Supernova komentáře u knih
Za mě nej. Nej, absolutně nej - jestli máte rádi studentské prostředí (já nevím... á la Kdo chytá v žitě? Danny Smiřický?) - mladí, co se nechají chvíli unášet myšlenkami o směřování světa, společnosti a lidské existence, a chvíli je nejvíc zajímá, kam zakopali flašku na zakázaném místě... Když jsem tu knihu brala do ruky, nezjišťovala jsem nic - žádné recenze, žádné hvězdičky, názory. Vážně jsem netušila, jakou Aljašku budeme hledat a proč. Tohle vám zároveň zlomí srdce, ale hned nato dostanete od autora hodně náplastí. Ó, děkuju autorovi za tenhle příběh. Silný, vtipný, drsný, místy cíleně směšný, geniální.
Deka je jednoznačně sympatická postava. Spolu s ní jsem hodně chtěla odhalit mnohá tajemství, která v sobě skrývá její původ... Co se jí stalo v domovské vesnici, bylo opravdu kruté, a pak na cvičení, když si ji Běloručka odvezla, to nebylo o moc přátelštější prostředí... Zajímavě vytvořený svět, možná bych uvítala trochu větší náhled do psychologie postav, ale i tak je to čtivá - a pokud jde o tempo, tak i velice svižně ubíhající - fantasy.
Tohle bude pro ty, kteří mají rádi science fiction hezky nonkonformně! Jo, je hrozně fajn, že i Češi umí psát sci-fi a dokonce biopunk. Obálka se povedla, předpokládám, že zobrazuje jednu z postav, které (kromě Alice a samozřejmě hlavního hrdiny) obsadily první příčky mého žebříčku. Pod Kovovým nebem by se vám asi moc nelíbilo, ale neměli byste moc na vybranou! :) Máte tam podlidi, ale také vylepšené extra-super-lidi (kteří ovšem také nejsou úplně nezničitelní), vtipně nechutné scény, hodně velkou porci dekadence. Autor vše prokládá různými reportážemi ze života v Tyfu, televizním vysíláním (jestli vám naše současná televize připadá občas zvrhlá, přelaďte na programy z Tyfu, hnedle všechno přehodnotíte :D), uvidíte příběh i z různých úhlů pohledu jiných postav než té hlavní. Úplně úžasně záhadná je jedna tajemná a geniální lady. V prudkém kontrastu s ní je Sára, zcela prvoplánová blondýna (existují i pod Kovovým nebem, hurá!). Pan Zázračný je jaksi instinktivně děsivý. Mojí hitparádě ale kraluje Včelička. Autorova biotechnologická imaginace je snad bezbřehá. Těším se na pokračování.
K téhle vtipné záležitosti se vracím již po mnohokráté... (Ač mám vydání společně s Dorianem Grayem, k Dorianovi jsem si našla cestu teprve nedávno.) První klasika, které jsem se hlasitě smála už jako teenager, což mi vydrželo do dospělosti. Kreativita moření nebohého ducha mě vždy dostane.
Od téhle knihy se člověk těžko odtrhne. Příjemně napínavé, opravdu hodně vtipné a zábavné, protkané okamžiky, kdy už spolu s hlavním hrdinou těžko rozeznáváme, co je dílem nějaké tajemné síly a co si jenom vsugerovává. Vážně oceňuji autorčin humor, nešlo se nesmát, ale určitě to nejsou jen humorné chvilky, co hlavní hrdina prožívá...
Černí husaři nejsou jen legendou a malý Jakub se o tom hned na začátku knihy přesvědčí. A možná konečně uvidí, jak se jeho dědeček, který kdysi bojoval v legendární bitvě, ohání šavlí. Nebo palašem? Uvidíte sami. Koníci dostanou zlaté podkovičky a zlosyni dostanou pořádně za vyučenou, ale hlavně: Černí husaři jsou milý, příjemně plynoucí příběh pro mladé i odrostlejší přívržence kouzelných a zároveň dobrodružných vyprávění, legračních i udatných rvaček a hrdinských kousků. Sabina s Floriánem mají nejedno tajemství a vše postupně vyplouvá na povrch, zatímco se schyluje k další velké bitvě, o které se možná bude zase vyprávět široko daleko. Pobaví vás loupežníci! Příběh je vyprávěn s citem, poutavě i vtipně. Můžete fandit dobru a čekat, zda grobiáni dostanou pěkně za vyučenou. I na nějaké ty půvabné bytosti a nápravu zlosyna dojde. Knihu doprovázejí překrásné černobílé ilustrace.
Dobré završení série. Cesty s Luciferem a cesty časem byly fajn - a i takový střelenec, jako je Vyvyan, může dostat pořádně přes papulu. :) Taky že mu tentokrát málem došel humor. Ale naštěstí fakt jenom málem. :)
Budu se to snažit vzít bez spoilerů. Od Leichenberga jsem možná čekala něco jako military říznutou fantasy ve stylu "vymlátit a jít", ale ono se mi to začalo během čtení zajímavě rozkrývat. Překvapivě má ten román více vrstev. Nejzajímavější pro mě byly vzpomínkové pasáže ze XIII. pěší, začala jsem tušit, že se tam asi odehrálo něco velkého. Následně, když došlo k pro mě mrazivému odhalení ve chvíli, kdy už Frau Mengele a její bizární kolegyně - obě s vysokými frčkami v hierarchii organizace, která o Gabriela Leichenberga stojí - vzaly Leichenberga do společnosti, už bylo jasné, že Leichenbergovy schopnosti budou asi hodně zajímavé. Je hodně vidět, že se autor vyzná v polních bojích - v zákopové válce by asi bojovat nestihl, ale musí mít hodně nastudováno, a to i co se týče mentality lidí v trestních jednotkách. Zajímavý je taky moment "oběti v systému". Celou dobu jsem se asi podvědomě snažila, aby mi ten pašerák a pytlák byl aspoň trochu nesympatický, jenže bohužel jsem se opakovaně přistihla, že tomu rošťákovi držím pěsti. Občas radši oblíznul jedné z dam, které ho chtěly zlomit pro svůj účel, podpatek, ale konal tak s vidinou, že jim vezme kramle. No, člověk mu prostě fandil.... Ani náhodou se nedá říct, že by to byla "komická figurka", ale tragikomické a hořce úsměvné situace do toho trochu vnáší ten pocit letargie. Není to vzor ctnosti, ale i toho bídáka si prostě člověk zamiluje.
No, tedy , tato kniha je srdcolamač, takříkajíc. Asi nemá cenu se tvářit, že od začátku nevíte, kam to celé směřuje, ale stejně tak nějak doufáte... Očima dítěte, které krade knihy a tak nějak si hledá cestu k novým lidem ve svém životě, vykreslený obraz Německa, zatímco se ho zmocňoval šílený pán s knírkem. Srdcervoucí.
Napsat tento komentář mi trvalo opravdu déle, než číst Smrtku! A proč. No protože jsem si nedokázala sesumírovat v hlavě, proč se mi Smrtka tak (ano, řeknu) dobře četla, když se jinak morbidním tématům tak nějak podvědomě vyhýbám. Je ale pravda, že už obálka, která je mimochodem vážně povedená, naznačovala, že navzdory názvu to bude podáno tak nějak... lehčeji. Cech smrtek prostě musí zbavit tento autorem dobře propracovaný svět nadbytečných jedinců. Zajímavé jsou deníčky a prožívání a postoje některých postav. Ta kniha mě vedla k prapodivným úvahám, není to ten typ příběhu, který rychle zapomenete. Vlastně se četla tak lehko, že by mě to svádělo k méně hvězdičkám, protože... proč vlastně? Ne. Zaslouží pět. :D Za mě nějakým způsobem rozporuplná kniha, což je asi na ní prostě skvělé.
Plynulé navázání na první díl, s velmi zajímavým vývojem některých členů císařské rodiny - ale vyhněme se spoilerům. Vesmírní piráti nabírají nečekanou sílu, ale Danielovy vyjednavačské schopnosti vedou k získání nových spojenců - a ty si tedy užijete, neboť nás tentokrát autor neošidil o vtipné situace. Mladý Hankerson už nám v prvním díle ukázal, že neváhá bránit Impérium i za velkou cenu, což se projevuje i tentokrát. Oceňuji střídání prostředí a některé nápadité prvky, zapojení poněkud ujetého voodoo kultu, a taky svéráznou císařovu nastávající. Je třeba natrhnout Vyvoleným triko!! Dostáváme plnohodnotného Kotouče, který naštěstí neztrácí na vynalézavosti, takže si troufám odhadovat, že nás ve třetím díle čeká (finále?? nebo ještě přibydou další pokračování) ještě zajímavý vývoj protože příběh není uzavřen.
Skvělá duchařina. Koho je to gusto, měl by po sérii určitě sáhnout, kromě toho se autorka zlepšuje. Jsem od přírody strašpytel, takže to se mnou pěkně mává, působivé, napínavé, přesvědčivé.
Vracím se k Simpliovi. :) Trochu hutné čtení, ale vtipné, a perfektní dobový obraz.
Není to vůbec tak špatné, jak tady čtu, autorce bych určitě nenasazovala psí hlavu. Dokázala mě navnadit a chtěla jsem vědět, jak to bude pokračovat, navíc hlavní hrdinka byla docela sympatická. :)
Osvědčená klasika :) navíc obdivuji jazykové dovednosti. Je to ze slovenštiny, ale když mám potřebu jaksi si obohatit slovní zásobu, tak Červenák je docela tutovka.
Tak mně se kniha líbila, zarytí fanoušci Kinga buďto uvítají žánr a takové, řekněme, tematické odkazy... na dílo velkého mistra, které mě osobně potěšily :), nebo začnou nadávat, že je to vykrádání. Je ale pravda, že to navozuje tu správnou atmosféru, kterou jsem od toho očekávala. Pouze jednu poznámečku budu mít: je to snad už několikátá kniha, kde jsem měla pocit, jako by autor/ka, v tomto případě autorka, najednou přehodila výhybku a rozhodla se to poněkud přeždímat, překombinovat, a tak už je to několikátý titul, kde si říkám "fajn, tak ten úplný konec se prostě nestal a budu v dobrém vzpomínat na to předtím". Mrazivé, já jsem strašpytel, takže vyhovovalo. Klidně další titul od paní Tudor. Obálka je bomba, a autorka má mimochodem super příjmení.
Moc milé čtení!!! :)
Konečně jsem taky přečetla "knihu s ostříhanými vlasy", jak už jsem jí začala říkat. Po přečtení některých hodnocení jsem se obávala, co mě to čeká, ale ve finále mi ta kniha ne a ne vyběhnout z paměti. Často se vracím k některým situacím, ještě zpětně přemýšlím nad Jule. Určitě bych neobhajovala všechny její činy, to se ani nedá, nicméně Imogen... mi byla všechno jiné než sympatická, Jule je prostě antihrdinka, ale určitě tedy nemůžu říct, že by mě ta kniha zklamala, naopak... normálně mě nahlodala a až příště uvidím něco od E. Lockhart, chci to zase zkusit.
Drsné, psychologické, do hloubky... Dokonalé rýsování postav a plastické popisy emocí. Máte možnost prožít příběh rodiny, kterou zasáhla zákeřná nemoc, z úhlů pohledu různých jejích členů - kromě samotné Kate, do jejíž hlavy se nepodíváte. Tedy kromě epilogu. Těžko říci, na čí být straně... Nechci řešit morální dilema knihy, ale Anna byla coby lidská bytost stvořena v podstatě na náhradní díly. Pro všechny postavy nesmírně těžké, bratrovi se nedostalo pozornosti téměř už vůbec, neboť jako náhradní díl nedokázal posloužit... Těžko popsat tak mnohorozměrnou knihu.... Musíte přečíst - ale odpočatí po dočtení nebudete. Hodně silný příběh.
Zajímavá kniha, pozvolnější tempo... po přečtení některých hodnocení jsem skoro pocítila zvědavost, co že to ta hudba, ten poetický jazyk... :) ale docela dlouho mě táhl ten mrazivý prolog, při zmínce o Králi duchů mi jaksi naskočila husí kůže, táhla to zvědavost. Kniha založená tak nějak na povídání, spíš než na uříceném ději, to je pravda, ale líbila se mi :) Ještě jedna věc mi nedá. Po dlouhé době vidím obálku, u které si říkám, že bych ji ráda měla ve velkém formátu a dala si ji jako obraz na zeď, abych na ni pořád viděla.