-

TheDoll TheDoll komentáře u knih

☰ menu

Žítkovské bohyně Žítkovské bohyně Kateřina Tučková

Ach, krásná kniha, na kterou budu vzpomínat. Měla krásně vykreslený děj, prostor i postavy. Naprosto mě to pohltilo. Téma bylo zajímavé.

Prolínání s "administrativními dokumenty" mi dělalo vrásky na čele, ale v souhrnu to nemůžu vytknout, jen se mi tím občas nechtělo prokousávat.

Ačkoli kniha začíná vraždou a pojednává o neklidném životě Surmeny, Dory a Jakoubka a jejich životních zvratech, z knížky jsem měla docela poklidný pocit. No pak se začalo objevovat temno a vyčuhovalo čím dál víc z více koutů...

04.02.2023 5 z 5


Vrány Vrány Petra Dvořáková

Od Dvořákové jsem si chtěla něco přečíst už nějakou dobu, když je tak populární. Po téhle knížce jsem sáhla čistě kvůli tomu, že byla tenká.

Těch 182 stran jsem dala za jeden večer. Přistihla jsem se, že až za posledním přečteným slovem jsem se nadechla. Z děje mrazilo, ale byl skvělé postavený. Nemohla jsem se odtrhnout. Bavila mě psychologie postav.

Bylo to tak realistické... bliklo mi a mně došlo, že možná si spousta lidí v mém okolí prošla nevím podobným a třeba ani neví, že to bylo špatně. Protože Barča, ačkoli si uvědomovala, že její bití není správné, pořád žila v nějaké bublině, ve které jí znemožňovali se bránit. Obávám se, že dneska budu usínat s myšlenkou na všechny Barči světa.

Celou knihu jsem doufala, že aspoň konec bude dobrý. A on... je dobrý, možná jen není šťastný. Tak bych to řekla.

A mimochodem krásná ilustrace.

Úžasná knížka s příšerným příběhem.

23.12.2022 5 z 5


Žena v kleci Žena v kleci Jussi Adler-Olsen

(SPOILER) Autorův styl psaní mě velmi baví. Postavy vykresluje dobře a má zajímavé nápady. Do děje jsem se dostala rychle.
Jediné, co můžu vytknout, je předvídatelnost děje. Možná se to týká jen mě a možná je to náhoda, ale tušila jsem, jak to dopadne...

SPOILER
Na druhou stranu - tlaková komora?! A tak šílená smrt, pokud by k ní došlo? Tak to mě velmi zaujalo, kreativní způsob.

03.02.2023 4 z 5


Vetřelec Vetřelec Kristýna Trpková

(SPOILER) Wow, tak to byla... přímá trefa. :) Super zakončení celé trilogie. Napínavý případ. Vracíme se do známého prostředí, ale trochu jinak (možná by měli mít v obci lepší kriminálně-preventivní program). Celá rodina je po smrti a ne vše je nakonec opravdu takové, jaké se to zdá na první pohled. Konečně vrahem nebyl někdo, koho nám autorka předkládala pod nos od prvopočátku. Závěr případu byl uspokojivý. Vrah, kterého jsme nečekali, (možná) nečekaný motiv, provázaný s Taťánou.

Závěr trilogie byl trochu přitažený za uši... ale chápu, že Laura už jako vyšetřovatelka nebyla potřeba. Možná by šel ale Adam uctít přece jen jinak. K lince s Adamem... upřímně jsem doufala, že to neskončí slaďárnou (viz. Beatrice a Florin v knihách Ursuly Poznanski). Ale tohle mě teda zamrzelo. Že by mohl umřít, to jsem si nepřipouštěla, ačkoli když se chystali do toho osudového domu, předpokládala jsem, že se něco pokazí (bez peněz do hospody nelez a bez zbraně zřejmě nelez někam, kde může číhat vrah, který umí dost efektivně střílet lidi). Ale aspoň pusu jsem jim přála... nebo tu (jen ne asijskou) večeři, aby mohli zůstat přáteli.

19.10.2023 5 z 5


Stvůra Stvůra Kristýna Trpková

Celou sérii jsem si nechala v knihovně odložit pod pultík. Chtěla jsem se do ní vrhnout přes léto kompletně. Stvůra byla první na řadě a na seznámení to bylo dobré!

Postavy mi nebyly přímo sympatické, ale byly plastické a pátrání s nimi mě bavilo. Asi ve třičtvrtině knížky byl koloběh "zatčený podezřelý nové důkazy propuštění zatčený podezřelý [...]" už trochu nudný, ale i tak to bylo zajímavé. Závěr byl výborný, napínavý.

Těším se na další dva díly, které už na mě čekají na nočním stolku.

29.07.2023 5 z 5


Tchyně a uzený... Tchyně a uzený... Simona Monyová (p)

Z postav a jejich chování mi vstávaly vlasy hrůzou a křičely šílenstvím. Schopnost vykreslit postavy autorce nechyběla a to mě na tom baví nejvíc. Proč nikdo neřekl Sylvě, ať hrozně rychle uteče?
Ačkoli se nejedná o něco, co bych běžně četla, tak teda pecka.
Určitě to nedoporučím nikomu s vysokým tlakem.

18.02.2023 5 z 5


Složka 64 Složka 64 Jussi Adler-Olsen

Čistá kognitivní disonance. Curt Wad je po celý děj zápornou postavou... ale zároveň přichází o manželku, což je velmi kruté. Může to ospravedlnit jeho chování? Ne, protože svoje činy páchal už v mládí ze svého přesvědčení, víry. Ale je možné, že se dosud úspěšný doktor, politik (a sektář?) nesetkal s takovou ránou osudu, kterou není schopný ovlivnit. Možná to ho pohání ke krutosti. S Nette jsem celou dobu soucítila... prožila těžký život, za který si ani nemohla. Je ale v pořádku mít soucit s vrahem? Tuto otázku jsem si kladla až do posledních stran, kdy mi realita vyrazila dech. Svůj finální názor na Nette nemohu napsat, byl by to spoiler. Někdy věci nejsou tak, jak se celou dobu zdají.

První části kdyby bych vytknula, že v ní na povrch vyplulo hned několik dějových linek, mezi kterými se mi těžko orientovalo. Získáváme nový náhled na život Mony a její vztah s Carlem (za mě nezvládnutý, trochu bolí to číst), pak taky na nový život jeho bývalé ženy. Hardymu se otevírají nové možnosti, ale stejně tak se otevírají nová řešení případu, který ho upoutal na lůžko a Carla zjevně traumatizoval. Znovuobjevený bratranec sice Carla přímo netraumatizuje, ale je v ději úplně zbytečně - tedy, to je můj pohled na věc. Objevování Asadovy minulosti trochu stragnuje, naopak minulost Rose se otevírá. Dějové linky obětí i zločinců (často oboje v jednom) v případu Wad-Hermansenová jsou zajímavé.

08.03.2024 5 z 5


Rekonstrukce Rekonstrukce Viktorie Hanišová

Nebyla jsem si jistá, jestli si knížku pořídit. Ta anotace mi úplně nedávala jistotu, že knížku zvládnu bez újmy. Ale nakonec jsem ji přečetla.

Přibližně od poloviny knihy jsme však měla poměrně depkové stavy a posledních pár desítek stran (Eliška a její nová rodina) jsem byla nervózní, jak to všechno dopadne. Rozuzlení celého příběhu jsem chtěla, ale vlastně jsem do od Hanišové ani nečekala. A tak se přesně stalo... odnáším si z toho tedy, že věci se prostě dějí a dá se na ně pohlížet z různých perspektiv. Knížka se do mé paměti určitě zapsala.

08.07.2023 5 z 5


Zabijáci Zabijáci Jussi Adler-Olsen

(SPOILER) Druhý díl skvělé série. Knížka byla od začátku čtivá, autor prostě umí psát. Chvíli trvalo, než jsem se zpočátku zorientovala v postavách. Opravdu zvláštní parta. Zápletka byla zajímavá. Bavila mě práce s časoprostorem, jak se to všechno prolínalo. Posledních sto stran jsem byla napnutá a zvědavá na konec. Ten mě poměrně překvapil, přestavovala jsme si ho jinak (až na závěr linky Kimmie) - nejsem přímo zklamaná, ale já bych ho viděla jinak.

SPOILER!
2 věci, které mi ale vůbec nedělaly dobře: týraná držená zvířata (pro účely honů) a zacházení s nimi + linka s potraceným dítětem. Bez toho bych se obešla, ale chápu jejich zapojení do děje, svou roli to jistě mělo.

25.05.2023 5 z 5


Trhlina Trhlina Jozef Karika

Při bouřce jsem musela přestat číst. Jak si mě děj získal a zapomněla jsem na okolní svět, koukala jsem na blikající lustr dost vyděšeně. Konec ve mně rezonoval. Úžasná kniha. I v podobě audioknihy.

24.10.2022 5 z 5


Vesnice Vesnice Kristýna Trpková

Trochu slabší než první díl, ale stejně mě to bavilo. Zklamalo mě, že pachatelem je opět někdo u koho bychom to asi nečekali, stejně jako ve Stvůře. Takže mě to vůbec nepřekvapilo. Nebavil mě ani velký prostor věnovaný osobnímu životu Laury a jejími vztahu s Adamem. I přesto musím uznat, že jde o velmi čtivou knihu, kterou jsem z většiny přečetla za dva víkendové dny.

20.08.2023 4 z 5


Co je odtud vidět Co je odtud vidět Mariana Leky

Knihu jsem si přečetla na doporučení kamarádky a čekala jsem trošku něco jiného. Ale to nevadí, protože to stejně bylo dobré. Trochu smutné, ale to nevadí, protože bez toho doporučení bych si to nepřečetla, což by byla škoda, protože je to dobrá kniha. Vlastně celkem klidná, ale řeší bolavá témata a vypichuje bolavé detaily. Velmi plastické postavy prožívají a dožívají celkem klidné, ale vlastně bouřlivé roky. Zvláštně poskládaná kniha, trochu jako okapi, ale nezapomenu na ni, jako na okapi.

10.07.2024 5 z 5


Nesmírný Nesmírný Jussi Adler-Olsen

Určitě lepší, než minulý díl. Jeden zmařený život mladé dívky, jeden zničený život rodiny, bohatý život jedné sekty a osobní linky detektivů Oddělení Q. Od první stránky (anebo vlastně od anotace) plné silných příběhů, zvratů a dost výrazných postav. Některé situace mi přišly přehnané, bez některých bych se obešla. To je asi v každé knížce z tého série. Každopádně mě tato knížka dost chytla. Přistihla jsem se, že mě nejvíc fascinovala Pirjo. Jaksi mě ta její linka, ačkoli byla spíše boční, bavila nejvíc. Byla jsem zvědavá, jak se to celé vyvine. Zklamal mě však její konec, možná mě až naštval. Takové rychlé odklizení ze scény. A začínám mít pocit (ano, až teď) že autor má slabost pro sekty a organizované skupiny... ale to mi nevadí.

12.10.2024 4 z 5


Marco Marco Jussi Adler-Olsen

Knížku jsem si zarezervovala v knihovně a vzala si ji na dovolenou. Chtěla jsem podobný zážitek jako když jsem četla rok předtím na stejném místě Vzkaz v láhvi. A to nevyšlo. Nemůžu říct, že by Marco byl špatný díl, ale pro mě zatím nejslabší, bohužel. Nemohla jsem vystát, že až do posledních desítek stran se pořád neblížíme vyřešení situace. Téma klanu bylo zajímavé, návaznost na Afriku mě ihned zaujala. Do čtení jsem se dala díky tomu, že hned zpočátku autor servíruje, kdo má osud spočítaný. Ale asi mě nebavily ty jednotlivé postavy. Možná byly příliš předvídatelné, průhledné. I přes malinké zklamání se nevzdávám a už se těším, až si ho v knihovně půjčím.

25.08.2024 3 z 5


Děti jsou taky lidi Děti jsou taky lidi Zdeňka Šíp Staňková

Knihu považuji za velmi dobrou. Příběhy mají moc otevřít oči, většinově jsou velmi silné a někdy se divím co se vůbec mohlo stát. Doplňující "odborné" texty se pokouší možné nové pocity ukotvit. Čekala jsem o něco větší vědeckost - citování Wikipedie, nesmyslné fungování poznámek pod čarou (v podstatě tam ani nemusí být, odkaz YouTube není to pravé). Kdybych neměla základy vývojové psychologie, tak bych asi byla mírně ztracená. I přesto knihu hodnotím kladně, je velmi inspirativní, s názory autorky souhlasím. Já měla dětství až na malé karamboly dobré, ale stejně mám v sobě nezdravé vzorce. Pokud to má někdo stejně, začít touto knihou může být fajn start.

18.07.2023 4 z 5


Tajemství Tajemství Radka Třeštíková

Po Foukneš do pěny, což byl za mě propadák, jsem se Tajemství docela obávala. Ale byla to poslední knížka od Třeštíkové, kterou jsem nečetla, tak šanci tomu dát můžu, když to na mě svítí z regálu v knihovně.
A bylo to dobré! Udrželo si to moji pozornost, bavila mě průběžná změna perspektivy. Příběh působí složitě, ale vlastně složitý není. Což čtenář zjistí až na závěr, no. Konec bych možná uvítala jasnější, ale poskládala jsem si ho sama.

14.04.2023 5 z 5


Výchova dívek v Čechách Výchova dívek v Čechách Michal Viewegh

Pochválit můžu zajímavé postavy, čtivost a některé zvraty v ději. Jinak mi bohužel děj ale přišel plochý a postavy mi vlastně byly nesympatické. Asi bych se do ní už znovu nepustila. Možná kouknu na film...

30.11.2022 2 z 5


Strach Strach Jozef Karika

Nebojím se říct, že to byla nejlepší knížka, kterou jsem za rok 2022 přečetla. Možná mě bavila i o něco víc než moje milovaná Trhlina. Konec jsem vůbec nečekala a chvíli mi trvalo, než jsem se z něj vzpamatovala. Tak moc celou knížku fandíte, že to zlo někdo porazí, až... a možná že happy end by byl nuda.

24.10.2022 5 z 5


Saeculum Saeculum Ursula Poznanski

Knížku jsem dostala jako dárek k Vánocům(?) chvíli po vydání. Nechytla mě tehdy. Tak jsem jí na několik let přidělila místečko v knihovně. Jednoho zamračeného dne jsem dostala chuť číst. Ale co číst? Sáhla jsem tedy po téhle opuštěné buclaté knížce a myslela si, že ji budu číst dlouho. No... za pár dní byla přelouskaná. Nemohla jsem se od ní odtrhnout. Zajímavé postavy, originální zápletka, děj mě vtáhl. Celou dobu jsem byla napnutá. Konec jsem čekala trochu jiný, ale může být.

24.10.2022 5 z 5


Jeptiška Jeptiška Denis Diderot

Jeptišku jsem si vybrala jako jednu z knih do letošní čtenářské výzvy. Konkrétně se jedná o knihu, kterou nečtu poprvé. Jeptišku jsem četla před pár lety ve třetím ročníku střední školy v rámci povinné četby a byla to snad jediná povinná četba, která mě bavila. Tehdy šlo ale o čas a neměla jsem moc prostoru na čtení, takže jsem knihu spíše "proběhla". Až teď jsem si ji mohla vychutnat. Kniha se mi zezačátku hůře četla v obou případech, ale třeba od 50 strany to jde samo. Děj dokáže udržet moji pozornost a vyvolat ve mně živé (častěji negativně laděné) emoce.

03.06.2023 5 z 5