tonysojka komentáře u knih
V komentáři na "Krev pro rusalku" jsem napsal, že je to lehce nadprůměrné čtení v rámci žánru urban fantasy a noir.
U knihy "Krev pro divoženku" musím napsat, že je to těžce nadprůměrné čtení.
Prostě parádní, strhující četba,pro kterou nemohu najít slova chvály.
Téma jako soužití lidí s nepřizpůsobivými nadpřirozenými bytostmi a vnitřní boje v organizaci na to dohlížející, které vedou ke katastrofě, není sice originální,ale autorka ho zpracovala a odvyprávěla naprosto excelentně.
A bonusem pro mě bylo, že se příběh odehrává v regionu "razovitem".
:)
Deset hvězd za mě.
Já mám prostě pro tyhle Červenákovy "blbinky"slabost.Lehce se to čte, člověk si připadá jako by se v kině díval na americký film, nemyslí,mysl odpočívá od těžké reality.
Je to napínavé, dobrodružné,"klaďasi" jsou správně kladní,zlosyni hnusně odporní a ti nejvíc zlí i inteligentní,na to trochu drsného humoru a jemné romantiky;co víc si k čtenářské zábavě přát.
Jen ten konec přesahující někam do fantasy.....no, uvidíme.
Mám obavy,aby se z dobrého westernu nestalo něco jako "Limonádový Joe."
V doslovu se píše...."nelze než souhlasit s patrně nejznámější současnou ruskou spisovatelkou Ljudmilou Ulickou, která se o románu vyjádřila slovy: „Zůstane pro mě záhadou, jak se mladé autorce podařilo napsat tak silné dílo oslavující lásku a něhu v pekle“
Ano.Je to tak.Strhující kniha se silným příběhem.
Zajímavé převyprávění pověsti s neméně zajímavou přehlídkou slovanských bohů a pohanských zvyků.
Čtivé, barvité a napínavé zpracování.
Alenku jsem v minulosti několikrát nedočetl, asi proto, že jsem se v tom fantastickém, snovém a hravém světě snažil najít nějaký význam nebo logiku.
Připadá mi,jakoby byl opakem přesného a logického světa matematiky, který Lewis vyučoval,a domnívám se, že byl stvořen jako protiklad, kde není jisté a logické vůbec nic.
Tak jako ve snu,kde je možné úplně vše.
S Alenkou v říši divů a za zrcadlem jsem strávil zábavné, nesmyslné a fantastické chvíle.
Za mne čtenářské překvapení.Povídky vnímám jako vybroušené drahokamy a přitom drsné a surové,krásné syrovou realitou popisovaných padesátých let minulého století.
Několikrát jsem rozečetl Zábranův "Celý život " a odložil,protože mne odrazovala častá skepse(oprávněná) vyzařující z textu, a také počet stran.
Ale v povídkách z popisované šedi a beznadějnosti problýskává humor,vytříbený jazyk,nádherný slang(pro mne jako karviňoka s kratkim zobakem zábavný a osvěžující) a i jakási naděje....
V době, kdy Kundera a spol . pochlastávali po různých spisovatelských sjezdech a psali básně a ódy na totalitní režim,Zábrana makal a psal takovýhle pecky.
Čtenářský zážitek.
Naprosto souhlasím s komentářem Radek 99,napsal to vlastně za mne.
Jen dodám,že i když se mi Kunderovy knihy "Nesnesitelná lehkost bytí",Život je jinde,Nesmrtelnost a Valčík na rozloučenou" líbily,tak tohle demaskování těchto děl i jiných pomocí citátů a rozborů a porovnáváním s díly jiných autorů,kteří ve stejné době "opravdu "byli ve sporu s normalizačním režimem,mi vůbec nevadilo.
A když jsem četl,že v době komunistických represí,popravování pěl ody na Stalina(nebyl sám) bylo mi hodně špatně.Ale nesoudím.Nevím jak bych se choval já,každý se přece chce mít dobře.Jenže ne každý za každou cenu.Ti ne každí skončili v lágrech a na šibenici.
Jeho soud vychází z porovnání osudů několika lidí např. Jana Zahradníčka nebo člověka
,kterého údajně Kundera udal,anebo jeho přítele Pondělíčka.Ty příběhy jsou s porovnání s Kunderovým příběhem opravdu"mazec"
Je mi líto domácích i zahraničních obdivovatelů Kundery,neboť jeho obdivem nevědí ,co činí.Jen v kontextu Českého života a doby,jak zní podtitul ,a který byl pro mne informačně zajímavější a bohatší ,se lze trochu dopídit důvodů co a proč napsal.A to zjištění není pro něj i pro nás moc lichotivé.
Přímočaré, akční, bez zbytečných "kudrlinek" a odboček. Na tohle pokračování jsem byl moc zvědav a nebyl jsem zklamán. Autorka udržela vysoce nastavenou laťku z prvního dílu, u některých částí se mi vybavovaly vzpomínky na nejlepší scény z filmu "Vetřelci" nebo "Válka zítřka".
Tahle holka opravdu převyšuje dílka "Kotleto _Kyši a mám pocit, že nejen jeho v našem malém českém fantasy" rybníčku ".
V jejich příbězích je podle mne" něco navíc "
To, jak má chlapy a jejich touhu po dobrodružství" přečtené " a umí to ztvárnit tak, aby z toho nebyla jen další fantasy hloupost.
Jako člověku, který o Konstantinovi a Metoději věděl jen, že nám přinesli písmo, se mi dostala spousta zajímavých informací nejen o nich, ale i době ve které žili. O dějinách Byzantské a Franské říše, které předcházely jejich narození, o krvavých bojích o moc mezi vládci, jejichž průběh se svým stereotypem stával poněkud jednotvárným.A o víře, kterou tihle lidé tehdy žili a jaký měla vliv na jejich životy. Vůbec mi nedocházelo, jak velké osobnosti Konstantin a Metoděj byly.
Pro mě jsou Svatí kacíři výjimečné dílo, které snad trochu napraví škody, napáchané tzv. "historickou beletrií" třetího až čtvrtého řádu, jak se o tom, mimo jiné, zmiňuje předmluva.
Doporučuji všem zájemcům o historii.
Byť členem široké veřejnosti, osoba našeho nejznámějšího neurochirurga mi nebyla známa. Proto velmi oceňuji audio knihu, která byla pro mne přínosným obohacením a seznámením se z největší osobností ve svém oboru. Nesmírně zajímavé, pevné, zdravě kritické názory a jemně humorné.
I když některé postřehy, které myslel vážně, vyvolaly na mé tváři úsměv. Například týkající se přemnožení nemocnic a lékařů u nás, nebo zneužíváním prvních tří dnů placené nemocenské. Z vlastní subjektivní třiceti pětileté dělnické zkušenosti vím, že je tomu tak velmi zřídka a spíše dochází k přecházení nemoci. Ale pamatuji, že nemocenská byla hodně zneužívána před rokem 89.To jiné vnímání bude způsobeno rozdílným úhlem pohledu daným naším různým postavením na "stupni potravního řetězce".
:-)
Vřele doporučuji ke čtení i poslechu.
Výborná zbraň proti smutku a špatné náladě. U některých povídek jsem smál nahlas, jiných pouze usmíval. Nečetl jsem najednou, dávkoval dle nálady a času. Vyplatilo se to.
Mc Ewan umí nasadit brouky a otázky do hlavy. V každém díle jakoby upozorňoval na nevratné následky rozhodnutí,jež člověk učiní ve chvílích, kdy si jich skoro ani nevšimne.A když ano,tak přemýšlením ztratí tu trochu času,kterou na rozhodnutí měl.V této knize mne fascinoval přesný popis rozpadu manželství kvůli sobectví jednoho z partnerů a vnitřní život hlavní hrdinky s jejími pochybnostmi a dilematy.Po Pokání a Chesilské pláži je to na Mc Ewana překvapivě kladná ženská postava a s jejím selhavším partnerem se vůbec nemaže. Také nahlédnutí do soudní praxe bylo pro mne hodně zajímavé. O případech Svědků Jehovových a Siamských dvojčat, jakož i o paní soudkyni budu přemýšlet hodně dlouho.
Ze začátku se mi to zdálo moc natahované a nudné (na záhady jsem skeptik jako David),ale dostaly mne popisy tůry a zabloudění( trochu rekreačně chodíme s manželkou po Beskydech),po setkání skupiny s dítětem ve větrovce mne to začlo bavit a pak jsem se od toho nemohl odtrhnout,i když si myslím ,že to není žádný zázrak,tak zjišťuji,že už třetí den po přečtení na tu knihu pořád myslím-že by vliv Tríbeče? :-)
Mistrovské zpracování příběhu válečné události, která převrátí naruby život přeživších vojáků jež si ponesou fyzické a psychické následky a pocit viny po zbytek života.
Napsáno úsporným stylem;autor vypráví mozaiku osudů vojáků před a po události takovým způsobem, že jsem čtení s lítostí přerušoval a nutil se k zpomalení četby protože v příbězích je mnoho zajímavých věcí k přemýšlení o vlivu výchovy a rodiny na jednání člověka.
Četl jsem kdysi dávno Na západní frontě klid,Hlavu 22,Nahé a mrtvé, Mladé lvy,Laskavé bohyně,Kůži a jiné;troufám si říct, že tohle zpracování tématu šikany,utrpení a smrti mladých kluků ve válečném nasazení si zaslouží být zmiňováno vedle těch nejslavnějších literárních děl o válce vůbec.
Písničky Radůzy mě tak nějak míjejí,nejsem jejím fanouškem, mám raději metalový alternativní kravál.
Možná i proto mě její vzpomínky na dětství až neuvěřitelně chytly za mé staré okoralé srdce, přenesly mě do dob mého dětství na vesnici, vzpomínek na babku, dědu, kterému jsem seděl na klíně a koukal na plamínek jeho zapalovače ,kravku,prase , zabijačky,slípky a slepičince.
Nádherná kniha, nádherné audio.Děkuji za doporučení a paní Radůze za neskutečný zážitek.
O panu Suchárovi, Neratově a událostech, které se tam staly a dějí jsem nic nevěděl.
Zdejší komentáře, zvláště Chesterton
,mě motivovaly ke koupi a přečtení této útlé a myšlenkově bohaté knihy.
Otázky jsou stručné a jasné, odpovědi upřímné, obohacující co se týče historie zchátralého kostela a místa, které vinou komunistického režimu málem upadlo v zapomenutí.
Díky obrovskému úsilí pana Suchára a nejen jeho,se podařilo zachránit kostel a vybudovat poutní místo smíření, které navštěvují nejen věřící a odnášejí si povzbuzení a smíření.
Pan Suchár působí jako člověk, který je nesmírně pracovitý a má jasno v otázkách kněžství a víry, kterým já moc nerozumím,ale přesto byly pro mě jeho názory zajímavé.Některé jeho vzpomínky na utajenou církev mohou doplnit čtení Bílé Vody.
Jeden z jeho názorů, který mě zaujal:
...."Pokud není člověk pánem sám nad sebou a svou vůlí, tak se propadá blíž k živočišné říši a síla jednotlivých biologických tužeb je mnohem větší.
Zvláště v neorganizovanem čase je veliké riziko, že tyhle tužby převládnou.
Třeba touha něco mít, tak jdu a seberu to.Nebo touha něco ničit,i různé sexuální tužby..."
Podobných zajímavých odpovědi je v knize více.
Stojí za přečtení a zamyšlení.
(SPOILER) Pobavilo mne velmi.Při čtení jsem se pochechtával, někdy zasmál nahlas.
Ewanův humorný i ironický pohled na lidské špatnosti ztvárněné postavou Bearda a na pokrytectví světových firem ohledně klimatických změn byl pro mne příjemně překvapivý.
Beard je smilník, lhář,intrikán, lhostejný a bezcitný ke všem a ke všemu,v závěru i sám k sobě,v důsledku se tedy jedná o vyprávění smutné až tragické.Ewan se vypořádává i s vlivem médií ve společnosti ("incident" s rajčetem a obvinění Bearda z neonacismu).
I ostatní účastníci příběhu mají své "mouchy" a jsou terčem autorova vtipu a sarkasmu a nešetří ani Beardovu "oběť" Tarpina,se kterou by čtenář měl mít spíše soucit.
Vlastní zápletka je typicky Ewanovská,Beard se dostává do situace,kdy vědomě a chladnokrevně volí špatně a když ho následky dostihnou, ukáže se, že on i oběť jeho jednání žili v omylu a všechno bylo jinak.To se mi zdálo trochu účelně zkonstruováno,proto nedávám plný počet,ale ke kritice moderní společnosti posloužilo dobře.
Tak takový motiv jsem opravdu nečekal.
Ale uvěřitelné a reálné.
Jako detektivka i román výborné. Poohlédnu se po dalších knihách autora.
Poslouchal jsem jako audioknihu a snad tím to je, že mne nějakým způsobem zasáhl osud každé ženy. Občas jsem kouknul do e-knihy ,ale audio zpracování je mnohem lepší. Snad to je civilností autorova hlasu a výběrem hereček, nebo něčím jiným, nevím. Každopádně to na mně působilo silněji ,než před tím čteni Šumavští i Beskydští samotáři.
Doporučuji.
S velkou nadsázkou budu parafrázovat část komentáře "vesticka" :
"Čtení komentářů k této knize je zajímavější než kniha samotná"
Ne, nechci tím shodit obrovskou práci autora i váhu knihy (je fakt těžká), ale přivítal bych také víc bulvárnosti, než suchých, nudných fakt o počtu schůzí a vnitrostranických intrikách, jež si sice nezadají s Hry o trůny, ale nevyznali se v nich jak komunisté, tak i historici.
Já pomocí tohoto životopisu v něm vidím člověka, jak uvedeno v doslovu, který se stal vyznavačem víry ve spravedlivou společnost a její emancipaci pomocí organizovaného úsilí (násilí?).
Je zajímavé sledovat, jak dějiny jeho víru usvědčují z omylu a jak spolu se stářím a frustrací ze zklamání se u něj projevuje deziluze, a přesto si nechce přiznat, že jeho víra byla omylem.
Autor píše, jak ho zaskočila otázka v nějakém pořadu, zda podle něj byl Gustáv Husák jako politik úspěšný, že na ni zpočátku nedovedl odpovědět.
Z hlediska toho, co jsem si přečetl o historii naší republiky, a čemu jakžtakž rozumím, si myslím, že ano. Jestli jsme si ho tak trochu nezasloužili.....