Tereza0107 komentáře u knih

(SPOILER) Achjo, opět tak napínavý konec a teď si budu muset zase pár let počkat. Kvůli třetímu dílu jsem si musela dát rereading celé série a i tak jsem měla pocit, že místy ve všech těch záhadách a změti sklenařských čísel trochu plavu. Hromada věcí zůstala nezodpovězených a naťuknutých. Není mi moc jasné, v co se vlastně změnila Ilan, kdo je buni a proč ochrnul na půl těla, když mu Ilan snědla drobek? :D A na Kozlowské chápu jen to, že dvakrát bouchá holí, všechny nenávidí a má něco společného s podzemními branami.
No budu doufat, že další díl bude maličko více srozumitelnější a autorka se bude snažit zodpovědět čtenáři nějaké otázky a ne jen přidávat další světy, postavy, záhady, superschopnosti atd.

⭐️ "Ať už chystáš cokoliv, mysli - a mysli dobře Ilan, "řekl Vargas nakonec. Beze slov jsem se od něj odvrátila. On věděl, že já lžu a já věděla, že lže on. Bránili jsme urputně svá tajemství, přestože bychom jeden pro druhého riskovali život. Bylo to tak ... sklenařské.

⭐️"Konečně pořádná noc a to sklenařský smrádě to musí celý po..kazit," spustil Gerard.
"Nevím, proč jste tak naštvaní," zahlásila jsem. "Všichni jste se probudili vedle krásných žen, Erno dokonce vedle tří. Jenom já jsem měl po ránu v pokoji jeho." Loupla jsem očima po smrdutém starci. Oči všech se závistivě upřeli na Erna.
"Jsi prostě smolař, Ilane," odpověděl se smíchem bojovník.

19 16.08.2021

Tento týden jsem si dala rereading třetího dílu Sirotčince, abych si připomněla všechny souvislosti a poté mohla plynule navázat dalšími díly, které na mě už čekají v knihovně.
Musím říct, že autorem vytvořený svět Podivných mě ani po třetím dílu nepřestává bavit. Postavy a jejich podivné schopnosti jsou velmi originální, až jsem si kolikrát říkala, jakou má autor bujnou představivost. Oblíbila jsem si i nově příchozí postavy - převozníka Sharona, o kterém jsem dlouho nevěděla, jestli ho zařadit mezi klaďase nebo ne a také Adisona udatného.
Zápletka hledání mýtické knihovny duší Abatonu byla fajn a vůbec celý příběh mě od začátku chytil a nepustil. Pořád jsem přemýšlela, jak asi Jacob s Emmou vybruslí ze svého "pár stovek let věkového rozdílu" a byla jsem napnutá až do konce. Rovnou začínám se čtením dalšího dílu, protože zakončení třetího dopadlo opravdu nečekaně a jsem hodně zvědavá, kam autor podivné děti s jejich ymbrinou bude směřovat. A hlavně jestli někdy zjistí, co se tedy nakonec stalo s chudákem Fionou?

19 07.12.2020

(SPOILER) Tak teď nevím. Tuto sérii jsem si hodně užila. Děj příjemně odsýpal, střídavé vyprávění postav a krátké kapitoly u mě zafungovaly tak, že jsem si řekla dobře, přečtu si ještě kapitolku a ve finále jsem jich přečetla pět.
Mám ráda, když autor dokáže vytvořit příběh, kde si čtenář oblíbí i postavy, které by měly být záporné a dokáže vzbudit sympatii, až soucit. A to je přesně tento případ. Ovšem na to, jak mi předchozí díly přišly chytré a promyšlené, tak závěrečný díl působí až moc překombinovaně a přitaženě za vlasy.
Na můj vkus bylo do záhadných vražd V4O zataženo až přespříliš postav. Což na mé straně způsobilo velké zmatení v tom kdo koho zabil, kdo měl jaký motiv, kdo je vlastně mrtvý a kdo jen na oko. Jakoby nafingování něčí smrti, nastrčení jiného těla a následná změna identity byla ta největší brnkačka na světě.
Hvězdičku strhávám hlavně za závěrečné zmrtvýchvstání třetiny postav a za ten rádoby happy end, který když už, měl zůstat happy endem. Tu poslední "Porterovu záchodovou stopovačku" si autor dle mého mohl odpustit.
Ale i tak nelituji času stráveného nad čtením této série a doporučuji přečíst.

19 29.06.2020

Moje druhá knížka od této autorky a po Haně jsem měla asi moc velká očekávání, protože z Hotýlku jsem byla trochu zklamaná. Příběh mě nijak zvlášť nezasáhl a ani jsem si vysloveně neoblíbila žádnou postavu. Václav byl na mě moc velký poseroutka, Jindra trubka, Oldřich až moc vzpurný rebel, Marcelka děsně vypočítavá, Lucie příliš tragická no a tak bych mohla pokračovat. Jediný do koho jsem se dokázala vžít byl děda Leopold s jeho láskou k rodinnému hotýlku a touhou zajistit ho pro další generace. Autorky styl vyprávění je takový svůj - nikde nic nepřikrášluje sálodlouhým popisem emocí a pocitů a čtenáři vše naservíruje prostě tak jak to je, způsobem ber nebo nech být. Každopádně tři hvězdičky si určitě zaslouží a na autorku nezanevřu. V knihovně na mě čekají další její knížky.

19 04.11.2019

Moje druhá knížka od autorky a moje pocity se naprosto shodují s pocity z Kavárny v Kodani. Čtení pro relax, únik z reality, krásné popisy okolního světa, krásná místa, žádný spěch, hodně hygge, znovuobjevení sama sebe, láska - pokud u knížek hledáte nějaké z těchto klíčových slov, tak série od J. Caplinové je právě pro vás.

18 22.04.2024

Na Kopíráka jsem byla opravdu zvědavá, protože jsem na něj od mnoha booktooberek slyšela pět samou chválu. Tak jsem se tedy nechala zinfluencovat a pořídila jsem si ho. A nemůžu říct, že by to bylo nějak špatné. Příběh se četl jedním dechem, postavy mi sedly a nenudily mě, zápletka s vrahem, který kopíruje nechvalně známé sériové zabijáky byla také super. Ale u thrillerů mi celkový dojem většinou pokazí nereálný závěr. A nejinak tomu bohužel bylo i tady. Proč tolik překombinovanosti? Za to ta jedna hvězdička dolů.

18 14.02.2024

Děti Anglie - aktuálně téměř nesehnatelná knížka - a proto, když jsem ji uviděla v nabídce jednoho antikvariátu, musela jsem ji mít. Knihy od A.Weirové se mi osvědčily a zatím jsem nenarazila na žádnou, jejíž čtení bych si neužila.
Tentokrát se dozvídáme více o životě potomků Jindřicha VIII, kteří po jeho smrti všichni postupně nastoupili na trůn. Nejvíce prostoru je zde věnováno Edwardovi a Marii. Kniha končí nástupem Alžběty na britský trůn, takže předpokládám, že její vláda bude popsána v nějaké další knize.
Jelikož jsem se o období po smrti Jindřicha VIII. nijak extra nezajímala, překvapilo mě, jak nejistá a proměnlivá doba to byla a to hlavně z pohledu víry a náboženství. Kolikrát jsem si říkala, že v tom množství vyhlášek a neustálých změn, aby se čert vyznal.

"Si Deus est pro nobis, quis contra nos? Když je Bůh na naší straně, kdo je proti nám?" (Marie Tudorovna)

18 22.01.2024

Když jsem si přečetla první větu v anotaci knížky - "Příběh lásky mezi slovenskou židovkou a nacistou z Osvětimi inspirovaný skutečnými událostmi...", tak jsem trochu očekávala jen další tuctovku z prostředí koncentračního tábora. Ale kniha mě nakonec hodně vtáhla a dobře se četla. Sice mě trochu otravovaly často se opakující myšlenky hlavních protagonistů, ale nic co by se nedalo snést.
Líbila se mi snaha autora vykreslit "tvárnost jednotlivce", když je dostatečně dlouho pod vlivem okolní společnosti. Postupné změny Franzova náhledu a přístupu k životu byly opravdu uvěřitelné.
Na plný počet hvězdiček mi to sice nepřišlo, ale čtyři hvězdičky si knížka určitě zaslouží.

18 03.01.2024

Knížku jsem začala číst, na doporučení mojí mamky, protože z ní byla nadšená. Ze začátku jsem si říkala, že asi nebudeme sdílet stejný názor, protože ta politická část s Avery mě moc nebavila. Když se však kapitoly překlopily do pohledu Rill a my se ocitly plující s celou její nomádí rodinou na Arkádii, tam mě příběh chytil.
Nestačila jsem zírat, co bylo v té době v Americe možné. Sice jsem četla knihu od K. Rimmerové Utajená dcera, která věnuje podobnému tématu, v trochu jiném kontextu, ale únosy dětí, od milujících rodin, z důvodu aby bylo dostatečné množství "zboží k výběru" pro bohaté a vlivné lidi, to je úplně jiné kafe.
Líbilo se mi, že rozuzlení zápletky nebylo tolik sluníčkové, tudíž působilo realisticky. Autorka však mohla ještě před únosem dětí pověnovat trochu více prostoru vytvoření vztahu Rill a Silase, protože takhle mi ta jejich "první velká láska", jak ji později popsala May, nepřišla tolik věrohodná.
Každopádně knížku doporučuji, líbila se mi moc, moc, moc.

"Odmlčí se, jako by už k tomu nechtěl nic víc říkat, ale v jeho očích se zrcadlí můj vlastní strach. Neseme si vinu za hříchy přechozích generací? A pokud ano, uneseme tíhu toho břemene?"

"Je zvláštní, jak lidé považují za správné to, na co jsou zvyklí, dokonce i když je to špatné."

"Co si hlava nepamatuje, to zůstane v srdci. Láska je to nejsilnější pouto ze všech. Silnější než cokoliv jinýho. Vemte svojí babičku za slečnou May. Srdce bude vědět. Srdce vždycky ví, koho miluje."

"Bez ohledu na to, jak moc milujeme melodii minulých dnů nebo si představujeme písně těch budoucích, tančit musíme na hudbu dneška, nebo navždy ztratíme krok a budeme se potácet za zvuku něčeho, co se pro tu chvíli nehodí."

"Lidé nám nevstupují do života náhodou. Žena nemusí dovolit, aby její minulost určovala její budoucnost. Jestli chce, může tančit na novou hudbu. Na svou vlastní. A aby tu melodii zaslechla, musí přestat mluvit. Tím myslím, sama k sobě. Vždycky se samy sebe snažíme přesvědčit o všem možném."

18 18.10.2023

Kniha se mi moc líbila, divím se, že o ní není více slyšet. Má krásnou obálku, která člověka hned zaujme a uvnitř se skrývá příběh vesnice, ležící v Sudetském pohraničí, kde večer uleháte s klidným srdcem jako horal a následující ráno se vzbudíte budťo jako Čech, nebo jako Němec - a nic mezitím neexistuje. Jsou zde vidět těžké životní volby, které museli lidé pod nátlakem tehdejší doby činit a až čas vykrystalizoval, jestli se rozhodli správně a jestli dokážou žít se svým svědomím. Ale to už nebylo nic naplat, s následky se musel vypořádat již každý po svém.
Knížka se mi sice četla pomaleji, ale moc jsem si jí užila a doporučuji.

18 23.08.2023

Po Heřmánkovém údolí, které se mi moc líbilo, jsem se rozhodla sáhnou po další knížce od paní autorky a opět super. Životní příběhy a trampoty Laděny a Kamily mě rychle vtáhly, a ač často hodně hořkosladké, je to takové milé čtení. A jaké bylo moje překvapení, ona to je dokonce série tří knížek! Určitě si musím sehnat i zbývající dva díly, knížka totiž působila docela uzavřeným koncem, takže jsem zvědavá, kam bude autorka linky směřovat.

18 22.02.2023

(SPOILER) Knížka popravdě předčila má očekávání až natolik, že jsem měla v úmyslu jí dát pět hvězdiček - kdyby ovšem nepřišlo těch posledních 40 stran, které úplně rozhodily tón knihy a byly pěkně přitažené za vlasy. Nechápu, proč měla autorku náhlou potřebu nechat postavu mírumilovné čtyřicetileté profesorky francouzské literatury někoho zastřelit, což se absolutně vymykalo charakteru, který postavě celou knihu budovala. A pak ten úprk přes půl zeměkoule. Co na to říct, než jen, že to bylo úplně zbytečné.
No a teď z toho lepšího soudku. Zápletka mi přišla super, originální a byla jsem od začátku hodně zvědavá, jaký příběh se za záhadou kulky v krku skrývá. Dobře vytvořená atmosféra - byla jsem napnutá jak kšandy a místy jsem se i docela bála. Postavy mi byly sympatické, trochu mi tam neseděla postava doktora Willa, který se choval dost nepřirozeně, ale bylo to asi spíš proto, že autorka moc chtěla, aby u čtenáře vzbudil podezření, že je pachatel.
Ale čtyři hvězdičky si kniha dle mého určitě zaslouží. Škoda toho konce.

18 11.11.2022

(SPOILER) Tohoto dílu jsem se musím říct maličko bála, protože z Paměti kostí jsem byla celkem zklamaná. Ovšem Vepsáno krví vlastního srdce mě opět vrátilo na moji "miluju sérii Cizinka" vlnu.
Části s Rogerem a Briannou jsem vyloženě hltala. To, že se Roger při hledání malého Jemma dostane skrze kameny do úplně jiné doby, než zamýšlel, byl pro mě dost nečekaný twist. Bavilo mě setkání s Brianem i shledání Rogera a jeho pravého otce Jeremiaha - i když tomu se dle mého autorka mohla ještě více pověnovat a trochu to rozvést. Klidně bych na úkor toho oželela části s Lordem Johnem a jeho otravnou famílií nebo extrémně nudné části, zabývající se kvakerstvím. A ještě jedna připomínečka - docela mě štvalo, že autorka v minulých dílech popisovala, jak je cestování časem čím dál náročnější a když už procházíš kameny po několikáté, může tě to nejspíš i zabít. Ale to nevadí, v tomto díle cestujeme všichni časem, hlava nehlava.
Co jsem naopak ráda je, že se nám příběh vrací znovu zpět na Fraserův hřeben - sice až ke konci, ale přece - třikrát hurá! Už se těším, až vyjde další díl.

⭐️"Pojď ke mě, mo nighean donn." Natáhl svou dlouhou paži, přitáhl si mě k sobě a přivinul si mě blízko k tělu. Objala jsem ho. Stáli jsme nějakou dobu zcela nehybně, má tvář se opírala o jeho hruď a jeho tvář o mé vlasy. Čerpali jsme jeden ze druhého sílu na cokoliv, co mohlo přijít. Manželství.

⭐️"Přišla jsi o rodiče jako mladá, mo nighean donn, a bez kořenů ses toulala světem. Milovala jsi Franka a samozřejmě miluješ Briannu, Rogera Maca a děti...ale Anglánko, já jsem ten pravý domov tvého srdce a vím to. Já miloval jiné a miluji mnohé, ale tobě samotné patří celé mé srdce, je jen ve tvých rukou," řekl tiše. "A ty to víš." (Jamie)

18 04.04.2022

Tato série mě nepřestává udivovat. Díl od dílu se mi zdá být lepší a lepší. Příběh se vyvíjí a graduje. Trochu jsem se bála, že autor už z příběhu vytěžil co mohl a čtvrtý díl již bude přešlapovat na místě a vařit z vody. K mé spokojenosti se tak nestalo a mě tento podivný svět pořád velmi baví.
Postavy jsou stále perfektní. Mou novou oblíbenou postavou se stal Enoch, jehož dobře mířené sarkastické poznámky mi přišly opravdu vtipné. Byla jsem ráda, že si pro Jacobovu záchrannou misi autor vybral pouze pár hlavních hrdinů, protože s tolika postavami by zápletka působila asi dost zmatečně. Měli jsme možnost nahlédnou do Abovi minulosti, coby lovce netvorů. Jsem opravdu zvědavá, jak bude tato linka pokračovat. Co se o Abovi dozvíme příště, když H. před svou smrtí nakousl, že jejich jednání nebylo vždycky úplně správné.
Nevím, jak se autorovi podařilo z obávaných, krvelačných a strašlivých netvorů udělat prakticky domácí roztomilé mazlíčky. Kdyby mi někdo řekl, že se budu na konci čtvrtého dílu dojímat nad chudákem netvorem Horaciem, kterému zemřel jeho parťák H. a ymbryny mi budou připadat jako namyšlené čarodějnice, tak si budu ťukat na čelo.
Ke konci se příběh stal maličko zamotaný tím, že se na scénu dostal veliký počet nových podivných amerických klanů, které vyznívaly trochu jako nějaká podivná mafie. A když do toho ještě přidám nějaký tajný gang normálních lidí, který pronásleduje naši novou postavu Noor, tak se trochu bojím, aby další pokračování nebyla už moc velká míchanina. Ale každopádně Ježíšku prosím urychleně další díl.

A tady ještě má oblíbená pasáž z obchodního domu. :D

⭐️"Enoch vylezl z kabinky v teniskách na hrubé podrážce, kalhotách od pyžama s hořícími lebkami na kolenou a v tričku "NORMÁLNÍ LIDI MĚ DĚSÍ". Emma zavrtěla hlavou. "Tohle je naposledy co sis vybíral oblečení sám."

18 16.12.2020

Tato knížka mě naprosto okouzlila. Ze začátku mě trochu vytáčela naivita a důvěřivost Emilie, protože bylo jasné, že na jejím vztahu něco nehraje ale ona neměla ani nejmenší podezření. Moc se mi líbila časová rovina z druhé světová války, kterou vyprávěla Connie. Musím přiznat, že když její rovina přeskočila do vyprávění Emilie, tak jsem listovala, abych věděla za kolik stránek se k ní zase vrátím. Původně jsem si myslela, že konec bude jasný a předvídatelný, ale omyl, můj typ byl špatný a vše bylo úplně jinak, než jsem předpokládala. Knížku určitě doporučuju!

18 07.03.2019

Moje třetí knížka od Darcy Coates, tentokráte poslechnuta jako audiokniha a celkem jsem si ji užila, i když nevím, jestli bych ji klasifikovala jako horor. Je sice pravda, že když jsem ji poslouchala po setmění sama doma, tak jsem si šla raději zkontrolovat, jestli mám pořádně zamčené dveře, ale já jsem všeobecně strašpytel, takže to není moc směrodatné.
Hvězdičku strhávám za ten konec, který mi celkový dojem z knihy spíše pokazil. To jak se vše vyřešilo mi nepřišlo moc pravděpodobné a věrohodné. Ale nebudu spoilerovat, posuďte sami.

17 10.11.2023

Krasojezdkyně se mi asi nelíbila tolik, jako autorky předchozí knížky. První půlka se mi vyloženě táhla, asi proto jsem ji četla tak dlouho a za to také ta jedna hvězdička dolů. Druhá půlka knížky to naštěstí vylepšila. Přibylo něco málo děje a to už se knížka dočetla skoro sama.
Ani postavy si mě tentokrát moc nepřitáhly, Sarah mě místy svými reakcemi až vytáčela a ještě navíc jsem se pořád bála, aby se hlavně něco nestalo tomu koni.

⭐️"Myslím, že kdo se stane jezdcem, tomu narostou křídla."

17 08.08.2023

Knížku jsem si koupila v dobročinné aukci pro kočičky a úplně mi uniklo, že se jedná už o pátý díl série. Ale překvapivě to ničemu nevadilo. Autorka to na začátku hezky zrekapitulovala, že jsem se v ději nijak neztrácela. Občas jsem se někde nechytala ve vztahových rovinách z předchozích dílů (Sára - Will, Will - Evelyn, Will - Angie), ale postupem čtení si informace domyslíte.
Zápletka záhadně unesené policistky Evelyn, matky Faith, mě bavila. Co mě už tolik nebavilo bylo to prostředí soupeřících drogových kartelů. Asi proto, že jako český čtenář nemám moc srovnání se skutečností - jestli vítězí na trhu z drogami, bílí, žlutí, hnědí, černí, nemám tušení.
Ale jinak nemám nic proti, dvojice Will a Faith, jsou jako vyšetřovatelé sympatičtí, možná trochu ubrat na neustálém zmiňování Faithini cukrovky, hladiny cukru, měření cukru atd. Přišlo mi to trošku jako v Sérii od Rowlingové - Strike a jeho neustále zmiňované problémy s amputovanou nohou.
Ale za čtyři hvězdičky to určitě stálo. Kdyby se mi pod ruku dostal nějaký další díl, určitě si přečtu.

17 06.04.2023

Poslechnuto jako audiokniha a moc mě bavilo, poslouchat o životě Jana Kubiše. Akorát mi nedošlo, že když budu poslouchat, tak se vlastně ochudím o všechny ty zajímavé fotografie, o kterých tu všichni píšou. Takže si knížku holt budu muset pořídit i fyzicky, nedá se nic dělat.

17 06.03.2023

Knížku jsem četla relativně dlouho. Ne, že by mě nebavila, děj je více než zajímavý a naučný. Popravdě jsem neměla ani tušení, že odsun Němců po válce probíhal až takhle krutým a nelidským způsobem. Bylo to asi spíše stylem psaní, které mi přišlo takové stručné a emočně strohé. Ani k postavám jsem si nedokázala vytvořit nějaký bližší vztah a všechny události jsem prostě brala, jak to leží a běží, bez nějakých hlubších pocitů.
Žádné jiné výhrady ke knížce asi nemám. Styl psaní mi hodně připomínal knihy od Aleny Mornštajnové, takže pro ty, kdo mají rádi tvorbu této autorky, Kateřina Tučková by se Vám mohla také zamlouvat.

17 31.01.2022