Shui-Xian | Komentáře u knih | Databáze knih

Shui-Xian Shui-Xian komentáře u knih

Psí poslání Psí poslání W. Bruce Cameron

Jedna z mála knih, po které sáhl můj muž dobrovolně. :-) Pokradmu jsem sledovala jeho emoce, které střídavě přehrávaly do smíchu i upřímné tesknoty... Po dočtení rovnou následoval dotaz na další díl. A to myslím hovoří za vše.
Sama jsem nečetla, ale věřím, že pro tuhle knihu není nutné mít vysloveně čtenářského ducha - láska ke zvířatům úplně stačí. Příběh už se postará, aby vás jeho čtení těšilo...

10.05.2017


Skácel Skácel Zdeněk Kožmín

Vynikající počin. Tam, kde je Skácel ve své tvorbě příznačně neuchopitelný a delikátní, Kožmín přesně ví, jak přiblížit čtenáři výklad, aniž by kouzlo jeho veršů rozptýlil. Výstižně reflektuje nosná témata a zásadní aspekty básníkovy tvorby. V decentních, citlivých rozborech přesně odkazuje k prostředkům, jimiž jsou básně utvářeny, uvádí do Skácelovy osobité metafyziky a přikládá k textům související postřehy z autorova života. Jde o monografii, která hluboce rozumí, s přátelskostí a lidskostí představuje, která čtenáře odborně a seriózně provází, aniž by zahlcovala či unavovala. Krásné setkání.

07.01.2016 5 z 5


Jak poznat psí duši Jak poznat psí duši Rudolf Desenský

Když jsem knihu četla poprvé, říkala jsem si, jestli to RD se svojí sžíravostí vůči lidem trochu nepřehání - a to i přesto, že to rozhodně nebylo čtení jen o příjemných zkušenostech. Později jsem shlédla pár dílů Kočka není pes, kde RD radí majitelům psích mazlíčků. Už se jeho naladění nedivím. Vždycky jsem si myslela, že normální, běžný člověk to se psem nemůže až tak zpackat a i když sem tam dělá chyby ve výchově, láska a péče to pokřivené z větší části vyrovnají. Teď už si myslím, že psa by měli mít možná tak 3 lidé z 10... A přitom by stačilo k dobré komunikaci se zvířaty mnohem méně, než by se zdálo.
Nevím, jak se na knihu dívají kovaní kynologové (znám i ty, kteří jen závidí a na RD hází všelijakou špínu), ale mně přišly popsané zásady dost jasné, efektivní a k psům férové. Věřím, že žádný laik seznámením s knihou nic nezkazí a pokud má jen trochu chuť na sobě a na svém psu pracovat, může s tímhle přístupem nejen dobře zvládat výchovu, ale i navázat se svým chlupáčem zdravý a srdečný vztah...

04.04.2019 5 z 5


Muž jménem Ove Muž jménem Ove Fredrik Backman

Naučit starého psa novým kouskům? Nemožné! A přece je sympatické sledovat Oveho roztávání... Ne že by byl jeho přerod úplný - naštěstí není - a taky se nedá říci, že by šlo o nějaké dozrávání: naopak, Backman v tom nechal svého staříka pořádně vykoupat. Zas a znovu jedna překážka za druhou, aby ten rtuťovitý, pedantský děda musel vyběhnout, nechat skon na zítřek a ukázal všem těm nekňubům, lemplům a ajťákům, jak se věci dělají pořádně...
Příběh je sice poskládaný s okatou plánovitostí a schéma postav nevyniká zdáním nahodilého, ale autora nelze vinit, že jeho kniha šustí papírem. Mít v hlavě takhle rozehranou partii příběhu, taky bych ji chtěla dopsat právě tak: pro jednou zase postavit do světla vcelku všedního hrdinu, který se jen snaží dělat poctivě svou práci, nezanechat dluhy, být oddaný své ženě a dát světu nějaký řád. Kdo by si s Ovem, v obklopení vším tím chaotickým, přelidněným a lajdáckým světem, aspoň místy souhlasně nepovzdychl!

06.08.2017 3 z 5


Posel Posel Markus Zusak

Posel mě vtáhl do děje hned od první kapitoly - a vracím se k němu v myšlenkách i řadu dní po dočtení... Není třeba rozvlekle komentovat to, co je zjevné: Zusak má vynikající nadání psát poutavě a autenticky; námět je neotřelý a zajímavý. Postavy si čtenář zákonitě oblíbí, anebo jej aspoň přitahují. To vše dohromady vytváří čtivý román s poněkud líbivým vyzněním. Osobně mám důvod, proč nehodnotit tu řemeslnou obratnost a účelnost s přezíravým odsudkem - a tím je konec knihy.
--- (SPOILER: ) Přiznávám, že si jím nejsem jistá. Líbí se mi ale ta možnost, že zadavatelem nebyl Osud, ŽIvot, nebo někdo podobný, ale Autor: a finální rozhovor je popřením literárního rytu - spisovatel tady hovoří se svým výtvorem... Pak by byla ospravedlněna snaha o výrazné poselství (Ed je prostě zhmotnění myšlenky), vysvětlena návodná řešení, zadavatelova vševědoucnost aj. Pochopitelné by bylo i smířlivé přiřknutí happy endu zamilované dvojici. (KONEC SPOILERU) ---
Tak, či onak, Posel je kniha výrazně dobrá a bude vás bavit. Zvláště pokud nevíte, co s vlastním životem. ;-)
...

"Čekám."
"Na co?"
"Na další eso."
"Jsi na něj připravenej?"
"Ne, ale dostanu ho stejně."

01.06.2017 5 z 5


Abych přežila: Můj útěk ze Severní Koreje Abych přežila: Můj útěk ze Severní Koreje Yeonmi Park

Přijde mi škoda, že se často tvoří dramatická, vykalkulovaná fikce, když máme ty pravé příběhy přímo před očima. "Abych přežila" je velmi silná výpověď, naprosto vtahující a faktograficky popisná - tak, že dojem, který si čtenář odnese, je značně důvěrný a provokuje k podstatnému zamyšlení, k výrazu úcty k lidem, kteří jsou s to čelit nepříznivé realitě a udržet si charakter. Nesdílím ty výhrady k literární úrovni: mně přijde poctivá. Autorka nás sice uvádí do bezútěšného světa, ale přibližuje i okolnosti, které jí pomohly nacházet životní smysl, které ji těšily, ovlivňovaly. Nejde o ploché, jednostranné svědectví. Rozhodně doporučuji se s tímhle titulem seznámit: nejen pro informovanost, ale i pro příběh sám. Je naléhavý a skutečný...

04.03.2016 5 z 5


Neobyčejný čtenář Neobyčejný čtenář Alan Bennett

Jak by nejspíše poznamenal vévoda z Edinburghu: "zatrachtilá kniha"! Nejen, že se autor nespokojuje s tím, že čtenář hltá jeho text - on jej musí ještě ponoukat ke čtení dalších! Sama jsem se přistihla, že stejně jako Alžběta, nabývám na chuti po všech literárních odkazech, které jsou mi předkládány. Bennett krásně vylíčil to opojení ze čtení i jeho důsledky.
V zásadě by tahle novela zůstala úsměvnou kratochvílí, kterou by čtenář mohl (i myšlenkově) odložit. (Snad s vděkem za pěkně strávené odpoledne). Typicky britský humor a přiléhavé výrazivo jí ale propůjčují zaslouženou výjimečnost v tomto žánru. A závěr... prostě krásně vypointovaný!

19.01.2021 4 z 5


Vražda Rogera Ackroyda Vražda Rogera Ackroyda Agatha Christie

Christie neprohloupila, když nechala tentokrát příběh líčit někoho jiného než Hastingse. Osobně mi Sheppardův suchý humor a sarkasmus sedly mnohem lépe a dobře jsem se po celou dobu bavila. Přispěla k tomu i Carolina, která svému bratrovi nadhazovala samé šťavnaté postřehy. (Ty jejich úvahy nad tím, kdo je výstřední pan "Porrot", pěstující dýně!) K detektivní zápletce nelze než dodat, že je co do důmyslnosti a překvapivosti na špici toho, co jsem měla kdy možnost číst...

27.05.2017 5 z 5


Deset malých černoušků Deset malých černoušků Agatha Christie

Naprosto geniální detektivka - brilantně promyšlená, s úžasným spádem. A co je nejdůležitější: s pointou, kterou se čtenář jen tak nedovtípí. Ďábelské! :-)

18.04.2017 5 z 5


Anna ze Zeleného domu Anna ze Zeleného domu Lucy Maud Montgomery

Je mi líto, ale patřím mezi ty výjimky, kterým nepřinesla četba Anny žádný velký požitek. Velmi se mi zamlouval laskavý styl vyprávění, Annina fantazie a nevšednost, půvabné popisy prostředí, osobitost... Umím si představit, že její příhody byly (a jsou) úsměvné pro většinu z těch, kteří neztratili smysl pro bezprostřednost a hravost dětství. Z mého pohledu nicméně příliš nevyniká nad naivní, idylické románky své doby a její snivost (v kombinaci s tím neúnavným švitořením) mě ukolébaly spíš do ospalé, nasládlé apatie. Myslím si, že v rámci žánru lze najít pronikavější tituly. Přesto si ji cením pro její nesporný vliv na čtenáře, pro optimismus a jistou průzračnost. Zjevně zůstává v srdcích těch, kteří se s ní seznámí, navždy aktuální a oblíbená...

01.08.2016 2 z 5


Už hořela, když jsem si do ní lehal Už hořela, když jsem si do ní lehal Robert Fulghum

Bystré postřehy, originální myšlenky, laskavý humor. Kniha, která skvěle sedne na život. Po opakovaném čtení Fulghumových prací se sice dostavuje určitá monotónnost z podobných zápletek a tradiční oduševnělosti, ale proložit tu četbu, nebo se k ní znovu vrátit po čase - to je balzám na duši. Ty milé, inspirativní fejetony budou znovu těšit...

20.07.2016 5 z 5


Věž vlaštovky Věž vlaštovky Andrzej Sapkowski

Vždy mě znovu mrazí z té vystupňované krutosti, z bolesti ústřední trojice, z očekávání osudového střetu mezi Geraltem a Vilgefortzem, Ciri a Bohhartem, mezi spojenci a Nilfgardem. Taky mezi póly lidské psychiky - podlehnutí agónii, nebo přetrvání vůle vytrvat? Boj s vnitřními démony, nalezení směru a sbírání sil pro závěrečný boj - tím pokračuje cesta Geralta a Ciri. Yennefer vychází osudu vstříc nejrychleji a s pevnou odhodlaností se vrhá do přímé konfrontace. Jednotlivé linie spějí k propojení...
Velmi se mi líbily vsuvky z pobytu u starého Havrana a Dijkstrovo jednání s Esteradem; stejně tak obohacení příběhu o pohled Kenny Selborne. Rozmanitost příběhu je poutavá: upřímně mě těšilo vědět, jak se vyvíjel příběh i dalších známých na cestě...

15.06.2016 5 z 5


Krev elfů Krev elfů Andrzej Sapkowski

O co drsnější jsou následující díly, o to víc si vždy ráda připomínám pasáže z Krve elfů, které líčí šťastnější éru Cirina dospívání. Geraltův výcvik, Yennefeřinu výuku, Trissino přátelství... Děj je rozvláčnější, ale o to víc si lze užít poutavé úvahy o řádu světa, o Moci, seznámit se s dalšími postavami. Není kam spěchat - napětí příběhu samo graduje: je jasné, že zápletky, které se v tomto díle tvoří, budou mít záhy dramatické, dynamické pokračování.

02.06.2016 5 z 5


Muži, kteří nenávidí ženy Muži, kteří nenávidí ženy Stieg Larsson

Dojem z téhle knihy pro mě asi nikdy nevyvane - připomíná se mi v hořké kávě, v zimní pošmournosti a při pohledu na zažloutlé fotografie. Děsivé tajemství okolo Harriet, které Mikael a Lisbeth pomalu rozplétají, pro mě neztrácí na poutavosti a vábivém napětí, i když už teď dějovou linku znám. Závěr je přesně tak drsný, jak má (vzhledem k předznamenávajícím indiciím) být a dohra po něm ideálně vystihuje okolnosti případu. K hlavním postavám snad není ani co dodat - Larsson dal světu hrdiny, kteří mají v žilách krev, provází je pozoruhodná minulost a které jsou předurčené k dalším pohnutým peripetiím. Nesmírně si mě získal autorův styl psaní - jeho praktická popisnost, prodchnutá přirozenými dialogy, které neprozrazují víc, než musí. Postupný úvod k Lisbethině životnímu příběhu (jak ho dále rozvíjejí další díly), skvěle navnadí zájem, ale nepřipraví o dráždivou nevědomost. Zkrátka propracované, skvěle napsané dílo - ať už ho čtete pro detektivní napětí, nebo si spíše užíváte psychologickou rovinu...

Mimochodem, jako audiokniha v podání M. Stránského je naprosto vynikající!
K originální filmové adaptaci se také ráda vracím...

23.11.2015 5 z 5


Dívka s pomeranči Dívka s pomeranči Jostein Gaarder

Krásná, citlivá, poetická kniha. K rozbředlosti nebo zdlouhavosti má ale daleko - naopak, příběh je pomerančově svěží a barevný. Odrazovalo mě jen něco málo ve vypravěčském stylu: zkrátka mi příliš neseděl. Vytkla bych i jemnou sentimentální vtíravost. Jinak jsem příjemně okouzlena, Gaarderovi se povedlo půvabné dílo...

23.10.2015 4 z 5


Nadaný žák Nadaný žák Stephen King

Nedočetla jsem. A skládám za to Kingovi kompliment - vylíčil Toddův psychopatologický přerod tak zdařile a autenticky, že jsem prostě neměla žaludek na to, číst dál.

21.10.2015


Nespavost Nespavost Stephen King

Z Kingových knih má nejoblíbenější - a nemůžou za to jen Ralf a Lois, skuteční sympaťáci, které král hororu nechal prožívat útrapy nespavosti, opojení z mládnutí, vyzrálou lásku a konečně odhodlanost k boji s bytostnou zrůdností.
Průvodní myšlenka je poutavá, dobře uchopená a navzdory eso-psychedelickým detailům téměř autentická. Rozhodně nechává čtenáře věřit, že v městečku, jako je Derry, naprosto dává smysl.
Líbila se mi popisnost. Je už klasika, že King nejprve zabydlí své postavy v prostředí, předhodí jim nějaké téma, a pak pomalu rozjede zápletku. V tomto případě si lze to čekání na děj požitkářsky vychutnávat...
A konečně, tentokrát jsem mohla knihu odložit bez pocitu, že mi King přihodil do podvědomí další morbidity, groteskní nechutnosti a pokřivené extrémy zvráceného lidství. Byl to prostě jen dobrý příběh, ke kterému se vrátím ne z obsese, ale ze sympatií.

19.10.2015 5 z 5


J. R. R. Tolkien – Ilustrovaný dárkový komplet J. R. R. Tolkien – Ilustrovaný dárkový komplet J. R. R. Tolkien

Když jsem Pána prstenů četla na střední škole, příliš mě nebavil. I když jsem byla okouzlená Tolkienovým světem, popisy v knize mi přišly zdlouhavé.
Teď se ke knihám s láskou vracím a vysloveně si libuji nad rozmanitostí postav, nad bohatým jazykem, nad tím, jak příběh plyne košatě a poutavě. Hodněkrát jsem se přistihla, že mám tendence si řadu myšlenek znamenat a znovu se obdivuji jejich hloubce.
Nejvíc mě těší, že audioknihu (ve vynikajícím podání Aleše Procházky) si s upřímným zaujetím oblíbil můj šestiletý syn. Byla bych tomu nevěřila, spousta jiných knížek ho vůbec nechytla, ale tady se jen potvrzuje kouzlo téhle mimořádné ságy. Knižní komplet tedy považuji za samozřejmou investici. Je to malá cena za takový klenot.
Westu, Tolkien, hál.

17.09.2023


Zahrada mrtvých duší Zahrada mrtvých duší Lukáš Boček

(SPOILER) Kniha, po které bych sáhla už kvůli té podmanivé, tajnosnubné obálce – a s jistotou věděla, že si budeme rozumět. Dostala se ke mně o něco víc plánovaně, ale výsledek je stejný: byl to intenzivní, opojný zážitek, ze kterého si budu v sobě chtít hodně uchovat.

Jsou texty, kde slova jen posunují děj. Tady každé sedne do nálady. Přinese novou myšlenku. Probudí zasutou emoci. A přitom tak hladce a samozřejmě, že čtenář vůbec nepodezřívá autora z promyšlené kalkulace spisovatelského řemesla…
( „Tence potaženej životem.“ „Horko se tlačilo do oken.“ „I bílou lží člověk napáchá tolik zla…“ )
A přece jazyková uhlazenost a vytříbenost nedělají z příběhu něco vykonstruovaného, co by postrádalo drsnost, realitu. Žádná hra na autenticitu. Hezky, nesmlouvavě až k zalknutí životem.

Zahrada, ve které zprvu tlely ty protivné, nasládlé karafiáty, přesto v závěru klíčí něčím zdravým. Nenechává čtenáře vypleněného a zelená se něčím svěžím, co dodává naději: nejedné pochroumané duši.

09.06.2022 5 z 5


Ze života knihomolky Ze života knihomolky Debbie Tung (p)

No, vlastně jsem to původně ani kupovat nechtěla... :-))) Znáte to. ;-)

18.03.2020 4 z 5