Shaxx komentáře u knih

Tak Trávou mám konečně dočtené vše, co zatím vyšlo od Medusy :)) Tráva splňuje to, co Medusa slibuje - divné knihy pro divné lidi (to zas splňuju já), protože tohle fakt divnokniha je, ale v tom dobrém slova smyslu. Opět musím vyzdvihnout výborný překlad v podání Romana Tilcera (to budu dělat asi vždy a pořád). Stejně jako u Ta, co jde první, tak i tady tahle knížka pro mě pulzovala barvami. Nečekaně všemi odstíny zelené a sem tam i záblesk rudé. Erotický bizzaro prvek působil smyslně a zcela na místě, nakolik se to o takových scénách dá říct (nechci spoilerovat). Zmatení, touha a spousta dalších emocí, které se v hlavní hrdince střídají jak na horské dráze během nečekaného spojení, jakoby reflektovaly dlouhou emoční pouť rozporuplných pocitů, které zažívala během toxického vztahu s bývalým manželem, který byl charismatický násilník. Konec knihy bylo pro mě trochu vyšumění do ticha, možná jsem čekala něco jiného, ale jinak se mi Tráva líbila.

7 02.06.2024

Oddechovka, u které člověk nemusí přemýšlet, odpočinková četba. Ale na nadšených pět hvězd to tedy nevidím, na to mě až moc rozčilovaly obě postavy, které se za a) nechovají na svůj věk, za b) mnohdy nechovají logicky a nejsou schopny mezi sebou normálně komunikovat, z čehož vznikají situace, u kterých si člověk musí ťukat na čelo. Olive byla mnohdy na facku se svou kopou lží a Adam byl takový...nijaký. Sexuální scéna byla příšerná a na prolití očí Savem. Nemluvě o tom, že autorka měla potřebu ji zopakovat v knize ještě jednou, naprosto zbytečné. Ale jinak se zbytek četl dobře a pokud člověk přivře obě oči nad určitými aspekty, dá se to užít.

7 05.05.2024

Velká rodina a jedno velké, temné tajemství. Začátkem se mi trochu hůře prokousávalo, přišlo mi to takové kostrbaté, ale pak se to rozjelo a bylo to fajn. Bavilo mě poznávat jednotlivé členy rodiny, jejich život, jejich strasti a jedna z vedlejších postav mě iritovala tak moc, že jsem měla chuť jí lísknout, kdyby neexistovala jen na papíře - což je super cítit emoce, byť záporné, protože není nic horšího, než cítit naprostou lhostejnost vůči postavám. Kniha obsahuje domácí násilí, které, aspoň dle mého hodnocení, bylo přesvědčivě vykresleno. Samotné odhalení děsivého tajemství není možná až tak šokující, trochu předvídatelnosti tu bylo, ale já byla spokojená.

7 30.03.2024

Začátek byl slibný, ale pak to šlo velmi rychle z kopce směrem k nižšímu a nižšímu hodnocení. Střídají se tři dějové linky, přičemž každá z nich obsahuje zbytečně moc postav. Postupně se odhaluje, že se víceméně jedná o jakousi variaci na postapo thriller, bohužel více informací kdy, jak a co se vlastně dělo, že vše dospělo k současnému stavu se čtenář nedozví, takže vše je jen lehce nastíněno. Pravděpodobně z toho důvodu, že se autorce asi nechtělo vystavět pořádné základy, ale chtěla jen použít cool kulisy pro příběh bez námahy kolem :) Aby se odvedla pozornost od chabě vystavěného prostředí, děj začne připomínat scénář od Tarantina, takže se k postapo thrilleru přidá i dovětek survival koseníčko, což ale vůbec nevadí, protože postavy nemají žádný výrazný charakter, jehož ztrátu by čtenář mohl oplakávat. Hrdinové se dost často ocitají v absurdních situacích, kde dostanou prostor pro zkratkovité jednání, které je v přímým souladem s nesmyslností dané scény. Zápletka obsahuje tolik děr, že připomíná snahu nabrat vodu ze zamrzlého potoka cedníkem. Od autorky ještě zkusím i jinou knihu, protože tohle bylo moje první střetnutí s autorkou a třeba mi nějaké její jiné dílo sedne lépe.

7 12.11.2023

Při čtení jsem si nemohla nevzpomenout na klasiku TO od Kinga, avšak s rozsahem tak o 700 stran méně :) Příběhy o přátelství, boji proti zlu a překlenu dětství do dospělého světa mě prostě baví. Tuhle knihu hezky vystihuje věta: ,,Every child deserves a parent, but not every parent deserves a child." Na hřbitově ani nemusí řádit krvelačné prastaré zlo, aby bylo pár dětem úzko. Trojice kamarádů má perné léto, musí řešit věci, které by děti jejich věku trápit neměly... Jistě, najde se tu chroupání kostí, trhání masa, rozkládání tkání, ale zrovna tohle je nakonec ten jemnější hororový prvek, který se zde objevuje. Svět nepotřebuje nadpřirozené nestvůry, plně si vystačí s tím, co po světě běhá a říká si člověk. Hezky se tu střetává zlo, které se běžně objevuje v béčkových hororech s realitou všedního dne a vytváří tak smutnou souhru. Nějakej smrdutej a slizkej ghúl, co se utrhl ze řetězu, je takový bonusový prvek k hrůzám, co se na ústřední trojici valí :) Je to psané čtivě, závěrečný střet je možná kapku trochu vyhrocený, ale každopádně jsem ráda, že se tohle dílko přeložilo, i když se jedná o starší záležitost (2007). Snad se přeloží i další knihy autora, určitě bych si od něj ještě něco přečetla.

7 29.07.2023

Nádherná obálka od Tomáše Kučerovského, která jako bonus svítí ve tmě. To je první, co na knize zaujme (a stokrát omílané nesuď knihu podle obálky si může jít sednout do kouta). Přiznám, že to byl chvilku boj se začíst, protože začátek byl skvělý, ale pak to razantně zpomalilo a chytlo to další dech až kolem stránky 200, ale stálo to za to. Ilmatařany bylo lehké si oblíbit, Šoleny snadné nesnášet a lidem přirozené fandit. V jedné části jsem si vzpomněla na Spasitele od Weira, i když zde bylo o poznání méně humoru. Tyhle střety mimozemských kultur mě baví, ať už jsou to Poutníci od Chambers, nebo kapku složitější záležitost Vzpomínka zvaná říše od Martine... Takže celkově spokojenost :)

7 16.07.2023

Jak ráda říkám, McMahon je pro mě taková lepší Darcy Coates, Darcy na steroidech :) Pojem duchařský horor je zrovna u Klubu monster trochu zavádějící, spíš to byl takový povedený mysteriózní psychothriller s pěknými zvraty. Postavy jako vždy působí přirozeně a uvěřitelně, děj přeskakuje ze současnosti do minulosti, ale nepůsobí to rušivě. Atsmoféra nebyla nijak závratně hororová, ale co chybí na strašidelnosti, dohání děj na napínavosti. Milé byly odkazy na hororová kultovní díla (Frankenstein v knižní, filmové podobě atd.) Nicméně zatím mě od autorky nejvíc bavilo Tajemství pramenů, ale i tak spokojenost.

7 05.06.2023

Vypadá to, že tady mám potenciálního adepta na nového oblíbeného sci-fi autora :)
Pěšky na Aldebaran má sice jen 200 stran, ale plně to stačí. Sedl mi subtilní, mírně černý humor (RIP Pluto jako planeta), jakým je to prodchnuté, i neobvyklý styl vyprávění (hlavní hrdina adresuje vyprávění fiktivní postavě aka čtenářovi). První, co mě při popisu Krypt napadlo, že to zní jak vesmírný Piranesi zkřížený s bludištěm s minotaurem :)) Že si leccos musí čtenář na konci domyslet, to mi nevadí, spíš naopak. Střety s mimozemskými entitami byly skvělé, cením autorovu fantazii při vymýšlení různých druhů emzáků :) Rozhodně mám v plánu přečíst si i další knihy od autora co v nejbližší době.

7 09.05.2023

Další Zrnko temnoty s příběhem, který nepotřebuje nadpřirozené, prastaré zlé síly, protože na scéně je největší predátor, co může být - člověk. Neexistuje tvora krutějšího, než je člověk. Když si čtenář po přečtení příběhu na konci přečte, že je toto vše inspirované skutečnými událostmi, vše to dostane ještě hrůznější rozměr. Pod rouškou náboženství (čti církevního fanatismu) se snadno skrývaly lidské zrůdy, které své činy prováděly bez postihu, protože přeci bolest člověka očistí před okem Boha. Eh.
Děkuji také autorce, která byla tak milá a odpověděla mi na moje dotazy ohledně určitých částí knihy. V knize se objevil úsek, který mi trochu zamíchal časovou osou a autorka mi potvrdila, že to nebylo účelně, takže vím, že mi nic neuniklo a nemusím si s tím lámat hlavu :))
Tuhle edici od Goldendogu mám fakt ráda. Zrnka prostě válí.

7 18.04.2023

Na lovecraftoviny já slyším, takže Ta, co jde první, mi nesměla ujít.
Neliterární plusy - uhrančivá obálka, součástí je odkaz na soundtrack vytvořený přímo autorkou pro tuhle knihu, který k tomu fakt sedne.
Literární plusy - kromě obsahu samotného musím vyzvednout překlad, který je vážně skvělý.
Jedná se o novelku krátkou, víceméně jen shrnutí jednoho pracovního dne kancelářské krysy, který neskončí běžnou rutinou, aneb z práce rovnou domů utěšit se kapkou alkoholu, který pomáhá doklepat večer, přežít ráno, protlouct se dnem a opakovat, aneb program alkoholika ztrhaného životem. Což Alex je. Přežít práci, dostat výplatu, pomazlit se s lahvinkou a opakovat. Takové ty klasické životní problémy. Jo a na pozadí ubíhá svět, kde se probouzejí Prastaří, kolegové mají žábry, oplývají magií a Alex je nicotný človíček v divokém světě. Celé to působí skoro až humorně a zároveň reálně - svět a prachy se prostě točí dál, ať se děje, co se děje.
Takový poznatek, spíš jen pro mě, ale tahle kniha pro mě pulzovala barvami, zejména šedou, rudou a odstíny zelené. Šedý začátek, depresivní prostředí a ubohý život hlavní hrdinky, rudá pro krev a vnitřnosti, které se valí pryč z lidských schránek a zelená...zelená pro ten kosmický horor, který přichází a mačká svět, dokud z něj jako z modelíny nevytvoří jeho novou podobu.
Alex je neotřelá hrdinka, která má zajímavý vztah se svým kuchyňským nožem a která si svá tajemství nechá jen pro sebe, její aura je zosobněním frustrace, hněvu a zejména zuřivosti, která si občas najde cestu na povrch a pak to končí unikajícími tělními tekutinami. Ačkoliv se ocitá ve středu menší apokalypsy, celkem komicky je celá katastrofa upozaděna jako otravná kulisa a pro Alex je highlightem dne, že se může urvat ze řetězu a dát svým kolegům, co proto.
Na konci knihy autorka vysvětluje, jak novela vznikla a co posloužilo jako předloha, je to hezky doplňující zajímavost.
Takže Ta, co jde první, nezklamala a může se uvelebit v mojí lovecraftovské knižní sbírce :)

7 01.01.2023

Další ukázka kolísavé kvality série strašidelných domů... Možná by se autorka měla soustředit víc na kvalitu, než kvantitu... Co se týče druhé poloviny knihy, vypadalo to, že už docházejí nápady, co s tím a jak to zakončit, to se kýč přebíjel kýčem :))
Jediné, co tomu musím přiznat je, že i tak to zabaví a je to knížka na jedno odpoledne, takže pokud člověk potřebuje vypnout, je to super volba. Čte se to dobře a svižně, jen člověk nesmí mít očekávání něčeho wow.

7 02.10.2022

Tak..a jsme na konci.
Ten pocit, že něco končí, zvlášť po takové době, kterou jsme spolu s Rolandem, Eddiem, Susannah a Ochem strávili na pouti za Temnou věží, je tísnivý a rozporuplný. Něco zapadne na své místo, uvědomění, že jsem došla na konec cesty, ale zároveň to někde zas udělá prázdnou díru, drásavý smutek, že už je konec. Ačkoli konec je někdy nový začátek, že? (aneb spiklenecký mrk mrk k těm, co dočetli poslední díl)
Bylo jasné, že se závěr neodejde bez obětí. A ač to bylo očekávané, i tak to bylo emotivní.
Ten starej ošklivec, beznohá černoška, mladej kluk a nejvíc roztomilý mluvící zvíře mi totiž přirostli k srdci. A dát sbohem přátelům je sakra těžké.
Co se týče konce, líbil se mi. Bála jsem se, jak sai King uchopí uzavření této předlouhé ságy, ale jsem spokojená.
Dala bych pět hvězd, když se nechám strhnout emocemi, ale dávám čtyři, protože i když je to poslední díl, měl nějaké své chybky. Ale každopádně tahle série si právoplatně získala místo v mém srdci a věřím, že se za svůj život ještě párkrát vydám na další cestu k Temné věži...
Říkám díky.
A nechť jsou tvé dny dlouhé a noci příjemné, sai Kingu a koukej nám tu vydržet ještě dlouho, ať mám co číst.

7 09.02.2022

Krásné souhrnné vydání tří dílů Spirály.
Skvělá kresba, někdy už jen ty výrazy postav stačí k tomu, aby člověka zamrazilo.
Super byly kapitoly s lidskými šneky, nemocnice, čertík z krabičky...a samotný úvod je taky hororové blaho. Je to zvrácené, krvavé, slizké a nechutné, takže ve výsledku přesně to, co jsem čekala a co jsem dostala.
Doporučení na závěr...Dejte si pozor před spirálami... nevěstí nic dobrého :D

7 11.10.2021

Jedna z méně známých a zapadlejších Kingovek, aspoň dle hodnocení.
Nápad skvělý, zajímalo by mě, nakolik King čerpal ze své zkušenosti se svým pseudonymem, aka temnějším Richardem Bachmanem, který je již také "po smrti" a věřím, že si psaní téhle knihy užil :D
Jelikož jsem Nezbytné věci četla dřív než Temnou půli, mile mě překvapila přítomnost postavy šerifa Alana Pangborna :)
Hlavní záporák George jako by vypadl z komiksu Sin City.. vznášela se kolem něj taková gangsterká a noir atmosféra. Na konci knihy mi ho bylo skoro až líto, přeci jen jeho pohnutky a důvody pro jeho jednání byly pochopitelné. Začátek knihy a střed je celkem dost utahaný, hlavní nemesis Tadeáše, je odhalena poměrně rychle, ale tempo děje si dává načas. Naopak konec je jedna velká smršť akce a napětí. Závěrečné rozuzlení je fajn (známe někdy ty Kingovy konce), já jsem spoko :)
Jo a pozor na shlukování vrabců ;)

7 30.06.2021

Po osmi dlouhých letech čekání je na světě další kniha od Erin Morgernstern, královny magického realismu. Noční cirkus byl láska na první začtení ♥ a ohledně Bezhvězdného moře jsem tedy měla vysoké očekávání. Ačkoliv je nová kniha úplně odlišná od Cirkusu, odehrává se v současné době a hojně využívá popkulturních odkazů, pořád to tam je. Magično ♥ Bezhvězdné moře je láskyplnou poctou a vyznáním příběhům a těm, kteří je tvoří. Těm, kteří je chrání a pečují o ně a v neposlední řadě také těm, kteří příběhy udržují živé tím, že je čtou a vyprávějí dál.
Noční cirkus pro mě bude pořád na první místě, ale tohle rozhodně nezklamalo. Erin umí psát a i když píše prózu, u ní to vyznívá jak poezie. To, jak si hraje se slovy, skladbou vět, prostě vším. Magické, kouzelné, krásné. :)

Jo a upřímně mě štve tahle obálka. Taková tuctovka. Vlastním i anglické vydání, krásnej hardback se včelou na obalu a oproti tomu vypadá tahle obálka jak totální trash...

7 02.12.2020

Dost povídek se objevilo i v Mrtví se někdy vracejí, tak to bylo takové opáčko :)

Nejvíc se líbily povídky: Nekuřáci, a.s., Římsa, Děti kukuřice, Náklaďáky, Šroťák, Mrtví se někdy vracejí
Některé kusy byly vyloženě slabší, ale i tak tomu dávám klasickou čtyřku v konečném výsledku.

7 22.09.2020

Tak tohle musím hodnotit s nadsázkou a nadhledem :D Nemůžu tvrdit, že mám v tomhle žánru více načteno, ale věděla jsem, do čeho jdu. Od chlápka, který, cituji: patří k nejvýraznějším autorům extrémního a transgresivního hororu a proslul jako král hardcoru, průzkumník nové hororové extrémnosti... rozhodně nebude čekat něco obyčejného. A spojení Lovecrafta s psaním erotické literatury? Tomu se nedá odolat :D

Že Lovecraftovi přišla nabídka napsat erotickou povídku pro nějaký magazín je ještě decentně a kulantně řečeno. Pod "erotická" si představím něco soft, dráždivého, smyslného. Ale tady fiktivní Lovecraft, každým coulem puritán, se do toho obul a napsal totální zvrácený kosmický mega porno. Fakt zážitek :D

Je vidět, že Lee má Lovecrafta dobře načteného. Jeho styl psaní zvládl napodobit fakt skvěle. A že si vybral něco, co k Lovecraftovi absolutně, vůbec nesedí? O to je to větší sranda. Jeho rozvláčný, popisný styl působí komicky při popisování děje, aneb kdyby psal Lovecraft prasárny, rozhodně by "lůno naráželo na falus" :D Tady nutno dodat, že překlad je fakt super.

Je to krátká jednohubka, je to ujetý, zvrácený, se spoustou tělních tekutin (nejenom lidských) s různou konzistencí. Pro člověka, co nepřečetl od HáPéčka ani jedno dílo, to nebude to pravé ořechové a pro někoho, kdo se nesetkal s bizzaro fikcí, nebo podobným stylem, to taky nemusí být zrovna ideál kniha ke kafi.

Váhala jsem s hodnocením a skončila jsem někde na 3,75*, takže zaokrouhluju na ty čtyři hvězdy - jednak za výstřední nápad, za lovecraftovské psaní (ať už na bázi parodické) a za fajn český překlad.

7 23.07.2020

Zombie apokalypsy jsou fajn a tady se mi hodně líbilo, jaký důvod a formu nákazy autor zvolil. Nerada bych spoilerovala, takže jen obecně - využití reálného prvku, který se v přírodě skutečně vyskytuje a je jedním dílem fascinující a druhým dílem nechutný, je parádní. Přenesení zmutované nákazy na člověka je super nápad. Hlavní postava Melanie byla trochu toporná, ale vzhledem k její situaci a nezvyklému chování/uvažování to ve výsledku ani tak nevadilo.
Konec byl fajn, sedl mi tam, takže čisté 4 hvězdy.

7 08.07.2020

Je to tak krásně barevné a přitom tak neskutečně temné :)
Přesně ten typ příběhu, který kdyby se ke mně dostal dřív, určitě by mě donutil hledat po domě ukryté klíče... Teď jako dospělák to beru trochu jinak, ale i tak mě to baví :)

7 24.02.2020

Já ho prostě žeru.
Všimla jsem si, že Revival má trochu horší hodnocení, než je průměr u klasické kingovky, ale upřímně, mně to sedlo a to dost.
Je to klasický King, příběh s tisícovkou odboček a nepodstatných zmínek, ale mně to vyhovuje a v celkovém textu mi to nepřekáží, ba naopak. Jako vždy ukázka skvělého vypravěčského umu, ať už se na příběh díváme očima malého kluka, dospívajícího mladíka, chlapa ve středním věku či stárnoucího muže. King dokáže parádně vystihnout každé období života, měnící se priority, náhled na svět, vnímání plynutí času. Vztahovou dynamiku, sílu emocí.
Uznávám, že má občas problém se zakončením příběhu, někdy je to nejslabší část knihy, vsadím se, že by nejraději psál dál a dál, jen aby nemusel ukončovat. Každopádně zde mi konec přišel fajn. Možná s menším spoilerem bych poznamenala, že to vnímám jako poctu Lovecraftovi, což je můj šálek čaje.
Jako vždy pro mě bylo čtení protknuté takovou neuchopitelnou nostalgií, ale krásnou, která po dočtení ještě chvíli rezonuje. Za mě dobrý!

7 12.01.2020