Tydvik komentáře u knih

Skvělá polovina první a ztracená a nepřesvědčivá ta druhá.
V té celý příběh najednou spadne do vyprávěnky o gangsterovi, tedy vlastně kriminálníkovi ( pozor, je v tom rozdíl), který má ve své podstatě hrozně dobré srdce a tu někoho nechá žít, tam na charitu přihodí a onde bojuje s rasismem. No hrdina, něco mezi Dušínem a Mašínem. Ale skutek, tedy podstata gangsterského románu, někam utek.

6 09.03.2016

Nemyslím, že se jedná o thriller, spíš je to klasická hororová duchařina.
A výborná, mimochodem.
(SPOILER)Ano, i ten konec je podle mě skvělý, takový, jaký být musí.
Je to horor, ne pohádka.
České překlady p. Světlíka ovšem považuji za těžkotonážní a špatně stravitelné.

Skvělá satira.
Ze sledování reakcí britského tisku při vyhlašování nominací na Booker Prize už jsem si udělala rituál a každý rok se docela bavím, kolika kritikům se následně hroutí svět. Berou to opravdu neuvěřitelně vážně. Takže tohle je pro mě taková třešinka na dortu. A moc bych se nedivila, kdyby dost podobným způsobem, jakým probíhá soutěž v této knize, došlo i k vítězství Banvillova Moře v roce 2005.
A když už jsem u těch literárních cen, tak i tahle knížka jednu vyhrála - Bollinger Everyman Wodehouse Prize.

10 22.07.2015

Krásný román o životě fiktivního malíře Charlese Stricklanda, který si něco málo vypůjčil ze života Paula Gauguina.
Dovolím si citovat: " A vášeň, která zachvátila Stricklanda, byla vášeň tvořit krásu. Nedala mu pokoje. Hnala ho sem a tam. Byl věčný poutník, pronásledovaný božskou touhou a démon v jeho nitru mu nedopřál klidu. Jsou lidé, jejichž touha po pravdě je tak velká, že jsou ochotni otřást základy světa, aby ji dosáhli."
Nutno podotknout, že tato vášeň z něj udělala nejen génia, ale také sociopata.
Maugham se nevyhýbá ani jedné z těchto stránek; je to vypravěč, který prostě umí.

15 27.06.2015

Příjemně "praštěná" detektivka.
Přesně na něco takového jsem už dlouho měla chuť.
Takže sedla jako zadel na hrnec.

15 29.05.2015

"Dějiny jsou hra s cínovými vojáčky".
Jen taková malá zajímavost - originální název knihy The Daughter of Time se inspiroval citátem Francise Bacona: Truth is the daughter of time, not authority.

8 26.05.2015

Malé anglické městečko a dvě osaměle žijící ženy, obviněné z únosu. Žádná vražda; i tak skvěle udržované napětí. Jak se bránit něčemu, co by vás nenapadlo ani v nejčernějších snech?
Tato knížka posloužila Sarah Watersové jako částečná inspirace k napsání Malého vetřelce.

11 07.04.2015

Líbil se mi nápad postavit děj celého románu na jednom obraze. Docela to funguje. Budiž, až na ten konec, který je už trochu přitažený za vlasy. Chvíli jsem se bála, aby odněkud nevyskočil James Bond a nezačal situaci rázně řešit. Tak naštěstí ne.
Co už jsem ocenila méně (ale to je asi můj osobní problém, uznávám) je fakt, že prostě feťáky ráda nemám, je mi úplně jedno, co je k tomu vede a nerada o nich čtu. Varování se ke mně dostalo pozdě.
V anglicky mluvících zemích kniha docela překvapivě vede žebříček nejčastěji nedočtených knih.
75 procent.

14 09.02.2015

Všechny ty astro záležitosti na mě působily rušivě. Trhají děj.
Ale zápletka sama o sobě je uvěřitelná, způsob vyšetřování také a nechybí ani humor.
Bavilo mě to. Nebýt těch znamení, bavilo by mě to ještě víc.

8 16.12.2014

Zajímavý historický román s výrazně lepší první polovinou. Alespoň z mého pohledu.
Část odehrávající se na Tahiti už mi přišla nějak navíc a zbytečná. To podstatné bylo řečeno, proč se v tom ještě šťourat.
Hlavní hrdinka Alma je však docela sympatická a lidsky chybující bytost.
Na rozdíl od Prudence; tyto tiché mučednice bytostně nesnáším jak v reálu, tak na papíře. Vždy nadělají víc škody než užitku.
Tři hvězdičky jsou málo, čtyři moc. Takže holt něco mezi.

Docela se povedla.
Akorát chudák Catchpool je někdy za až moc velkého truhlíka.
Ale jinak velmi slušná detektivka.

8 14.09.2014

Panenko skákavá. Zoufale jsem si neustále opakovala, že je to jen oddechové čtení a musím to tak i brát. A pár stránek mě i bavilo. Jenže je tam tolik pasáží, které jsou tak neuvěřitelně hloupoučké, že to až bolí. Škoda slov a papíru.

7 12.08.2014

Dokonalá studie jedné rodiny.
A kdo je bez viny, nechť hodí kamenem :-).

10 11.06.2014

Jedna hodně velká nuda. Když Francouz neví kudy kam, začne do všeho tahat politiku. Falzifikátoři se mi docela líbili, tohle už nefunguje.Dalo se z toho vytěžit podstatně víc.

6 27.05.2014

Kniha má skvělý spád a velmi dobře se čte.
Jenže, zásadní otázka...Bradbury to věděl, King to věděl.
Proběhne zásadní změna v minulosti, ale co potom?
To hlavní hrdinka neřeší; copak je to nějaká šílená naivní aktivistka z hnutí za celosvětový mír? Není moudré napsat takovou knihu a vůbec neřešit časový paradox.
No, tak hlavně aby se potom holka měla vůbec kam vrátit. Ono by totiž opravdu mohlo být ještě hůř...

10 11.05.2014

Kniha mi byla předčítána mou osmiletou dcerou a líbila se jak jí, tak mně.
Anglické výrazy jsou pro dítě trochu bojovka, to je pravda, ale třeba z toho něco pochytí :-).
A na druhý díl se opravdu moc těší.

9 15.04.2014

Taky trochu zklámání. Jako by se Urban sám pro sebe pokoušel vypořádat se ztrátou staré dobré Anglie, ale to je na zajímavou knihu trochu málo.
Celý příběh tak nějak divně nedrží dohromady. I když konec je dobrý, není to prostě ono...(A do toho ještě ten sterilní a zamindrákovaný hlavní hrdina).

8 07.04.2014

Kouzelné ... :-)

13 28.02.2014

Byl jednou jeden kohoutek a kolem něho pobíhalo hejno splašených slepiček. Ty moc rozumu nepobraly, o osobní hrdosti už vůbec nemluvě.
Velice těžko je tady k někomu pociťovat nějaké sympatie. Jiná charakteristika této knihy mě bohužel nenapadá.
Jedinou záhadou pro mně je, proč něco takového vydal zrovna Host.

9 18.02.2014

Zajímavé téma, pro někoho možná až moc ze života. Každopádně čtivě a poměrně napínavě napsané; že je něco špatně je zřejmé, ale stejně je konec nečekaný.

7 12.02.2014