stavlamich
komentáře u knih
Gazdina roba
Gabriela Preissová
Pamatuji si, jak jsme před dvěma lety probírali český realismus a já se zaujetím poslouchala vyprávění o Gabrielle Preissové, Karolíně Světlé a dalších skvělých ženách té doby, které se dokázaly prosadit. A Gazdinu robu jsem si chtěla přečíst už dávno. Je to smutný příběh, smutná hra. Snad nikdo tu nemůže být úplně šťastný. Eva a Mánek se milují, ale oba si vezmou někoho jiného a jsou nešťastní. Ale zatímco Eva svou lásku pokládá na první místo a uteče od manžela, Mánek se potíží (hlavně finančních) spojených s rozvodem zalekne... inu, dopadne to tak, jak to dopadne. Bylo mi líto všech čtyř zúčastněných, pravda, protože každý něco ztratil a nikdo nenašel lásku, kterou by si zasloužil.
Gottwaldovi muži
Pavel Kosatík
Velmi poutava knizka. Z tech, co jsem o tématu zatim precetla, jedna z nejzajímavějších.
Fenomén Trump - Poslední vzpoura bílých mužů
Tomáš Klvaňa
Nevím, jestli bych tuto knihu mohla číst, pokud bych s autorem nesouhlasila. Trump zde totiž není hodnocen příliš kladně, ale zato mi přijde, že většinou dost objektivně. Uvidíme, co nám jeho prezidentování přinese...
Filozofie – 50 myšlenek, které musíte znát
Ben Dupré
Uf, dočteno! Musela jsem hodně přemáhat únavu - ale to není rozhodně tím, že by mě kniha nudila. Ba právě naopak. Ne každou z těch padesáti myšlenek jsem pochopila, ale myslím, že minimálně nad třiceti jsem se docela zamýšlela. Tahle knížka o filosofii mi dala víc než výklad ve škole, který jsme dosud v hodinách občanky absolvovali. Příště si zkusím z téhle edice přečíst třeba fyziku nebo podobné věci, kterým vůbec nerozumím. Třeba něco pochytím. :D
Fotbalové deníky
Jiří Hájíček
Ty jo, to byla bezva jednohubka. Přečetla jsem ji během čekání na vlak a cestou ze Slaného do Kralup. Nebo spíš zhltla. Jiří Hájíček píše o obyčejných věcech tak hezky neobyčejně a čtivě... Člověk se u toho jednak uvolní, ale jednak může jakýmsi způsobem reflektovat své vlastní problémy, porovnávat své zkušenosti s příběhem a domýšlet se, jak to asi dopadne. Klidně bych vydržela ještě nějaké pokračování a vyústění, ale nevadí, i tak je to skvělé čtivo. ^^
Farma zvířat
George Orwell (p)
Byl to náhlý záblesk, šla jsem do knihovny sehnat nějakou audioknihu a tohle tam bylo hned v úrovni očí. Čtyřhodinové ztvárnění Orwellova díla, proč ne. Pustila jsem si to a poslouchala v rámci pečlivé prokrastinace. Žasla jsem. Užívala si to a pokaždé naslouchala s pusou dokořán, když jsem spatřila tu fůru podobností, tu dokonalou souhru.. všeho. Paralely, které jsou po takové době zcela zřetelné a spojitelné, svět, jehož obyvatelé nedokázali domyslet, do čeho se řítí. Chudák Boxer.
Eragon
Christopher Paolini
Trochu mě mrzí, že jsem se k téhle knížce nedostala před několika lety, ale až teď, možná jsem ji totiž neuměla nazírat správně a nedokázala jsem si plně užít všechna Eragonova dobrodružství, jednoduše proto, že jsem spoustu scén a zvratů v ději předvídala. Přesto je to napsáno čtivě a vůbec se nedivím, proč mají tuhle modrou bichli čtenáři rádi. Na další díl se určitě také vrhnu.
Už je tady zas
Timur Vermes
Bylo to fakt dobré. Konec mě trochu.. ale ne, nezmátl, jen jsem asi čekala, že to nějaký pořádný konec bude mít. Že Hitlera praští a on se probudí zpátky v roce 1945 nebo tak nějak. Ale nevadí. Němčina.. byla místy trochu oříšek, ale troufám si tvrdit, že jsem to zvládla, že jsem knížku pochopila, rozšířila si slovní zásobu a zároveň se spolehla na nějaké své schopnosti a že jsem si ověřila, že už v němčině knížky můžu číst. Tohle možná bylo o to těžší, že se místy jednalo o náročnější témata, ale většinou jsem převážně dialogům a popisům neměla problém porozumět.
Epos o Gilgamešovi
neznámý - neuveden
Myslela jsem si, že to bude prostě nějaký starý text, který je důležitý jen právě díky svému stáří. Ale ne. Vlastně je to docela čtivý příběh plný erotických prvků, v němž je patrné, že lidé si tehdy jako dnes pokládali otázky a řešili morální dilemata, báli se smrti a vyznávali určité hodnoty. Opět jsem ráda, že jsem se k tomuto neúplnému eposu v předmaturitním čase dostala. :)
Dívka ve vlaku
Paula Hawkins
Když já nevím. Jako jo, bylo to dost hustý, fakt místy mrazivý a herecký výkon určitě skvělý. Ale ani jedna z postav mi prostě nepřirostla k srdci, neměla jsem pro ně pochopení a iritovalo mě jejich chování. Rachel furt chlastala, Megan si nemohla odpustit nevěru a Ann byla takový sobec a naivka... Překvapilo mě, jak to končí, to je jasný, ale asi nejsem tak ohromená, abych tenhle žánr vyhledávala častěji než je nutné. Jsem ale ráda, že to mám za sebou.
Dítě číslo 44
Tom Rob Smith
Páni, upřímně jsem nečekala, že mě to tak zaujme. Ale byl to skvělý příběh, dramatizovaný navíc opravdu poutavě. Ještě teď mě trochu mrazí...
Nesnesitelná lehkost bytí
Milan Kundera
Milan Kundera se mi představil opravdu skvěle. Na čtení téhle knížky budu vzpomínat ještě hodně dlouho, a to ne proto, že byla v němčině, nýbrž díky obsahu, který má zřejmě ve všech jazycích stejné kouzlo. Příběh Tomáše a Terezy, jejich psa Karenin (což je holka a na což jsem v průběhu příběhu vlastně úplně zapomněla), Tomášovy přítelkyně Sabiny a jejího milence Franze. Příběh protkaný osudovostí, lehkostí a těžkostí. Otázkami, na které se těžko hledají odpovědi a životními stavy, v nichž občas můžeme poznat sami sebe. Žárlivost, touha, strach. Kýč. Myslím, že název Nesnesitelná lehkost bytí naprosto odpovídá celému románu.
Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky
J. R. R. Tolkien
Celou dobu se mi to tak líbilo a pak se nakonec chovaly některé postavy tak hrozně. Ale pět hvězdiček si to určitě zaslouží. A nevěřte těm škarohlídům, kteří říkají, že Tolkiena jinak než v češtině nedáte.
Velký Gatsby / The Great Gatsby
Ashley Davies
Gatsby je srdcovka. V jakémkoliv jazyce. Jen je škoda, že tohle je jen zkrácená verze, navíc tam pár věcí úplně pozměnili. Ale nevadí, i tak se mi to líbilo a Daisy mě štvala.
Nepřítel
Erich Maria Remarque (p)
Myslela jsem si, že už jsem při prvním čtení Na západní frontě klid Remarqua řádně ocenila. Ale ne. On má pravdu. On to napsal tak skutečně. A to vím i přesto, že o válce nic nevím.
Deník: Leden - Duben 1943
Ruth Laskier
Některé věci by se neměly zapomenout. Třeba to, že holokaust není jen číslo mrtvých, pár táborů, můžou za to Němci a konec. Byl to zásah do lidských životů všech úrovní a barev, zásah nečekaný, nepřijatelný a přesto skutečný. Koneckonců, dnes je Den lidských práv.
Devatero pohádek – kniha druhá
Karel Čapek
Čapek. Respektive Čapkové. Krásné, milé, plné vzpomínek. I z té němčiny je ten způsob vypravování, který je pro Čapky tak typický, cítit. ♥
Devatero pohádek – kniha první
Karel Čapek
Nemůžu si pomoct, ale mám tak ráda, jak to ti bratři Čapkové všechno hezky propojují. Nemyslím jen pohádky mezi sebou, ale hlavně svět vyprávění a realitu. Něco si vymyslí, něco vysvětlí... Mrzí mě, že jsem se k těmhle pohádkám nedostala jako tak sedmileté dítě.
Český a slovenský komunismus (1921-2011)
Jan Rychlík
Četla jsem to dlouho, vážně dlouho. Ale vůbec ne proto, že by to bylo špatné, že by se to špatně četlo nebo že bych s knihou nějak nesouhlasila. Naopak, byla skvělá, poučná, plná informací a podnětů k zamyšlení a určitě se k některým jejím myšlenkám budu vracet, třeba v seminární práci, kterou za pár týdnů začnu psát. A samozřejmě v dějepisné soutěži gymnázií, neboť v listopadu jedeme do celostátního kola do Chebu.
Důvod, proč jsem knihu četla tak dlouho, byla jednak taková menší čtecí krize, nedostatek času spojený se školou a nedostatek energie spojený se stresem z budoucnosti. Navíc jsem víc než polovinu knihy četla nafocenou na telefonu, protože jsem ji už na začátku září musela vrátit do knihovny. To taky úplně nepřidávalo na mé chuti vracet se k jednotlivým kapitolám. Jsem však ráda, že jsem se k tomu včera a dnes konečně pořádně dostala a zdárně si o Českém a slovenském komunismu dočetla až do konce. :)
Balady a romance
Jan Neruda
Také u Nerudy cítím, že jsem velkou část jeho básní už četla. To asi není překvapivé. Některé balady/romance jsou opravdu ikonické. V čem jsem se v roce 2020 utrvdila? Neruda byl rozhodně lepší básník než spisovatel. Samozřejmě, jen můj názor, který vychází i z toho, že třeba takové Povídky malostranské jsou opravdu sbírka drbů.