slamenka komentáře u knih
Po knize jsem sáhla, kvůli přirovnávaní ke Karikovi. A co si budem říkat, téma podobné je, ale do Kariky má ještě daleko. Postavy mi byly děsně nesympatické (samej influencer a fňukna :-D ). Nemůžu upřít čtivost, za dva dny bylo hotovo.
Klasické romantické útěky jak všechny ostatní. Po první kapitole odtušíte kostru děje a vlastně se i trefíte. Takže co se milostné linky týče je to stále dle stejného vzorce. Ale pro tohle já tyhle knihy nečtu, já nechávám na sebe dýchat tu atmosféru Irska, kterou Caplinová umí parádně popsat a máte pocit, jako byste tam byli. Navíc je to knížka na jedno odpoledne, na vypnutí hlavy :-)
Já se musím přiznat, že jsem rozčarovaná. Víc jsem se mi líbil příběh Magdy, přeci jen vyrůstala ve stejný čas jako já. Takže její alternativní výchova a budoucnost mě docela děsila. Tohle musím Mornštajnové pochválit, že tu komunistickou éru, udavačství, strach, celý systém představila bravůrně. Mám jedno ale... pořád je to naše současnost, takže mi tam chybí celkový vývoj (ekonomický, technický hlavně) společnosti. Působí to na mě, jako by vzala, co umí nejlépe, popsat komunistický režim a jen ho hodila do naší doby. To vážně někdo věří tomu, že v roce 2019 by stále bylo JZD? Celkově jsem očekávala propracovanější příběh. Od poloviny jsem tušila, kam to bude směřovat a tam to také dospělo.
Skvěle napsaná kniha pro ženy, které se chtějí najít a pochopit. Vše je napsáno hezky srozumitelně, dost jsem si z knihy odnesla, i když některé části jsem projela rychle, jiné zase dopodrobna. Popisuje archetypy ženy, jak s nimi pracovat a mě nejvíc zaujala práce s emocemi. V knize je dost experimentů a úkoly, které já teda nedělala, ani mantry mě moc neoslovily. Komplexní průvodce pro ženu.
Nejprve jsem se do knihy nemohla moc začíst, ale potom jsem hltala jednu stránku za druhou. Šílený příběh, tvrdý život, silná Tara. Musím říct, že chvílemi jsem si musela připomínat, že tohle není thriller, ale skutečnost, tohle se stalo!!
Já mám celkově radši Harryho až od čtvrtého dílu a ten pátý se mi četl fajnově. Jen jsem chvílema měla pocit, že kdyby stál Harry vedle mě, tak mu s čistým svědomím občas lisknu. hold mě vytáčelo jeho chování, což je na druhou stranu chvála pro J.K.R., že zvládla tak skvěle zachytit na nervy lezoucího puberťáka.
Přečteno jedním dechem a i když se člověk vlastně nedozví odpověď na základní otázku proč, tak je to naprosto úžasná knížka. Hned druhý den jsem si musela pustit film.
ZÁŘÍ II
Noc se rozpadla do záře červánků
po štítech hot.
Slunečnice
pohlédly ke slunci!
Zora se vzbudila
ze spánku
štěkotem kulometů:
Z dalekých srázů
v letu
-rána za ránou-
zasvištěly
šílené střely
-děšť olova.
Hlavně děl
jak sloni s rozšklebenou tlamou
začali řvát...
Chvění a strach
Slunečnice padly v prach.
Poezii až tak moc nečtu a nepovím vám ani proč, ale Den hněvu bylo asi to, co jsem tehdy potřebovala číst.
Tuhle knihu by měl mít přečtenou povinně každý Brňák.
Tahle knížka mě málem rozbila... čekala jsem vánoční romantiku a dostala jsem emocemi nabitý příběh, plný zlomů a popisů Himalájí. Tuhle jen tak z hlavy nedostanu!!
Já si nemůžu pomoct, ale mě to nebavilo... Četla jsem Grišu a viděla i seriál a do knihy jsem šla s tím, že to mělo větší chválu než Griša. To jsem ale netušila, že kniha je právě o té partě zlodějíčků, co mi v seriálu děsně vadila. Neznám otravnější a arogantnější postavu než je Kaz. Celou knihu jsem bojovala s averzí vůči němu a jediný důvod proč jsem knihu dočetla byla Nina s Mathiasem.
Naplno souhlasám s Aghatte pode mnou... je to vlastně 15 let života Andrejky, který tam lítá roky sem, roky tam. Nevyhovoval mi styl psaní a to kam se příběh ubíral a kam se nakonec dopracoval, se mi vlastně vůbec nelíbilo. Knížka má krásnou obálku, to je celé.
Když nezvládáte svého puberťáka, dejte jí na převýchovu, na 100 dní do lesa a pak do nápravné internátní školy (skoro až sekty) na víc jak rok, prakticky bez kontaktu s rodinou a pak tu máte dospělého ještě s většími problémy než opravdu měl... přesně tohle je jsou tyto memoáry.
Když jsem příběh četla, tak jsem tomu nemohla uvěřit, co všechno si dovolili, co rodiče dopustili. Lehké čtení to není a čím si Elizabeth musela projít, bych nepřála nikomu. Je dobře, že o tom píše, protože to není žádná extra daleká minulost a pokud se to stále děje, je potřeba vědět, že se to děje a nezavírat oči.
Po literární stránce to žádný zázrak není, ale o to tu nejde. Obsah je důležitější než forma. I když ze začátku mě Elizabeth štvala, ale stále je potřeba mít na mysli, že je to 15ti letá dívka, co zažívá peklo.
Ještě se vyjádřím ke srovnání s knihou Vzdělaná... ta byla také taková silná, ale Unesená je vedle toho taková malá nevyzrálá sestra. Vzdělaná byla víc dospělácká kniha, víc propracovaná.
Naprosto souhlasím s komentářem pode mnou od @evismaior . America s Maxonem mi už tak lezli na nervy v tomhle druhém díle. Já ani nevím, proč tihle dva vůbec chtějí být spolu, když se tak ani jeden moc nechová.
Taková lehčí jednohubka, romantika. Zachycuje dvě dějové linie, babičku Sáru a vnučku Abby, které potká stejný dar a to dohazovat partnery. Hezky ukazuje židovskou komunitu v NY. Co se příběhu Abby týče, přišlo mi to taková až moc přímočaré, moc šťastných náhod. Ale na vypnutí hlavy ideální čtení.
Korunovaci jsem četla čistě ze zajímavosti. Protože co kdyby u nás bylo království? No kdo by tomu odolal. Bohužel děje tam opravdu moc není, navíc je to pro mladší generaci. A první díl vyslověně slouží k seznámení jak to chodí v českém království. Královské trio je prostě takové lehce zaškatulkované. Máme tu princeznu, kterou každý vidí jen jako modní ikonu, namachrovanýho prince a prince se syndromem prostředního dítěte. No a nějaká ta malá politická intrika. A co bych naprosto paní autorce vytkla, jsou ta hrozná česká jména (Břitva, Třešnička, Jurášek, Skřivánek, Vrabec, Holubová, Pěničková, Lasičková, Lišková... to se u nás všichni jmenují po zvířatech?).
Celou dobu jsem si říkala, že tohle by byl skvělý film, ale kniha je to mizerná. Stále se mění styl písma, pohledy postav a když už jsem byla přehlcená všema těma honičkama v autech a přestřelkama (jako pardon, ale tohle vážně funguje líp na plátně a ne na papíře), tak mi bylo už úplně fuk, jak to dopadne. Naštěstí to byla krátká kniha :-D
Příběh naprosto jednoduchý, mě osobně ilustrace moc neohromily... ale co, je to knížka převážně pro začínající čtenáře a tam prostě boduje. Syn Bubáčka miluje a rád si ho sám čte.
Já musím být trochu kritická ke knize. Ano četla se rychle a svižně. Střídají se zde různé pohledy postav, minulost a součastnost. Ale než se to rozjelo... Už na začátku víte, že to není sebevražda, ale potvrdí se to až po třetině příběhu... a čekala jsem trochu WOW konec, ale ten se neudál. Takže po dějové stránce je to takový slabý průmer. Co ale můžu vyzdvihnout je psychologie postav Lucy a Diany.
Já musím dát plný počet, protože tohle mi tak skvěle sedlo do noty. Příběh lehce tajuplný, romantický, ale ne moc, duchařský taky tak akorát, prolínání minulosti a budoucnosti, úžasně čtivé. Konečně hrdinka, co mi nelezla hned na nervy :-D Bylo tam pár drobností, co mi vadilo. Například, že se hrdince stávalo až moc podivných nehod. Konec a tu lehkou detektivní zápletku jsem prokoukla asi 120 stran před koncem, stačila mi jedna věta z novinových útržků a měla jsem jasno :-D