tittanie komentáře u knih
Na knihu jsem narazila náhodou. Ze začátku jsem byla strašně nadšená. Kniha se četla sama, děj pěkně odsýpal, ale potom to začalo být nějaké kostrbaté a autorka začala řešit jiné věci, které podle mě v knize nemusely být. Konec je podle mě takový málo rafinovaný a moc se mi k začátku knihy nehodil. Ale velice jsem cítila emoce Elizabeth.
Líbily se mi postavy a dvě scénky - s tužkou a s nožem.
Toto téma mě velice zajímá, takže jsem ráda, že se ke mě tato kniha dostala.
Jsem nadšená. Velice se mi líbilo zpracování, fotky ze současnosti a z minulosti. A hlavně oceňuju rozdělení knihy podle částí republiky a k tomu mapu.
Protože o tomto tématu čtu opravdu hodně, tak některé informace, pro mě nebyly nové a už jsem o nich četla v literatuře níže (některé knihy byly v této knize zmíněny):
https://www.databazeknih.cz/knihy/byly-jsme-tam-taky-45978
https://www.databazeknih.cz/knihy/mlyn-391225
https://www.databazeknih.cz/knihy/utek-247615
https://www.databazeknih.cz/knihy/jak-se-chodi-v-lane-329438
https://www.databazeknih.cz/knihy/roky-v-pekle-250663
https://www.databazeknih.cz/knihy/navrat-byl-nezadouci-122853
https://www.databazeknih.cz/knihy/motaky-nezvestnemu-3507
https://www.databazeknih.cz/knihy/utek-z-leopoldova-veznice-odboj-doba-480083
https://www.databazeknih.cz/knihy/ztracena-leta-pribeh-hokejoveho-zlocinu-84827
https://www.databazeknih.cz/knihy/mukl-453018
https://www.databazeknih.cz/knihy/deset-krizu-454741
Díky situaci, která teď ve světě je, mám touhu dozvědět se více o Ukrajině a její historii.
Musím říct, že kniha byla velice dobře poskládaná. Vysvětlovala historii od začátku 20. století, což je důležité, protože současná situace se odvíjí od historie. Pravda je, že kniha mohla být delší.
K tomuto tématu jsem četla ještě tyto knihy, jako inspiraci pro další čtenáře (není to naučná literatura):
https://www.databazeknih.cz/knihy/herbar-vzpominek-506400
https://www.databazeknih.cz/knihy/divky-ktere-prezily-sibir-514690
Měla jsem čtenářskou krizi a tahle knížka mě z ní dostala. Je sympaticky dlouhá. Je pravda, že znám autorku, tak jsem si mohla představit prostředí a osoby v daných situacích. Nejvíce se mi líbila kapitola s covidem, vaření z kaštanů a zážitky s auty.
Líbilo se mi jak pozitivně autorka o všech mluvila, já bych měla strach, že sklouznu k negativním pocitům. Zasmála jsem se a odpočinula si.
Ke knize jsem se dostala úplnou náhodou. Neměla jsem žádnou eknihu a při procházení žebříčků 100 nejlépe hodnocených knih jsem našla tuhle a sehnala jsem ji jako eknihu. Až potom jsem zjistila, že od autora jsem četla knihu Mosty do Tel Avivu.
Teď k samotné knize. Je psaná ze všech stran tj. parašutistů, prezidenta Beneše, gestapa. Autor si to může dovolit, protože všichni víme, kdo jsou ti dobří a nestane se nám, že budeme fandit gestapu. Kniha obsahuje veliké množství informací, ale protože jsem na toto téma četla již spoustu knih, tak pro mě asi žádná nebyla překvapivá.
Tyhle knihy se čtou ze začátku vždy dobře, protože všichni jsou optimističtí, věří, že přežijí. Jakmile se ale děj dostane dál, tak zjistí, že nemusí vyváznout živí a kniha se začíná číst hůře a hůře, protože my víme jak to dopadlo.
Další věc, kterou si u čtení této knihy říkám, jak bych se asi v takovýchto situací zachovala já a druhá věc, kterou si říkám, jestli stálo za to bojovat, když potom přišli komunisti, jestli jejich oběť nebyla marná. A pak si na to odpovím, že oni by stejně zemřeli, akorát za jiného režimu.
Pokud by někdo chtěl inspiraci:
https://www.databazeknih.cz/knihy/m-b-m-masin-balaban-moravek-459918?page=1
https://www.databazeknih.cz/knihy/clanek-ii-430488
https://www.databazeknih.cz/knihy/smrt-boha-smrti-legendy-a-skutecnost-kolem-atentatu-na-heydricha-82642
https://www.databazeknih.cz/knihy/cesi-se-nevzdavaji-493535
https://www.databazeknih.cz/knihy/mama-milovala-gabcika-389264
https://www.databazeknih.cz/knihy/muz-proti-okupaci-82702
Povídek jsem si všimla hned jak vyšly, ale nějak jsem na ně neměla chuť. Bylo to totiž moc jiné od toho, co autorka píše běžně.
Jsem ale ráda, že mi povídky přišly do cesty ještě jednou a já jsem si je přečetla. Líbilo se mi propojení povídek. Líbila se mi stará Praha. A nejvíce se mi líbila hned první povídka Kameník. Nejméně pak Antonín, kde bylo moc jmen, které se mi pletly.
Na knihu jsem docela čekala, než jsem si ji sehnala. Četla se velice dobře, ale první tři čtvrtiny byly super, ke konci si to nějak sedlo a už mě to moc nebavilo. Co se mi líbilo, byl popis postavení ženy ve společnosti a rozdílný přístup žen k mužům.
První dva díly se mi moc líbily. Takže jsem se pustila i do čtení tohoto dílu, bohužel jsem si procházela na facebooku nějakou čtenářskou skupinu, ve které nějaká koza prozradila něco důležitého, což mi trochu vzalo chuť.
Kniha se četla velice dobře a docela rychle. Je pravda, že konec mi přišel trochu nedůvěryhodný, ale i tak se mi kniha líbila a těším se na další knihy od této autorky.
S touhle knihou jsem to měl těžké už v okamžiku, kdy jsem si říkala, jestli ji budu číst nebo ne. Několikrát jsem si ji odebrala ze seznamu chystám se číst, ale když jsem na ni narazila, tak jsem si řekla, že ji dám šanci. Mám hodně ráda monarchii a nejenom britskou (tu mám ráda nejméně, proto jsem tak váhala)
No, přijde mi, že Harry nemá osobnost a snaží se převzít matčinu, protože ta se mu líbí. Byla to chudinka, kterou podváděl manžel, rozvedl se s ní, zabila se s milencem pod mostem... Harry nikdy za nic nemůže, všichni kolem něj mu ubližují, protože to bere jako dědictví po matce.
Neříkám, že to neměl těžké. Umřela mu matka, když mu bylo 12, ale není jediný na světě.
Narodil se do královské rodiny, tak kromě privilegií musí přijímat i tu odvrácenou stranu. A naopak by měl být rád, že je náhradník, média si ho tolik nevšímají a může si žít svůj život, bohužel to je to co neumí a chce být ten, o kterém se píše v novinách. A tady je ten rozpor chce žít obyčejný život, ale s výsadami.
Myslím, že spousta členů královské rodiny a to nejen té britské dokážou žít normální život, ale Harry ne. Bohužel to že si vzal Meganu, je další chyba a jsem velice zvědavá, jak se to bude vyvíjet dál.
Pokud tahle kniha měla být pokus o terapii, dobře, ale neměl ji vydávat. Některé věci čtenář opravdu nepotřebuje vědět.
Poslední dobou jsem hodně zklamaná z knih, které čtu. Kniha se četla rychle, ale byla to slátanina. Neuvěřitelné, co všechno se vešlo na 352 stran. Nechci nic víc prozrazovat, ale bylo tam vše.
Další díly číst nebudu.
Mám čtenářskou krizi, takže jsem od začátku září přečetla jenom tuhle jednu knihu. Měla jsem ji na seznamu chystám se číst, už od té doby, co jsem si přečetla Čechosabáky od stejného autora. Je pravda, že mi potom zmizela ze seznamu, protože autor ji dal jiné jméno než mělo být původně.
Ke knize samotné. Čte se velice dobře, přečetla jsem ji za pár hodin. Miluju období první republiky. A líbilo se mi, že jsem se znova mohla potkal s bývalými legionáři.
Kniha je o zajímavém tématu. O hladomoru na Ukrajině jsem věděla, ale myslela jsem si, že byl až po druhé světové válce. Jenom největší emoce ve mě vyvolalo slovo autora, které bylo hned na začátku. Jinak to byl obyčejný román.
Jsem naštvaná. Poslední tři knížky od Elle stojí za houby (Pověst potížistky, Jediná maličkost, Zmetek) a vlastně i série After hours.
Kde jsou ty časy, kdy jsem se nadšeně vrhala na sérii o hokejistech? Tahle kniha jim nesahá ani po kotníky, vůbec jsem se nemohla začíst a jsem tak naštvaná, že s autorkou končím!
První díl mě dostal. Den po přečtení jsem vůbec nemluvila a nebyla jsem schopná myslet na nic jiného. Nepřála jsem si, na rozdíl od ostatních čtenářů, další díl. Ale když tenhle díl vyšel, tak jsem si říkala, že si ho teda přečtu. První díl jsem hodnotila 5 hvězdami. Tento díl hodnotit nebudu.
Je to klasická kniha o 50. letech. Je to smutné, ale nebylo to drásající jako první díl. Psáno trochu naivně. Přišlo mi, že Paula šla úplně stranou, byť byla párkrát zmíněna. Ze začátku jsem cítila, jak Františkovi jeho Paula chybí, ale to je vše. Svět šel dál.
Nevím, jestli lze říct, že konec byl smutný, byl očekávaný.
Tenhle díl se mi líbil více než první díl. A vlastně jsem si ani druhý díl půjčovat nechtěla, ale určitě nelituji, že jsem si knihu půjčila.
Korea mě velice zaujala a hned jsem si o ní musela přečíst aspoň něco na netu. Jenom má evropská mentalita nechápe tu stránku s duchy.
Od autorky jsem četla Violku, která se docela dala číst. Aspoň to byla oddechovka, ale tohle je podle mě hloupost.
Nemožné absurdní situace. A ten konec mě opravdu vytočil. Víc psát nebudu, protože jsem fakt naštvaná a úplně nechci, aby můj komentář odradil někoho, komu by se kniha mohla líbit.
Téma 50. let vyhledávám. Když jsem objevila tuhle knihu v knihovně musela jsem si ji přečíst. Přišla mi docela podobná https://www.databazeknih.cz/knihy/navrat-byl-nezadouci-122853
V Hořkém vzpomínání, ale bylo méně osobních vzpomínek. Spíše mi přijde, že v knize byly popisovány politické události nebo přesuny ptpáků.
Za sebe musím říct, že jsem zklamaná a vlastně ani nevím, co dalšího napsat.
Kniha je rozdělena do třech částí. První se mi líbila nejvíce. Byla o vystěhování Jan Sládka na Volyň a pak o jeho potomcích. Druhá část, byla z pohledu Lízy a jejího otce a třetí byla o životě Lízy.
Kniha je plná věcí k zamyšlení. Nejvíce mě dostal popis karlovarského hřbitova. Bylo to jenom pár stránek, ale ty mě dostaly z celé knihy nejvíce.
Docela příjemné čtení se zajímavými informacemi o rodině Masaryků.