SugarDolly komentáře u knih
Jako nevím, asi jsem divná, ale fakt nechápu, proč jsou lidi z týhle knihy tak urvaný...
Fantasy není můj oblíbený žánr, ale Naslouchače jsem si přečetla na doporučení, že prý P. Stehlíková je v tomto oboru špička apod. Možné to je, ale můj subjektivní dojem lze definovat takto: nestačím se divit, co všechno dneska vychází tiskem ...
Moc nechápu, co by se mi mělo na téhle knize líbit. Přijde mi, že paní spisovatelka začíná žít pouze ze svého věhlasu. Ať napíše cokoli, vždy se najde houf čtenářů, kteří to pochválí, protože to přece musít být dobré, když to napsala autorka Hany ... Omlouvám se všem, koho Nudné roky nadchly, ale mě příliš nezaujaly.
Tohle je skutečně ubohá kniha. Okomentovala jsem ji v kratičké recenzi ...
... a na to pole podle skal, zelený mužík zatleskal ... Tak tohle se asi nedá zapomenout. Stejně jako Svatební košile, Polednice a další štěpné kousky z Erbenovy bible českého horroru.
Zajímavý příspěvek na kontroverzní téma. Popravdě řečeno v sobě stále hledám upřímný, pravdivý a odpovědný postoj k problematice migrace ...
Každopádně se jedná o silnou reflexi bezútěšné situace v Sýrii. To si tady vůbec nedovedeme představit, co tam lidé prožívají ...
Tohle jsem si půjčila jako čtení na víkend u mámy. A dobrý. Moyesová fakt psát umí.
Jak název napovídá, jedná se o nekonvenční parafráze vybraných pasáží z Nového Zákona. Autor vedl projekt Bible21, zabývající se překladem bible z aramejských, řeckých a hebrejských originálů. Cílem Parabible je přiblížit biblické myšlenky modernímu člověku jejich převyprávěním postaveným na ústřední myšlence: Ježíš přišel mezi nás, do naší doby, a prožívá tu vše, co je popsáno v Novém zákoně. Ne všechny úryvky mi přišly přínosné, ale řada postřehů mě fakt zaujala. Třeba, že se bůh nevejde do kostela - to je podle mě velice výstižné. Nebo tento citát z parafráze setkání Ježíše se Samaritánkou: "Náboženství nikdy není řešení. Lidé uctívají Boha různými způsoby, ale to neznamená, že ho znají ... lidé nebudou řešit, jaké je to pravé náboženství, ale jak opravdově žít ... dotýkat se nebe a žít smysluplně a pravdivě". Tato úvaha jak vystřižená z de Mella ve mně hodně rezonuje.
Famózní čtení. Téměř dokumentární popis krystalicky čisté politické manipulace, tak typické pro elitní establišment totalitních režimů. Příběh není narušen žádnými příkrasami, od začátku do konce jde pouze o moc a přežití. Jakékoli etické hledisko nemá v jednání postav vůbec žádné místo. Geniální kniha.
Krásná kniha, četla jsem ji jako mládě. Probudila ve mně dobrodruha :)
Famózní kultovní záležitost, nesmírně chytře napsaná originální alegorie. Výstižně analyzuje principy, na nichž funguje konstrukce totalitní moci a mechanismus její stabilizace (pokud možno na věčné časy a nikdy jinak). Výstižné je rovněž i konečné vyhnání establišmentu - tak to totiž zatím vždycky dopadlo (naštěstí). Krásné jsou ale i epizodické niternější sondy do lidské povahy, do postojů vůči vládnoucímu zlu.
Kniha se mi dostala do ruky tak trochu náhodou. A moc se mi do ní nechtělo, protože příběhy z doby holocaustu se v posledních letech valí v hustém proudu. Ale tohle je fakt moc dobře napsané... líbilo ...
Jeden z mých TOP kulturních zážitků v době dospívání: přednes Nezvalova Edisona panem Radovanem Lukavským ve Strahovském klášteře. Nepopsatelné ...
Tahle knížka mě moc překvapila, protože jsem od ní fakt nic nečekala. Dostalo se mi to do ruky náhodou. Začetla jsem se do toho na první našlápnutí a nešlo se odtrhnout. Vtipné, originální, s nečekaným rozuzlením zápletek jednotlivých příběhů. Zajímavé byly i úvahy na spirituální témata.
Četla jsem všechny tři dosud vydané knihy tohoto autora a musím říct, že každá další je o chlup lepší než ta předešlá. Ani v novém nášupu nechybí kousavý sarkasmus, strhující děj a obratné hrátky s češtinou, podpořené bohatou slovní zásobou. Hlavní částí knihy je jakýsi zkrácený román psaný z ženského pohledu: musím smeknout před pisatelovou schopností ponořit se do holčičího prožívání.
Obdivuhodná ironická satira, na svou dobu fakt revoluční. Některé postřehy jsou nejen nesmírně výstižné, ale i zcela nadčasové. No, a na paní Papundeklovou asi hned tak nezapomenu už jen kvůli tomu jménu :)
Zajímavá forma "filosofického" cestopisu, protkaná pozoruhodnými postřehy vnímavého autora. Určitě stojí za přečtení, byť dnes už je Amerika úplně jiná.