tittanie komentáře u knih

Jsem velká fanynka Karla Čapka. Obdivuji, jak se dokáže podívat na úplně běžnou, nudnou věc a popsat ji tak, že čtenáře zaujme. Já kdybych popisovala, jak dobíhám tramvaj nebo jak mě bolí zuby, tak by to byla nuda od Čapka si to užiji.

Půjdu proti proudu komentářů.
Osud dá dohromady dva pošramocené chudáky, oni se během knihy několikrát rozejdou, ale všem je jasné, že skončí spolu. Kniha byla moc dlouhá a nutila jsem se ji číst. Jednání postav mi přišlo pitomé. Další knihy číst nebudu, i když se mi prvotní myšlenka líbila.

Kniha, u které jsem nečekala na předklad, ale četla ji hned, jak se ke mě dostala.
Kniha byla super. Miluju, když se autor vrátí ke starým případům a začne je dořešovat, vždy si říkám, že si tu sérii musím přečíst ještě jednou.
Skvělé čtení a hodnotím 5* a samozřejmě se už těším na další díl.

9 13.12.2023

Vždy záleží na tom, s čím začínáte knihu číst. Byla mi doporučená jako skvělá kniha, takže jsem trochu zklamaná, protože kniha mi přišla dobrá. Dobře se četla. U porcování kapra jsem se smála nahlas.
Příjemná oddechovka.

Asi jsem přečapkovaná, protože si myslím, že v knihách hledám, co tam není.
Kniha je zajímavá, jenom mi nepřijde moc pro děti. Audiokniha je moc pěkně namluvená Markem Ebenem.

Autora jsem objevila náhodou až letos a už mám přečtené všechny jeho tři knihy. Kniha je napsaná čtivě a tím pádem čtení rychle ubíhá. Doufám, že bude i nějaký další díl.

Popis knihy je úplně jasný. Novela vyšla jako součást sbírky Boží muka. Je to zajímavá novela od Karla Čapka a zase mě naštvali vydavatelé, kteří vydávají Čapka jak na běžícím páse.

Krásné pohádky od Karla Čapka, jenom mě štve, jak je vydavatelé vydávají každou zvlášť, pak dvě dohromady, pak jiné dvě dohromady, pak všechny.....

Krásné pohádky od Karla Čapka, jenom mě štve, jak je vydavatelé vydávají každou zvlášť, pak dvě dohromady, pak jiné dvě dohromady, pak všechny.....

Mám ráda období první republiky a ráda o něm čtu. První díl se mi docela líbil, tak jsem se pustila i do čtení druhého dílu.
Někde mi to přišlo trochu kostrbaté, ale kniha se četla velice lehce. Postava komorníka/detektiva mi přišla méně sympatická než v první díle.

Měla jsem špatnou náladu a měla jsem chuť na nějakou červenou knihovnu, ale v poslední době mě vždy všechny zklamaly. A tohle je úplně první červená knihovna, kterou jsem kdy četla. Je to více než 15 let.
Byl to takový nostalgický návrat, knihu jsem samozřejmě vnímala jinak než tehdy. Radši jsem ji četla najednou a nepřerušovala čtení, aby se nepokazila atmosféra.
Knihu asi jinak hodnotit nebudu je to pro mě návrat a nostalgie.

Miluju Čapka, ale nemám ráda vydavatele. Asi pět článků z apokryfů jsem četla v jiných povídkách, které jsem četla dříve, ale byly vydány později. A tohle je taky takový vydavatelský slepenec. Dvě knihy, které vyšly i samostatně.
Co říct ke knize? Super. Čapek mě ještě nezklamal.

Zase to napíšu - je to prostě Čapek, jeho charakteristická čeština, krátké články s velice jasnou myšlenkou. Myslím, že tyhle jeho knihy se dají číst v různém věku čtenáře a pokaždé na tom uvidíme něco jiného nebo jinak zajímavého.

Na knihu jsem narazila na instagramu.
Ze začátku mi přišla docela naivní. Pak se děj docela rozjel a musela jsem číst, dokud nebyl konec knihy. Ale přemýšlím jestli se mám pustit do dalších dílů.

Mám moc ráda Karla Čapka. Tyhle povídky byly těžké. A asi musím napsat, že se mi líbily více Trapné povídky než Boží muka.

Jednu povídku jsem viděla zfilmovanou (Na zámku (1999)) a jednu povídku jsem slyšela v rozhlase.
Čapek píše krásně, ale doporučuji číst jej velice pomalu a přemýšlet. Což mi někdy nejde. Za sebe musím říct, že mě zaujala nejvíce asi první povídka - Otcové.

Tuto knihu jsem rozčítala už v minulosti třikrát a vždy jsem se zasekla u první povídky a dál jsem nečetla. Teď jsem si říkala, že to dám a dočetla jsem knihu celou.
Čapkovy povídky nejsou na jeden den čtení, ale na dlouho, což mi nedošlo a knihu jsem přečetla rychle, což ji ublížilo. Asi nechápu, co se mi autor snažil říct a budu si ji muset přečíst znova.

Od autora jsem četla knihu Modrá košile, která mě docela nadchla. Tak jsem se pustila do čtení i další knihy. Na mě byla kniha chvilkami nechutná, ale tak patří to k tématu. Myslím, že se pustím i do další autorovy knihy.

Prostě Čapek, ten snad nikdy nezklame. Miluji slovo blivátko :D
Asi bych strašně stála o to, vidět Čapka knihu psát a ilustrovat. Mimochodem z ilustrací jsem nadšená.

Ke knize jsem se dostala díky jiné knize, kterou jsem četla a už nevím, která to byla.
Každopádně byla to hrozná doba, ale autorka mě nepřesvědčila, že bych k ní měla mít sympatie. Přišla mi povrchní a neustále si stěžující. A to jak furt kňučela za svým psem. Židé umírali v koncentrákách a ona musela pracovat a měla málo jídla. Chudák. Samozřejmě nechci obhajovat chování některých Čechů a všech rusáků, kteří se po válce chovali jak dobyvatelé.