ThrisaManx komentáře u knih

All the bright places je kniha o dvou zlomených lidech. Je vyprávěna ze dvou pohledů, z pohledu Theodora a Violet. A je hezká. Příběh je krásný, musím říct, že se mi líbil. Bavilo mě poznávání Theodorovy psychické nemoci, která pro mě byla docela silným momentem a bavilo mě pozorování Violet, jak se vyrovnává se smrtí, protože jsem se zrovna sama s jednou musela vyrovnat. Angličtina je jednoduchá, takže se mi to četlo dobře (čteno v originále).
Ovšem na druhou stranu, kdybych si tu knihu nepřečetla, o nic zásadního bych nepřišla. Je to taková milá knížka, která se mi líbila, jejíž příběh má potenciál někoho hluboce zasáhnout, ale jakkoli to na mě zapůsobilo, nemůžu říct, že by mě to nějakým ohromným způsobem okouzlilo. Takový opravdu krásný lehce nadprůměr.

1 07.11.2018

Rozhodně to nebylo horší než první díl a nebojím se napsat, že to bylo dokonce i lepší. Bylo to BOŽÍ (ačkoli se tomuto slovnímu spojení vždy obloukem vyhýbám)!! Hodně mě zde bavila romantická linie příběhu, užívala jsem si ji a do Chaola se totálně a naprosto platonicky zamilovala ❤
Bylo tady hodně zvratů, akce a překvápek, takže vždy bylo o čem číst a Celaena konečně ukázala svou temnou stránku - stránku Adarlanského zabijáka. Jo a taky se toho hodně dozvíme o celém autorčině světě. No a velké odhalení na konec? To mi bylo jasné už od začátku první knihy. Takže za mě dost velké klišé, ale jinak knihu doporučuji a těším se na další díl!

1 07.11.2018

Tato kniha se mi těžko hodnotí. Byla snová, křehká, poetická, půvabná, kouzelná. Krásná. Přesto ji nedokážu ocenit plnými pěti hvězdičkami. Nevím proč. Snad pro tu možná přílišnou snovost a zmatenost? Snad pro mou nepřipravenost tuto knihu přijmout? Možná se ke knize vrátím, protože je výjimečná. Kniha je krásná, ale čtenář musí dozrát, aby ji mohl vstřebat. Myslím si.

7 07.11.2018

Zajímavá a čtivá kniha. Někdy byla i vtipná, někdy až děsivě mrazivá tím, jak je pravdivá. S některými myšlenkami jsem nesouhlasila, některá přirovnání mi přišla zvláštní a tak trochu vynucená, ale jinak to byla fajn kniha a já ji doporučuji.

1 16.10.2018

Příběh duše, která se každý den probouzí v jiném těle, měl obrovský potenciál. Bohužel ale hlavně obrovsky nevyužitý potenciál. Kniha mohla být fajn. Ale nebyla. Postavy byly zoufale ploché, k žádné z nich jsem si nedokázala najít cestu k vytvoření nějakého vztahu.
Celá zápletka byla nedotažená a ani sám autor evidentně neměl vše dořešené.
A vztah mezi Rhiannon a A byl absolutně neuvěřitelný. Neproběhla mezi nimi žádná "jiskra", vše to mělo až příliš rychlý spád a já to autorovi zkrátka nevěřila.
Ani nevím, za co ty dvě hvězdy. Možná za čtivost a některé lepší části, které tam byly, ovšem celou knihu zkrátka utáhnout nemohly.

7 10.10.2018

Z knihy Mráz nebo noc mám hodně rozporuplné pocity. Začátek byl slabý, rozjezd pomalý a opět se zde neustále opakoval ten samý nešvár jako v předchozích dílech. Meiřiny myšlenky. Stále a stále dokola ty samé typu "musím udělat to a to a pokud se stane to a to, tak to bude mít takové a takové následky a pokud...a jestli...a kdyby...". Dokolečka. Naštěstí se to potom zklidnilo a kniha dostala grády. Bylo tam napětí, akce, romantika, bylo to dojemné a smutné a četlo se to hodně dobře a já od knihy nemohla odtrhnout oči. I když se zde Meira projevovala jako neskutečně hloupá holka, protože věci, které mi byly jasné od prvního dílu, jí došly až teď a celkově její chování bylo dost nelogické.
Ale konec? Tím to autorka úplně zabila. Nudný, psaný jakoby už to autorku nebavilo a chtěla to mít za sebou. Hodně si protiřečila a to, co nedokázala vysvětlit nebo nevěděla, jak z které situace ven, tak to zaplácla nějakým hloupým nelogickým vysvětlením.
Průměr, nejslabší díl ze série.

1 03.10.2018

Jednoduchý velice oddechový příběh, který v sobě neskrývá nic hlubšího ani smysluplnějšího, který mě ale svou existenciální melancholickou atmosférou neskutečně chytil. Kniha mě bavila, slovo "lůzr" mi už pomalu lezlo krkem a s hlavním hrdinou jsem se dokázala vcelku i ztotožnit. Jen tedy podle vyjadřování a myšlenkových pochodů bych si myslela, že je mu méně než patnáct. Ale klukem jsem nikdy nebyla, tak nevím :) Markus Zusak umí vskutku poutavě vyprávět, takže jsem zvědavá na další díl. Jen je opravdu potřeba odpoutat se od té přirozené potřeby neustále srovnávat (např. s Poslem a Zlodějkou knih), ten příběh si pak vychutnáte mnohem více.

21.05.2018

Mám ráda knihy, které se více než na děj nebo zápletku soustředí na vnitřní svět a pocity postav.
Autorka krásně líčí maloměstský život, mentalitu, usedlost a pomluvy maloměšťanů. Na druhé straně je dívka, která jaksi do těchto standardů nezapadá. Je osamělá, straní se společnosti, je "praštěná" a mezi ostatními je vnímána spíše jako jakýsi přízrak, víla. Příběh je také o destruktivních účincích závislostí.
Vyprávění hlavní hrdinky obestírá temná bolestná atmosféra.
Bohužel je celé vyprávění velice monotónní, postava se nijak nevyvíjí, příběh se nijak nemění, je popisováno stále to samé dokola. A ani na konci nepřijde žádné vyvrcholení. Takže ačkoli jsem se na začátku do knihy zamilovala, brzy mě to omrzelo.

1 10.05.2018

Nejslabší kniha Jodi Picoultové. Příběh pojednává o rasismu, který je v dnešní době o to horší, že si ho málokdo přizná a uvědomuje. Příběh byl skvělý, četl se dobře, byl dojemný a i přesto, že Turk Bauer byl na první pohled jednoznačně zlý záporák, v kapitolách z jeho pohledu ho v určitých věcech začnete chápat. Za co srážím hvězdy je to, že jsem se do příběhu dlouho nedokázala začíst. Některé situace a postava Ruth mi přišly někdy dovedené až do extrému. A tak naivní konec? Ten nevídáme snad ani v romantických filmech pro teenagry. Ale nechci spoilerovat. Kniha za přečtení rozhodně stojí, člověk si při ní sám možná něco uvědomí. A najde tam krásné myšlenky.

1 08.05.2018

Nejsem zastánkyní této rádoby poezie, která se tváří hrozně umělecky, přitom postrádá jakoukoli hodnotu. Pro mě zbytečné a příliš vyumělkované básně.

30.04.2018

Této sérii jsem se dlouhou dobu vyhýbala, protože má úplně škaredé obálky, které mě odrazovaly. Jsem ale ráda, že jsem se k tomu nakonec dostala. Příběh je vyprávěn er formou, což obecně mám mnohem radši. Jsou tam věci, které mi svou nelogičností vadily. Např. nejlepším vrahem v zemi je 18letá holka i přesto, že je tam tolik obrovských mohutných silných chlapů. Ok.
Nejnebezpečnější vražedkyně se pak ocitne na hradě, kde nosí krásné šatičky, kamarádí se s princem a jen tak si tam sama běhá. A my zjišťujeme, že je to vlastně citilivá a velice hodná dívka. Opravdu?
Taky je tak vychrtlá, že ji údajně lezou žebra a hned na to je tam zmíněno, že má hezké křivky. Jo, to asi ne.

Příběh byl ale i přesto neskutečně čtivý, všechny postavy, zápletka a celý svět (který mi připomínal Narnii až podezřele moc), to bylo úžasné a já se do toho prostředí a příběhu zamilovala.

1 18.04.2018

V tomto díle se mi moc líbil příběh, který ale mohl být více propracován a byl by o mnoho lepší. Nové postavy byly promyšlené a zajímavé, mnohdy sympatické, hlavně jsem si oblíbila Děti oblevy. A díky putování jsme se dozvěděli spoustu nového o tomto světě.
Naopak vadila mi Meira, typická pubertální holka, co se nedokáže vyrovnat sama se sebou a neustále řeší to samé dokola. Vadilo mi zmatené popisování hlavní zápletky, kdy jsem se v tom pbčas dost ztrácela a nechápala to. A hlavně mi vadilo Meiřino neustálé obrácení očí v sloup. Bylo to čtivé, bylo to rozhodně zajímavé, ale dost nedotažené, takže dávám 3,5/5

14.04.2018

Klasika je totiž téměř vždy zárukou kvality. A ne jinak je to u Cizince. Kniha je psána přímočaře a jednoduše, bez zbytečné omáčky kolem, takže děj odcejpá a kniha se čte rychle. Nutí čtenáře zamyslet se. Je psána er formou, vypráví ji náhodný vrah, který nemá potřebu se obhajovat, ale vystupuje před společností s tím, jaký skutečně je. Bez příkras, jen jeho nahá duše. A za to je společností velice drsně odsouzen. Navíc hlavního hrdinu obestírá taková snová atmosféra, která dílu dodává určité kouzlo. Rozhodně každému doporučuji.

2 11.04.2018

Detektivky miluji od malička a Dick Francis je v nich mistr. Sice to není Agatha Christie, ale drží se v jejím těsném závěsu. Příběh je velice čtivý a postavy jsou sympatické a živé. Až na asi dvě výjimky jsem si je všechny zamilovala a rvalo mi srdce vědomí, že jeden z nich nejspíš bude vrah. Vraha jsem ale neodhalila. Co mi tam chybělo byla nějaká pořádná akce. Takže za to strhávám půl hvězdy.

1 10.04.2018

Tato kniha se mi jen těžko hodnotí. Děj zpočátku nudný, rozjelo se to až kolem strany 60. Nápad perfektní, promyšleno skvěle, zpracování pokulhává. Milostná dějová linka těžce uvěřitelná. Hlavní hrdinka byla téměř na každé straně z nepochopitelných důvodů nahá. A nejen ona, ale i ostatní postavy. Na co druhé straně popisovány erekce, masturbace, sex, nahota. A to se do tohoto typu knih nehodí a je to zbytečné. Hlavní hrdinka neskutečně sexy zrzka s dokonalým tělem a převratnou inteligencí, umí asi deset jazyků a vyklube se z ní úžasná superhrdinka s bisexuálními sklony. Ne, díky. Jedno přečtení fajn, závěrečná bitva extrémně nudná, dál pokračovat nebudu. Hvězdy za nápad, celkovou promyšlenost a až na některé vyjmenované chyby i zajímavý děj.

1 10.04.2018

Jedno se musí paní Jodi Picoultové nechat - dokáže mě pořádně rozplakat. Takhle brečím jen u jejích knih. Vážná témata, důležité hluboké otázky a smutné životní situace dokáže podat bez zbytečného vyvolávání emocí, z pohledu všech postav, takže nikdo nakonec není bez poskvrny a nikdo není čistě záporák. A to se mi líbí. Matoucí může být skákání z postavy na postavu, z minulosti do přítomnosti. Ale jinak perfektní kniha, u které jsem plakala, ale i se smála. Byla jsem napnutá, jak to skončí. Kniha se čte velice snadno a rychle a řeší v podstatě neřešitelnou otázku: Je morální vystavovat jednu dceru neustálým a mnohdy riskantním lékařským zákrokům (i proti její vůli), když je to jediný způsob, jak zachránit druhou dceru?

3 04.04.2018

Bylo to zajímavé čtení, to každopádně. Bavilo mě to, nikdy jsem se u toho nenudila, přesto kniha postrádala nějakou větší zápletku nebo děj. V podstatě to bylo takové monotónní vyprávění o obchodníkovi a jeho obchodování, ale zajímavé čtení. A kdyby se tady opět ti méně inteligentní mezi námi naučili používat slovíčko "spoiler" předtím, než se rozhodnout ve své recenzi vyzradit konec, možná bych si knihu užila ještě o trochu více. A tolik smrti v jedné knize...pan Bellman mě svým způsobem opravdu hodně fascinoval a Doru jsem si zamilovala. Kapitoly věnované havranům byly vážně dokonalé, nejlepší z celé knihy. Celou knihu provází taková tajemná těžká atmosféra, kterou ještě podporují všudypřítomní havrani a záhadný pan Black. Knize bych nejraději dala 3,5 hvězd, ale protože to tady nejde, po proležení v hlavě dávám čtyři.

2 21.03.2018

Tak toto byla zvláštní kniha. Takové to až lyrické vyprávění mám obvykle u knih ráda, ale toto byla nuda. Nebylo to čtivé, často jsem nevydržela knihu vnímat více než pár řádků a ke konci jsem se vyloženě nutila číst. Za celou knihu se vážně nic nedělo a ten konec? Naprosto nedostatečný, nevysvětlený. Autorka se na konci asi záměrně soustředí na nedůležité detaily a tu hlavní dějovou linku úplně vypustí, takže vše zůstane bez vysvětlení. Taky děj neodpovídá úplně anotaci, tygr se tam objevil všeho všudy třikrát a Ruth nijak závratně paměť neztrácela. Milostná linka byla v kniha nadbytečná. Možná kdyby tady někteří málo inteligentní jedinci neměli potřebu vyzrazovat děj, konec by pro mě byl možná i překvapením.

2 15.03.2018

Má první a poslední kniha od Radky Třeštíkové. Vadilo mi střídání ich formy a er formy. Vadilo mi neustálé skákání v čase, kvůli němuž jsem se zpočátku v ději ztrácela. Vadila mi hlavní hrdinka, neskutečně protivná a s nelogickým chováním. Také docela velké množství nesympatických a divných postav a málo těch, které bych mohla mít ráda. Spíš ani jedna postava, kterou bych si mohla oblíbit, kromě koček. Autorka také často používala některé věci tak často, až začaly být otravné. Příběh byl často docela o ničem. Přitom ale nemůžu tvrdit, že bych se u knihy začala byť jen na vteřinu nudit. Kniha byla velice čtivá a i přes všechny vyjmenované chyby byla mi byla četba příjemná a já si ji užila. Jsem ráda, že jsem si to přečetla, i tak to stálo za to. Četlo se to snadno a poměrně rychle a nejednou jsem se u knihy zasmála. Nebylo to něco, z čeho bych byla vyloženě nadšená, ale špatné to rozhodně nebylo. Takové to neurazí, nenadchne. Průměr.

1 06.03.2018

Knihu jsem si z nostalgie po několika letech přečetla znovu. Ani nevím, kolikrát jsem ji už před tím četla. Jako malá jsem u toho nikdy nebrečela, nebo si to alespoň nepamatuji. Ten konec mi přišel totiž dost neuvěřitelný. Za to teď jsem si mohla oči vyplakat! Takto už jsem se dlouho u žádné knihy nerozbrečela. Jacquelin rozhodně umí psát, její knihy miluji už od malička a vracet se k nim můžu i teď a stejně mě pořád baví.

1 02.03.2018