vytáčet, ale nic z toho se nestalo. Kniha mě bavila od začátku do konce a doslova jsem ji hltala. Svět, který J. K. Rowlingová vytvořila, mě nikdy nepřestane fascinovat a překvapovat. Na tomto dílu už je velmi znát emocionální vývoj postav, některé pasáže byly za mě už trošičku přitažené za vlasy (např. smrtijed s dětskou hlavičkou), ale když vezmu knihu jako celek, jsem z ní opravdu nadšená.

9 09.07.2024

Knihy od autorky Aleny Mornštajnové se vždy čtou velmi rychle a dobře. Můj problém je ten, že vše je psáno "na jedno brdo". Vícegenerační příběh odehrávající se cca v polovině 20.století. Ano, osudy hrdinů mě často šokují, dojímají, naštvou nebo rozlítostní, ale přesto nějak nesdílím všeobecné nadšení z této autorky. To nejzajímavější a nejdůležitější v knize čeká až téměř na konci a prokousat se k němu mě několikrát až trochu nudilo. Nemůžu říct, že by kniha byla špatná nebo že bych z ní byla zklamaná, ale jak už zde bylo řečeno, srovnala bych ji s románem Tiché roky, které mě možná bavily trochu víc. Ještě bych ráda dala šanci nejnovější knize od A.M. Listopád, ale tím nejspíš má četba autorčiných knih končí.

9 25.09.2021

Tuto knihu jsem kupodivu četla poprvé až jako dospělá malému synovi, ale nemá chybu. Jen mě mrzí, že jsem se k ní jako dítě nedostala, vím, že bych se do ní tehdy zamilovala a teď bych měla co srovnávat. Přesto hodnotím plným počtem :)

9 13.06.2020

Stejně jako z knih ze série s Erikou Fosterovou, i z této jsem nadšená. Je velmi čtivá, vyhovují mi krátké kapitoly, svižný a napínavý děj, sympatické postavy, propracovaný závěr. Líbí se mi, že si autor vybírá pro své knihy hlavní hrdinky s pohnutým životním osudem, na které si nejdříve musíte zvyknout. Zhruba v půlce knihy jsem si Kate oblíbila stejně jako Eriku z minulé série a už se těším na další knihy s touto postavou. Robert Bryndza píše knihy šité přesně mně na míru :)

8 22.06.2021

Poslední kniha z mé oblíbené série s Erikou Fosterovou. Jako vždy - perfektní čtení, rychlé, svižné i díky krátkým kapitolám. Nečekaný a především nepřekombinovaný závěr. Bryndza je můj oblíbený autor detektivek a už se těším na jeho další knihy.

8 02.05.2021

Robertovy knížky se mi čtou hrozně dobře, je to přesně styl, co mám ráda a hlavně - na rozdíl od jiných autorů - vím, že mě konec nikdy nezklame. Super a už se těším na další knížku ze série :)

8 06.10.2020

Ke knize mám dvě malé výtky. První je ta, že mi hodně (co se stylu psaní týče) připomínala Psí poslání, které je pro mě mezi knihami o psích osudech na prvním místě, proto mě chvílemi dost mrzelo, že kniha Gump, na kterou jsem se tolik těšila, je tak trochu "vykrádačka". I přesto ale během čtení nastalo několik momentů, kdy jsem měla slzy v očích a pocítila lítost, smutek, vztek na lidi, kteří dokážou ublížit nevinnému zvířeti.. Mimo jiné jsem se mockrát i pousmála, i když jsem si myslela, že jakožto člověk, který téměř celý svůj život strávil ve společnosti psů, psímu světu trochu rozumím, Filip Rožek prostřednictvím Gumpa ukázal, kolik věcí si ani neuvědomujeme, jak moc pro psy znamenají pro nás zdánlivé maličkosti.
A druhá výtka je ta, že samotný příběh skončil přibližně ve dvou třetinách knihy a pak už následovaly jen lidé a psi, kteří knihu inspirovali, samotný příběh autora, text a fotografie z nahrávání písně, která je součástí projektu. Nakonec ale musím říci, že veškerý obsah těchto posledních stránek knihu zajímavě doplňují a ve finále jsem s úsměvem na tváři napjatě otáčela každou další stránku a postupně se seznamovala se všemi těmi osobnostmi, o kterých si v knize čtěte, tentokrát skutečnými.
Knihu jsem zhltla za pár hodin a jedinou hvězdičku tedy ubírám za podobnost s Psím posláním a za to, že ve chvíli, kdy mě kniha začala vlastně bavit nejvíc, příběh skončil :)

7 17.02.2020

Kdyby mi někdo řekl, že Tíživé ticho je autorovo prvotina a že coby autor detektivek (potažmo thrillerů) teprve začíná, tak uvěřím. Na knihu jsem byla hrozně zvědavá, Bryndzu mám opravdu ráda, série s Erikou i s Kate obsazují top místa v mé knihovně. Bohužel ale musím říct, že mě toto autorovo samostatné dílo trochu zklamalo. Jasně, mělo to "Bryndzovo prvky", ale troufám si říct, že námět podobného typu, jako byl v knize, znám i od jiných autorů, dokonce i těch seriálových a filmových. Takže za mě kniha nebyla nic zvlášť originálního, hlavní hrdinka mi extra k srdci nepřirostla, některé její reakce mi přišly dost nepřiměřené a chvílemi mi to přišlo dost přitažené za vlasy. Jak už zde bylo řečeno, celková zápletka také nebyla můj šálek kávy. Naštěstí Bryndza píše čtivě, takže mi nedělalo velké problémy knihu za celkem solidní čas přečíst, ale už se upřímně těším na další Eriku Fosterovou.

6 09.05.2024

Kniha mě velmi příjemně překvapila. Četla jsem od autorky již Craven Manor, ale tenhle díl mě bavil víc. Ač jsem původně trochu čekala, že se bude jednat o knižní "kopírku " příběhu z filmu "The Visit", podobnosti tam sice patrné byly, ale od první strany mě kniha bavila, četla se skvěle a musela jsem si ji šetřit, abych ji neměla přečtenou během jednoho večera. Za zmínku opět stojí krásné přebaly knih. Těším se na další díl :)

6 23.10.2021

Knihu jsem se rozhodla si přečíst na základě kladných recenzí. A bohužel jsem se nemýlila, toto téma není nic pro mě. Kniha mi velmi připomínala povinnou četbu knih z 19.století ze ZŠ, kterou jsem nikdy nemusela. Vzhledem k tomu, že pocházím z opačného konce republiky a naprosto odlišné generace, mi byly cizí všechny osudy hlavních hrdinů, tehdejších obyvatel a mimo jiné i slangové výrazy. Zvládla jsem přečíst, oceňuji autorčinu přípravu k sepsání knihy (která byla znát téměř z každé stránky) a zajímavou obálku knihy. Nalezla jsem ve vyprávění spoustu příběhů, které mě dokázaly vtáhnout do děje i několik informací, které mě zaujaly, ale nakonec musím bohužel přesto konstatovat, že nesdílím všeobecné nadšení z této knihy a do budoucna dám přednost jiným žánrům.

6 25.07.2021

Kolem této knihy jsem dlouho chodila a přemýšlela, zda ji mám zkusit, či ne. Nakonec jsem ji přečetla a bohužel musím dodat, že celkem stěží. Spoustu stránek jsem musela číst několikrát, protože mi myšlenky skákaly od jednoho k druhému, nedokázala jsem se soustředit. Kniha obsahuje šílené množství myšlenek (které si většinou běžný dospělý člověk uvědomí i bez nutnosti číst o tom knihu), mezi myšlenkami autor často zmateně skáče. Nejvíc mi ale vadily vulgarismy, které autorovi zřejmě dodávaly pocit, že je "hustější a drsnější" a také neustálé se povyšování nad terapeuty či autory jiných motivačních knih: "Oni to dělají takhle a takhle, což je ale špatně, já to dělám opačně, takže jsem lepší než oni". Jediné, co bych na knize pochválila a za co jí dávám dvě hvězdy, je závěr, který už byl chvílemi i celkem čtivý, sem tam se tam objevila i poměrně zajímavá myšlenka a hlavně už se velmi snížila koncentrace vulgárních výrazů. Ale obecně vzato bohužel, četla jsem už mnohem lepší motivační knihy a bez této bych se obešla.

6 09.02.2021

Kde začít.. V první řadě musím maximálně vyzdvihnout dokonale originální přebal, díky kterému jsem knihu v knihkupectví vzala do ruky (když samozřejmě odmyslím to, že mám od S.F. doma už dvě knihy a z obou jsem byla nadšená). Zároveň bych měla zdůraznit, že prvních několik desítek stránek mě příliš nebavilo, až jsem si začala říkat , že tato kniha bude třeba o něco slabší než předešlé, co jsem četla (Terapie a Pacient). Nakonec tomu tak ale nebylo. Do knihy jsem se postupem času ponořila a zhltla ji během dvou dnů (a to jsou prázdniny a já mám doma dvě malé děti :-)) S hlavní postavou jsem příliš nesympatizovala, přesto jsem postupně začala být ze všeho dění stejně zmatená a napnutá jako ona. Vždy se objevil další problém, další nevysvětlitelná situace, která byla o několik málo stránek dál naprosto racionálně vysvětlena a já si stále dokola a dokola pokládala otázku "Tak jak to tedy sakra je?!" A stejně, jako v případě předešlých Fitzekovo knih, mě rozuzlení samozřejmě absolutně nenapadlo. Tohle totiž na Sebastianovi obdivuji nejvíc, vždy dokáže překvapit. Neskutečně mě jeho styl psaní baví, je to čtivé, neuvěřitelně napínavé a člověk do poslední chvíle netuší, na čem vlastně je. Příjemným bonusem na konci knihy bylo několik stránek nazvaných "Deset let se Sebastianem Fitzekem", kde mimo jiné zveřejnil několik velmi silných příběhů, které mu napsali fanoušci jeho knih a u jejichž čtení jsem se celou dobu usmívala.
Stručně shrnuto, Balíček rozhodně není mou poslední knihou od autora, naopak díky této zůstává nadále jedním z mých oblíbených.

5 14.07.2024

(SPOILER) Nějak nevím, co si mám o knize myslet. O autorovi už jsem před delší dobou slyšela a většinou šlo hlavně o chválu. Když jsem se tedy ke knize dostala, rozhodla jsem se, že ji zkusím a uvidím, jestli pak budu pokračovat i Trhlinou. Tím, že je kniha psaná deníkovým stylem, se četla celkem dobře a rychle. Ale! Jelikož byla psaná právě ich formou z pohledu obyčejného, sprostého, do sebe zahleděného chlapa, ke kterému jsem si vlastně za celou dobu nenašla pořádně vztah, jsem si knihu tolik neužila..Asi mi Karikův styl psaní tolik nesedl. Ano, původní zápletka v první cca třetině knihy mi přišla celkem originální. Postupně ale hlavní hrdina dělal jednu botu za druhou a mně začal lézt víc a víc na nervy. Asi jako když koukáte na horor, křičíte na hlavního hrdinu, ať tam hlavně proboha neleze, vždyť je přece jasný, že vrah musí být přesně tam a čeká jen na něj! Nakonec si akorát řekněte "hmm, dobře ti tak".
Lhala bych, kdybych tvrdila, že mě závěr knihy nepřekvapil, vlastně jsem ji dočítala jen proto, že jsem chtěla vědět, jak to s tou slepotou vlastně celé bylo a jak hlavní hrdina dopadne. Očekávala jsem tedy trochu happyend, naštěstí mě konec alespoň trochu příjemně překvapil, proto dávám vyšší počet hvězd, než jsem měla původně v plánu. Ale do Trhliny už se nejspíš pouštět nebudu..

5 17.10.2023

Skvělá a napínavá kniha, která se nedala odložit. Zajímavá zápletka, děj měl spád a konec nezklamal. Carter je mistr ve vytváření sériových vrahů, kteří nezabijejí "jen tak", pro legraci, ale mívají vše dokonale promyšlené a vždy mají k zabíjení (a hlavně jeho stylu) opodstatnělý důvod (jsou na dně, zlomení, nešťastní a touží po pomstě). Což mně osobně vyhovuje a sedí, vždy s pachatelem soucítím a svým způsobem ho i chápu. Ačkoliv autor zvolí vždy naprosto zvrácený způsob vražd, jsou jeho knihy naprosto skvělé.

5 14.08.2021

První kniha, kterou jsem přečetla od této autorky. Popravdě jsem čekala asi trochu víc, vzhledem k tomu, jak je autorka všude vychvalovaná. Zajímavý vícegenerační koncept knihy mě sice celkem bavil, období, ve kterém se děj odehrával, mě zajímá, ale děj jako takový byl, nemůžu říct špatný, ale asi jsem čekala, že mě to chytne víc. V knize se vyskytovala spousta postav a místy jsem se mezi všemi jmény trochu ztrácela. Na druhou stranu se ale kniha četla dobře a na konci jsem byla hodně zvědavá, jak to dopadne. Takže za mě nakonec mírný nadprůměr.

5 09.06.2021

Knihu jsem chtěla přečíst, abych si na autorku vytvořila vlastní názor (vzhledem k tomu, že se dost různí). Bohužel mě její styl psaní žáka na druhém stupni ZŠ nezaujal. Extrémně dlouhé souvětí, ve kterém kolikrát nebylo jasné, zda je vyprávění částí příběhu, nebo už to říká jedna z postav. Vycpávky stylu "no to je jedno" mi dost vadily, v přímé řeči to beru, ale tohle bylo zbytečné.
Mnohdy zmatené prolínání osudů postav mi tolik nevadilo, spíš mi občas přišlo, že téměř každá z nich je trochu na hlavu.
Oceňuji však odlehčenost psaní a celkem kvalitní zápletku, ale po další knížce autorky už nejspíš nesáhnu.

5 15.05.2021