tygřík2 komentáře u knih

Ačkoli je to druhá kniha v sérii, děj předchází Brněnským nevěstkám, vůbec to nevadí.
Hezké čtení, chytne a nepustí. A pro milovnici historických detektivek, kterou si dovoluji se nazývat, potěšení.
A doufám, že paní spisovatelka nebude dbát na jedovaté sliny, které po ní plivou závistivci, nepřejícníci a jiní bubáci, a nenechá se od své, bohu i mně libé, činnosti odvrátit. Tož tak!

31 03.10.2018

Milé překvapení. Někdy sice trochu vaty, ale celkově dobře vymyšlený příběh kolem historického faktu. Četlo se výborně díky pěkné češtině, díky hezky vystižené dobové atmosféře i díky příběhu bohatému na dějová vlákna, která se na konci všechna spletla. Četlo se mi tak příjemně, že jsem po nějaké době opět sůvila skoro do rozbřesku. Jste fakt dobrá spisovatelka, paní učitelko!
A dneska sedím nad textem o Lucemburcích na Moravě. Jste fakt dobrá učitelka, paní spisovatelko!

37 24.09.2018

Děj nic moc, ale ten jazyk!!! Z úplně banálních prohlášení vykouzlí skvosty.

34 22.09.2018

Právě jsem se vrátila z dlouhého výletu. Nejela jsem zase tak daleko, ale hodně zpátky v čase. Ode dneška, až pojedu do matičky Prahy, se dívám na krajinu úplně jinýma očima, neboť ty kopce kolem ní jsou plné dávno mrtvých tvorů, kteří tu byli o hodně dřív než já. Namlouvám si, že tu zůstali, abych mohla snít o tom, jaké to bylo, když oni byli živí. Nebo jakou radost bych měla, kdybych mohla panu Barrandeovi a jeho kolegům koukat přes rameno a také si nějakého "ráčka" jen tak najít a sebrat, aniž by mi hrozila pokuta.

20 20.09.2018

Pád titánů je velice čtivá kniha, kterou je těžké odložit. Člověk snadno přetáhne usínací hodinu.
Autor pečlivě nastudoval nesmírné množství historického materiálu. Jeho zpracování se zhostil nadmíru dobře. Ale nemohu dát více hvězd, neb se mi zdá, že, ačkoli se snažil, přece jen čtenáři nenápadně podsouvá vidění světa a politické cítění, ve kterém nezůstal neutrální a kloní se nalevo. Což u autora takovéto rozsáhlé fresky mám za hřích.

26 08.09.2018

Tenhle příběh jsem kdysi přečetla jedním dechem a potom mne dlouho děsil. Řadím si ho k Johny si vzal pušku.
Ačkoliv autor sloužil svou prací nepěkné ideologii, tahle kniha se mu povedla. Opravdu silné vyprávění o nezdolnosti ducha, i když je tělo dobité.
A úvaha o nesmyslnosti války a jejího koloběhu - na obou stranách mladí zdraví jdou do boje, jsou rozsekáni, doktoři je jakžtakž spraví a jsou opět posláni do toho mlýnku na maso, vyplyne sama. Nikdy jsem úplně nevěřila, že by se někdo chtěl po takovém zážitku dobrovolně vrátit na bojiště.

39 07.09.2018

V kategorii "čtení pro ženy" (kterýžto název mne silně irituje neb naznačuje, že ženy jsou ducha mdlého a nic jiného než příběhy o tom, kterak chudá holka ke štěstí přišla, nepochopí) je Cizinka asi na jedné z vyšších příček stupnice (jak se zdá podle převažujícího zdejšího hodnocení). Ale Bronteová nebo Austinová to prostě není, neboť většinou klouže po povrchu.
Co mi vadilo, byl naprosto zbytečný překlad libozvučného a výstižného Sassenach jako Sassenachová. Jamie Claire přece neříkal Cizincová (Sasová, Angličanová), ale Cizinko (Sasko, Anglánko).
Jednoduše - Sassenach ( což je, mimochodem, v podání seriálového Jamieho lahůdka :-) ).
Co mě hodně iritovalo, byla nevěrohodnost historická i nevěrohodnost psychologie postav, z čehož pramenily nelogičnosti v ději.

24 29.08.2018

Každá kniha má svůj čas, kdy se má dostat ke čtenáři.
Princátko se ke mně dostalo až v mé dospělosti. Četla jsem z něj svým ratolestem před spaním, neb jsem si umínila, že je i sebe musím seznámit s příběhy, které mi byly v dětství odepřeny. (Prostě nebyly k mání.)
Bohužel, nemohu říct, že by se knížka stala naším oblíbencem. Byly děti moc malé a já moc stará? Ony se bály těch zlých lidí a mne iritoval ten přesmutný způsob vyprávění.
Věřte nebo ne, s přibývajícími léty s Malým princem soucítím víc a víc a snad mu začínám i rozumět. I tomu smutku a snad i tomu, z čeho plyne.
Zatím na mne Princ a jeho Květina čekají v knihovně na polici s několika dalšími knihami, kterým říkám zrající. Buď tam někdy uzrají ony pro mne, nebo já uzraji pro ně.

53 20.08.2018

Ježkovy voči!!!
Buď dvojnásobná schizofrenie nebo tři autoři.
Panu Carlosovi náleží jedna hvězda za poetický a láskyplný popis staré Barcelony a starých knih.
Pan Ruiz do knihy sice vpašoval pár životních mouder, ale trčí z ní jako Sagrada Familia.
Panu Zafónovi oznamuji, že jeho opus posílám Saturninově a dědečkově Kanceláři pro uvádění románových příběhů na pravou míru. To si pánové zgustnou!

20 10.08.2018

Několik necelých příběhů, zřejmě majících za cíl vzbudit zvědavost a touhu dozvědět se o irských hrdinech, a irské mytologii vůbec, víc. Povedlo se, navnadili mne. Vyprávění je chytré, neotřelé a zachycené pěkným jazykem. (Jen škoda těch nepořádných korektur.) Jdu slídit po obsáhlejší a úplnější verzi. Slán!

10 27.07.2018

" V poledním lese kdo miluje, srdce své neunese" sice není ani trochu pravdivé tvrzení (empiricky ověřeno), ale panu Šrámkovi to odpouštím, protože to tak krásně zní. Ta slova dokáží vyvolat pocit letního vedra na pasece plné vůně smolných borovic.
Poezii sice moc nedám, avšak tenhle Básník je jeden z mála, jehož verše se staly součástí mého literárního světa.

23 25.07.2018

Krásné. Neobyčejné. Nezapomenutelné.
Poetické horory bez použití motorové pily.
Jak úžasně libě zní popisy otřesných tragedií slovy pana Erbena: "Zemřela matka, do hrobu dána...! " A kolik citu a soucitu vyvolávají: "... i přicházely každičkého rána a matičku svou hledaly...!"
Mé první setkání se světem plným vražd, krve a zmaru se odehrálo v šesté třídě základní školy. Náš češtinář nerozdával kule za nedodaný domácí úkol, za vyrušování nepsal poznámky do žákovské. Za každý prohřešek jedna sloka z Vodníka nazpaměť. Když došly, načala se další balada, třeba Kolovrat. Byli i tací, kteří se, ač téměř propadali, stali experty v recitování tohoto národního skvostu. Tenkrát jsme z toho měli legraci a schválně zapomínali čítanku. A náš učitel se pod vousy smál.
Nepochybuji, že kdybychom se dnes, my, jeho bývalí žáčci, sešli, že bychom společně tu Kytici dali a vzdali tak hold jeho laskavosti a moudrosti.

102 25.07.2018

Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky.
Watney, neboj, jednička seš pořád ty!

19 24.07.2018

Napsáno přehledně, erudovaně a srozumitelně. Zařazeno do kategorie interaktivních, neboť přínos oceníte, až se podle jejích rad zařídíte. Za zkoušku to stojí. (Obávám se však, že většina "bůčkařů" ji štítivě odhodí do smetí :-))

14 19.07.2018

Zkrácené verze románů, které mi byly darovány a jejichž autory jsem dosud neznala, používám jako navigaci pro plavbu v mně neznámých literárních vodách. Ochránce a Opravdové zlo za pět hvězd, Tanec v přítmí čtyři. Čarovná zahrada není můj šálek čaje, paní Garwood promine, nudila mne, nehodnotím.

6 16.07.2018

Smutně krásný příběh. Když jsem ho dočetla měla jsem pocit, jako bych se dotkla přenádherné růže a její okvětní lístky se mi sesypaly k nohám.

30 10.07.2018

Mé znalosti z entomologie povětšinou pocházejí z této půvabné dětské knížky.
Jakou radost jsem tehdy měla, když jsem sama přišla na to, že Pytlík je červotoč!

53 10.07.2018

Několik takových knih mi daroval starý pán, kterému jsem mezi řečí prozradila, že ráda čtu. Hned druhý den jsem obdržela balíček s milým dovětkem. Nechala jsem si je, ač nemám příliš v lásce tyhle zkracované verze. Dar z upřímného srdce odmítnout nešlo.
Neznám originály, takže nemohu posoudit, nakolik jim úpravy ublížily. (To budu muset napravit.) I přesto Tanečník a Za trest za pět hvězd. Poklad za čtyři, Vzkaz v láhvi za tři.

9 10.07.2018

Co to je ta Skruž? To kopou studni nebo co?
Scroodge přece znamená lakomec, skrblík, držgrešle. Těch pět hvězd je pro pana Dickense. Pan Váňa promine, ale on si je nezaslouží. Opatřím si urychleně jiný překlad.

49 13.05.2018

Pane Fajtle, děkuji Vám.
Vaše odvaha, postoje a charakter mi berou dech i slova.

30 13.05.2018