Stilico komentáře u knih

Proč doporučuji k přečtení knihu, kterou hodnotím pouze 20%? Jak jinak vyjádřit rozpor u knihy, u které považuji za velice přínosné, že vznikla, a přitom její závěry odporují mému přesvědčení? Navíc si paradoxně myslím, že je přínosnější, aby si danou knihu přečetli ti, kteří se považují za křesťany, než-li odpůrci křesťanství. Neboť každá kritika je inspirativní a důležitá, aby člověk neustrnul v povrchním přesvědčení. S mnohou kritikou souhlasím, je opodstatněná, ale to neznamená, že bych hned zavrhl celou církev a křesťanství. Vidět v dějinách křesťanství pouze zápory a nevidět klady to je zaslepenost, stejně to platí obráceně. Ona ani víra ve vědu a lidský pokrok sebou nenese pouze pozitiva.

18 06.03.2014

Kniha vezoucí se na vlně hysterie způsobené uprchlickou krizí.

Na jedné straně se autorovi nelíbí agresivita diskutujících nad problematikou uprchlíků, ale sám své oponenty na mnoha místech uráží.

Upozorňuje, že v každé ideologii existoval společný nepřítel a že se jednalo pouze o manipulaci s lidmi. Že ne každý aristokrat byl morálně pokleslý, ne každý kapitalista byl bezcitný hrabivec peněz atd. Sám ale nemá pro uprchlíky jiné označení než migrant, který neumí a nechce pracovat a hlavně ani nebude muset a to ten dotyčný ekonomický migrant ví, protože přichází s vypočítavostí, že se o něj naše sociální systémy postarají a pokud ne tak začne křičet a proradní aktivisté už mu vše vyhádají.

Další nedostatek vidím v uvádění zdrojů. U svých publicistických článků uvádí periodikum a datum, kdy byly otištěny, ale u řady probíraných aktuálních témat není nic. Když už autor požaduje, abychom se nad danými tématy zamysleli, tak by nám původní zdroje hodně pomohly. U řady z nich (těch nejvíce šokujících) jsem se dostal na pochybné stránky portálů, které působí, že odkrývají jednu konspirační teorii za druhou. Nejdůvěryhodnější pak byly Parlamentní listy, a když jsem si přečetl původní zprávu, tak její závěr vyzní zcela jinak, než jak ji podává pan Vondruška. V Německu se v důsledku jiných tradic uprchlíků nemění místní zákony. Konkrétně se jedná o případy manželství (přibližně str. 166), kde ženy nedosahují plnoletosti. Závěrečná rada případným pedofilům je tedy na nic, museli by se stát nejen muslimy, ale odejít do země s právem šaría a po příchodu zpět prokázat u soudu, že sňatek nebyl uzavřen pod nátlakem. Nemohu se tak ubránit pocitu úmyslného překrucování událostí.

Dále nesouhlasím s názorem, že naše pozice v rámci organizace NATO je shodná s pozicí v rámci Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Na rozdíl od roku 1968 nás po odmítnutí radaru v Brdech žádné vojsko neobsadilo.

Ani já si nepřeji, abychom nečinně přihlíželi nelegálnímu překračování našich hranic a automaticky přijímali všechny uprchlíky, ale i takovýto názor se dá vyjádřit bez nenávistných výpadů.

Kdyby se každý panovník uměl obracet do sebe a svých myšlenek jako Marcus Aurelius, žilo by se nám lépe.

14 17.02.2012

Nechci se dotknout nikoho s římskokatolickým vyznáním. Ani nechci hanět historii katolické církve. Křesťanství bylo, je a bude důležitou součástí západní kultury a je důležité si to uvědomovat. Ale tato kniha je plná polopravd, překrucování faktů a zkrátka tak demagogická, že by se za ní nemuseli stydět žádní agitátoři totalitních názorů. Nelíbí se mi demagogie, ať je činěna v jakémkoli jménu.
Uživatelka Yak má pravdu. Autor zpracoval mnoho materiálu, který následně zjednodušil. V tom je ten problém. Vytrhává ze souvislostí jen to, co se mu hodí. Ze stejných zdrojů by se dala sestavit celá kniha Jak katolická církev bránila rozvoji západní civilizace. Byla by stejně lživá i pravdivdivá zároveň. Takových opačných názorů se objevuje také spousta, ale jsou stejně tak neprospěšné jako kniha T.E. Woodse. Názory mohou a musí být různé, abychom směřovali k pravdivému poznání, ale nikdy ne zaslepené. Dějiny se zkrátka nedají zjednodušovat.

Krásný příběh. Poeticky vykreslena příroda okolo Bílovic a zároveň satiricky zobrazono chování a myšlení lidí, zde skrze pohled mladé lištičky a zvířátek z lesa, které také mají mnohdy lidské nešvary. Lidi kritizuje a posmívá se jim na více místech, ale v pasáži, kde se lišák namlouvá Bystroušce si dokonce utahuje z inteligence čtenářů: "... seš nádherná, nesmij se mi, nevrc hlavo, uvidíš, že o tobě, o tobě, moja Bystrouško, budou aji romány psát, a nandou se takoví lidé hloupí, že to vydržijou číst až do konca. ..." Jsem jedním z těch "hlupáků", který příběh dočetl a mohu říci, že na rozdíl od mnoha hloupostí, kterých jsem se kdy dopustil, tohle byla spíše ta rozumnější věc.

8 11.09.2013

Nesnaží se je hájit, ospravedlňovat či přehlížet jejich špatnou stránku, ale snaží se je pochopit a podat jim pomocnou ruku. Vyvést je z bludného kruhu. Ukázat jim lidskost a jako k lidem k nim přistupovat. Všichni umíme soudit a málo z nás umí pomáhat.

8 09.02.2013

I kritika křesťanství by měla mít určitou úroveň - například bych odkázal na esej B. Russela Proč nejsem křesťanem.
Zde jsou fakta přebyta bulvárností až urážením oponentů (věřících). Stejně jako se mi nelíbí demagogie T. E. Woodse Jak katolická církev budovala západní civilizaci, tak se mi nelíbí ani opačný extrém Ch. Hitchense. V obojím případě se jedná o omezenost autorů.

Pozorovat a všímat si to Karel Čapek opravdu uměl, obzvlášť lidi kolem sebe a celkově společnost. Což dokazuje velkou měrou i tato knížečka, kde humorněupozorňuje na klady ale i zápory lidí všech povolání a sociálních skupin.

Stále platná kniha. Společnost není dokonalá a je co zlepšovat, ale je kvuli tomu nutné obětovat životy a volat po revoluci?
Bál jsem se, že bude stát za to jen Čapkova esej, ale ostatní ji často i předčí. Je dobře, že jsou přidány i proti názory, i když by člověk řekl, že jsou naschvál vybrány méně zdařilé, ale oni je napsali tací velikáni jako Olbracht, Hora či Neumann.

6 12.05.2014

K Weilovu komentáři. Celá kniha se točí právě kolem toho, že není jednoduché prohlásit, kdo je a kdo není věřící.A jestli jsem Halíka správně pochopil, tak hlavní je se ptát a být v otázkách a hledání trpělivý. Dále odmítá ostrou vyhraněnost věřících a ateistů, která by vedla k nesnášenlivosti. U všeho je důležitý dialog a pochopení.
Sympatické je na Halíkovi především to, že, co káže, sám činí. Není otevřen pouze římskokatolickým názorům, ale i názorům jiných vyznání a co je na kněze přinejmenším neobvyklé i jiným náboženstvím. Kolik znás dokáže doopravdy tolerovat cizí pohled na svět?

6 30.08.2013

Jsou to hezké básně o přírodě, ale nemohu si pomoci, něco tomu chybí. Asi trochu opravdovosti, trochu skutečného citu a nejen povrchní pózy městského člověka, který je vržen do přírody. Často přirovnává přírodu k ženě. Vidí v tom obdobný vztah, ale v obojím případě se u něj asi jednalo o vztah bez lásky.

6 25.05.2013

Povětroň mne okouzlil již při prvním čtení i na podruhé a na potřetí. Zkrátka podle mne nejlepší kniha s jakou jsem se setkal. Pomáhá uvědomit si, že ostatní lidi poznáváme skrze sebe a své předsudky a touhy.

6 18.03.2012

miscere utile dulci - spojit příjemné s užitečným
Horatiův citát, který požaduje, aby umění bylo nejen krásné, ale aby nás i obohacovalo moudrostí.
De arte poetica svůj nastíněný požadavek splňuje, ale co jiná literatura, která nás dnes zaplavuje?

5 29.03.2014

Nestačilo mi si tuto knihu přečíst. Musel jsem ji mít. A tak jsem si ji pořídil a udělal si radost. Poezii mám rád a tato kniha pomáhá nahlédnout trochu více pod její roušku a porozumět jejímu tajemství.

5 26.03.2014

Co je špatného na Michelupovi? Asi to, že je podobný většině z nás. Žene se za slevou a lpí na shromažďování majetku.
Jedinou jeho vírou je trvalost zboží.
Odkud se Michelup vzal? Narodil se za starého mocnářství, prožil Velkou válku a dožil se velké hospodářské krize. To vše formovalo jeho charakter. Hodnoty Bůh (odměňoval věřící), peníze (nesly úroky) a maturitní vysvětčení (otevíralo cesty k zaměstnání a výhodným pozicím) ztratily za války smysl. Jedinou hodnotou zůstalo zboží, které neztratilo na ceně na rozdíl od peněz. Za velké hospodářské krize, ale ztrácí hodnotu i zboží, které nikdo často nechce. V takovéto době se odehrává děj knihy. Poláček se podle mne vysmívá Michelupům, kteří lpí na věcech a kupují i takové, které neumějí sami zhodnotit. Nejde ani tak o starožitnosti jako o zbytečnosti - motocykl, radio byly velice moderní věci, ale na starožitnostech se dala ukázat jejich trvalost. Motocykl byl pro Michelupa jen další výhodná koupě. Koupě, která ho nakonec málem zničila. Malost Michelupů nás ale dodnes neopustila. Ještě stále se poměřuje úspěšnost života dle velikosti majetku.
Myslel jsem si, že si přečtu zábavnou knihu od humoristy Poláčka a místo toho, jsem se musel zamyslet i sám nad sebou a v několika případech se i sám chytnout za nos.

5 08.06.2013

Vždy mne lákalo si něco přečíst od autora, který je tolik vychvalován. Sáhl jsem tedy po jeho novince. Z počátku jsem si ale říkal, tohle má být ten velký Eco? Primitivní věty, které obsahovaly tolik nenávisti a nesnášenlivosti. Asi bych knihu odložil, kdyby se jednalo o jiného autora s tím, že jen někdo dal průchod své xenofobii. U Eca jsem ale přistoupil na to, že účelovost tohoto postupu poznám časem (obavy mne ale neopustili). Dočetl jsem a jsem rád, že jsem knihu neodložil. Obsahuje totiž mnoho současných problémů. Konspirační teorie,kterými i dnes jsme obklopeni, je hlavní tematikou knihy. Kolik lidí stále věří na židovské spiknutí nebo na jiná ještě méně uvěřitelná. Přitom všechna jsou primitivní a hloupá, ale bohužel někdy se hodí i státním aparátům a někdy, co hůř, jsou na nich vyloženě postaveny...

5 05.05.2013

Je zajímavé, že už v úvodu se uvádí pro koho kniha je a pro koho není. V určitém smyslu se jedná o alibismus, ale líbí se mi že přesně vystihuje přidávané komentáře.
Kniha neříká nic nového, ale i když jsem skoro všechny myšlenky už někde slyšel, tak zde jsou pohromadě a pomáhají člověku se zamyslet.

5 28.07.2012

Čtivou formou se seznámit s osudy jedné osoby a skrze ni téměř se sto lety československého národa, tak to se povedlo Čapkovi skrze hovory s Masarykem. Zároveň tak Čapek napomohl vzniku novodobé legendy, která v mnoha ohledech byla důležitá pro uvědomnění české společnosti ve dvacátém století a zůstává svým odkazem stále aktuální.

5 07.03.2012

Líbí se mi Čapkova hra se slovy a udělat kvalitní překlad básně a přitom téměř nic nepozměnit, před tím smekám klobouk.

reakce na mcleoda: ano, Čapek není vyloženě básník, ale bez něj a tohoto překladu by nebylo mnoho českých velikánů poezie. A upírat kvalitu Čapkova překladu není namístě.

5 18.02.2012

Bohužel již nejde o příběh Broučků z pera pana Karafiáta. Hlavní problém vidím v tom, že pan Karafiát nazýval pojmem beruška ve své knize ženský rod od broučka a ne slunéčko sedmitečné (Brouček a Beruška s velkými počátečními písmeny jsou pak vlastními jmény daných postav) - těm se zde říká verunci. Také Janinka je původně zralou ženou - vrstevnicí Broučkových rodičů a v tomto leporelu je to copatá holčička. Je smutné, že tato knížečka byla vydána v České republice, českými autory a přesto neodpovídá původnímu znění a není ani jeho převyprávěním.

4 08.08.2014