senbja komentáře u knih

Autor mě mile překvapil a potěšil. Prostými slovy zachytil krásu a hloubku života. Verše pro chvíle pohody i nepohody. To první umocní, to druhé nastolí nejen slovy, ale také fotkami.

31.10.2023

Útlá knížka, jejíž název sliboval mnohem víc, než nabízí její obsah. Pro mě naprosto neuspokojivý pohled na smrt jak z pohledu Bible, tak z pohledu vědy. Nejen Bible nemá co nabídnout, ale ani věda na tom není o moc líp. Bible ustrnula na dogmatech a věda zarputile trvá na důkazech, které není schopná poskytnout, protože je stále jen materialistická - zabývá se hmotou a nepočítá s duchovnem, které je nehmotné. Je to stejné, jako kdyby chtěla zvážit nebo změřit lásku. Uvedené příběhy jsou díky tomu "nezařaditelné".

09.05.2022

Úplně poprvé jsem se s autorem setkala prostřednictvím filmu Alois Nebel. Zajímal mě převším proto, že se týkal oblasti, ve které žiji a sliboval neotřelou podívanou. V tom mě nezklamal, ale pak dlouho nic. A nedávno mi přišly pod ruku tři další jeho knihy. Nebe pod Berlínem bylo až druhé a četla jsem spíše ze zvědavosti po zkušenosti s knihou Winterbergova poslední cesta. Tou si mě získal. Možná proto, že k věcem posledním už mám docela blízko. Způsobem, jakým představuje postavy a rozvíjí děj. A také opakováním vět, které mnohým mohou připadat otravné. Tato jeho "specialita" se objevuje i v této knize. Cítila jsem ji pro sebe jako pevný bod, od kterého se leccos odvíjí. Bavila mě, i když téma je mi už na hony vzdálené.

Knihu hodnotit nemohu, protože jsem ji zatím nečetla. Nicméně si dovolím vyjádřit svůj názor k tématu. Smrt. Povětšinou o ní víme jen to, že může nastat a také nastává. Teď nemám na mysli tu "nahodilou", ale tu, se kterou přicházíme na svět. Se spisovatelem Haruki Mirakamim sdílím jeho myšlenku uvedenou v knize Norské dřevo. Nachází se na str. 277 a já vůbec nepochybuji o její platnosti: "Smrt není opak života. Smrt už je v našem životě skrytá." S Tyet níže souhlasím, pokud jde o toto: "Knihu doporučuji všem nad padesát let, nebo všem, kdo se se smrtí tak či onak setkávají." Padesát už mi bylo dávno a rozhodně mám ke smrti mnohem blíž, než je mi milé, ale přijde mi humorné se v tomto věku bát. Ale těmto lidem se nedivím, protože na smrt se pohlíží jako na nějaké tabu, o kterém je lépe nepřemýšlet, natož mluvit nahlas. Proto zastávám názor, že na smrt bychom měli být připravováni od chvíle, kdy nás to jako děti začne zajímat. To, že o ní konkrétně většina lidí nic neví, nevadí. Smrt tu je i bez našeho uvědomění. A jak už dávno napsal Jiří Wolker, "smrt není zlá, je to jen kus života ..." Ráda si knihu přečtu, abych mohla porovnat, jak to vidím já.

Vyhovuje mi, používám pouze k záznamům o knihách (vlastních nebo půjčených v knihovně, popř. někde jinde). Píšu do něho jen tužkou. Chvíli mi trvalo, než jsem se rozhodla pro způsob zapisování.

Pod většinu předcházejících komentářů se mohu také podepsat. Když si odmyslím ryze náboženské pasáže textu, v tom zbývajícím se s autorkou shodnu. Kniha se mi líbí i po stránce technické a grafické.

5 14.03.2022

Zdá se, že jsme tohoto "skvělého vládce" poněkud přecenili. Nebo spíše podcenili? Prokazatelně je schopný všeho. Jít přes mrtvoly, i vlastního národa, a ohrožovat celý svět. Moc mu stoupla do hlavy. A to víc než moc. :-(

Jako první jsem četla druhý díl, ve kterém jsem se nakonec docela ztratila. Nicméně mě to neodradilo, protože nechybělo napětí a hnala mě i zvědavost, proč se věci mají, jak se mají. Doufala jsem, správně, že to přečtením prvního dílu napravím. Tam už mi ani nevadila přemíra angličtiny. Moc se mi líbila návaznost obou dějových rovin na rozhraní textů. Rozum vnímá fantasmagorii, ale zároveň týmž hlodají pochybnosti. Co když ... Bavilo mě to víc.

1 17.02.2022

Při čtení jsem se náramně bavila, proto jsem se těšila na filmové ztvárnění. Škoda, že se filmoví tvůrci neodvážili více odvázat, i když obsazení slibovalo také dobrou náladu. Film byl na rozdíl od knihy vánočně nemastný neslaný.

6 28.01.2022

Četlo se to dobře, i když prostředí, ve kterém se odehrává děj, je mi spíše cizí. A také se mi stalo poprvé, že bych nepochopila, jak příběh vlastně skončil. Možná mi chybí první díl Game, nebo pochopím, až přečtu třetí. :-(

1 27.01.2022

První díl se mi nepodařilo půjčit, tak začínám tímto. Hned zkraje jsem ráda, že umím anglicky. V opačném případě bych asi knihu odložila. Anglické věty sice nijak neohrožují pochopení děje, ale to bych nevěděla. Zajímalo by mě, jestli je to v originálu stejné a překladatel jen zachoval původní záměr. Zatím se "rozkoukávám" a doufám, že se neztratím v tom, že jsem nečetla první díl.

2 25.01.2022

Na přečtení mi stačily dva dny. Naštěstí jsem je měla a mohla jsem si užít příběh téměř na jeden zátah. Líbil se mi ještě víc než Podzimní příběh, který byl také velmi čtivý. Vyhovovalo mi střídání časových rovin v poměrně krátkých kapitolách. Už jsem si půjčila další knihu tohoto autora. Jeho styl psaní se mi líbí.

4 25.01.2022

Mám za sebou všechna Roční období. Zimní oheň se mi četl nejlíp. Líbí se mi autorův styl, zápletky i rozuzlení příběhů. Půjčím si i jeho další knihy.

6 23.01.2022

Líbila se mi Jarní oběť i Konec léta, ale Podzimní případ zatím nejvíc. Z různých důvodů jsem četla tuto knihu nebývale dlouho, ale tentokrát jsem se nemusela k již přečtenému vracet, protože jsem si pamatovala, o čem byla předcházející část. Možná to bylo dáno i tím, že jednotlivé kapitoly jsou poměrně krátké, což mi v tomto případě velmi vyhovovalo. Anna byla sympaťačka o to víc, že se uměla poprat nejen se svým hendikepem, ale také se všemi, kteří toho chtěli jakkoliv zneužít. Už se pouštím do poslední knihy s "nábojem" ročního období. Přechod od podzimu k zimě tak nebude přerušen. :-) Teď mám víc času, Zimní oheň už na mě čeká.

ˇ"Šípoviny" v pořadu Všechnoparty mám ráda. Těšila jsem se na knížku vtipnou a plnou humoru, ale nic takového jsem v ní nenašla. Vnímám ji jako smutnou autobiografii. Chvílemi jsem nemohla uvěřit, že čtu knížku z pera "baviče".

1 15.01.2022

Patřila k mým oblíbeným. Musím se po ní poohlédnout. Určitě se bude líbit i mé nejmladší vnučce.

06.01.2022

Dostala jsem ji k Vánocům v době, když jsem četla všechno, co se mi dostalo do ruky. Líbila se mi, proto neupadla v zapomenutí, i když jako dospělá se příběhům z války vyhýbám.

1 06.01.2022

Tak už vím, co na to vnučka. Poslouchala, poslouchala a nakonec se rozplakala a okomentovala to slovy: "Já tomu vůbec nerozumím. O čem ta pohádka je?" Uvidíme, jestli se ke knize vrátí, až bude větší.

Pro mě je tato kniha potvrzením toho, k čemu jsem různými cestami také dospěla.

7 05.01.2022

Poslední dobou ke mně docela často přicházejí YA knihy. Zatím se mi všechny líbily, tato není výjimkou. Asi si půjčím i první díl, ať se dovím více o "detektivce" Pipě. Zajímavě pojatá grafika. Pro agatha2 - oceňuji a chválím.

2 30.11.2021