sioux komentáře u knih

Dobrý popis atmosféry Faerských ostrovů a tím to končí. Na tom se kvalitní thriller vystavět nedá. Takže, jo, atmosféra na mě dýchla, ale to mi po 50 stranách stačilo. Ale příběh, neskutečně pomalé vyprávění, charaktery bez života, prostě nuda.

2 11.12.2020

Prvních cca 60% knihy bylo zajímavých chvílemi až fascinujících, celé to prostředí harému, intriky, středověk někde v Turecku... ale pak mě to začalo štvát, na každé stránce se pořád dokola opakující stejné intriky začaly být nudné, navíc mi přišlo neuvěřitelné, že by jedna žena dokázala manipulovat celým osmanským královstvím a že by Sultán byl takový hlupák a že by Sultán měl 300 údajně nejkrásnějších žen světa a přitom by dal přednost jedné hubené a posléze stárnoucí intrikánce, to vše mi přišlo opravdu proti přírodě a rozumu a duchu doby. Ale bůhví jak to bylo, prostě to tak autor chtěl a je to fikce. Fikce, která mě ze začátku bavila, ale v druhé půlce už jsem ji jen prolistoval.

2 19.11.2020

Nedočteno. Hodně jsem s tím bojoval. Byly tam pasáže, které mě bavily, ale celé to nedrželo pohromadě a nutil jsem se do čtení, že přijde něco "echt" a ono pořád nic. Navíc mi přišlo, že v hlavní roli není příběh, ale autor se mi snaží narvat do hlavy nějakou správnou pravdu... Howgh!

2 13.10.2020

Mám z knihy velmi rozporuplné pocity.
Na jednu stranu oceňuji, že jsem se dozvěděl hodně o člověku, o kterém jsem v podstatě nic nevěděl a že mi to hodně přiblížilo dobu kolem roku 1968.
Na druhou stranu mi neseděl styl psaní, je to něco mezi reportáží, literaturou faktu, beletrií, snahou o thriller, nevím, ale bylo to takové divné.
Nevím, na kolik to je pravda a na kolik fikce, ale všichni mě tam hrozně štvali a na jednu stranu by se pana Kriegla dalo obdivovat, že nepodlehl, na druhou stranu nevím, co hrozného by se dělo, kdyby takových bylo více a kolik by to stálo krve. No a ta naivita uvěřit jakékoliv ideologie znovu a znovu, jak se to děje většinou mladé generaci, to je prostě hrůza.
Končím dobrou myšlenkou v knize, že všechna řešení na problémy současnosti lze najít v minulosti, bohužel jsme nepoučitelní.

2 04.05.2020

Velmi slušné zakončení výborné série. Poslední díl byl pro mě o něco slabší než ty minulé, ale pořád vysoký standard. Autor je považován za mistra popisu velkých bitev a tady mi přišlo, že jim nevěnoval tolik prostoru a dost je zkrátil a osekal.

2 09.04.2020

Kvalitní literatura faktu. Čtenář se hodně dozví, jak to fungovalo za časů studené války a jak byla společnost prošpikována špiony z obou stran. Chvílemi strašidelné, speciálně jak to fungovalo v KGB a jak paranoia obou stran mohla vést ke třetí světové.
Chvílemi velmi napínavé, chvílemi nudnější, ale pro lidi, kteří mají rádi literaturu faktu, to je určitě skvělá kniha.

2 28.01.2020

Nevím, zda je to pro holky, jak má kniha v názvu, ale pro mě to byla slátanina. Příběhy paní psychiatričky jsem vynechával, to mě vůbec nebavilo. Rozhovor s panem Honzákem jsem zkoušel číst, ale bylo to takové divné. Co jde říci jednoduše, tak bylo řečeno složitě a co bylo složité, tak bylo řečeno ještě složitěji. Jinak spousta vaty typu kdo se v dětství koukal na jakou pohádku a tak. Myslím, že pan Honzák podává v jiných knihách lepší výkon. Nedávno jsem četl Labyrint pohybu, také kniha formou rozhovoru, v tomto případě s dr. Kolářem, ale to bylo o několik levelů výše, jak otázky, tak odpovědi.

2 03.11.2019

Vybočuji z davu čtenářů, kterým se tento autor líbí. Už jsem zkoušel "Mokrou rybu" a po několika desítkách stránek jsem to vzdal. A podobné je to s touto knihou. Nezáživné, naivní, divné, průměrné, takové německy upracované a ty pokusy o humor, můj ty bože! Ale většině lidí tady se tento autor líbí, takže možná jsem divnej já...
Ještě bych vytknul tloušťky knihy, která je způsobena extrémně krátkými řádky. Přijde mi to trochu manipulace k vyšší ceně, která se většinou odvíjí od počtu stránek. A ty korektury!

2 19.10.2019

Uspávačka nudou.

2 13.03.2019

Kvalitní thriller. Speciálně severokorejská linka příběhu byla zajímavá až fascinující, napínavá a svým způsobem exotická. Americká linie příběhu pokulhávala, ale nebyla zas tak obsáhlá a bez ní by autor možná neudržel napínavost po celý zbytek knihy. Nepochopil jsem, proč byla hlavní hrdinka míšenka černocha a korejky. Vzhledem k homogenosti korejské populace mi to přišlo mimo mísu, spíše taková americko- politicko - korektní kravina. Ale dalo se na to při četbě zapomenout.
Celkově dobrá věc.

2 11.03.2019

Nezaujalo. Chtěl jsem tam dostat nějaké tipy na terapii a koučink, ale bylo to jen o jeho životě, což pro mě byla ztráta času. Kniha může být zajímavá pro fandy tohoto pána, ale jinak je to takový normální životní osud, jakých je na světě tisíce a tisíce.

2 29.12.2018

Kniha bez nějakého napětí a akce, ale čte se docela příjemně a občas tam jsou kvalitní myšlenky, což není u thrillerů běžné.

2 28.12.2018

Zkusil jsem před časem DNA a to jsem dočetl, ale tohle mě nebavilo a kolem 130. stránky jsem to vzdal. Autorka má zvláštní systém, že každá kapitola je z půlky naplněna nudnou vatou a až v druhé půlce kapitoly se začne něco dít. Tedy občas. Příliš mnoho nudy a minimum akce.
Jednu poklonu bych však autorce složil a to že při popisování mužského jednání a myšlení není úplně mimo realitu.

2 01.12.2018

Rudiš mě baví. Po přečtení "Českého ráje", který mě nadchnul, jsem si sehnal další jeho knihy. "Konec punku v Helsinkách" je prvotřídní retrospektiva jedné ztracené generace punku. Psáno velmi působivým jazykem, plným černého humoru a sarkasmu, beznaděje a nostalgie. Některé věty byly geniální a přinutily mě k zamyšlení nad svým životem. Prostě mě to bavilo a to k punku nemám naprosto žádný pozitivní vztah.

2 24.11.2018

Ne tak dobré jako Slepá mapa, ale i tak vysoký standard. Čtivé, osudové, kvalitně zasazený příběh do běhu Česka ve 20. století. Oproti Slepé mapě mně vadilo, že mi byl hlavní hrdina velmi nesympatický a bylo těžké se s ním sžít a rozumět mu.

2 03.09.2017

Je velmi těžké napsat kvalitní knihu o managementu a seberozvoji, je toho na trhu tolik a většina toho je jen omílání už mnohokrát řečeného. U Můhlfeita je to podobné. Už po tom zprofanovaném americkém názvu "pozitivní leader" se pravděpodobně řadě lídrů zvedá žaludek. Můhlfeit v podstatě napsal encyklopedii různých přístupů a návodů na leadership a spokojený život a je tam těžké najít něco nového. Čte se to dost blbě, jako každá encyklopedie. Navíc mě permanentně iritoval ten přemoudřelý styl - to, co vám já říkám je prostě pravda a o tom nepochybujte. No a ten "dobrotrusový" závěr, můj bože!
Podle mě může mít kniha smysl jen pro člověka, který chce mít doma takovýto přehled o všem možném v seberozvoji ve vztahu k leadershipu. A přiznávám, že pár věcí z knihy jsem si zapsal, hlavně některé citáty jiných osob než autora.
Ten americký styl, kterým je kniha psaná, se pro Česko příliš nehodí... pro místní trh by tomu pomohla trocha humoru, nadsázky, pokory a méně encyklopedie.

2 27.08.2017

Čtivá kniha bez výrazných hluchých míst ze zajímavé doby.

2 26.06.2017

Lepší průměr. Děj dobře plyne, snadno se to čte, občas dobrá hláška nebo postřeh, slušný závěr. Jednodušší styl autora nebo méně kreativní překlad.
Pro mě velké mínus bylo chování nejvyšších borců od policie a chování té bohaté rodiny, které působilo hodně nepravděpodobně, spíše jako kalkul autora působit na masy, že bohatí jsou prostě špatní a mohou si dovolit cokoliv.
Možná bych to hodnotil lépe, kdybych předtím nečetl Tíhu nenávisti od Johna Harta a to bylo o několik úrovní výše.

2 14.01.2017

Jiné. Zvláštní. Zajímavé. Čtivé. Schopné rychle navodit atmosféru. A zachytit pocity hlavních hrdinů.
Nádhera. Děkuji.

2 01.01.2017

Četl jsem to jako kluk, miloval jsem tyto knihy H. Sienkiewicze, vyrostl jsem na nich. Je to taková krásná nostalgie mládí a rytířských časů, které jsou pryč.

2 30.01.2016