slunicko1958
komentáře u knih

Takový skvost nelze hodnotit negativně. Je to sice útlá knížečka, ale obrovská svým obsahem a významem. Musí se číst pomalu, rozvážně. Některá moudra jsem četla několikrát, abych dokonale pochopila jejich smysl. Přesto se hodí mít toto dílo v knihovně, aby bylo po ruce, když na člověka padne splín.
"Každý den prožívat, jako by byl tvůj poslední, bez prudkých vzruchů, bez otupělosti a bez přetvářky - to je znak dokonalé povahy. " (str. 100)


Letní vedro mě otupilo natolik, že jsem ani neřešila, které části děje jsou reálné a které jsou hodně přehnané. Ideální četba na dovolenou, děj je většinou napínavý, ale nesmíte o něm moc přemýšlet. Jednu hvězdičku odebírám za „postelové scény“.


Váhám mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami.
Pro pět hvězdiček mluví skutečnost, že je detektivka napínavá, děj má spád, odhalení skutečného vraha je pro čtenáře (tedy pro mě) překvapením a že konečně spravedlnost zvítězila.
Proč uvažuji o čtyřech hvězdách? Ten nešťastný chlast. V první polovině románu se Harry buď silně opíjí, nebo zvrací. Přitom mu to geniálně myslí, takže asi nebude pravda, že alkohol ničí mozkové buňky...


Knihu (vydání z roku 2003) jsem přímo "zhltla". Okamžitě jsem ji začala číst znovu, abych si děj lépe vychutnala.
Byla jsem varována, že knihu mám číst až o dovolené, protože se od ní nedá odejít. Byla to pravda. Jen mě zdržovalo, že jsem odcházela k počítači, abych si prohlédla v knize zmiňovaná umělecká díla.


Mně se nechtělo věřit, že děj románu se odehrává v 2. polovině 20. století. Takové poměry snad byly v době války Severu a Jihu.
Knížku jsem přečetla docela rychle, nevím, co dodat. Kniha se opravdu povedla!


Knížka, od které se neodtrhnete. Ty dva dny, kdy jsem ji četla, se u nás nevařilo...


Nějakou dobu mi trvalo, než jsem se smířila s tím, že nečtu politický thriller, jak jsem byla u tohoto autora zvyklá. Dokonce hrozilo, že knížku odložím. Naštěstí jsem to neudělala, a neochudila se tak o skvělý čtenářský zážitek.


Milá knížečka.
Veršovaná pohádka o hodné Květušce, kterou mají všichni rádi, a zlé babizně, kterou všichni nenávidí. Něžné líčení krás přírody. Nádherné ilustrace dokreslí příjemný, laskavý dojem z četby. Ostatně - když spolupracují dva výjimeční umělci, musí vzniknout geniální dílo!


Když mi moje známá knížku přinesla, dívala jsem se na tento román trošku s despektem. Podle názvu i přebalu jsem byla přesvědčená, že to bude "červená knihovna".
Zmýlila jsem se. Ano, trochu romantiky zde je, ale vyprávění o drsném životě v Irsku v polovině 19.století je to hlavní téma. Hladomor, formování irského odboje, to byly události, o kterých jsem nic nevěděla. Díky tomuto románu mám o historii Irska aspoň malé vědomosti.
Kniha je napsaná velmi čtivým slohem. Autorka se lehce vyjadřuje, a tak i drsný obsah se čte dobře.


Váhám, kolika hvězdičkami mám tento román ohodnotit. Čtyři, nebo pět?
Tento román byl zpočátku velmi čtivý a zajímavý. Bavil mě. Pak přišla pasáž, která mě příliš nezaujala, jako bychom se točili pořád do kolečka. Vadilo mě, že hlavní hrdina neviděl to, co měl před očima. Závěr románu byl opět působivý.
Celkově je kniha velmi poučná, vhodná k zamyšlení nad různými tématy. Doporučila bych ji čtenářům, kteří se aspoň trochu orientují v Novém zákoně. Četba pak bude podle mého názoru snazší.


Žoldáky jsem si nyní přečetla znovu po mnoha letech. Většinu románu tvoří popis příprav na státní převrat v jedné africké republice. F. Forsyth znovu prokázal, že má obrovský přehled a znalosti z různých oborů. Navíc se umí vyjadřovat tak, že je všechno srozumitelné a jasné.
Na internetu jsem si poslechla píseň Španělský Harlem a jasně jsem slyšela, jak si ji někdo píská...
Co mně však hodně vadí, to jsou překlepy a pravopisné chyby v textu románu. Že by korektor neměl svůj den?


Mám ráda špionážní romány, zejména od F. Forsytha. Četla jsem téměř všechny a ani jednou jsem nebyla zklamaná.
Autor se umí bravurně vyjadřovat, složité souvislosti jednoduše a srozumitelně vysvětluje. Dokonale zná problematiku zvoleného tématu. Platí to i pro tento román. Jsem spokojená, čtení mě bavilo.
Vzhledem k tomu, že čtenářům v knihkupectvích nabízejí neskutečné slátaniny, navrhuji Forsythovy romány pozlatit.


Příběh se odehrává ve dvou časových rovinách. Ta první vypráví, co se dělo během pochodu pěti kolegyň v hustém lese. S rostoucí únavou se zvyšuje nervozita, podrážděnost, násilí... Druhá dějová linka je v současnosti, kdy se rozbíhá pátrání po ztracené Alici.
Knížka na mě sice působila depresivně (déšť, zima, tma v hustém lese), ale nadšení z napínavé detektivky se tentokrát nekonalo. Autorka si zvolila nápadité téma, ale zpracování mohlo být preciznější.


Kniha se skládá ze dvou románů z doby vlády Jana Lucemburského a Karla Čtvrtého. Je to opravdu objemná kniha...
Čte se dobře, autorka se vyjadřuje srozumitelně. Ale to obrovské množství jmen mi dělalo velké problémy! Často jsem o jejich nositelích musela vyhledávat informace na internetu, stejně tak o tom, kdy se daná událost odehrávala. V románech se nesetkáte s žádným datem, pouze při zakládání Karlova mostu.
Vilém z Landštejna, hlavní hrdina prvního románu, byl obdivuhodný muž, čestný, spravedlivý, rozvážný, laskavý, statečný. Snadno si získá sympatie čtenářů.
Hlavní postava druhého románu, Jindřich z Hradce, byl úplný opak svého nenáviděného strýce Viléma. Jindřich byl sice šlechtic, ale prudké povahy, rváč, lhář, lapka, násilník, vrah. Snad i proto mě druhá část bavila méně.
Kniha i přes uvedené výtky stojí za přečtení, rozšířila jsem si znalosti o životě české šlechty ve středověku.


Knížku jsem četla podruhé, protože jsem si za ty roky vůbec nepamatovala, o čem byla.
Jsem nadšená. Děj má švih, napětí i humor. Dobře se to četlo!


S určitou dávkou humoru se dozvíte, odkud se vzala různá pořekadla, rčení, slova, slovní spojení apod. Některá mají původ v Bibli, některá v antické literatuře... Je to zajímavé čtení.
Mně osobně nejvíc vadily ilustrace.


Řecký poklad je teprve druhá kniha, kterou jsem od I. Stona četla. Jeho styl psaní se mi líbí, ani na chvilku jsem se nenudila. Jen mě mrzelo, že jsem musela odcházet k počítači, abych si prohlédla některé předměty i místa, o kterých se v románu píše. Autorovy popisy jsou sice pečlivé, ale obrázek je obrázek.
Mým problémem bylo, že jsem k HSch měla záporný vztah už před četbou této knížky. Ale myslím, že se mi podařilo zapomenout na to, co jsem o něm věděla, a román jsem si opravdu vychutnávala.
Sofie byla skutečně Schliemannův řecký poklad.
"Pokud šlo o vykopávky a knihy, které o svém díle vydal, byl až úzkostlivě poctivý a pravdomluvný. Ale v soukromém životě byl epickým básníkem, jehož osobní odyssea se opírala spíše o výmysly než o paměť. Měl talent k okrašlování minulosti, tak aby její jednotlivá vlákna harmonicky vetkal do osnovy svého současného života. Nelhal, pouze přetvářel, smazával, co bylo hrubou křídou reality napsáno na černé tabuli jeho mladších let, a pevnou rukou psal vzletnější verzi uplynulých dob."
(str. 514)


Obdivuji sama sebe, že jsem tuto knížku dočetla a nehodila do odpadu. Mám detektivky ráda, ale ty chytré. Tolik brutality, krve, bolesti, násilí, sadistického týrání, primitivních zvířecích pudů, strachu... Trapné byly i ty pornoscény. Nechutné. To opravdu nechci číst. Je mi líto, jak se v druhé polovině série JL změnil, bohužel k horšímu.
Ptám se, co je to za lidi, kteří dokážou napsat takové "dílo"? Kdybych byla psychiatr, uměla bych si odpovědět i na otázku, proč se z těchto slátanin stávají bestsellery...
Tu jednu hvězdičku dávám za doslov.


Nejdříve se musím přiznat, že o severské mytologii jsem nevěděla téměř nic. O to víc jsem byla na tuto knížku zvědavá. Příběhy jsou zajímavé, kniha se čte dobře. Ve srovnání s řeckými bájemi mně ti řečtí bohové připadali obdivuhodnější, důstojnější.
Ježíšek mi nadělil "zimní vydání". Tak jsem si na přebalu láskyplně pohladila latexový sníh na stromech a těšila se na vychvalované ilustrace. No a kvůli nim dávám o jednu hvězdičku méně.
Potěšilo mě, že díky této knížce lépe chápu text písně Immigrant Song ;-))


Knížečka, která je součastí stolního kalendáře, je rozdělena do čtyř částí podle ročních období. Tam najdete hádanky a říkanky, které se k dané době vztahují. Některé texty jsou hodně známé, některé jsem neznala.
A ilustrace Jiřího Trnky? To je zaručený recept na zlepšení nálady! Hotové kouzlo!
