Sova15
komentáře u knih

Na knížku jsem se těšila. Dávno jsem viděla film s Julií Roberts a moc se mi líbil. Jak to tak bývá, v knize je toho víc. Itálie mě nadchla, chápu lásku k jídlu. Některé další pasáže byly trochu zdlouhavé, ale myslím, že většina toho, co bylo napsáno mělo pospolu smysl. Nevím, zda pisatel "Zlý jablko" je žena či muž. Ale my ženský, to takhle máme. Stále je v něčem hrabeme, i třeba po roce. Těžko za něčím úplně zavřeme dveře.


Mě se knížka líbila, přečetla jsem jí jedním dechem. Krásně popsané, jak se lidé mohou chovat po úrazu hlavy a jak je to pro ně i okolí složité. A pozor na to, až s vámi bude chtít někdo manipulovat.....


Zajímavé, čtivé. Mám ráda Jeana Maraise a touto knihou jen u mne získal.


Musela jsem dozvuk knihy nechat v sobě "dozrát". Velmi nadčasová kniha. Jak ji mohl Orwell v té době vůbec napsat? Úplně jsem si představovala šedé, ponuré město se samými zamračenými lidmi. A představa, že Velký bratr stále naslouchá, je děsivá. Doufám, že je to za námi. I když, člověk nikdy neví.....Bůh ví, kdo teď na mě skz PC kouká.


Knižku jsem poslouchala na CD a současně i četla - (výhoda knihovny) a obojí se mi líbilo. Hynek Čermák je skvělý a čte hodně knih od tohoto autora. U počátku mě mátla jména, ale ke konci jsem se nemohla odtrhnout. Co si víc přát, jen na lodi Holandskými kanály, pozorovat krajinu a z učí poslouchat Harryho Hola......


Čtivá knížka, začátek mě bavil víc. Hezké pohledy na manželství z obou stran. Trochu i poučné, jak se lidé pomalu, pomaloučku zotavují po vážném úrazu a co to přináší pro rodinu. Pro nikoho ze zúčastněných to není jednoduché. A můžeme se divit, že manžel selhal? Za jedno je to jen chlap a za druhé už před nehodou nebyl vyvážený, ale převážně zahleděný do sebe. Tyto vlastnosti nezmizí, ani při velké krizi v rodině, ba naopak.


Na komiksy také moc nejsem, ale tento mě zaujal. Zajímavý, i když hrozný. Neumím si to vůbec představit a nechci aby se někdy někde něco podobného odehrálo. Proto čtěte. Např. knihu od Miklose Nyiszliho Byl jsem asistentem Mengeleho.


Krásná kniha, plná historických a náboženských náhledů, které poučili. Přitom velmi čtivá. V podstatě nešla odložit. Hlavnímu hrdinovi musíte fandit celou dobu. Kdysi jsem viděla film, který se mi moc líbil, po přečtení jsem si půjčila znovu. Je tam spousta věcí jinak, i když je také krásný. Ale kniha je kniha....


Nádherné čtení, knížka nešla odložit. První díl jsem nečetla, ale film byl krásný. Už chápu, co lidé na "té Moyesové" mají. Určitě si přečtu i jiné konížky od ní.


Nádherná kniha, nešla odložit. Smutné, veselé , ale hlavně dojemné vyprávění. Jako kdyby moje fenka tušila, co čtu, v parku ležela vedle lavičky (jinak všude šmějdí). Doporučuji všem, co mají rádi pejsky.


Budu opakovat slova těch, co psali dříve. Príma počtení, vtipné komentáře a i trocha ponaučení. Myslím si, že jsem dobrodruh, ale vydat se do Číny bez znalosti jazyka, písma, bez mapy, to už chce kus odvahy. Každopádně Vám Ládíku fandím (trochu závidím mladí a tu odvahu). A ujisťuje mě to, že děláme dobře, když necestujeme s cestovkami. Třeba vidíme o něco méně "Top památek", ale prožíváme víc místní atmosféru a trocha bloudění k tomu patří.
Kam míříte příště? Těším se i na přednášku, bude, ne?


Také souhlasím - velmi nadčasová kniha. Problém, kdy není vhodné, aby lidi mysleli, tu už několiktrát byl. A také doufám, že se nebude už opakovat. Bohužel nás ale technologie obklopují čím dál více a není to vždy jen ke prospěchu věci. Pozor -zkuste být někdy off line, bez TV....Taky bych si neuměla představit život bez knih, jako ti, co psali přede mnou.


Byla to jedna z mých prvních přečtěných knih v dětství - mládí. I teď, při opětovném čtení, se mi příběh líbil. Vzpoměla jsem si na tu dobu, kdy jsem chodila na základku a prožívala velká kamarádstí s holkama, první lásky...
Nevím, zda by se líbila mé dceři, pravděpodobně by odsoudila nadřazený vztah matky nejen k Lucii, ale ke všem v rodině. Jsem ráda, že jsem jiná a že mé děti umí dát najevo svůj názor a stát si za ním. Přezto knihu i teď hodnotím kladně, vypovídá o době, kdy jsem byla mladá a věci se takto děly (pronášení hřebíků ze závodu, těžké přijímačky na střední školu, koníček Lucky tatínka...)


Vybrala jsem si knížku, protože se právě chystáme do Říma na vlastní pěst. Před několika lety jsem tam byla, ale na cestu připravuji čtením průvodce, zjišťováním informací na netu, ocenila jsem pravdivý popis míst, různé zajímavosti, které lze jen těžko zístat jinde. Příběh byl zajímavý, ke konci trochu zamotaný. Ale hlavní postavy byly krásně vykreslené, mnohdy jsem se v určitých situacích s nimi mohla ztotožnit.


Právě jsem dočetla. Stejně, jak píše tereza přede mnou, zamýšlšla jsem se během knížky i nad svou cestou životem. Co vlastně chci? Kam směřuji? Autorka je hodně otevřená. Vůlbec bych se ji neovažovala soudit, za to jak žila po smrti matky. Každý se musí se smutkem a prázdnoutou vypořádat. Nesoudím lidi, v jejichž situaci nejsem. Ona pak udělala tu správnou věc - jak je teď módní říkat - vydala se na cestu, aby se hledala. Spousta z nás se stále hledá, ale v běžném rutinním koloběhu to jde velmi těžko. Obdivuji ji, že se na takovou cestu vydala a naprosto chápu, že téměř nepřipravená. Já, když se pro něco rozhodnu, jdu do toho taky po hlavě. Ale zatím jsem nenašla odvahu ani k týdenní samostatné pouti kamkoliv. Třeba ji letos najdu.
Viděla jsem nejdřív film, jsem moc ráda, že jsem pak vzala do ruky knihu. Je v ní toho mnohem víc, dá se o ději víc přemýšlet..... Díky Cheryl


Souhalsím s Marluksou, asi jsem od knihy čekala něco jiného. Ale přesto se mi líbila. Prožívala jsem životopisné události Sullyho. Má pravdu v tom, že když člověk dělá, to co ho baví, dělá to lépe a s láskou. (Ale kolik z nás dělá to, co baví?)
Je pro mne nepředstavitelné, jak rychle se musí pilot rozhodnout, co udělá, když nastane krizová situace. A pokud se nerozhodne dobře....ale co je v dané situaci nejlepší? Je to velká odpovědnost. Až příště poletím, určitě na knihu a Sullyho budu myslet.
Ale odpovědná je i každá jiná práce - řidiče autobusu, učitele, lékaře i uklízečky (např. jestli bude operační sál čistý). A to nám možná chtěl autor sdělit.


Silná knížka. Nechci soudit dobu, ve které se to vše odehrálo, ale hlavní hrdina byl k všemu odhodlaný kariérista. Dojmy ve mě zůstanou dlouho a nevím, zda najdu odvahu podívat se na film, ikdyž jsem si v panu Karlov při čtení,i pana Hrušínského uměla dobře představit


Nádherně psaná kniha. Krásný jazyk. Je sice pro děti, ale kdo by se rád nevracel do dětství.....


Nejprve jsem přečetla část Veronika. Moc se mi líbila. Potom jsem musela přečíst knihy, které jsem musela rychle vrátit do knihovny. A po "Ostrých předmětech" a "Sově" (krásné, ale drsné) se mi část Jáchym jevila jako pohlazení.
Je zajímavé, jak na stejnou situaci kouká každý jinak a každý ji jinak prožívá.
Patrika Hartla mám moc ráda, jeho divadelní hry jsou (jinak to nejde napsat) boží a i to, co režíruje. Naposledy nás dostal Cawmen. Určitě si od něj ještě něco přečtu.


Knížka napsaná tak, že jí rozumí i laik. Nic netají a docela vystraší.
