tisha8409 komentáře u knih
Tahle madam nemá asi v palici nic jinýho, než jak být na stará kolena sexy.
Líbilo.. takoví mi Češi přece jsme, takové figurky, dnes i tehdá, tak jakýpak copak.
Velmi dobrá kniha, povídka morfium mne už tak nezaujala.
Netřeba o tom, co zná celý svět, psát.
Stačí zkouknout reportáže těch, kterým se podařilo uprchnout a lidstvo by zjistilo velmi zajímavou věc, které by ale těžko uvěřili.
Že je tam vše nucené a krvavé dobře víme,.,., ale svět už neví to, že oni už jinak žít neumí a že řád vlastně potřebují.
Ach, sebejistý pan H., který ve finále v českém milování sám na sebe práskne, že je vlastně velmi měkký, pláče u pohádek a ač je se ženou rozveden, přece jen s ní má děti a tak si do baráku nenakrachní cizí ženu!!!
....Pak je ovšem otázkou, proč tolik bojuje proti ženskosti a všemu, co život s (běžnou) ženou obnáší.
Měl ale třeba pravdu v tom, proč ženský pořád vše řeší a omílají pořád dokola...
Přečteno velmi rychle. Psáno čtivě a souvisle, proto "tolik" hvězdiček. Hodnotit takové hnusy jako děj pěti hvězdami logicky nelze.
Šokující?
Ne, pouze dobrovolně reálné.
Když chce fetovat, někde na to brát musí... pro co jiného se asi tak holka rozhodne, než prodávat samu sebe, že?
Tyhle "megašokující" příběhy mi přijdou jako snaha upoutat pozornost a vytřískat z čehosi dávného něco nově bolavého.
Popravdě nechápu ten trend psát o tom, co jsem prožila s tím, koho jsem si svobodně zvolila.
To, že jsem očekávala něco jného, než ukázala realita, je osobní chyba....ne věc hodna publikování.
Ano, označení Naučná literatura je správné - naučme ženy, že při odchodu do země tak odlišné kultury nemohou očekávat, že se ten muž bude chovat stejně jako v Americe.
Opravdu nevím, co ženský od těchto národů čekají, proto mne popuzovalo neustálé šokované podivení " jak to, že tu se chová tak a doma byl tolik odlišný?"
Dvě hvězdy za to, že se jim to povedlo.
Můžeme litovat tu situaci a postavení žen, ale ne to, že se pro toto opakovaně rozhodují dobrovolně a ještě stále s hloupou vírou " na mě takový nebude".
Nemyslím si, že autorka se chtěla extra předvádět,. Popiska je jasná -. ukazuje druhou stranu duší dětí v Japonsku - každý si je vybaví jako úslužně se uklánějící panáčky, kteří se nevzmůžou na odpor,... ale to, že je moderní se rodičů zříci ( hlavně ve stylu visual kei) a že tradicionalismus vytlačuje amerikanismus, je smutným faktem.
Pro nás, kde takto děcka žijí zcela běžně, to není až tak šokující, jak bychom si přáli... přesto je to zajímavé.
A to jsak kniha, tak i film.
Nešlo to... prostě to nešlo. Na sluníčkové všeobjímající lidičky narážím dost často v reálu nebo debatách na internetu, nemám tedy chuti číst ještě mnoho slovíček okolo společnosti, povýšenosti vs. poníženosti a ... asi to můj mozek prostě nepobírá.
Ruská literatura mým oblíbencem očividně nebude.
Dobrá divoška, ovšem dokonalost a znalosti všehoživota její paní "babičky" je zase tak propagandistická, že to překáží.
Z této knihy si odnáším neustálé rýpance okolí - budou spolu nebo ne? kdo si koho vezme??
Taky mě naštvaly postoje rodičů a to dost a jediným frajerem tu byl pan lesní.
Jinak je kniha pořád o dopisech Zdeni z kláštera, o Kájových úspěších a cestách domů, kde předstírají, že se nesetkali, i když se hubičkují v lesíku, kde na něk ouká pan lesní zpoza stromu.
Je to určité ... rozčarování. Z dětsky vedených knih, které jsou teplé a čisté, najednou dospělácky konzervativní kniha plná odmítání a zákazů.
V tomto díle jsem paní lesní nesnášela, protože já to pravidlo " co by tomu řekli lidi" nectím . :)
Z hodnocení v knihovně jsem jako dítě získala dojem, že jde o milé povídání o chlapečkovi a jeho zážitcích, něco jako Kája Mařík...a jaké bylo mé překvapení, že je to o chudobě až živoření, alkoholu, topících se děckách, sociálních rozdílech, krádežích a neustálém nedostatku všech okolo na něj jako děcko...
Označení "pro děti" bych tam rozhodně nedala.
Ano, život pro mladou holku nebyl lehký... ale díky skvělému tátovi a sousedce - služce jí to bylo velmi usnadněno.,
Konec jak jinak než dokonale šťastný a sladký.
Mně osobně nebyla Bláža ani její hrátky sympatické - spíš mi z jejich hry na Robinsona bylo trapně.
Psáno dospěle, ne dětsky.
Dvě hvězdy za prokreslenost... ale jinak se to vleče, je to jen o životě v kuchyni, na zámku, o receptech, porodech a nevěře nebo tom, kdo s kým kde.
Skutečný hon začíná až po víc jak půlce.
Ženský, který potřebují kydat na chlapy a házet na ně všechno zlo světa, to bavit bude.
Ty, který žijí s humorem a nepodělají se z každý reklamy vnucující nám samoopalováky, holítka nebo nutnost být vždy a všude skvělá, to znechutí a řeknou si o autorce, že je to nána, protože psát o tom, jak říkají svému přirození a být vulgární, není ve své knize skutečně potřeba.