Sova15 komentáře u knih
K Markétě Lukáškové se ráda vracím. Zatím mě žádná kniha nezklamala. Scifi nemám ráda, ale tahle míra šla. Snad se všechny předpovědi nesplní. Příběh je velmi zajímavý, postavy se vyvíjejí. Těším se na novinku.
Po knihách s těžkými, i když krásnými tématy, hezká oddychovka. Herkules mě pobavil.
Nedávno mě cesty zavály do Chrástu, kde jsem se šla na repliku Ďáblovy bible podívat. Při zjišťování informací k tomuto dílu, jsem v knihovně objevila tuto knihu Kamila Boldana, která mi podala mnohá vysvětlení. Je stále záhadou, jak Ďáblova bible vznikla a jestli v Podlažicích nebo v nedalekém Svatém Janu pod Skalou. (Už jen fakt, že mi cesto do Chrástu vypadávala navigace, že obě silnice do Podlažic byly rozkopány, v tom je nějaká magie.)
V knize byl popsán pozdější osud Ďábelské bible a její odvezení do Švédska.
Knihu jsem četla také až zhruba po roce, proto bych také přivítala vedle hezké mapky a fotografií i rodokmen. Ale brzy jsem se na postavy z prvního dílu rozpomněla a mohla s nimi zažívat jejich další nelehké osudy. Doba to vskutku nebyla lehká, při některých pasážích mi vlhly oči a říkala jsem si, na co si stěžuji (i když marodím s bolestmi zad). Těším se na další díl, který ale asi taky nebude moc veselý.
Čekala jsem povedenou taškařici, a tak to i bylo. Oddychova audiokniha, která pobaví. Ale zkusím si poslechnout i klasiku od Maye.
Budu se snažit být stručná. Knize nic neubralo, že je 11 let stará, ráda jsem si osvěžila, některé okamžiky, které jsem v návalu dalších událostí pozapoměla. Pan Pithart je velmi moudrý, sofistikovaný, laskavý muž. Chápu ho, že nechtěl kandidovat na presidenta, ale zároveň mi to je líto. Kniha rozhovorů je krásná, poučná, ale tak nějak lehce, s hezkým nadhledem.
Vím, že se nemá srovnávat, ale současně jsem se prokousávala jinou knihou o politicích (Všichni jsou psychopati, jenom já letadlo od MUDr. Hnízdila) a to se je jiný kafe. Z té čiší nenávist a negativní energie.
Tak nevím, má-li své hodnocení vůbec psát. Vím, co mě autor na mysli, opravdu nejsem přívrženec Zemana ani Babiše a to co provádí Klaus v době pandemie je do nebe volající. Však ať si ale i pan Hnízdil sáhne do svědomí. V pohodlí své ordinace s covidem do styku jistě nepřišel a jestli se k němu chce vyjádřit, ráda do na našem plicním oddělení přivítám a pak ať mluví o nesmyslnosti roušek, testů....
Ale zpět ke knize. Měla jsem velký problém ji dočíst, čišelo z ní tolik negativní energie. Vím, že popisoval lumpy, ale vždy, když jsem jí otevřela se na mě ta negativní energie sypala....
Ale z některých pasáží jsem pochopila, proč někteří voli Babiše a Zemana.
Poslouchala jsem audioknihu, čtenou Ivanem Trojanem. Příběh se mi líbil, doplnil mi některá neznámá místa. Autentické nahrávky se mi líbily, ale byly mnohdy zařazany v jiném čase, než právě probíhal děj. Děkuji panu Kosatíkovi, že nám pomohl si připomenout legendu našeho sportu.
Jak už píší ti přede mnou....
O Ďáblově bibli jsem se moc nedozvěděla. Ta to konspiraci fůra. Některé přitažené za vlasy, jiné děsivé, pokud by to tak bylo. Ale hezký se to četlo.
Paráda. Tak to byla četba. Přítomnost se prolínala s minulostí. Příběh Minky je strhující. I příběh o upírovi tam patřil. A konec - nečekaný.
Právě se chystám na druhou část cesty po dílech Santiniho. Některé z nich jsou krásně popsány v této knize. A nejen to, i kabala, numerologie....
"Architektura je druhem jazyka, který promlouvá od srdce k srdci."
Přečetla jsem s nadšením, udělala jsem si výpisky a teď se "jen" vydat na cestu. Kniha je psána s láskou, těším se na tajemná místa, která bych jinak nenavštívila. Jsou to většinou místa mimo hlavní trasy návštevníků a to mám ráda.
Kniha se mi moc líbila, k autorce jsem se vrátila po knize Velké maličkosti a opět mě nezklamala. Mimo krásného vyprávění jsem se dozvěděla hodně zajímavého o slonech.
Velmi zajímavá kniha, kterou jsem si letos zařadila do čtenářské výzvy. Asi od poloviny jsem se opravdu začetla. Měla jsem ji i na CD, tak jsem poslouchala cestou do a z práce. takovýto konec bych nečekala.
Knihu jsem si vybrala, protože již jsem četla od pana Groena: "Tajný deník Hendrika Groena" a ten se ni moc líbil. Humor i této knihy byl podobný, milý, s nadsázkou. Problémy v manželství (po 30 ti letém vztahu) velmi chápu. Autorovo netradiční řešení mě pobavilo. A ač žena, hlavnímu hrdinovi jsem fandila. Snad si to užije.
I pro mne to byla nejmilejší kniha mého dětství. Proto jsem ji koupila vnoučátkům.
111 míst, které musíte vidět a máte-li rádi hezká a pravděpodobně zapadlá místa, musíte mít tuto knihu.
Stručné, jasné, popsané kde, kdy je otevřeno. Snad kavárny přežijí koronáč a těším se, až tam budu sedět s kávou v ruce a přemýšlet, kam se ještě vydám.
Nejprve jsem myslela, že budu muset knížku odložit. Před půl rokem mi zemřela maminka na stejnou diagnózu. Byla strašně statečná, ale mě zůstalo v srdci prázdné místo a prázdný zůstal i byt. Deja vu.
Ale jsem moc ráda, že jsem vydržela, knížka je čtivá (podobně jako Panda v nesnázích). Pozoruji, zda mi maminka nedá nějaké znamení, jako Barboře babička. Kdyby bylo takovéto nebe, jak ho autorka popsala, určitě by se jí tam líbilo.
Děkuji a dávám se do rekonstrukce bytu, ve kterém plánuji bydlet.
Opět příjemné setkání se známými osobami. A že se jejich chování dalo předvídat? Dalo, ale jak by se nám líbilo, kdyby se chovali jinak, nečekaně? Mě se čtení líbilo, potřebovala jsem něco oddechového, veselého a to mi kniha splnila. Navíc s krásnými ilustracemi.