tittanie komentáře u knih
Ke knize jsem se dostala náhodou. O této teorii jsem již slyšela. Kniha mi přišla velice obsažná, ale ne k tématu. Nejvíce zmiňovaná teorie mi přišla, že hloupý otec nemůže mít chytrého syna... A úplně mě odrovnal konec, ve kterém vlastně bylo zmíněno, že díky tomu, že Masaryk nemá vzorek své mužské linie, tak nejde udělat DNA analýza.
Třetí téma výzvy pro mě bylo téměř nesplnitelné Austenovou ani Kinga nečtu. Od obou jsem rozečetla dvě knihy a všechny čtyři skončily v nedočtených. A řekla jsem si, tak letos výzvu nesplním. Ale dala jsem tomu ještě jednu šanci...
Prvních 200 stran se mi hodně líbilo, velice dobře se četly a děj rychle ubíhal. Pak mi to přišlo takové zvláštní, ale byla jsem zvědavá jak to dopadne.
Přišlo mi to hodně podobné románu Dallas 63, první knihu od Kinga, kterou jsem rozečetla. Asi ta základní myšlenka, ne pohádkový svět a minulost.
Jinak musím napsat, že se asi nestanu Kingová fanynka.
Myslím si, že je to první kniha od ruského autora, od kterého jsem něco četla. A musím se přiznat, že asi nevím, co napsat.
Bylo to zajímavé, tématika komunistických vězňů mě zajímá, ale přišlo mi, že kniha byla napsaná tak nějak suše.
Na knihu jsem narazila úplnou náhodou. A super. Je napsaná s takovým nadhledem a vtipem. Prostě státní správa. Určitě jsem se u čtení bavila a určitě se podívám i po dalších knihách autora.
Sotva jsem začala číst, věděla jsem, že je to kniha plná skvělých myšlenek. Dočetla jsem druhou kapitolu a hned jsem knize dala 5*.
Cizí je jen to, co je nám lhostejné, do čeho se nutíme a čem nemáme vnitřní účast. Z tohoto hlediska je velmi mnoho národních hesel, domácích produktů a českých idejí, které jsou jenom "cizím vlivem". Vše záleží na tom, jaký kdo je ve svém prožití.
I tu, čtenáři, je zbytečno křičeti a tlouci pěstí na tyto pro tebe tak cizí, nepřirozené a nepoddajné věci. Čím více křičíš, tím hůře se věc utváří.
Ze začátku mi kniha připadala zajímavá. Autor se chtěl stát vojákem, tak pro to dělal, co mohl. Pak mi ale přišlo, že se ztratil a nevěděl, co chce dělat. Ano asi je to silná osobnost, která umí vést lidi, ale přišlo mi, že v mnoha případech na sílu.
Co mi vadilo bylo, že mu stačí trochu se napít a přestane se ovládat, to podle mě neudělá dobrý vůdce.
Kniha se překvapivě četla docela dobře.
Další vydání Čapkových pohádek. Letos jsem si je přečetla všechny. A která se mi nejvíce líbí z tady tohoto vydání? Hm, asi Pohádka ptačí.
Krásná pohádka od Karla Čapka. Jenom nevím, proč vydavatelé vydávají Čapkovy knihy v dalších a dalších vydáních.
Krása. Jako vždy mě fascinuje ta čeština bratří Čapků. A která pohádka se mi líbila asi nejvíce? Asi ta pošťácká.
Krásné pohádky od bratří Čapků. Každá pohádka v sobě měla něco krásného.
Nejvíce se mi líbí jejich čeština. Hlavně to jak vyjmenovávají slovesa nebo podstatná jména a je jich straně hodně, jsou to vlastně synonyma a vždy mě překvapí, kolik slov jde použít. A nebo jak se snaží vzpomenout na něčí jméno a vyjmenuje tři a jsou absolutně nezaměnitelná mezi sebou.
Ráda čtu knihy o komunistických vězeních. Je to literatura, která mě zajímá. Myslím, že je to první kniha o politickém vězni, ale až z pozdní doby. Více jsem četla o komunistických lágrech v 50. letech.
Co mě překvapilo, jak často se našel chleba v odpadkovém koši.
Moc nevím, co napsat. Básně jsou velice smutné, ale to je jasné, vzhledem k tomu, kde byly napsané. Nejvíce se mi líbila báseň o spánku. Tu jsem četla několikrát. Taky o větru nebo bratru Karlovi.
Knihy od této autorky čtu velice ráda. Ale tady jsem měla pocit, že kniha není tak o anorexii, ale spíš o tom jak rodiče dokážou podělat život. Chování matky jsem nechápala a díky tomu ani postoje dcery.
Čapkovy knihy se mi líbí. Fascinuje mě, kolik přísudků za sebou je schopný použít, aby popsal děj. Nejvíce se mi asi líbila Pohádka tulácká a hodně mě překvapila První loupežnická pohádka.
Detailně popsané jak vzniká divadelní hra. Kniha od bratří Čapků. Co více dodat.
Prostě Čapek. Jsem zvyklá číst hodně a rychle, ale u Čapka musím zpomalit a vychutnávat si každé slovo, které napsal, protože je to krása.
Z jak se co dělá od Čapka se mi tahle část líbila nejvíce. Přišla mi taková nejvíce akční.
Už jsem to psala i k jiným vydáním, trochu mi vadí, jak Čapka vydávají pořád dokola, ale jenom poskládají jeho díla do jiných vydání, ale přitom je to pořád to samé.
Čapek je můj oblíbený autor, takže jej čtu velice ráda, ale co mi vadí, jak nakladatelství vydávají jedno dílo ve více vydání. Třeba konkrétně Jak se co dělá, Jak se dělají noviny, Jak se dělá film, Jak vzniká... no je toho celkem 6 vydání a přitom je to pořád to samé.
Ale knihy od Čapka jsou prostě skvělé.