TomTomis komentáře u knih
Skvělý jazyk a to je vše. Příběh jako takový mě ze začátku zaujal a jak plynula stránka za stránkou, přestalo mě to vše tak nějak zajímat. Fantasmagorické vrstvení různých popisů a když se na scéně objeví mluvící krysa a havran (nebo co to bylo), kterými promlouvá mandragora, měl jsem chuť už to opravdu zahodit.
Tohle mi nepřišlo k smíchu. Jediné pasáže, které se mi líbily, jsou snad jen ty úvody jednotlivých kapitol. Myslím, že tohle bude můj první pokus a zároveň poslední, kterým jsem se pokusil poznat dalšího českého autora. Možná napsal lepší knihu, ale to už se asi nedozvím :)))
PS: Postava komisaře Durmana byla děsivě nesympatická, obyčejný proutník, co to nemá v hlavě v pořádku...
Knihou jsem prosvištěl velmi rychle. Chvíli jsem musel zpomalovat, abych si vychutnal některé zajímavé pasáže, myšlenky, které se tu objevují. Téma jako takové a jeho zpracování se mi docela líbilo. Ale po pár dnech od dočtení mi z knihy zůstává jen jakýsi pocit. Příběh vlastně není nijak bohatý. Nic moc nového , než se dočteme v anotaci , nezažijeme. Klobouk dolů, co se týče překladu. Muselo dát práci vymyslet smysluplné věty nemocné Mišky, aby její věcné chyby ve slovech měly smysl i v českém jazyce.
Přijde mi, že ti , kdo knihu hodnotí jako naivní, nikdy nebyli mladí, možná se narodili už jako dospělí. Kdo ví. Kniha je určena pro mládež. Z toho úhlu pohledu je třeba na ni nahlížet. Co se týká nedějovosti a toho, že kniha nepodněcuje k uvažování, tak s tím nesouhlasím:) Znám kupu mnohem víc nedějovějších knížek, než byla tahle. A už to, že k tomu někdo tady napsal názor, tak ho to nakonec k uvažování přimělo:) Každá kniha má svoje čtenáře a je zacílena na nějakou skupinu lidí. Takže chápu zklamání některých čtenářů, ale třeba si o knize mohli zjistit něco víc:), aby nečetli pro ně zbytečnou knihu:)
Do téhle knihy se mi nechtělo opravdu dlouho, ležela mi tu zaprášená a osamocená. Až jakási nálada na další kingovku ji dostala z police na stůl přede mě. Nelituji. Sice nemám moc rád cestování v čase (přijde mi to už jako klišé- i když- jde vymýšlet stále něco nového? ), ale tady mi to nakonec nevadilo. Dozvěděl jsem se kupu věcí, kniha mě přiměla si zjistit hromadu faktů, nahlédnout do historie.
Konec knihy jsem tam nějak čekal. Nepřekvapil. Ale i tak jsem si tu knihu vychutnal. Časem snad sáhnu po další knize od autora, ale musím si ho dávkovat po troškách.
Další kniha od mého oblíbeného autora. Nečte se mi nikdy zcela lehce. Myšlenek je hromada a my se potácíme tímto komorním příběhem vztahu dvou lidí od jeho počátků až po konec. Geniální změna líčení změnou slovesné osoby, i když víme, že stále vypráví dotyčný muž o svém osudu. To co ze začátku vypadá na jednoduchý příběh plný očekávání se velmi rychle mění. Příběh klade čtenáři řadu osobních dotazů, jak by měl nebo neměl žít. Žijete zrovna svůj jediný příběh?
Kniha dobře napsaná, rozdělená do tří kapitol. První dvě kapitoly vypráví Mira, poslední Hana. Co mi trochu vadilo je jakási vševědoucnost vypravěčky druhé kapitoly, která popisuje a líčí zážitky, co neměla jak zjistit. Nebo to tu není řečeno. Zdá se, jako by postupně z druhé kapitoly postoj Miry úplně mizel. Text graduje poslední částí, i když se nečte nijak jednoduše. Doba temná. A nemilosrdná. Ještě mi zbývá se podívat na prvotinu autorky.
Kniha se mi líbila svou obrazností. Čpěl z ní pach vysychajícího jezera, síry, chudoby. Pach hledání vlastních kořenů. Pach revoluce. Pach beznaděje. .... Teď to vypadá, že mi kniha páchla. :)
Líbila se mi. (4/5)
Kniha mě okouzlila. Fanatismus hlavní hrdinky, motor, který ji žene vpřed- sběr bylin a návštěva výkupny. Během sběru se odkrývají podrobnosti života vypravěčky. Nebyl jsem schopen se s hlavní postavou sžít, ale přesto mě upoutala a pobídla k zamyšlení nad tou různorodostí cest lidského putování...
Každá knížka od autora je poněkud jiná. Postavy touží po opravdovém životě a jdou k cíli různými cestami. Některé se dostávají až do střetu se zákonem... Hlavní postava sviští životem a některým se může zdát , že zahodila svou budoucnost, ale ona se jen pokouší žít svou opravdovost. Některé obrazy jsou až hrůzně symbolické. Nebe- země- podzemí(jeskyně)... Kdo chce, najde si v knize svoje. Určitě vybízí k přemítání o životě a o cestách, kterými se můžeme vydat i my...
Knížka se mi četla dobře. Vyprávění o minulém století z pohledu jedné ženy, která vzpomíná na své prarodiče, rodiče... zaznamenává dobu, ve které žije a osudy lidí, co prošli kolem.
Geniální kniha, mnoho vrstev a linek k přemýšlení i přemítání o životě a jeho zvláštnostech. Po přečtení knihy z knihovny jsem si musel jeden výtisk i koupit do knihovny. Těším se, až se k této knize časem vrátím.
Na tuhle knihu rád vzpomínám, i když ne kvůli tématu Četl jsem ji kdysi dávno a mám z ní pořád zvláštní pocit deprese, smutku. Líbilo se mi, že postavy nebyly černobílé. Jedna z těch nej od Styrona.
Knížky od tohoto autora mám moc rád. I díky LGBT tématice, kterou do románu zařazuje. Kniha plná napětí se kdesi v polovině láme a nám začíná být jasné, kdo a co. Místy jsem měl ve jménech a časovýcch rovinách zmatek. Ale nakonec jsem si vše v hlavě srovnal a nějak pochopil, kam autor míří. Prostřednictvím tohoto příběhu nastoluje i zajímavé otázky týkající se víry, míry šílenství...
Tento díl se mi líbil. Byl rozvleklý, to je pravda. Některé scény mi přišly skoro neuvěřitelné. Čteno hned po 3. díle. Přečteno během pár dní. V zásadě si ale říkám, že se k tak dlouhé knize už vracet chtít nebudu. Příběh se někdy vleče, někdy nabývá na spádu.
Nechápu, jak jsem přečtení této knihy, co mi leží roky doma, mohl tak odkládat (ne že bych ji tu neležely kopce dalších)... Tahle kniha si mě získala svým příběhem, jednoduchostí, milým pohlazením, pohled na život dvou kluků, co pomalu vchází do dospělosti. Oba mají své trable, zkoumají sami sebe. Děj se odehrává na konci 80. let minulého století. Myslím, že kdyby se odehrával dnes, mnohé by bylo jiné, rychlejší, ... asi z mého pohledu i smutnější...
Kniha nádherná, určitě číst. Ale jen pro náročného čtenáře. Bohužel mi přijde, že mnoho čtenářů si myslí, že kniha musí být snad akční, aby se dala číst. Je mnoho spisovatelů, pro něž děj jako takový je až na druhém místě. Nebo není podstatný. Nic to neubírá na kvalitě přečteného...
Tato kniha není lehká pro čtenáře, kteří nemají rádi experiment s jazykem a myšlenkami...
Kniha mě vůbec nezklamala. Deset povídek. Deset různých pohledů na životy lidí, co se potýkají s nějakými jevy kolem sebe nebo v sobě. Nejvíc se mi líbila povídka Zavařeniny, Švy, Transfugium....i Hora Všech svatých. Pravdivý příběh - u něj jsem cítil zoufalství hlavní postavy jako kdyby se mi to stalo. Těším se na další autorčiny knihy. Snad jich bude ještě hodně.
Tak tahle kniha mě od autorky nadchla snad ještě víc. Ponoření do nitra postav tohoto románu mi nedává i po čase, kdy tohle píši, spát. Stále se mi vynořují některé obrazy, co ve mně autorka vyčarovala. Kniha plná postav, ke kterým jsem si tu snadno, tu obtížněji hledal cestu. Kniha stojí za přečtení. Škoda, že od autorky se hned tak další knihy asi nedočkáme.
Tak tohle byla jízda. Smutná, tak procítěně napsaná. Příběh, který čtenáře vtáhne do sebe. Občas jsem musel knihu na chvíli odložit. I když je kniha zřejmě určena pro mladé čtenáře, neurazí ani dospělé. Ti ji možná pochopí ještě lépe.
Autor převyprávěl cizí příběh. Vložil jistě do něj i kus sebe. Ilustrace knize dodaly na naléhavosti sdělení.
Od P. Nesse jsem další knihy nečetl. Má cenu (po Volání netvora) se do některé z jeho dalších knih pouštět?
Tato kniha mě dost zasáhla. Dovedla se ponořit do vztahu dvou lidí tak, že mi z toho běhal mráz po zádech. Proměny jednoho vztahu v době, kdy vše bylo tak nějak jinak a někde ještě stále jinak je. Z knihy mám pořád v sobě obraz moře. Ten rozhled do dálky, kde se obloha setkává s vodní hladinou. Vztah obou hlavních postav není žádná procházka růžovou zahradou...