SladkaK komentáře u knih
"Mám dojem, že je to nejlepší kniha, jakou jsem kdy četl, ale takový pocit mívám vždycky, dokud si nepřečtu nějakou další."
Předpokládala jsem, že mě čeká 216 stran pubescentního kňourání. O to překvapivější pro mě bylo, že jsem byla svědkem hlubokých témat a inteligentních postřehů.
Kolem téhle knihy jsem chodila už nějaký čas, jako kolem lákavého donutu ve výloze. Když jsem se ale konečně zakousla, tak přišlo zklamání. Donut byl ztuhlý a vůbec ne tak vláčný a svěží, jak o něm pějí marketingové ódy.
Odnesla jsem si jedinou věc: plný seznam tipů na další četbu v závěrečné části.
Jinak jsem většinu vaty přeletěla očima, jelikož kniha podle všeho cílí na mého dědu, který by se na stará kolena pustil k Facebooku jako utržený z řetězu. Jinak si to vysvětlit nedovedu.
V této knize můžeme pozorovat vývoj lidské mysli z nevinného dítěte vedenému k respektu požadavků autorit až po tzv. monstrum. Abych byla upřímná po přečtení si nemyslím, že by byl monstrem. Válečné období bylo monstrum.
Potkávat člověka libujícího si na dně života nechcete, moct se dívat mu do hlavy ano. Díky, ty prase Bukowski!
Poezie není můj šálek čaje, ba ani kávy. Společně strávené chvíle byly proto velice těžké, tak raději volím nyní zdolat Lysou a vidět tu krásu vlastním srdcem. Ahoj.
Kniha se četla velice lehce, byla napínavá, dobrodružná a místy nechutná, ale neustále jsem nemohla vystrnadit připomínku na seriál MacGyver, kterého mi Robinson lehce připomínal.
Při čtení prvních stránek jsem si říkala co to do prdele je? Ale s každou další jsem se propadala do tajů a deep myšlenek samotného Bukowského. Výborná kniha!
Paní spisovatelka to pojala dost dramaticky vám teda povím. Bylo zde pár světlých okamžiků, kdy mě něčí výrok rozesmál ale jelikož hlavní hrdinka je docela hysterická kráva a o většinu akčnosti knihy se postarala ona svými nemožnými scénami, tak mě kniha spíš zprudila, než zaujala.
Jsem ráda, že jsem se k této knize dostala až po milióntém shlédnutí filmu. Nechává spoustu prostoru pro domyšlení. Hodnotím velmi kladně.
Tuto knihu jsem četla už jen z principu. Hodnotila bych ji jako nejhorší z trilogie. Přehnané klišé, které si vyfantazírovala v pubescentním období do deníčku a teď jej oprášila.
Většinu času mě iritoval styl, kterým je kniha napsaná a zbývající čas mě iritovala sama Ana a její mimořádná schopnost mě svým pitváním každé situace dokonale znechutit. Prokousávala jsem se pomalu a jak už to tak bývá s nedořešenými konci - pustila jsem se do druhého dílu.
"Nestálo to ani za tu půl hodinu nepozornosti, kterou jsem tomu věnoval." Souzním a aplikuji na tuto knihu.
No dobře, ten Falešný autostop za to naopak i trošku stál. Vlastně asi nejlepší povídka, jakou jsem kdy četla.
Na děti příliš dospělé a pro dospělého příliš dětské. Pedrito mě svými dotazy vyloženě vytáčel. Naštěstí kniha obsahuje krásné poselství a spoustu hlubokých myšlenek, které stojí za to v příběhu objevit.
(SPOILER) Tuto knihu bych nazvala jakkoliv. Jen ne *příjemné čtení*.
Summer je dokonalý ekvivalent vzteklého jezevčíka. Neustále naštvaná a z každé situace vyvolá hádku.
Jsou zřejmě dvě možnosti. Buď si zvyknu, že hlavní hrdinky tohoto typu čtiva mají jednotnou vlastnost být totální drama queen. Nebo přestanu středoškolské romance číst. Byť by mi to zmírnilo úroveň stresu o 79 %, předpokládám, že se pustím i do další knihy. Z čisté radosti sebetrýznění.
Bohužel zřejmě nejsem cílovka. Takže i když se kniha čte lehce, vytáčí mě dětinské chováni hlavních hrdinů.
Náhodně vypíchnu pár libůstek: Naschvál líbat jiného kluka? Urážet se pro nic? Majetnické zastrašování nápadníků toho druhého?
Tohle čte dnešní mládež? A jaký jim to dává příklad? Že je v pořádku pěstovat ve vztazích toxicitu?
Proč já si to dělám?!
Čtení mě vyčerpalo natolik, že musím odjet někam do přírody, dát si letový režim, pobývat ve tmě a meditovat při úplňku.
Kdyby se Čeština ve školách vyučovala takto, život by byl mnohem příjemnější. Vtipně po okraji popsaná historie naší maličké země tak, že ve mně probudila chuť dostat se hlouběji a pátrat po dalších informacích.
(SPOILER) Příběh mě přenesl zpátky do dětských táborů. Sotva co parta vystoupí z autobusu, už tvoří tvoří VŠL.
Kromě nadměrné koncentrace párování na počet postav, mě iritovaly dvě následující věci.
V úvodu knihy ukázal Luc absolutně nulovou schopnost postavit se za svůj názor. Byl to pouze kratičký okamžik jeho nerozhodnosti a uchylování se k menším lžím, aby se náhodou na něj nikdo nenaštval a on si zachoval tvář. Ačkoliv v pokračování příběhu nebyl tento vzorec chování rozvinutý, tohoto pocitu už jsem se nedokázala zbavit.
A konečně za druhé. Naštěstí i Hattie mu toxicitu věrně oplácí. V jednu chvíli běduje nad tím, že se jí ex ani jednou nezeptal jak se jí daří. A v druhou se ani jedinkrát nezajímá o byznys své nové velké lásky. A to ani ve chvíli, kdy jí sám začne vyprávět o velkém milníku. Hattie má všechny myšlenky u svých svateb a ani ho neposlouchá!!
No, to je něco na moje nervy. Nehledě na to, že při čtení jsem chodila častěji do lednice, než jsem obracela stránky.
Dvě hvězdičky za čtivost a oddech. Nicméně tím, že se děj opakoval mi kniha přišla zbytečně zdlouhavá. Přispěla k tomu i rozsáhlost časové linie. Při čtení druhého příběhu jsem měla pocit, že opakuji test na univerzitě, který mi utekl o jeden bod. Také mi vadily některé vyspěle racionální myšlenky malé Áji, které nebyly adekvátní jejímu věku.
Oba životy byly zajímavé. Vidím, že tady panuje v komentářích souboj Veronika vs. Jáchym. Dávám hlas Veronice.
Líbilo se mi, jak autorka skvěle vystihla impulzivní chování mladé dívky. Leckdy mi Jasmína lezla na nervy, což je u dvacetiletých dívek zcela normální. Historické informace o Lomné příběh vyzdvihly a obohatily můj život. Jen uvěřitelnost lásky mezi hlavní hrdinkou a Joachimem zaostávala. Myšlenky o něm mi přišly studené a vzdálené. Za to s druhým možným husband materiálem to probublávalo od začátku mnohem více. Sečteno podtrženo - v této knize najdete velmi příjemné letní čtivo se vším všudy - láska, drama, obohacující informace, koitus i velmi povedené literární vyvrcholení příběhu.
První část o válce z pohledu vojáka byla čtivá, ale postupně mi příběh zhořkl. Příliš mnoho informací, jmen, detailů. Nedočetla jsem a není mi to líto.