učtese komentáře u knih

No, přiznám se, že o příštím appertu navštívím nejbližší matém a požádám nějakého znavače, aby mi těch posledních sto stran trochu podrobněji vysvětlil. Jako běžný standa mám v teorice trochu mezery.

5 29.10.2013

Velice silný a dojemný příběh z války, který Merle dokázal napsat bez patetických scén, bez hrdinských výkonů a velkolepých obrazů. Prožijete dva poslední dny v životě francouzského vojáka, přesto na vás zrůdnost válečného konfliktu dopadne plnou silou.

3 13.10.2013

Nechal jsem se nachytat nadšenejma recenzema. Čekal jsem originální příběh, nečekané zvraty, napětí a vtip. Jedinou originalitou jsou postavy, tedy jejich lidsko-hmyzí původ. Samotný příběh je bohužel nejprofláklejší ze všech. Dobyvačný národ vos chce uchvátit celý svět a partička hrdinů jim v tom zabrání.
Na téměř pěti stech stranách se odvíjí lineární vyprávění bez jediného zvratu, překvapení a vtipu. Samotné postavy mě nijak nezaujaly, nikdo si nezískal mé sympatie ani nenávist, hlavně jsem na ně nedokázal myslet jako na lidi, ale pořád jsem je viděl jako ty broučky, kteří jim zkřížily geny. Nejsem velký fanoušek fantasy, takže můj názor berte trochu s rezervou. Jsem spíš naštvanej, že jsem naletěl na nahypovaný marketingový kecy. Další díl už rozhodně číst nebudu a jsem zvědavej kolik dalších pokračování ( z momentálních deseti) se podaří na českém trhu vydat.

12.10.2013

Začíná to dobře, naprosto originální vize světa, tedy Manchesteru. Trochu mi to připomínalo Pratchettův Ankh-Morpork v moderním hávu, žijí tu spolu zombie (nemrtví), psolidi (vlkodlaci), robo-kombinace obojího (neživí) a stíny. Seznamování s tímhle světem je super čtení a příběh se brzy horečným tempem rozjíždí. Pak ale jakoby si autor s tou záplavou nápadů neuměl poradit a sledujeme "klasickou" zachraňovačku světa obalenou vurtovými pírky, průniky reality a snu. Tady jsem měl spíš pocit, že sem proniká film Nekonečný příběh, kde Bastien zachraňuje říši fantazie.Po té zběsilé jízdě následuje finále a rozuzlení příběhu, které spíš připomíná dojezd. Hrozba zničení světa je zažehnána v podstatě rozhovorem s hlavním záporákem.
Pro mě tři hvězdičky, originální nápady a prostředí, které sami o sobě, bez kvalitnějšího příběhu nemohou utáhnout celou knihu.

1 13.09.2013

Že bych se nasmál to říct nemůžu, ale ani jsem se nenudil.Četl jsem starší verzi od Pavla Eisnera a myslím, že až to bude v budoucnu překládat někdo jiný, vznikne zase nová, jiná kniha. Na téhle knížce mě nejvíce nadchla ta atmosféra. Ti dospělí lidé zde jednají tak trochu jako děti. Jakoby jim ta neznalost jazyka neumožňovala být k sobě navzájem zlí a hrubí. Jistá nevraživost mezi Mitnick a Kaplan tu je, ale odbývá se jen ve snaze pana Kaplana nají v projevu slečny "Mitnick" nejaký chýb.

3 03.09.2013

Moje první setkání s Janem Křesadlem a určitě neskončí jen u této knihy. Fuga trium obsahuje tři příběhy. Tři muži se skrývají v suterénu blázince, dva se schovávají před úřadující okupační vládou a jeden dobrovolně. Osudy těchto tří (nebo spíše dvou co se skrývají) tvoří jeden příběh a další dva jsou tvořeny knihami z nichž jedna je čtena a druhá psána. Jednu knihu čte pro ukrácení času Victorinů Cornell a druhou ze stejných důvodů píše Hubertů Elaphid. Pojítkem všech tří příběhů je právě útěk. Střídání těchto částí psaných různým stylem a dokonce doprovázených různými ilustracemi charakteristickými právě pro každou část (všechny jsou dílem autora), tvoří z Fugy trium velice originální a zajímavou knihu, která stojí za přečtení.

02.09.2013

Já jsem se u knihy velice dobře bavil, je to napínavé od začátku do konce. Je pravda, že způsob jakým dvě zahraniční společnosti usilují o nalezení ložiska ropy může působit trochu nevěrohodně, nebo naivně komplikovaně, ale nějak mi to u téhle knihy nevadilo a myslím, že to ani není tak důležité. Hlavní je, že se ocitnete na tom severu, kde se i krátký výlet do přírody může kvůli změně počasí změnit v boj o život, kde jsou lidé závislí nejvíce sami na sobě, na svých zkušenostech, dovednosti a kvalitním vybavení. Jedno špatné rozhodnutí může znamenat, že už se nevrátíte domů. Bílý žár je především o odhodlanosti, vytrvalosti a trpělivosti.

1 19.08.2013

V době kdy Valachi promluvil, jistě způsobil senzaci a šok, ale dnes kdy je organizovaný zločin součástí (ne-li hlavní složkou) vládnoucí elity většiny zemí, mě jeho vyprávění nějak nepřekvapilo. Kniha začala dobře a slibovala napínavou a zajímavou četbu, ale brzy jsem se začal ztrácet v záplavě jmen a složité struktuře mafiánských rodin a také v odpovědnosti za chyby nebo přestupky spáchané členy Cosa Nostry.
Velice jsen se pobavil když Valachi mluvil o svém podnikání v hracích automatech. Měl přidělenou síť provozoven, kde mohl umístit své automaty a když ke konci knihy žádá svého společníka, aby nezapoměl vyměňovat desky, pochopil jsem, že šlo o skutečné "hrací automaty".

15.08.2013

Kniha o tom, jak by tady (na světě) mohlo bejt krásně, kdyby... Jenže kdyby co?
Kdybychom se zbavili techniky a průmyslu, jedli zdravě, byli hodně na vzduchu, obalili se melounovým cukrem a žádný stres a negativní myšlenky by neměli šanci? Jenže vždy se najde nějaký neŽIT, který nám bude chtít dokázat jak nudné, fádní a prázdné naše životy jsou.
Pokud máte možnost a schopnosti doporučuju číst jenom anglickou verzi. Já začal číst nejdřív anglickou a pak českou stránku, ale pak jsem na tu českou zabloudil už jen pro slovíčko co jsem neznal. Ten překlad se podle mě snaží o něco co v knize není a taky několik slov a obratů bych viděl jinak.
Třeba, "večeře se chýlila k začátku", ale věci se vždy chýlí ke konci, k začátku se může schylovat. Potom "kamenné stavby stavěné po vzoru té dálky", co to je?, "in order of distance", podle mě znamená v pořadí podle vzdálenosti. Soundless přeložit jako bezzvuký mi připadá krkolomné. Pak slovo štětovnice ve spojitosti se zapomenutými podniky, štětovnice je výztuha výkopu, díry, aby se nesesouvala zemina, takže Piles bych viděl spíš jako pilíře nebo piloty.A naposled, neŽIT osloví postavu Pauline slovy : " Nazdar Pavlíno" . Proč?

Jak již zde bylo řečeno, pro milovníky psů krásné počtení. Jen si nejsem jist nápadem shrnout všechny psí příběhy do jedné knihy.Jak se říká, dobrého pomálu a tady je to trochu cítit snahou vytřískat z Herriota co se dá.

1 02.08.2013

Hrůza. Žádný příběh, žádný děj, jen jakési náhodné výjevy ze života Billyho Kida doplněné o veršované povídání a poznámky jeho známých. To vše ohromně "tvrďáckou" hovorovou češtinou, které není místy téměř rozumět. Být Kidem, tak celý náklad knihy, jednu po druhé rozstřílím na cucky.

Žádná sranda k popukání, ale příjemné čtení to je. Kniha také zřejmě sloužila jako zdroj inspirace pro autory filmů o Básnících přicházejících o iluze a další věci.

2 11.07.2013

Tohle mě moc nevzalo, na knize je znát, že byla napsaná " dávno " a i to, že je to autorův první román. Styl psaní je podle mě poplatný době vzniku. Při čtení jsem stále viděl ty černobílé filmy pro pamětníky (nejvíc Těžký život dobrodruha s L.Peškem). Celkové vyznění knihy jako kritiky obludného kapitalismu na mě působí spíše komicky. O psychologii postav se nedá vůbec mluvit. Děj je takový nijaký a zoufale naivní. Neviditelnému Brokovi stačí Mullerovým stoupencům říct: " Je to lež.Muller lže !" a těm to stačí aby uvěřili. Zajímavým nápadem je převrácení reality a snu, kdy Brok upadá do spánku ve chvílích kdy se blouznící člověk na lůžku na krátké okamžiky ze svého snění probírá.

4 09.07.2013

Fuj, normálně jsem z toho dostal kurděje.

6 07.07.2013

Na první straně to začalo jako pěkný syrový středověký román, ale na dalších se z toho stala téměř pohádka, slepenec Robina Hooda a Pána prstenů. Ta mrazivá atmosféra první strany byla pryč a autor se uvrhl do stereotypního klišé historické adventury. Hrdinové mě bohužel nezaujali, ať už udatný tajemný bojovník Vallon nebo němý Wayland, pro kterého plní speciální úkoly pes beze jména. V akčních pasážích jsem se nedokázal zorientovat kdo co zrovna dělá, kdo a s kým právě mluví. Po úspěšném vysvobození dvou hrdinů z vězení za pomoci pečených úhořů s uspávacím prostředkem, jsem knihu odložil. Pro mě odpad, ale hodnotit nebudu, protože jsem to nedočetl, chválabohu...

Pro mě velké zklamání. Už název a anotace jsou zavádějící. Singularita je místo na které nelze aplikovat běžné fyzikální zákony, na nic takového jsem v knize nenarazil.Z knihy jsem pochopil, že lidstvo do žádné reality neuniklo, ale prostě vinou jakési obdoby počítačového viru pomřelo. Způsob genetické úpravy dětí, aby tvořili shluky pocházela od lidí ze společenstva (před jejich smrtí) ne od zbytků lidí na zemi. Celá myšlenka shluků, tedy kolektivních bytostí mi připadá scestná.Mohlo by to fungovat jako třeba u včel nebo mravenců, ale pak tam musí být zapojeni všichni.Zde jsou dua, tria, kvarteta a náš hrdina je dokonce kvintet. Připomínalo mi to komické scénky, kdy jsou uprchlí trestanci k sobě připoutáni řetězy a chodí všude spolu. Praktický život v takovém uspořádání si vůbec nedovedu představit. Jednotlivé kapitoly vypráví členové kvintetu, ale není v tom žádný rozdíl. Po prvních stranách jakéhosi seznámení a trošce děje, přijde nudná pasáž o ničem a vše se vysvětlí na posledních třiceti stranách takovým sešupem, že jsem to moc nepochopil, kdo vlastně a proč. V celé knize snad není jediné souvětí jen krátké věty typu: Už jdeme dlouho. Utáboříme se. Jíme ryby. Jdeme spát do stanu. Ráno pokračujeme. Jasný konsenzus. Dočetl jsem to jenom proto, abych tady nekritizoval něco co jsem v půlce odložil.

15.06.2013

Pro mě jako nesinologa docela zajímavý náhled na fragmenty čínské historie i na styl čínských autorů. Nicméně tyto dvě novely u mě hlubší zájem o podobnou literaturu nevzbudily.

2 16.05.2013

Tohle jsem nepochopil.Nenašel jsem nic co bych si z knihy odnesl.Shluky slov, šílencovy zápisky.Špatně se mi to četlo, nechápu Witoldovy myšlenkové pochody. Měl jsem pocit, že nejde o příběh o postavy o děj, ale o to jak je to psáno, o formu.Text vzniklý touhou dokázat, že to lze i takto -chaosem stvořit dílo. Po jiné Gombrowiczově knize už asi nesáhnu.

1 01.05.2013

Adolfín a Serhomil jdou na raut k baronce Dologechcijové. Zde Adolfín zjistí, že mu byl ukraden pazneht. Na pomoc je zavolán detektiv Major, ten po zvážení situace zapojí do pátrání ještě svého pomocníka Lůzyhněva Kolibřichoslava. Pátrání zavede skupinu do Majorova domu kde je nalezen rukopis popisující část života Barona Visiho. Při čtení vyjde najevo, že baron je otcem Lůzyhněva a také že Adolfínova matka byla baronovou milenkou a jemu pazneht ukradla.Po tomto zjištění Major neváhá a Adolfína zastřelí. Poté se Serhomil přizná, že jeho matka se za svobodna jmenovala Honisvojová a je tudíž sestrou Honisvoje též vylíčeného rukopisem jako baronova nepřítele. A snad proto jej Lůzyněv zabije. Lůzyhněv se s Majorem vydává pátrat po svém otci. Naleznou jej v Majorově domě, jenže je rukojmím Zuzleho -Adolfínova komorníka, který pase po paznehtu. Zuzle se již chystá umučit Majora s Lůzyhněvem, aby dostal z barona odpověď na to kde je pazneht. Situace se zdá bezvýchodnou, ale zasáhne letec Popotepec Betlasotl, Majorův dávný přítel. Zabije Zuzleho, ale sám zahyne. Starý baron jim poví kde je ukryt pazneht. Major s Lůzyhněvem jej vezmou a poté co jej Major vhodí do oceánu, odjíždějí spolu vstříc prosluněné budoucnosti.

27.04.2013

Kubohnát se narodí jako dospělý a nemá žádné emoce a touhy a rozhodne se proto psychoanalyzovat jiné aby si jejich emoce přivlastnil.Hned na začátku se přichomýtne k porodu Klementýny. Pomůže na svět jejím třem dětem a už v domě zůstane a vyřizuje pro Klementýnu různé pochůzky, protože ta svého muže Anděla zavrhla, jelikož už svoji věškerou povinnost splnil a v další péči o děti jej již nepotřebuje. Kubohnát dochází do vesnice kde se dějí nepěkné věci.Lidé jsou tu zkažení, zlí. Mučí zvířata, staré lidi i děti.Naštěstí po červeném potoku pluje Sláva, který od nich za zlato kupuje jejich stud a hanbu. Morálku ve městě nezlepšuje ani církevní činovník -farář, který svádí souboj s ďáblem a to doslova v ringu s boxerskými rukavicemi pro pobavení vesničanů. Klementýnu začne strach o bezpečnost jejích dětí sužovat natolik, že se rozhodne je uzavřít doma do klecí. Jen tak mohou zůstat uchráněni všemu číhajícímu nebezpečí. a Kubohnátovi se podaří zpsychoanalyzovat jenom Slávu a tak po jeho smrti po něm převezme jeho živnost.

2 17.04.2013