Tess.96 komentáře u knih
Isabel Allende je jedna z mých nejoblíbenějších spisovatelek. Například Dům duchů je moje nejoblíbenější kniha a nedala bych na ní dopustit. A tuhle knihu jsem v minulosti už četla a vím, že mě to moc nebavilo, ale šlo to, ale tentokrát jsem se přes to nemohla vůbec prokousat. Nudila jsem se, nesoustředila jsem se a přišlo mi, že je tam spousta zbytečností, které tam být nemuseli. Dávám jednu hvězdičku za snahu autorky, že si dala takovou práci se sháněním informací, jinak to u mě propadlo na celé čáře.
Knihu jsem četla už podruhé, jelikož poprvé to bylo před několika lety, takže jsem si příběh už moc nevybavovala, každopádně poprvé mě kniha zaujala o něco více. Tentokrát jsem se při čtení dostávala k jiným myšlenkám a často jsem se vracela zpátky, protože jsem text nevnímala. Nicméně i tak se jedná o pravdivý příběh malého chlapce, který si musel protrpět něco nepředstavitelného a díky úsilí a lásky svého otce nakonec přežil.
Zatím jediná kniha od Cecelie Ahern, u které mi trvalo vážně dlouho než jsem se pořádně začetla. U prvních pár kapitol jsem četla automaticky, ale myslela na jiné věci, což není zrovna dobře, teprve až jsem se pročetla dál mě to začalo zajímat a bavit. Moc se mi líbí nápad se "Ztraceným světem", protože tím hlavní hrdinka dostala odpovědi na své otázky. Mrzelo mě ale, že autorka až moc uspíšila konec knihy, ale jinak originální nápad.
Není to úplně dokonale napsané, protože místy mi připadalo, že autorka nevěděla, jak pokračovat nebo co napsat, tak to najednou ukončila a začala novou kapitolou, kvůli tomu to působilo trochu odfláknutě, ale jinak je to moc zajímavý příběh. Líbilo se mi, jak si hlavní postava pohrávala se všemi obyvateli a nakonec dovršila toho, co plánovala. Ale není to kniha pro každého.
Tyhle komiksy jsem podědila po své tatínkovi, který je naprosto zbožňoval a já nejsem jiná. Zamilovala jsem se do příběhu Rychlých šípů a díky nim jsem v dětství vyváděla se svými přáteli samé neplechy a zažila dobrodružství. Tohle by si povinně měli přečíst všechny děti.
Kniha vlastně splnila mé očekávání od začátku do konce. Chybělo mi tam trošku napětí a zvrat v příběhu, který se nekonal, ale jinak se mi to moc líbilo. Četlo se to krásně, autorka má vážně hezký styl psaní, v příběhu je spousta humorných situací a některé jsou přímo ze života. Jsou to takové lepší tři hvězdy.
Ze začátku mi dělalo problémy se zorientovat v postavách, protože styl autora mi přišel takový zmatený, ale všímám si, že se začtením do knihy mám problémy skoro pokaždé. Pak se mi to začalo líbit, hlavně ten nápad s daemony. V jedné části knihy jsem se cítila až depresivně, když se ukázalo, co s nimi dělají a bylo mi jich líto, ale docela dost mě zklamal konec. Přišel mi naprosto nesmyslný, zmatený a kdyby nebyl zbytek knihy, tak dobrý, tak bych si nechtěla přečíst další díly, ale uvidíme.
Trvalo mi než jsem se do toho pořádně začetla a více mě bavili pasáže, když se tam autor zmiňoval o králi nebo o společné spolupráci s Loguem. Například rodinnou historii Loguovi rodiny bych klidně mohla postrádat, jelikož to pro mě bylo nezajímavé a k příběhu naprosto nepodstatné. Nicméně některé pasáže, například výňatky z dopisů od krále byli pro mě hodně zajímavé, protože jsem se mohla trochu dostat do soukromí Jeho Královské Výsosti. Není to kniha pro každého, ale mě se docela líbila.
Velmi krásný a dojemný příběh, který mě okouzlil již od samotného začátku. S Čijo jsem prožívala každou špatnou i dobrou chvíli, místy mi jí bylo opravdu moc líto a občas jsem se neubránila slzičce. Je neuvěřitelné, co musela zažívat prostá malá holčička a co museli snášet gejši celkově.
Četlo se to vážně krásně a navíc mi kniha dala spoustu odpovědí na otázky, které jsem během sledování filmu měla a je škoda, že některé scény z knihy se ve filmu neobjevili, protože by to vysvětlilo hodně nejasností, ale i tak skvěle napsané a čtivé.
Déle mi trvalo než jsem se pořádně začetla, ke konci už to začalo být lepší. Knihy od Virginie mají velkou nevýhodu v tom, že se vážně musíte na čtení soustředit, hlavně, aby jste se neztratili v příběhu nebo v dlouhých souvětí a jinak to není ani u téhle knihy. Nicméně se mi moc líbilo, jak nám spisovatelka vyobrazila vztahy mezi rodinnými příslušníky nebo kontrast mezi dvěma časovými obdobími. Ale už jsem od ní četla i lepší knihy.
Četlo se to hezky, krásně to ubíhalo a i když se zdá, že je stránek hodně, tak tomu tak není, jelikož stránky jsou docela silné a jsou tam velká písmenka, což mě naprosto vyhovuje. Našlo se tam ale pár věcí, které mě opravdu vytáčeli, například jak hlavní postava neustále opakuje něco o Nikki pořád a pořád dokola nebo ty zápasy s Orly, to skandování se tam objevilo asi milionkrát a neuvěřitelně mě to lezlo na nervy. Prostě hlavní postava je vážně magor, ale nakonec se to ukáže jako hezký romantický příběh.
Za začátku jsem se nemohla začít, pak mě ale pohltil příběh a nemohla jsem se odtrhnout. Je pravda, že některé kapitoly, které se týkali převážně myšlenek autora bych úplně vynechala, opravdu tam neměli co dělat, ale konec mě velice překvapil. Ani jsem netušila, co si o tom mám myslet, ale upřednostnila bych ten šťastnější.
Bohužel se tahle kniha zařadila mezi tu nehorší knihu od Jane Austen, kterou jsem kdy četla. A důvod? Nemohla jsem se vůbec začíst, měla jsem trochu zmatek v postavách, nevěděla jsem kde kdo bydlí, navíc jsem taky netušila, proč se autorka tak často věnuje dlouhým monologům slečny Batesové. Všechno to bylo jenom o tom, jak dávat někoho dohromady a to mě vůbec nebavilo. Takže jsem opravdu hodně zklamaná a vím, že tuhle knihu si už znovu nechci přečíst.
Jako první jsem viděla film a knihu jsem četla teprve dnes. Kniha se četla opravdu lehce, rychle a moc se mi líbila, na druhou stranu si ale myslím, že tomu hodně přidal i film, který je daleko obsáhlejší a ukazuje scény, které v knize vůbec nejsou, ale přitom mi připadají důležité k takovému příběhu. Takže si myslím, že kdybych nejdříve četla knihu, tak bych se možná nudila, protože samotný příběh v knize není skoro zajímavý a proto doporučuji se podívat nejdříve i na film.
Přečetla jsem to jedním dechem. Je pravda, že děj je přímo jako ze starých známých harlekýnek, ale spisovatelka knihu dokázala napsat velmi poutavým a detailním způsobem. Navíc jsem se díky tomu vcítila do hlavní hrdinky a její milostný příběh jsem prožívala s ní. Bylo tam pár věcí, které mi při čtení vadili, ale jinak jsem překvapená a spokojená.
Kniha se mi opravdu moc líbila, krásně se to četlo, i když mi ze začátku chviličku trvalo než jsem se dostala do příběhu zcela úplně. Každopádně jsem lásku hlavních dvou představitelů prožívala společně s nimi a ke konci knihy jsem se rozplakala, což se mi u čtení opravdu dlouho nestalo.
Pro mě opravdu velké zklamání, čekala jsem od toho daleko více. Hlavní hrdinka celý příběh vypráví své sestře (jakoby čtenáři) a to mi opravdu vadilo. Necítila jsem se u čtení knihy příjemně, jelikož se postava na čtenáře často obracela se svými detailně vypsanými pocity a problémy, navíc jsem měla pocit jako když čtu něco, co není určené pro mě. Přesto jsem knihu dočetla a ke konci se u mě žádné pocity neobjevili. Takže za mě zklamání.
Dala jsem si za úkol knihu přečíst přes dovolenou na horách, jelikož tam není žádný další rušivý podnět a jsem na sebe pyšná, že jsem jí opravdu přečetla. I když může mnohé čtenáře odrazovat tloušťka knihy, tak příběh je opravdu hezký, zajímavý a samozřejmě i plný intrik a romantiky, jak to v takových knihách bývá, ale jelikož se jedná i o příběh ze 18.století, tak je tam spousta zbytečností, které kdyby se dali pryč, tak by kniha byla o polovinu tenčí, tyhle zbytečnosti mi tam hodně vadili a bohužel jsem se i dost nudila, ale jinak rozhodně nelituji, že jsem si jí přečetla.
Kniha se mi opravdu moc líbila. Je fakt, že jsem nečetla Na větrné hůrce, takže nemám s čím srovnávat, ale přišlo mi to jako napínavý dívčí román, který je svěží a plný aktuálních témat. Ke konci mi to přišlo už ale trochu moc přehnané, každopádně díky téhle knize bych se chtěla přečíst i knihu Na větrné hůrce a sama jsem zvědavá, která to u mě nakonec vyhraje. Ale knihu určitě doporučuji, četlo se to lehce a líbila se mi více než předchozí kniha Jane.