ThinThar komentáře u knih
Na neDoylovskou Holmesovku super
Jen figur tam bylo jako na orloji a plejáda jich byla zcela zbytečná, navíc Holmes tam byl spíše za troubu
Tak já vám nevím, ale jsem z toho jakože otrávený. Otevřu knížku, ještě se ani pořádně nezačtu a už se tady přes dvanact stránek trápím někde pod molem aniž pořádně vím proč.
Drahý Odde, dám ti ještě chvíli. Knih je spousta a tohle je za mne nezáživný talíř kaše.
Já to říkám pořád, za knihy by lidé měli platit až po přečtení a zralém uvážení.
Jako většina recenzentů zde musím hodnotit Moriartyho v kontextu s Domem Hedvábí
Mám rád Doylova Holmese a tak jsem si říkal, tož se předveď plagiátore! A musím přiznat, že mne Dům Hedvábí velice mile překvapil. A uznal jsem, že to Horowitz ustál.
Bohužel druhý pokus Moriarty ukázal, že to bylo jen štěstí začátečníka. Thóny se v tom plácal úplně zoufale, příběh bez atmosféry a napětí. Autor vlastně celou knihu poskakuje kolem vidlí aby na ně, svým "šokujícím" závěrem, s hlasitým výkřikem naskočil.
Kdyby se nesnažil parazitovat na Doylovsko-Holmesovských reálíích, co reáliích, v této knize vlastně jen na jménech některých postav, asi by si nejspíš čtenář řekl, zajímavá a zvláštní detektivka z doby starého Londýna a prásknul tam tři-čtyři hvězdičky. Takhle ale jenom velký špatný, s doprovodným efektem, od Thonyho už ani knížku.
Od téhle série nemůže člověk čekat nic velkého, ale jako vlaková četba ujde. Ovšem až na tenhle díl, tohle se hrubé nepoveflo, buď překladem nebo neoveřený nový autor pod pseudonymem!
Hlavní se chová celý díl jak nafetlej, opravdu velký špatný!
Když dostaneš nápad porozumět myšlení a duši ruského člověka, přečti si Les od Strugackých. Na konci si uvědomíš, že tvůj druhý nápad a to vycvičit čmeláky k medotvorbě by vlastně, za určitých podmínek a dávce trpělivosti . . .
Někdo volí Losnu, druhý zase Mažňáka. Je super, že si dílko našlo spoustu spokojených čtečů a čteček. Já se nechal nachytat na super námět a prvních pár desítek stran paráda. Pak se něco přihodilo a příběh se "vykokotil" do jakési sebezpytně halucinogenní retrospektivy, ve které se hrdina (pro mne děsně nesympatické egohovado) plácá jako v průběhu tvrdého detoxu. Vím, že se knihy neodkládají v prostřed proudu, ale u příběhu se chci bavit a ne se nasírat.
Jestliže platí, co řekla Matilda: Číst knížku je jako udělat si dovolenou ve své hlavě.
Tak tady místo na pláži byl hotel u seřaďovacího nádraží a okno jsem měl na skládku!
Jednička super nápad, děj vtip a akce. Dvojka velký špatný! Na 50 stránce se furt řeší její nadrbanost na mladého Prosatana. Na světě je tolik knížek, tak proč se zdržovat něčím, co mne irituje už na startovní rovince . . .
Twl: V podbřišku se mi začala rozlévat žhavá láva a celé tělo se smyslně chvělo. (str.51)
Ta letěla přes pokoj, jak to nikdy s knížkou nedělám, až šustila stránkami jak slepice, když se žene na snídani.
To je jak z povídek v Leočtení nebo MiniCats v devadesátých letech.
Podobně jako se u Cimrmana pravidelně střídají okamžik očekávání s okamžikem zklamání, zde autoři střídají záživné počtení s nezáživnou vatou, viz třeba postava investigativce z venkovského inzertního plátku. Jenom ten obohatil knihu minimálně o pěkných sto stran ničeho.
Já nevím, je to čtivé jako vždycky, to ne že ne, ale nastavovaný jak bramborová kaše. Prostě čekání na to, ze kterého šuplíku vyleze úchyla s dvoubarevnýma očima. Za mne čteno se sebezáporem! A bude to hodně Panna nebo Orel jestli se do dalšího dílu pustím. Ale chápu, je to komerce a autor je placený od počtu stran.
Příběh i myšlenka super. Způsob podání hlavní postavy je pro mne nesnesitelný, jajánkovský charakter a dikce: všichni jsou idioti jenom já letadlo, jsou důvodem proč jsem, bohužel, knihu odložil. Ale nebudu pokračovat v příběhu, kde mne hrdina na každé stránce irituje.Holt to není pověstný můj šálek kávy.
Tak ještě jednou a poslouchej: Chlapečci si nehrají s panenkou a nečtou knížky pro holčičky!
Fujtajxl. To byl horor asi jako když si pustíš kovbojku a tam jede po polní cestě Haničinec v klobouku a za stromen se schovává Vladyka s pérem na čelence.
Hele, asi jo, holky si v tom nejspíš najdou svoje.
Na novelu super bombovka. Jedna hvězda dolů za detektiva, kterému zemřelo dítě, opustila žena a prochlastal se k prozření. Ovšem doporučuji moc.
Za mne špica. Milé, svižné a dobře čtivé s atmosférou. Už mi tady leží Strážník z Nového Světa, tak čerstvá novota tohoto autora, že jsem se o ni musel přetahovat s tiskařem, který ji nechtěl pustit. Teď si ale dám debut Lary Dearmanové Ďáblův Spár. Mělo by se jednat o mysterikrimi z městečka na ostrově v moři. Tak uvidíme co z toho vyjukne.
Autor zde rozehrál hodně zajímavý a silný příběh, plný příznačného ruského filozofování i sebezpytu. To ovšem vůbec není ději na škodu. A to vše na necelých 160-ti stranách, což je ve srovnání se současným trendem mnoha svazkových fantasy a sci-fi ság v podstatě povídka. Za mne super a vřele doporučuji.
Hodně dobrý kousek od první dámy detektivky. V tomto díle víc než kde jinde autorka pracuje s psychologií.Znalci vědí a ostatním mohu než vřele doporučit.
Další ze zajímavých příběhů které pomůže rozmotat jedna všetečná stará slečna. Vřele doporučuji.
Zatím asi to nejlepší co jsem od autorky četl. Doporučuji všem kteří mají rádi atmosféru strašidelných domů.
Taková rozverná prázdninovka o dvou dětech u divné babičky s dědou. ve srovnání s jinými autorčinými kousky jsem přemýšlel proč je toto v sekci horory . . .
Super zábava z pera první dámy detektivky, kde nevystupuje ani francouzský belgičan ani všetečná slečna. Za dodání názvu díla děkuji kolegyni knihomolka1197
A zároveň upřímně varuji před filmovým zpracováním, kde z knihy zůstal zachován toliko název a pointa, příběh byl napasován do příběhů slečny Marphlové.