snimcibdim komentáře u knih

Po skvělém Stehlíkovi a báječné Tajné historii bohužel přišlo zklamání.
Autorka sice používá stejné ingredince: na začátku tragická událost která ovlivňuje další osudy všech, narušené rodinné vztahy, nevšední až abnormální postavy, hlavní hrdina nezapadající tak docela do svého okolí a odlišující se od svých vrstevníků. Tentokrát ale pro mně z oněch ingrediencí kompaktní tvar nevznikl - naopak byl rozbředlý a nesourodý (a místy velmi nudný!).
Přemýšlím, o čem to celé je nebo spíš mělo být - a možná o zaslepenosti při cestě za pomstou a případných morálních a jiných důsledcích toho, bere-li člověk spravedlnost do vlastních rukou (pak dokonce to, že hlavní hrdinka/hrdinové jsou děti, má i jakýsi metaforický význam) ale marná sláva, když to není spojené se čtenářským zážitkem, tak si tyhle teorie musím tahat až z paty.
Dočetla jsem se sebezapřením z úcty k oblíbené autorce.
Tři hvězdy za námět, za práci kterou to asi dalo a za to, že nějakou konstrukci a nápady to přeci jen má.

PS: za trefný považuji koment a postřehy od msjadepaton, jen jsem si to bohužel pro mně zdaleka neužila tolik co ona.

3 25.02.2018

Dane, prosím, napiš sitcom (něco na způsob česko-slovenského Big Bang Theory, černějšího a drzejšího). ;-)
Pobavilo velmi. :-)
Hvězda dolů za grafiku - ta mě na rozdíl od scénáře moc nekonvenovala.

3 31.12.2017

Tajný deník lze nahlížet několika způsoby.
Jednak jako pohnutý životní příběh. Jako takový není zrovna neoriginálnější ani nejrozpracovanější, jaký lze v literatuře najít, i když je vyprávěný zajímavým způsobem, skládaný z různých zdrojů, z nichž ani jeden není zcela věrohodný. Pokud ho budeme vnímat jen jako románovou story, může se konec jevit poněkud kýčovitým.
Jenže o ten příběh vlastně nejde, je to jen jakási alegorie zrcadlící pohnutou historii Irska - a v obecnějším měřítku lze dílo chápat jako obecné zamyšlení nad schopností vnímat a reflektovat vlastní historii - ať už osobní nebo národní.
A v tomto mi Barry přijde nesmírně aktuální i pro nás, přestože např. s občanskou válkou nebo katolickou bigotností náš národ zkušenost nemá. Ale i my vlastní historii zapomínáme - nechceme si pamatovat - pozměňujeme - a to i tu novodobou.
Pokud Tajný deník nahlédnu z této perspektivy, dává mi konec románu smysl. Vše se uzavírá do kruhu. Vypadá to jako happyend, ale vlastně si jen podala přítomnost ruku s minulostí (metaforicky i doslova), pokusila se porozumět si a odpustit si - přičemž nemá další přímé dědice. Nespadli jsme z Marsu, jsme potomky lidí, kteří utvářeli krvavé 20.století a byť se od toho můžeme jeden každý chtít distancovat, že to není naše vina a že naší rodiny se to netýká - je to přeci jen naše nechtěné a mnohdy i nevědomé dědictví a podle Barryho bychom se k tomu měli postavit čelem. My máme v tomto na vybranou - na rozdíl od doktora Grena. Nežijeme v bezproblémovém světě - šílenství nezmizelo, jen se přemístilo do modernějších budov - je na nás, kdo a proč v nich skončí a jak s ním bude nakládáno.
Vnímám-li závěr románu ne doslovně, ale v jakési symbolické rovině, neumím si představit lepší.

3 23.11.2017

Spíš novela než román a spíš hořký příběh situovaný na Divoký západ než typický western. Není to čtení o tom, jak dobro vítězí nad zlem, ale spíš o tom, že nemůžeme čekat, že nad zlem se dá vyhrát definitivně jednou provždy.
Kdo má "kovbojky" rád, bude možná překvapen trochu jiným neromantizujícím pohledem na tuto oblast - a kdo je rád nemá, toho může toto dílko zaujmout právě pro to, že se schématům westernového žánru vzpírá.
Doctorow zkrátka není pisálek Rodokapsů.

3 15.11.2017

Roztomilá a originální kuriozitka. Jen konec mi přišel krapet nedomyšlený - spíš jako kdyby autor už nevěděl co dál a svoje antihrdiny si natolik oblíbil, že přestal mít chuť jim dál komplikovat život nebo je nechat provozovat nějaké další nekalosti. Ale popravdě mi to nevadilo, i tak to byl příjemný čtenářský zážitek. Ne sice nezapomenutelná "bomba", ale prima oddechovka ano. Jen škoda, že jsem po knize nesáhla v létě, takovýto úsměvný popis laponského zimního koloritu by myslím v tropických vedrech mohl být velmi osvěžující. Určitě si od tohoto autora přečtu i něco dalšího.

3 11.10.2017

Dezert po výživném hlavním chodu Kvítku karmínového a bílého.
Mám výhradu pouze jedinou: Micheli, prosím, nemohl jsi raději vzít nějakou tu dějovou linku a napsat další pořádnou bichli, aby to čtení člověku chvíli vydrželo? :-D

3 10.09.2017

Mortonová je pro mě trochu lepší červená knihovna. Lepší v tom, že postavy nejsou úplně ploché, zápletka bývá přeci jen promyšlená a ne úplně prvoplánová. Proto když hledám nějakou relaxační oddechovku, tak po ní ráda sáhnu. Krom toho miluji edwardiánskou Anglii, takže kniha mi splnila to, co jsem od ní čekala: oblíbené dobové kulisy a nenáročné potěšení.
PS: snad jen ty přebaly by nemusely být tak kýčovité, člověk aby se s tím styděl ukazovat :-D

3 10.09.2017

Kniha, která by si podle mně zasloužila víc pozornosti než kolik se jí dostalo.
Ona totiž vypadá jako western, ale není to typický western. Spíše taková zábavná fikce z Divokého západu. Ano, asi bude bližší někomu, kdo nemá western na rovno červené knihovně, protože třeba alespoň v dětství miloval "kolty proklatě nízko". Tomu se v této knize může podařit oprášit tu dětskou romantiku nahlíženou trochu s dospěláckým nadhledem a humorem. Ne, není to parodie jako Limonádový Joe - přeci jen to bere ten Divoký západ víc vážně. Na druhou stranu ale bez smrtelně vážného patosu a černobílosti, jaká je typická pro pokleslé exempláře tohoto žánru.
Mně to bavilo.

3 10.09.2017

Má oblíbená autorka, oblíbené prostředí a neobvyklý příběh - co si přát víc. Duchařskou linku netřeba vnímat jako pointu příběhu (popravdě její vývoj i zakončení jsou docela předvídatelné) - ale spíš jako předpoklad pro to, aby se postavy dostávaly do hodně neobvyklých a těžko logicky pochopitelných situací. Přičemž Sarah Watersová umí napsat postavy velmi živoucí a uvěřitelné, s kterými se čtenář snadno spřátelí. A jednání takových postav, jejich vývoj a proměna vztahů mezi nimi mi přinášely větší zdroj napětí než existence nadpřirozeného elementu. To byl spíš jen takový zajímavý bonus. Není to podle mě sice nejlepší autorčina kniha, ale i tak mě bavila.

3 10.09.2017

Pro mně výborná kniha - ve stručnosti: silný a neobvyklý příběh s posláním, věcný a dramaticky účinný styl vyprávění a pěkný jazyk (samozřejmě také zásluhou překladatele) - což je spojení, které na knihách mám nejraději.
Jen výhrada na adresu nakladatelství Argo. Knihu jsem četla jako ebook, nevím, je-li tištěná verze identická. Ale když už má nějaká kniha "pulitzera" a není zadarmo, tak by se mohli vynasnažit, aby v ní nebyl žádný překlep. A zde byl ne jeden. Vím, že je tlustá, ale pár stejně objemných knih bez překlepů už jsem přečetla, takže myslím, že nepožaduji nemožné.

Neurazilo - nenadchlo. Příběh zčásti předvídatelný a tam kde není, jsou okolnosti už trochu křečovitě naruby. Vyšetřovací tým sice ničím neirituje, ale ani mi nikdo z nich k srdci nepřirostl.
Vyslechnuto jako audio, které tentokrát vyloženě nedoporučuji, přednes je velmi úmorný a těžkopádný, o režii se nedá mluvit. Nejspíš rychle zapomenu.

2 04.11.2023

Velmi podivná a znepokojivá záležitost, ze které si odnáším pocit, že Finsko je polorozvojová země, kde je domácí násilí a týrání dětí národním sportem a policie ještě nedospěla k forenzním vědám. Celé je to ale zároveň dost sugestivní.

To nejnapínavější pro mě nakonec nebylo ani odhalování sériového vraha (popravdě značnou část knihy mě vůbec nezajímal), ale odhalování toho, kdo je Lauri Kivi a jak nakládá a naloží sám se sebou. A nejen on. Celé je to poskládané z podivných antihrdinů, kteří se točí v chronickém koloběhu zla. Není tam snad nikdo, kdo by někomu ze svých blízkých více či méně neublížil, i proto mi zde ty skutečné vraždy nakonec nepřipadaly jako to nejhorší. Vždyť nečekaná bezbolestná smrt zde opravdu není to nejhorší co jeden na druhém páchá. Nenajde se tam snad ani jediný zdravý vztah. Zároveň ale ani nikdo, komu by přeci jen na někom nezáleželo - čili za bezcitné se to označit rozhodně nedá. Je to volání po nějakém východisku, upřímné, byť spíše skeptické.

Nejsem si vůbec jistá, co si o tom myslet.
Snad jen, že byť to není bezchybné a je tam řada pitomostí, má to větší grády (a koule) než módní série ve kterých jde hlavně o to vymyslet co nejzvrhlejší způsoby vraždy.
PS: Jen tu mám trochu pochybnosti o překladu.

2 04.11.2023

Na Kinga spíš slabé. Námět jsem už někde viděla (H.G.Wells???).
V podstatě povídka, která pro mě osobně končí při závodě.
Další povídání o tom jak to s SC dopadlo, pro mě byla už jen nastavovaná blabla kaše.
Otevřený konec s tím, že váha dotyčného někdy asi dospěje na nulovou hodnotu, a ať si každý představí, co to bude znamenat, by mi vyhovoval víc.

2 04.11.2023

Příjemná pohádka o americkém snu. Kdyby se toho chopili dobří scénáristé, byl by to prima námět na výpravný kostýmní seriál. Sice to nafilmované kdysi bylo, ale divím se, že (asi) jen jednou.
Čili má to nosnou zápletku - sice dost idealistickou a předvídatelnou, ale některé pohádky se zkrátka neomrzí. Archer jako vypravěč je sice dost plochý, ale alespoň jde k věci a nečaruje nějaké atmosférotvorné nebo emocionální kolority, když je neumí. Stejně tak neumí napsat dobrý dialog, ale naštěstí i těmi vcelku šetří. Jak říkám, předloha pro seriál.
Jako audio v podání příjemného hlasu Jana Šťastného a s trochou představivosti to byl příjemně strávený čas.

2 04.11.2023

Neurazilo nenadchlo. Fakticky tomu není co vytknout, vystavěné je to funkčně, má to všechny "správné" atributy: poutavé kulisy, charismatického hlavního hrdinu, zajímavého vraha, lovestory, děcko nad kterým se lze dojímat, a navíc nepředvídatelný závěr - ale zrovna čtivé a napínavé mi to nepřišlo - nebo nejsem vhodná cílová skupina.

2 09.04.2023

Rozbředlý rychle zapomenutelný podprůměr. Skutečné detektivky je tam pomálu a je utopená ve stýskání si na to, jak to má těžké český policajt a rozvedený chlap ve středních letech. Podobně jako v Děvčátku jsou dost drsná témata téma uchopena až příliš kulantně a bezzubě. Doposlechnuto (tentokrát trochu s přemáháním) jako audiokniha.

2 09.04.2023

Docela ujetina, ale zárověň čistokrevný thriller, byť vyprávěný v jakoby psychedelickém víru. Na rozdíl od zahraničních thrillerů psaných jak podle šablonky, kde pachatelé jsou kus od kusu méně a méně překvapiví, zde tedy jsem ve druhé půlce nevycházela z údivu - jinak řečeno byla taky jak "u vytržení". Logiku děje bych zpětně prověřovat fakt nechtěla, ale tady si říkám: proč taky. Svůj účel to plní skvěle. A myslím že pro zlíňáky to má rozměr navíc.

2 25.10.2022

Trapná nezajímavá obálka ukrývá pozoruhodnou perlu sdělovanou nádherým jazykem a tlumočenou v lahodném překladu.
Anotace sice otrocky popisuje děj, ale naprosto nevystihuje podstatu. Mix fabulace, dokumentárně působících popisů a vyprávění různých aktérů se skládá jak puzzle do barvitého obrazu jednono koutu světa a doby. Obrazu hořkého a přitom magicky podmanivého.
Je opravdu velká škoda, že toho u nás od této autorky nevyšlo víc.

2 25.10.2022

Nenáročné příjemné ženské čtivo, které se dobře čte, ale je-li na něm něco opravdu zajímavého, pak to jsou historická fakta, nikoliv literární um spisovatelky.
Šlo z toho všeho vytřískat mnoooooohem víc.

2 25.10.2022

Nenáročný příběh podaný jednoduchým stylem, takže by snesl i kategorii Young Adult. Jelikož ho naštěstí nehyzdí žádný balast - ani infantilní ani kýčovitý - neurazí ani dospělou osobu, pokud hledá něco oddechového.

2 15.06.2022