Stoklaska komentáře u knih
Útlá kniha, která zůstává v hlavě ještě dlouho po přečtení. Určitě se k ní budu vracet.
Velice poučné čtení, načerpala jsem nové informace a na stromy se dívám už trochu jinak. Myslím, že o stromech a jejich významu pro nynější i budoucí generace by se mělo učit ve školách.
Na mě byla kniha až příliš metaforická. I když z textu jde vidět, že jde o zkušenou autorku, která umí zacházet s českým jazykem.
Kniha je napsaná srozumitelně a čtivě. Nejvíce se mi líbila kapitola o naději.
Krátké,dobře napsané povídky o krajanech v Jižní Americe. U některých mi bylo líto, že nebyly delší.
Pavel Kolář rozhodně ví, o čem píše, jeho kniha podněcuje k přemýšlení. Rozhovory jsem přečetla jedním dechem a k některým pasážím jsem se vracela. Velice se mi líbily ilustrace. Knihu jsem určitě neměla v ruce naposled.
Zajímavá kniha, zpočátku obtížněji uchopitelná. Jednotlivé střípky Xanina života se postupně skládají dohromady a až v poslední třetině knihy začne vše dávat smysl. Jen mi uniklo, jak do knihy zapadá dvanáctý příběh. Kniha je náročnější na čtení, ale nakonec musím říct, že se mi líbila.
hodnotím hlavně první polovinu knihy - o zahrádkách a zahrádkaření. Tato část je velmi povedená, vracela jsem se k jednotlivým kapitolám. Další části působí rozháraným dojmem, spíš jako kratší texty naskládané k sobě. První část knihy kvalitou výrazně převyšuje část druhou.
Kniha se dobře četla, nejvíc mě zaujal příběh Magdaleny, příběhy ostatních žen by si zasloužily více prostoru.
Příliš mnoho postav knize škodí, čtenář se ztrácí v ději. Celkově mě kniha spíše zklamala.
Výborná kniha. Ačkoliv zdánlivě není vůbec napínavá - jsou popisovány jednotlivé dny osamělé ženy, je v ní jakýsi neklid, který čtenáře popohání číst dál. Sledujeme tělesný i duševní rozpad jedné osobnosti, která smysl svého života našla ve sběru bylin. Nemohla jsem se rozhodnout - má kniha dobrý konec nebo nemá? Co je vlastně pro Annu z jejího pohledu dobré?
Zajímavé téma, kniha mě bavila. Až když jsem ji přečetla, tak jsem zjistila, že je to celá knižní série. Tak uvidím, jestli pokořím i další díly!
Milá, příjemná kniha. Vyloženě odpočinková četba, která mozek čtenáře nijak zvlášť nezatíží.
Úžasná kniha, je obdivuhodné, čeho je lidský organismus schopen. Některé povídky jsou až neuvěřitelné. Oliver Sachs píše o jednotlivých lidech tak empatickým způsobem, až by je čtenář rád poznal osobně.
Knihu jsem si vybrala do čtenářské výzvy 2018, protože byla zmíněna v jiné knize - Viewegově Biomanželovi.
Z Viewegových knih jsem četla spíše ty, které napsal v první polovině své kariéry. Proto mě šokovalo, jak je tato kniha špatná. Nelíbil se mi vulgární styl psaní, pořád jsem čekala, kdy se úroveň knihy zvedne. Pokud jsou tyto zápisky autobiografické, možná nás mohl autor ušetřit. Ráda bych si na něj ponechala aspoň trochu pozitivní názor...
Čtivá kniha, přečtena za pár hodin. Klasická oddechovka na volné odpoledne.
Četla jsem už několik knih od Beáty Matyášové, tato je spíše slabší. Trvalo mi několik dní, než jsem ji přečetla, protože mě děj nezaujal a nemohla jsem se začíst.
Knihu jsem si vybrala kvůli čtenářské vyzvě 2018, hrdinka se jmenuje stejně jako já. Tím veškerá podobnost končí. Hrdinka knihy je ve všem nej, všechno zná a všechno umí. Po několika kapitolách už mi nebyla vůbec sympatická. Děj mě asi od poloviny příliš nezajímal, protože jsem nepochopila, proč hrdinka zůstává v takovém vztahu. Místy jsem měla pocit, že si autorka dělá ze čtenáře legraci.
Výtečně vykreslené vnitřní pochody jednotlivých postav. Duševní poruchu hlavní hrdinky dokázal Fitzerald tak přesně vykreslit asi i díky tomu, že jeho manželka také trpěla psychickou nemocí. A samozřejmě i následky nemírného pití byly autorovi osobně dobře známy. Dick Diver je člověk nejdříve sympatický se slibně se rozvíjející kariérou, ale vše dopadne jinak, než se zpočátku jeví. Kniha není akční, plyne svým tempem, tak jako plynul život evropské smetánky 20.let.
Návod, jak být stejně šťastný jako Dánové. Kniha se příjemně čte, ale v hlavě moc dlouho nezůstane.