sgjoli komentáře u knih

Moje první kniha se slečnou Marplovou a rozhodně jsem nešlápla vedle. Byla jsem nadšená. Sice mi Marplová nepřirostla k srdci tolik jako Poirot, ale její důmyslnost byla zábavná a já si ji užívala. Děj zajímavý, zápletka také, čtivě napsané. Doporučuji. :)

33 17.11.2018

Temný cypřiš mne bavil a to hodně. Skvěle propracovaná zápletka, hodně čtivě napsaná a svižná detektivka, dobře vygradovaný závěr. A Poirotovy šedé buňky mozkové opět zaválely! Tohle jsem si užila!

24 17.11.2018

Nebylo to špatné, ale se slečnou Marplovou jsem četla už lepší knihy. Průměrné čtení, zdá se mi. Zápletka nebyla vysloveně špatná, ale těžko se mi do toho začítalo. Nevím, nějak mi ten styl psaní tady úplně neseděl. Jsem ráda, že jsem si to přečetla, ale asi to nebude jedna z těch knih od Christie, ke které se budu pravidelně vracet.

17 17.11.2018

Hodiny patří podle mne mezi ty průměrné autorčiny knihy. Spousta postav, bylo to občas matoucí, dějově až moc spletité a nečetlo se mi to úplně plynule. Jako ano, jsem ráda, že jsem si to také mohla přečíst, ale vracet se k tomu už asi nebudu.

18 17.11.2018

Tuto knihu jsem četla na doporučení kamaráda a vlastně jsem mu vděčná, že mi knihu doporučil, protože jinak bych po ní asi nikdy nesáhla. Což by byla škoda. Je to trochu náročnější čtení a vyžaduje čtenářovu plnou pozornost, ale ten poetický jazyk je prostě skvělý. A nastínění té doby, kdy se příběh odehrává, je také skvělé. Knihu jsem si moc užila.

10 17.11.2018

Čapka mám ráda a tyto dvě sbírky povídek obzvlášť. Skvělý jazyk, skvělá poetika, skvělé pointy jednotlivých textů. Nejvíc mne asi baví povídka o šlápotě ve sněhu, která končí uprostřed ničeho. Nevím proč, ale vždycky mne z toho mrazí po zádech. :) Za sebe mohu rozhodně doporučit.

Po této knize jsem před lety sáhla úplně náhodou – v knihovně mne zaujal název a obálka, což je sice dost povrchní volba, ale jsem ráda, že se mi kniha nakonec dostala do ruky. Jde totiž o velmi čtivý román z období války a hlavně poválečného období v Německu, kdy pozorujeme přerod mladého chlapce v muže a to, jak ho ovlivňovala tehdejší společenská situace. Poválečné knihy nemám moc načtené a možná právě proto mne tato kniha tak zaujala, protože sleduje dobu, o které se zas tolik asi moc nepíše. O to silnější to je, když to sledujete z pohledu dorůstajícího dítěte.

8 17.11.2018

Kniha měla patrně být šokující. Já sice šokovaná nebyla, nicméně knihu jsem si přečetla ráda. Byl to pro mne zase nový úhel pohledu na toto téma. Z hodnocení jsem ubrala jednu hvězdu za množství postav, které mi občas splývaly do sebe, a lehkou chaotičnost. Ale jinak se mi to četlo dobře - bylo to pro mne zas něco nového.

12 17.11.2018

Z pohledu dnešního čtenáře to asi již těžko bude možné vnímat jako veskrze strašidelnou hororovou knihu. Nicméně je to skvěle napsaný, čtivý román, který lze považovat minimálně za dobrodružný, se skvělou atmosférou a skvělými postavami. Je to velmi čtivé, dynamické a svižné, určitě se u toho člověk nenudí. A já si to děsně moc užila.

Tak tenhle román z jihočeského venkova mne fakt bavil. To prostředí mne hned vtáhlo do sebe, postavy skvěle napsané a uvěřitelné (především hlavní hrdina, který mi přišel jako morálně silná osobnost a zdroj zajímavých podnětů k přemýšlení). Baarův styl psaní je velmi srozumitelný a mně velmi blízký.

17 17.11.2018

V některých ohledech je to možná naivní a idealistické vyprávění s řadou happy endů, ale já si to užila. Je to zábavné a odpočinkové čtení, což bylo to, co jsem od knihy hledala. A také jsem to dostala. Takže spokojenost.

16 17.11.2018

Já jsem z té knihy trochu zmatená. Čekala jsem mrazivý thriller, ale nějak jsem to jako mrazivý thriller nedokázala vnímat. A přitom ta kniha má rozhodně spád, je děsně čtivá a o zvraty tu není nouze. Spíše jsem to asi vnímala jako dobrodružný, psychologický román s prvky thrilleru. Nějak to ve mně víc nevyvolalo. Četlo se to dobře, ale... působilo to tak jako průměrně. Chvílemi se mi to zdálo skoro překombinované. Škoda, no. Lepší tři hvězdy, tři a půl. Na víc to nevidím. Čekala jsem trochu víc.

22 13.11.2018

Knihu jsem četla na střední škole a byla jsem překvapená tím, jak moc dobře se mi to četlo a jako moc mne tahle kniha bavila. Fakt jsem to nečekala. Bavil mne ten příběh, mělo to švih a fakt jsem do toho byla ponořená, dokud jsem to nedočetla až do konce. Je dost možné, že tomu hodně pomohl i český překlad, který mi hodně seděl.

12 11.11.2018

Četla jsem k maturitě, četla jsem i na vysoké ke státnicím. A i když mám obecně literaturu 19. století hodně ráda, tohle mi k srdci moc nepřirostlo. Některé básně/písně se mi líbily hodně, ale některé mi nic neříkaly a nepromlouvaly ke mně. Ale hodnotu svoji to určitě má, na tu dobu. To nepopírám a určitě to nechci nijak snižovat. Ale jako čtenář za sebe dávám 3 hvězdy, já si v tom prostě holt moc nepočtu.

V zámku a podzámčí je jedno z mých oblíbenějších děl od Němcové. Ty rozdíly mezi bohatými a chudými tu jsou skvěle patrné a skvěle zpracované. Osudy lidí jsou zde dost emotivní a velmi čtivě napsané. Po Babičce a Divé Báře asi moje nejoblíbenější.

Další z řady knih, o kterých je podle mého třeba více hovořit. Je škoda, že se o této knize (potažmo autorovi) ve školách mluví tak málo. „Na střeše je Mendelssohn“ je dalším důležitým svědectvím o době, která není zas tak dávná. A o událostech, které by se měly připomínat, aby se již neopakovaly. Jde o silné dílo se silnými lidskými osudy. Určitě si zaslouží svoji pozornost.

9 11.11.2018

Kniha je skvělým sci-fi románem se skvělou futuristickou vizí. Jak se ale ukáže, není to nakonec takové sci-fi, jak se zdálo na začátku. Ta alegorie je tady neskutečně dobře vyvedená a já na konci zírala jako puk. Weissův způsob vyprávění mi hodně seděl. Je to jedna z těch knih, kterou je fajn přečíst si vícekrát, aby člověk odhalil všechny ty narážky ukryté mezi řádky. Já byla hodně hodně spokojená.

25 11.11.2018

Solaris je právem dnes již považovaná za klasiku svého žánru. Dějově je to trochu pomalejší, ale to vůbec nevadilo. Hlavní pro mne byla ta atmosféra. Ponurá, temná, skoro až se sklonem do deprese. Ale mě to děsně moc sedlo. Myšlenka toho „mořského inteligentního života“ mne hodně bavila. Čtení je to trošku složitější, ale to mi nevadilo. Knihu jsem si moc užila.

27 11.11.2018

Ta symbolika lípy jako velkého, rozložitého stromu, pod nímž se lidé scházejí a vyprávějí si, mi přijde prostě skvělá. A funguje nejen v literatuře, ale i na živo – mám s tím sama zkušenosti, kdy jsme se s rodinou scházeli u babičky a pod lípou si udělali sezení a povídali si. :-) Jinak tato sbírka se mi moc líbí, Čech má smysl pro jazyk, pro rytmus. Jeho verše se čtou úplně samy. Ráda se k této sbírce vracím. :-)

10 11.11.2018

Tahle kniha mne skutečně bavila. Chápu, že Hrabalův styl psaní asi nesedne každému, ale pro mne byla kniha silná hlavně tím koncem. Celou dobu působí kniha dost nenápadně, skoro až nudně a otravně, ale ten konec to dost pozvedá a v kontrastu s první polovinou knihu je jeho pointa do očí bijící. O to silněji to osobní hrdinství vyznívá. Za mne skvělé, skutečně skvělé. :-)

33 11.11.2018