Sigurd_Lesandi komentáře u knih

První díl této série (Nikdynoc) se mi opravdu moc líbil, takže jsem měl od Božího hrobu opravdu velká očekávání. Nejsem z knihy vyloženě zklamaný, ale některá má očekávání bohužel nebyla splněna.
Největší problém je pro mě konec. Nemyslím teď posledních deset stran, ale rádoby zvrat, který se odehrál na konci poslední stránky. To jsem absolutně nepochopil. Autor v prvním díle jistou věc uzavřel a udělal to opravdu skvěle. My čtenáři jsme se s tím smířili a šli v příběhu dál, takže absolutně nechápu, proč toto autor udělal. Ve mně to jen způsobilo pocit, že nevím čemu v této sérii věřit a čemu ne.
V určitých částech bych také ocenil více akce, protože mně kniha občas přišla zbytečně natahovaná.
Co se ale autorovi opět skvěle povedlo jsou postavy. Už u Nikdynoci jsem zmiňoval, že veškeré postavy jsou propracované tak, jako by se jednalo o postavy hlavní a tady tomu opět nebylo jinak.
I tento díl obsahoval mnoho skvělých zvratů (až na ten poslední), takže se moc těším na závěrečný díl této série.
Pokud jste Nikdynoc ještě nečetli, tak vám ji rozhodně doporučuji a pokud ano, tak i přes některé chyby vám doporučuji i tento druhý díl, protože se stále jedná o skvělou knihu.

07.11.2021

Kniha má rozhodně originální nápad, ale ani ten nedokázal zastínit problémy, které jsem s ní měl.
Můj největší problém se týká Alyssy, protože si po celou dobu knihy nedokázala uvědomit, v jaké situaci se vlastně nachází. I přesto, že se stala očitým svědkem několika sporů, kdy na sebe lidé neměli problém vytáhnout zbraně, pořád měla dojem, že vše vyřeší úsměv a milé chování. Za polovinou knihy dokonce pronesla větu: "Budeme se se všemi bavit civilizovaně" ale jak velmi dobře podotkla má sestra, tak civilizovaně se můžete bavit pouze s civilizovanými lidmi a těch bylo naprosté minimum.
Další problém u mě nastal se samotným příběhem, protože jsem velmi často dokázal odhadnout, jak bude pokračovat. První polovinu knihy jsem postupně odhadl celou a z druhé části zhruba polovinu, což se mi běžně opravdu nestává. I tak ale musím říct, že kniha obsahovala pár dobrých zvratů.
K záchraně příběhu nepřispěl ani konec. Nemohu se zbavit pocitu, že větší a trapnější klišé už tam autoři opravdu dát nemohli. Celý závěr působil, jako by se autoři zcela vykašlali závěr nějakým způsobem propracovat.
Knihu nehodnotím jako naprostou katastrofu, ale moc pozitivního k ní taky najít nedovedu.

6 07.11.2021

Kingovi knihy byly první horrory, které jsem kdy četl a opravdu se mi líbily. Jenže pak přišel Revival, který mě uvrhl do několika letého bloku, po kterém jsem měl velký problém, znovu se ke Kingovi vrátit. Tím chci říct, že jsem od knihy neměl moc velká očekávání, ale nakonec se mi opravdu líbila!
Na začátku měl Outsider skvělý spád a velmi mě bavily kapitoly, které byly psány jako přepis výslechů svědků, což mě opravdu velmi zaujalo. S druhou polovinou se děj krapet zpomalil, což je za mě celkem škoda, ale stále mě to bavilo.
Největší problém mám se závěrem, u kterého jsem si řekl: "Aha, to bylo vše?,, Nepotřeboval jsem konec nabitý akcí, ale tím, jak byla celá kniha psána, jsem čekal něco víc. Celkově to na mě působí tak, že se autor na konec prostě vykašlal.
Co se týče postav, tak se mi moc líbila jejich psychika, protože mě připadala opravdu reálná. Jedna z hlavních postav (hlavní detektiv) mě ale neuvěřitelně štvala. Chápu proč tam byla, ale její paličatost mě opravdu rozčilovala.
Ale jak jsem řekl už na začátku, tak se mi kniha celkově líbila a určitě vám ji mohu doporučit.

5 07.11.2021

První díl této série pro mě byl padesát na padesát. Některé povídky jsou opravdu povedené a některé mně přišli absolutně mimo. Ty lepší ale naštěstí převažovaly.

Pokud se do knihy chcete pustit, tak vám rozhodně doporučuji si ji co nejvíce rozkouskovat. Například pokud se chystáte do nějaké bichle, tak si jako odreagování čtěte i tuhle knížku. Číst spisy na co nejmíň zátahů není úplně nejlepší nápad, protože se v tom začnete ztrácet.

4 07.11.2021

Začnu samotnou obálkou. Jak můžete vidět, tak je drsnějšího rázu, a může tak budit dojem, že se jedná o horror či drsnější thriller. Toho se ale opravdu nemusíte bát. Jak jsem zmínil, tak se jedná spíše o romantický příběh, který je okořeněn o nějaké to temno. Takže pokud máte rádi romantiku, která v sobě má i něco navíc, tak mohu knihu jedině doporučit.
Příběh je hezky napsaný a četl se opravdu dobře.
Hlavní hrdinka mi vyloženě sedla. Autorka našla zlatý střed, kdy si neříkáte, jak může být hlavní postava takový idiot a zároveň není dokonalá. Jinými slovy byla Saša naprosto normální, a to mě bavilo asi nejvíc.
Ostatní postavy se také povedly. Bylo vidět, že si s nimi dala autorka práci, protože každá byla jiná, jinak se chovala i uvažovala.
Závěr knihy se mi líbil. K předešlému vývoji děje se skvěle hodil.
Knihu mohu pouze doporučit. Četla se dobře, postavy se povedly, a i samotný příběh stojí za to.

4 07.11.2021

Kniha zněla na začátku slibně. Nikdy jsem ještě nečetl detektivní román s takhle zpracovaným nápadem.
Je nám nabídnuto hned několik pohledů ať už Malcolma a Harriet, Detektivů nebo Mladé Daisy. Právě s Daisy jsem měl jeden problém. Nepřišlo mi, že se chovala na svůj věk. Je mi jasné, že pokud se dítě dostane do takové situace, tak je schopné velmi rychle dospět, protože mu nic jiného nezbývá, tady mi ale přišlo, že se v několika situacích chovala tak, jak by se nechoval ani někdo komu je 15.
Co se týče ostatních postav, tak i když jich je dost, tak se dá v příběhu skvěle vyznat a já neměl s jmény problém.
Kniha je dobře napsaná a nečetla se vůbec špatně.
S čím mám však největší problém, je konec. Obsahuje jeden zvrat, který měl asi knihu posunout na lepší úroveň. Mně tam ale vůbec neseděl. Nepůsobil na mě tak, že chtěl mít autor od začátku propracovanou knihu se skvělým zvratem na konci, ale spíš tak, že dopsal knihu a řekl si, že tam chce ještě něco přidat, a tak tam něco prostě hodil.
Moc jsem nevěděl, co si mám o knize myslet. Žádný velký propadák nebyla, to ne, ale žádný zázrak taky ne. Pokud vás svým námětem zaujala, tak si ji přečtěte, ale nečekejte nic velkého.

2 07.11.2021

Od knihy jsme neměl žádná velká očekávání. Čekal jsem knihu pro lidi okolo 13 až 15 let, kteří se o daném tématu teprve dozvídají, což já nejsem, ale doufal jsem v příjemné a oddychové počtení. Bohužel jsem nic z toho nedostal.
Jeden z hlavních problémů mám se samotným zpracováním. Netuším, jak chtěl autor napsat knihu o transsexualitě bez transsexuality. Už to, že příběh nevypráví samotný Jason, mě krapet zamrzelo, ale i z pohledu mladšího bráchy to znělo slibně. Problém je, že Jason se prvních 70 stran pohybuje v knize, tak jak by se čekalo, později ale velmi málo a celou druhou polovinu knihy tam vůbec není. Tohle úplně nezvládnu pochopit. Doufal jsem, že si budu moc přečíst o průběhu Jasonovi proměny, ale nedostal jsem vůbec nic. Myslím, že jsem toho od knihy zaměřené na transsexualitu nechtěl zas tak moc.
Další problém byl Sam. Skrze jeho chování jsem si do poloviny knihy myslel, že je mu 6. I když jsem se dočetl o jeho skutečném věku, stále jsem se musel vracet k tomu, že je mu 6, protože mi kniha nedala na vybranou. Omlouvám se, ale takhle se někdo, komu je třináct, fakt nechová.
Jediné pozitivum, které jsem na knize dokázal najít, je autorův styl psaní. Přes všechny problémy, se četla hezky.
Co se týče nějakých informací, tak ani ty vám kniha bohužel nedá. Pokut se chcete něco o daném tématu dozvědět, tak si raději přečtěte články na wikipedii, nebo se podívejte na dokument. Tahle kniha vám nedá opravdu nic.
Samotná nápad měl autor dobrý, proto mě mrzí, jak celá kniha dopadla. Pro mě se nejedná o nic, co bych mohl doporučit a už se ke knize nikdy nehodlám vracet.

Není žádným tajemstvím, že tato série patří k mým nejoblíbenějším a tento díl to jen potvrzuje.
Autorka je známá pro psychologické hry, které dokáže vytvořit. Koneckonců V druhém dílu série je hlavním záporákem psycholožka (což je za mě nejlepší záporák, o kterém jsem kdy četl). Hlavní postavy musí čelit nemalým psychickým problémům, což má vliv na jejich pracovní i soukromý život. Marsonsová zvládla postavy a jejich chování ztvárnit naprosto skvěle. Každá se chovala tak, jak to právě k ní sedělo a každá se se situací i jinak vyrovnávala.
O stylu psaní ani nemusím mluvit. Není to pro každého, buď autorčin styl milujete, nebo nesnášíte. Je jasné, že já jsem ten první případ.
Závěr byl opět povedený a posledních 70 stran přečtete na jeden zátah a ani nebudete vědět jak. Akce ani zvraty nechyběli, a nebudete se tak ani chvíli nudit.
Pokud patříte mezi fanoušky série, tak vás tento díl rozhodně nezklame.

I v této knize dokázal autor přijít s velmi zajímavým nápadem, který mě zaujal. Bohužel ho pro mě nedokázal dostatečně dobře zpracovat.
Dívka v ledu byla velmi povedená. Měla dostatek akce, zamotaný příběh a velké množství zvratů, což mi tady krapet chybělo. Ano, v jisté míře tohle všechno kniha obsahuje, ale nebylo to pro mě dostatečné.
Celý příběh na mě působil ploše. Nebyl špatný ani dobrý.
Co se týče hlavní hrdinky, tak Erika patří do skupinky postav, které kvůli jejich osobnosti buď milujete, nebo nesnášíte. Já jsem první případ. Hlavně v prvním díle mi Erika jako postava opravdu sedla a bavila mě. Tady mě ale místy začala rozčilovat.
Párkrát mně přišlo její chování až moc hysterické, ale to bych ještě zvládl přejít. Hlavní problém mám s jejím postavením vůči nadřízeným. Není žádné tajemství, že Erika se opravdu nebojí se svými šéfy hádat, což se mi koneckonců i líbilo. Pokud má v něčem opravdu pravdu, tak mě těšilo, že si za ní stála. V Nočním lovu mně to však místy přišlo hrozně umělé. Autor dělal z Eričiných nadřízených až moc velké idioty. Samo o sobě bych s tím vůbec neměl problém, ale vadilo mi, že zde to mělo pouze jeden důvod a to ten, aby vykreslil Eriku jako hrdinku, která i přes všechny překážky zvládne cokoliv, což mně prostě nebavilo.
I přes tyto problémy se kniha četla dobře a autor má moc hezký styl psaní.
Neřekl bych, že se jedná o nějak špatnou knížku, jen po prvním díle nedokázala naplnit má očekávání. Osobně se do dalších dílů pustit chci a pokud se vám Dívka v ledu líbila a nebudete od tohoto dílu čekat tolik, tak se líbit může.

5 07.11.2021

První díl ze série se mi hodně líbil, ale druhý byl spíše průměrný, takže jsem od temných hlubin čekal leccos, ale ne, že to bude tak moc dobrý.
Nejedná se o případ s velkým množstvím podezřelých, a to mě dost bavilo. Ze začátku se nemá Erika čeho chytit a přesvědčivých důkazů spíše ubývá. Případ se jak čtenáři, tak Erice zdá mnohdy neřešitelný, takže se máte na co těšit.
Častým problémem čitatelů je, že Erika bývá místy hysterická. Co se týče druhého dílu, tak naprosto souhlasím a čekal jsem, že zde to bude stejně, ale byl jsem příjemně překvapen. Erika si přestala stěžovat a šla dál i přes všechny překážky a nebylo jich málo.
Konec se povedl, byl reálný nedokázal jsem ani malou část odhadnout.
Celý příběh je za mě velmi povedený, četl se dobře a já můžu jedině doporučit.

13 07.11.2021

Už ze samotného popisu vyplývá, že má kniha originální nápad. Bál jsem se, aby se autor nespoléhal pouze na brutalitu, protože to nikdy nestačí (krásnou ukázkou je tanec skalpelů ), ale Gruberovi se skvěle povedlo skloubit brutalitu s psychologií, a vytvořit tak skvělý příběh.
Styl psaní tady nemusí sednout každému. Mně osobně se kniha ze začátku četla krapet těžce, ale rychle jsem si na styl i tempo zvykl a poté se kniha četla moc dobře.
Příběh obsahuje více pohledů z různých časových pásem. K tomu chci říct, že autor je na vás hodí všechny najednou, což pro mě bylo na začátku krapet matoucí, ale rychle se dokážete zorientovat a hodně pohledů i postupně odpadne, takže se nemusíte děsit.
Jak už jsem uvedl na začátku, tak si autor hrál s psychologií, což bylo vidět hlavně u postav. Jako příklad tady použiju samotnou Sabine a jejího nizozemského kolegu Sneijdera. Obě postavy jsou originální a dopodrobna propracované. Už jen to, že Sneijder není zrovna sympatická postava, ale já si ho ke konci opravdu oblíbil (a to mě na začátku dost rozčiloval), jen dokazuje, že autor opravdu psát umí.
Konec se také povedl. Posledních 50 stran je nabitých akcí, kdy nebudete vůbec stíhat utřídit si myšlenky a jen bude číst dál a dál.
Knihu můžu rozhodně jen doporučit. Byly tady 2 věci, které bych mohl vytknout, ale vzhledem k tomu, že obě rychle zmizeli, tak jsem se rozhodl dát knize plné hodnocení.

10 07.11.2021

Kniha Praskliny má nepopiratelně krásný jazyk a velmi dobrý nápad, ale zpracování to bohužel pokazilo.
Postupný rozklad společnosti je nepopiratelně zajímavé téma a sledovat, co může vyvolat jedna anomálie ještě víc. Bohužel kniha nezašla vůbec do hloubky. Popisuje pouze velmi blízkou společnost okolo našich postav, což je dost málo. Jak na to reagoval zbytek světa? To se bohužel nedozvíte. Působilo to na mě tedy tak, jako by se koule objevila v místě mého bydliště a zbytek světa to nijak nezajímalo. To je krapet divné, ne?
Několik postav bylo jako přes kopírák. Číst pořád to stejné dokola mě nudilo. Všechny špatné nebyly, to ne. U některých si dala autorka záležet a zvládla je propracovat, ale zbytek byl bohužel slabí a repetitivní.
Jak jsem ale zmínil na začátku, tak se četla dobře. Styl psaní má autorka bezpochyby dobrý a o to více mě mrzelo, jak celá kniha dopadla. První polovinu jsem byl přesvědčen, že se jedná o dobrou knihu, ale pak to šlo prudce dolů.
Konec už pro mě byl nijaký. Po dočtení jsem nevěděl, co si mám myslet, protože mi Praskliny nezvládly nic dát.
Celkově tedy knihu hodnotím spíše negativně. Hezky se čte a má dobrý nápad, ale zpracování tématu to pokazilo.

6 07.11.2021

(SPOILER) Od autorky jsem už četl Ví o tobě a zprvu se mi to hodně líbilo, ale časem mi na tom jistá věc začala vadit. Autorčiny knihy na mě totiž působí tak, že napíše průměrnou knihu a udělá z ní bestseller díky tomu, že na konec narve co největší množství zvratů.
Ať zemře mělo úžasný průběh. Autorka umí dobře vykreslit atmosféru jak okolí, kde se příběh odehrává, tak typickou thrillerovou, kterou od těchto knih chcete.
Postavy byly propracované. Bylo vidět, jak má každá jinou psychiku a mnohdy jsem jim chtěl vidět do hlavy.
Konec mě ale dokázat dost zklamat. Autorka tady jen potvrdila mou teorii. Chtěla za každou cenu dát na konec co nejvíce zvratů. Bohužel pro mě byla většina umělá a mnohdy nelogická.

POZOR SPOILER
Jako příklad můžu použít vztah Marcie a Jacquie. Tyhle dvě se bytostně nesnáší a dávají si to náležitě najevo. Jacquie ale na konci přijde za Marcie s tím, že ji sice moc nemusí (jejich nenávist bych opravdu nenazval jako: moc tě nemusím), ale celou dobu je na její straně a chce jí pomoct.
KONEC SPOILERŮ

Kniha mě bavila, měla skvělou atmosféru i postavy, ale konec mě bohužel dokázat zklamat. Jsem ale rád, že jsem si ji přečetl a líbila se mi více, než Ví o tobě.

07.11.2021

První díl této mini série jsem četl zhruba 2 roky nazpět. Tehdy to pro mě byl spíše průměr, ale Jasnozřivost mě příjemně překvapila.
Autorka skvěle dotáhla osobnost hlavní hrdinky. Alice je velmi chytrá a sociálně naprosto neschopná, což se ukázalo jako skvěla kombinace , a rychle si ji tak oblíbíte.
Ostatní postavy jsou také dobře propracované. V některých případech se jednalo o dost extrémní osobnosti, ale právě to mě bavilo nejvíc, protože mě neustále zajímalo, co obyvatelé dané vesničky zase vyvedou.
Kniha obsahuje hodně pohledů. Dalo se v nich celkem vyznat, ale někdy se měnili až moc rychle. Když se během 5 stran vystřídalo 5 pohledů, tak to bylo občas náročné a hůře se to četlo.
Konec je povedený a k celému příběhu se dobře hodil.
Pokud vás Jasnozřivost zaujala, ale nečetli jste dobré duše, tak to vůbec nevadí, protože se jedná o nezávislí díl a dají se číst zvlášť.
Kniha se mi líbila výrazně víc jak první díl, a pokud autorka napíše další pokračování s Alice, tak si ji rozhodně rád přečtu.

1 07.11.2021

Kniha mě zaujala především svým nápadem romantiky během lockdownu, protože mě zajímalo, jak 9 autorů vytvoří příběhy o lásce v době, kdy k sobě nikdo nesmí blíže jak na 2 metry. Ne u všech příběhů se to sice povedlo, ale nakonec mě autoři příjemně překvapili.
Připravte se, že nebudete číst o tom, jak si pár poprvé vyrazí na rande, dají si první pusu atd. To v dané situaci úplně nejde. Přesto se dá napsat skvělá romantická povídka. Příběhy "Doručeno s láskou", "Pod rouškou" či "Nový soused" jsou toho jasným důkazem. Krásně napsané, skvěle se četli, a i přes omezení doby byla romantika jasně vidět.
Párkrát se bohužel stalo, že jsem přečetl 40 stran o seznámení 2 lidí mezi nimiž někdy možná rozkvete láska, což u takového tématu nestačí.
Po dočtení u mě ale přetrval pozitivní pocit. Ano, o knihu roku se nejedná, ale i když povídkové knížky moc nevyhledávám, tak mě bavila a většina příběhů se povedla.
Pokud hledáte nějakou pohodovou nenáročnou četbu na léto a nebude vám čtení o lockdownu vadit, tak můžu určitě doporučit.

07.11.2021

Noční návštěva jede na bázi toho, že čtenář až do konce neví, jaké postavě může věřit. Problém je, že na dobrou knihu mají velký vliv postavy a pokud nevíte, které můžete věřit, jestli říkají pravdu či jsou naprosto prolhaní, tak to musí kniha dohnat někde jinde, což se tady nepovedlo.
V příběhu se střídají pohledy obou aktérek. Bohužel mi ani jedna postava nebyla sympatická a když jsem ani nevěděl, komu věřit můžu, tak jsem si k nim vztah nedokázal vybudovat a byla mi tak nějak jedno, jak to s nimi dopadne.
První polovina mě nijak nezaujala. Myslel jsem, že se bude celý děj odehrávat pouze během oné zasněžené noci, ale odehrává se během více dnů, což je podle mě největší problém. Autorka rozhodně umí psát dialogy mezi postavami a hrát si s psychikou, ale popis děje jí nejde. Působilo to na mě ta, že psala za pochodu a dopředu nevěděla, kam příběh povede.
Za polovinou mě ale kniha chytla a příběh se začal hezky rozjíždět.
Konec ale moc nepomohl. Byl za mě zbytečně zdlouhavý. Já osobně mám dost rád, když kniha obsahuje delší Epilog, kde se dozvíme, jak to s postavami dopadlo, ale tady to i mě přišlo až moc dlouhé a upřímně i zbytečné.
Pokud vám styl příběhu a postavy nebudou vadit, tak se vám kniha rozhodně líbit může, ale za sebe nemůžu doporučit.

1 07.11.2021

Kombinace apokalypsy a detektivky v jednom zní rozhodně zajímavě, právě to mě na knize zaujalo nejvíce. Bohužel autorka tuto kombinaci opravdu nezvládla. Jedná se o ukázkový příklad toho, co se stane, když má autor dobrý nápad, ale netuší, jak ho má zpracovat.
Stránka apokalypsy byla nepropracovaná a místy dost nelogická. Ano, sám jsem se naštěstí v takové situaci nikdy neocitl, ale i tak nevěřím, že se takhle budou přeživší chovat. Člověk by čekal, že po opadnutí prvotního šoku se začnou řešit zásoby, ale ne, ty se začnou řešit za polovinou knihy (v příběhu tak po měsíci, což je dle mě dost pozdě). Taky bych hned začal řešit problém s ozářením, to ale naše postavy vůbec nenapadlo. První zmínka o ozáření je po straně 300 (taky trošku pozdě, ne?).
Další a pro mě asi největší nesmysl spočíval v tom, že přeživší žijí s tím, že jsou na světě poslední, ale chovají se, jako by měla každou chvílí přijet záchrana. Myšlenka, že vymře celá země a 1 hotel to přežije bez újmy, mi přijde jako blbost, ale vzal bych to, kdyby se podle toho aspoň postavy chovali. Chodit v hotelu v klidu na jídlo, jít si zaběhat do lesa, hrát si venku s dětmi a hrozně se divit, že začínají docházet zásoby, mně ovšem nepřijde jako adekvátní chování.
Detektivní část nebyla o nic lepší. Autorka se jí pečlivě věnuje prvních 70 stran, ale pak to vypadá, že na ni asi zapomněla a vzpomněla si během psaní závěrečných stran. To, že místo řešení základních podmínek k životu si Jon začne hrát na detektiva, už komentovat nebudu.
Detektivek už jsem přečetl opravdu hodně a můžu s klidným svědomím říct, že tohle bylo to vůbec nejhorší zakončení. Konec působí tak, že autorka už vůbec nevěděla, co má dělat, tak tam hodila první věc, co ji napadla a doufala, že to bude fungovat, ale ono ne.
K mému překvapení posledních 50 stran nebylo špatných. Děj chytl akci a napětí a četl se opravdu dobře. To dokazuje, že autorka psát umí, ale vybrala si něco, o čem toho moc neví a ani si to předem nepromyslela. Osobně knihu doporučit nemůžu.

4 07.11.2021

Neměl jsem od knihy zrovna velká očekávání, protože se mi nechtělo věřit, že by mohla být tak moc dobrá, jak mnoho lidí tvrdí. To se mi hned potvrdilo.
Samotné vydírání pojala autorka dost komicky. Simon si totiž v půlce knihy začne říkat, že dotyčný vyděrač vlastně není tak špatný, což mě adekvátní úplně nepřijde. Já nevím, jak vy, ale bylo by mi úplně jedno, jaký vyděrač ve skutečnosti je, protože když vás někdo vydírá, tak to fakt není dobrý člověk a tím to hasne.
Simon jednak nechce, aby se svět dozvěděl o jeho orientaci tímto způsobem a zároveň se bojí o Blua, což já nechápu. Blue se nejmenuje Blue, ale používá přezdívku (což Simon dobře ví), takže pokud by se emaily dostali do světa, tak ho přece nikdo nepozná. Dle mého se tedy není proč o Blua bát.
Jinak je kniha nudná. Za celou dobu se tam nic neděje.
Autorka psát umí a nečetlo se to špatně, ale žádná sláva to pro mě taky nebyla.
Konec není špatný, nicméně mám pocit, že by kniha měla začínat, kde končí, protože by to teprve začalo mít nějaký děj.
Osobně nerozumím popularitě kolem tak průměrné a nudné knížky a doporučit ji nemůžu. Je mnohem víc lepších LGBT knih.

1 07.11.2021

Už jsem tu párkrát zmínil, že můj vztah s knihami Stephena Kinga je poměrně složitý, protože po přečtení knihy Revival jsem se dostal do dlouhého bloku a nechtěl jsem se k jeho knihám vracet. Nakonec jsem si přečetl Outsidera, který mě příjemně potěšil, tak jsem se pustil i do této knihy, a nakonec taky nezklamala.
U kinga je už klasika, že se jeho knihy dobře čtou. Všechny sice nemají nejlepší příběh, ale vždy se mi zatím četli dobře. Tahle toho není výjimkou. Četla se mi pomaleji, ale k ději se to hodí a osobně mi to nevadilo.
Jediná věc, kterou bych vytkl je akce. Párkrát se v příběhu stalo, že jsem měl pocit, že postava se akci prostě vyhla. Posledních 100 stran je dost nabitých, ale autor ani jednou nešel za hranu, což mě u hororu přišlo celkem škoda. Pokud nejste typ, co vyhledává co největší množství akce, tak je tahle kniha přesně pro vás. Já bych si jí tam přál trošku víc.
Postavy jsou propracované a každá má svůj charakter, takže mě hodně bavilo sledovat jejich vývoj.
Tahle kniha mě utvrdila v tom, že dám Kingovi další šanci. Milovníkům hororu doporučuji.

5 07.11.2021

Série Kim Stoneové se okamžitě stala mou nejoblíbenější a každý díl to potvrzuje. K novým dílů přistupuji celkem s respektem, protože každý předešlý je tak dobrý, že už si netroufám čekat další zlepšení, ale autorka mi pokaždé ukáže, že má ještě hodně triků v rukávu.
U mrtvých vzpomínek mě nejvíce zajímalo, jak si autorka pohraje s minulostí Kim, protože to je věc, která z 80 % tvoří její charakter, ale v rámci dílů jsme se s ní už podrobně seznámili, tak jsem se bál, aby to tady nebylo repetitivní. Strach byl ale úplně zbytečný. Informace, které znáte z předešlých dílů, jsou obohaceny o další detaily a dozvíte se toho ještě mnohem víc.
Postavy jsou taky velkým pozitivem. Každá má svůj charakter, který se v každým díle vyvíjí. Rychle si s každou dokážete vytvořit vztah, ať už pozitivní nebo negativní.
Děj je obohacen o skvělé zvraty, takže se nudit určitě nebudete.
S klidným svědomím můžu říct, že tohle je za mě zatím nejlepší a nejsilnější díl z celé série a můžu jedině doporučit.

16 07.11.2021